14 C 39/2021
č. j. 14 C 39/2021-11
V PLATNOSTICitované zákony (6)
Rubrum
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr Ing. Ivanou Šmakalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 872 Kč s příslušenstvím I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 872 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 420,29 Kč od 9. 2. 2018 do 29. 11. 2019 kapitalizovaným částkou 220,99 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 1 420,29 Kč od 2. 2. 2018 do 29. 11. 2019 kapitalizovaným částkou 623,25 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 420,29 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 1 420,29 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplacení úvěru. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne 22. 12. 2016 smlouvu o úvěru ve výši 20 000 Kč, které byly předána v den podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se touto smlouvou zavázal vrátit jistinu a zaplatit úrok ve výši 23,72% ročně, vyčíslený za dobu trvání smlouvy částkou 2 800 Kč, dále odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč a poplatek za životní pojištění ve výši 522 Kč, celkem tedy částku 35 322 Kč. Tuto částku měl splatit v pravidelných týdenních splátkách po 609 Kč, poslední splátka měla být zaplacena 1. 2. 2018. Žalovaný celkem uhradil 33 450 Kč, z tohoto na jistinu 18 579,71 Kč a částku 1 872 zůstal dlužit. Byl písemně vyzván k doplacení dluhu, což však neučinil. Pohledávka za žalovaným pak byla postoupena ke dni 29. 11. 2019 na žalobkyni. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným platnou smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Podle této smlouvy splnil závazek poskytnout žalovanému v jeho prospěch peněžní prostředky, ovšem žalovaný svou povinnost uloženou v § 2399 o. z. nesplnil a poskytnuté prostředky v dohodnuté lhůtě nevrátil. Tím se ocitl v prodlení a věřitele vznikl podle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni v souladu s § 1895 o. z. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 872 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.