14 C 423/2015

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Cholastovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 196 285 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 156 903,23 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % p.a. od 18. 7. 2013 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 91 552,81 Kč, k rukám , Jméno advokáta A, , advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 196 285 Kč z titulu nezaplacené ceny oprav stroje – čelního kolového nakladače zn. , Anonymizováno, (dále jen „stroj“). Žalovaný měl mít stroj pronajat na základě smlouvy o nájmu věcí movitých č. , Anonymizováno, , stroj měl převzít 22. 8. 2011 a dne 8. 4. 2013 měl být vrácen poškozen, přičemž předběžný rozsah opravy měl být v předávacím protokolu stanoven na částku ve výši 275 00 Kč. Příčinou poškození stroje měla být dopravní nehoda dne , datum, , kdy v čase poškození měl být řidičem pan , jméno FO, . Stroj měla opravit společnost , Anonymizováno, ., oprava stroje v hodnotě 276 326 Kč s tím, že po poskytnuté slevě měla cena opravy činit částku 196 285 Kč, kterou však žalovaný žalobkyni nesouhlasil.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Namítl neexistenci pojištění. Dle jeho přesvědčení rozsah opravy a její cena, od které žalobkyně odvozuje svůj nárok, neodpovídá rozsahu jeho poškození, skutkovému stavu při realizaci této opravy a ani stavu stroje. Nejednalo se totiž o nový nakladač.

3. Na základě opatření č. 7 k rozvrhu práce Okresního soudu v , adresa, na rok 2021 byla věc z důvodu ukončení pracovního poměru , tituly před jménem, přidělena k vyřízení , tituly před jménem, , jméno FO, s tím, že účastníci byli předem o této skutečnosti písemně poučeni.

4. Ve věci bylo původně rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 2. 7. 2019, č.j. 14 C 423/2015-75, výrokem I bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 156 903,23 Kč spolu s 8,05 % p.a. úrokem z prodlení od 18. 7. 2013 do zaplacení. Výrokem II byla žaloba zamítnuta co do částky 39 381,77 Kč s 8,05 % p.a. úrokem z prodlení od 18. 7. 2013 do zaplacení. Výrokem III bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného nahradit žalobkyni náklady řízení v rozsahu 60 % z účelně vynaložených nákladů, k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, Proti rozsudku podal odvolání žalovaný.

5. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 27. 5. 2020, č.j. 35 Co 285/2019-111, byl rozsudek okresního soudu ve výroku I žalobě částečně vyhovujícím a ve výroku III o nákladech řízení zrušen a věc byla v tomto rozsahu vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení.Odvolací soud zavázal okresní soud jeho právním názorem v bodech 13. - 18. odůvodnění jeho usnesení a k postupu v těchto bodech popsaných. Pokud žalovaný po jemu poskytnutém poučení podle § 118a odst. 1 o. s. ř. označí zcela konkrétně rozsah opravy, jež nemá souviset s poškozením stroje, za něž jako nájemce odpovídá, musí dále označit (případně po poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. ) k tomuto tvrzení i důkazy, přičemž otázka, v čem má původ (jak došlo k) poškození určité části stroje či jeho jednotlivých dílů, je otázkou odbornou. Následně, pokud žalovaný setrvá na zpochybnění ceny opravy, ustanoví soud k již učiněnému návrhu žalovaného znalce k zodpovězení odborné otázky, jaká by byla obvyklá cena za opravu v provedeném rozsahu, popřípadě v rozsahu užším, odpovídajícím odpovědnosti žalovaného za škodu, pokud před tím prokáže, že za celou opravu stroje neodpovídá. Konečně musí okresní soud žalovaného, pokud setrvá na zhodnocení stroje opravou, poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhl důkaz k prokázání skutečnosti, že obecná cena stroje (jako celku) je po provedené opravě vyšší, než byla v době vzniku škody. I zde jde o otázku odbornou, kterou si soud nemůže sám vyřešit. Pokud by ustanovený znalec na ni odpověděl kladě, je případně na žalobkyni, aby (po příslušném poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.) tvrdila a prokázala, že šlo v případě použití nových náhradních dílů o jediný možný způsob opravy. V novém rozhodnutí o věci pak má okresní soud rozhodnout i o náhradě nákladů řízení, včetně odvolacího řízení.

6. Výrok II rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 2. 7. 2019, č.j. 14 C 423/2015-75, kterým byla žaloba zamítnuta co do částky 39 381,77 Kč s 8,05 % p.a úrokem z prodlení od 18. 7. 2013 do zaplacení, nabyl právní moc dne 7. 8. 2019. Předmětem řízení tak zůstala částka ve výši 156 903,23 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z této částky od 18. 7. 2013 do zaplacení.

