14 C 293/2020

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr Ing. Ivanou Šmakalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 11 704 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 704 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 11 704 Kč od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012 ve výši 7,75 %, od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012 ve výši 7,5 %, od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 %, od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,5 %, od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8 %, od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 %, od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020 ve výši 9 %, od 1. 7. 2020 do 21. 4. 2021 ve výši 7,25 %, a dále až do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 624,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplacení úvěru.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná uzavřela dne 22. 12. 2009 s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] [anonymizováno] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta částka 9 698 Kč za účelem nákupu fotoaparátu. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky a zaplatit sjednané úroky ve dvaceti čtyřech splátkách po 501 Kč, tedy celkovou částku 12 024 Kč. Byla sjednána i možnost věřitele zesplatnit celý zbytek úvěru v případě, že bude dlužník v prodlení se třemi splátkami. Dále byl sjednán pro případ prodlení smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% denně a smluvní pokuta ve výši 10% z dlužné částky. Žalovaná splátky řádně neplnila, ocitla se v prodlení se čtyřmi splátkami a původní věřitel proto zesplatnil celý zbytek úvěru ke dni 16. 4. 2010. Ke dni zesplatnění činil dluh 13 100 Kč splatných ke dni 10. 6. 2010, z toho na jistině (dlužné splátky ve výši 2 004 Kč a zbývajících 20 budoucích splátek ve výši 9 700 Kč) 11 704 Kč. Tato pohledávka za žalovanou byla podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 3. 2017 postoupena na žalobkyni a žalovaná byla o tom písemně vyrozuměna.

4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: právní vztahy mezi účastníky se řídí s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník dosavadními právními předpisy, neboť smlouva byla uzavřena před účinností občanského zákona. Tímto předpisem je obchodní zákoník, neboť smlouva o úvěru se podle tohoto předpisu řídila ustanoveními § 497 a následujícími zákona číslo 513/1991 Sb. obchodní zákoník (dále jen „obch. z.“). Podle tohoto ustanovení„ Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Výše úroků byla sjednána podle § 502 odst. 1 obch. z. Nárok na úrok z prodlení je odůvodněn ustanovením § 369 odst. 1 obch. z. Žalobkyně nepožaduje smluvní úrok z prodlení ani smluvní pokutu, které byly ve smlouvě sjednány. Postoupení pohledávky na žalobkyni se řídí ustanovením § 1895 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník, když smlouva byla uzavřena dne 22. 3. 2017, tedy po dni 1. 1. 2014, kdy nabyl občanský zákoník účinnost.

5. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 624,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 704 Kč sestávající z částky 1 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 640 Kč ve výši 1 184,40 Kč.