7. V souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu okresní soud při jednání nařízeném dne , datum, poučil žalovaného ohledně rozsahu opravy, která nemá souviset s poškozením stroje, za něž jako nájemce odpovídá a dále o k tomu, aby označil důkazy k tomuto tvrzení. Žalovaný byl podle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. poučen, aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy (k prokázání rozsahu oprav) ohledně toho, která konkrétní část (rozsah) provedené opravy stroje nesouvisela s poškozením stroje – tj. měl doplnit tvrzení ke konkrétně použitému materiálu a pracem, které s poškozením stroje při nehodě nesouvisely, dále měl doplnit tvrzení, zda se ohledně vyjmutých oprav jednalo o opravu poškození stroje existujícího již v době převzetí stroje, popř. poškození stroje vzniklého opotřebením při běžném užívání. Soud při poučení vyšel z bodu 14 odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu, jak k tomu byl zavázán. Soud při jednání dne , datum, nepřistoupil k poučení dalšímu týkající se zpochybnění ceny opravy (jaká by byla obvyklá cena za opravu v provedeném rozsahu, popř. v rozsahu užším, pokud by žalovaný předtím prokázal, že za celou opravu stroje neodpovídá); a stejně tak k poučení týkajícímu se zhodnocení stroje opravou. Ve věci bylo nutné prvotně vyřešit otázku týkající se rozsahu opravy stroje, která dle obecného tvrzení žalovaného neměla souviset s poškozením stroje předmětnou dopravní nehodou a teprve poté by bylo možné přistoupit k dalšímu poučení žalovaného (popř. žalobkyně).

8. Žalovaný k výzvě soudu dne 11. 2. 2022 doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání jeho nově doplněných skutkových tvrzeních tak, že rozsah opravy – konkrétní práce, které neměly souviset s poškozením stroje jsou pravý blatník, krycí plech, plastový kryt rozvodů, řemenice, těsnění, krycí plech II., spodní držák, držák chladiče, svorník, filtr s pumpou, hadice paliva, hadice palivová, držák řemenice, řemenice II, kladka, drobný materiál, práce technika, práce technika II, doprava, to vše s odkazem na fakturu č. , hodnota, . Žalovaný označil k prokázání o původu poškození včetně rozsahu důkaz znaleckým posudkem. Žalovaný dále namítl, že např. poškození kol, poškození interiéru, poškození akumulátorů jsou v předávácím protokole při vrácení stroje uvedené v „kolonce ne“, tj. v době vrácení stroje takové poškození nemělo být zaznamenáno. Žalovaný také, nicméně pouze obecně ve vztahu k celé opravě předmětného stroje, dotvrdil, že oprava musela být provedena také z důvodu jeho opotřebení. Žalovaný dále nad rámec soudem poskytnutého poučení opětovně zpochybnil cenu daných oprav (cenu opravy), nemá se jednat o cenu v daném místě a čase obvyklou a k důkazu označil další znalecký posudek. Dále také opětovně doplnil, že obecná cena stroje po provedené opravě je vyšší, než byla v době vzniku škody a je nutné dle jeho přesvědčení brát v úvahu také běžné opotřebení stroje.

9. Protože žalovaný konkrétně označil, jaké konkrétní opravy nemají souviset s poškozením stroje při dopravní nehodě, k prokázání takto doplněních tvrzení (co do příčiny poškození jednotlivých části stroje) označil znalecký posudek, soud přistoupil k oslovení znalce, nicméně nepřistoupil k jeho ustanovení a provedení prvního znaleckého posouzení. Soud dokazování doplnil o následující jednotlivé dokumenty, které měly být pokladem pro znalecké posouzení.

10. Ze zprávy Ing. , jméno FO, ze dne 24. 10. 2022, ze dne 2. 11. 2022, ze dne 15. 1. 2023, ze dne 5. 3. 2023 je za zjištěné, že znalec po nahlédnutí do spisu konstatuje, že není možné objektivně zpracovat posudek o poškození stroje (zpráva ze dne 24. 10. 2022 a stejně tak zpráva ze dne 15. 1. 2023), a to ani na základě žalobkyní doložené fotografické dokumentace z místa nehody, neboť by byla nutná podrobnější fotodokumentace stroje, zejména po provedené demontáži povrchových dílů, aby bylo možné přesně posoudit rozsah a stupeň poškození jednotlivých dílů a skupin (zpráva ze dne 5. 3. 2023).Ze zprávy policejního orgánu ze dne 2. 11. 2022 je za zjištěné, že spisový materiál k předmětné dopravní nehodě byl již skartován a není možné nahlédnout ani do elektronické podoby, která je uzavřena.Ze zprávy společnosti , právnická osoba, . ze dne 18. 7. 2023 je za zjištěné, že v případě opravy předmětného stroje (servisní zakázka č. , Anonymizováno, ze dne , datum, ) opravující společnost nenalezla v archivu žádné poklady týkající se této zakázky, zákazník nežádal provedení fotodokumentace. Opravující společnost provádí fotodokumentaci pouze na základě požadavku zákazníka, popř. pojistitele v případě likvidace pojistných událostí.Z vyjádření znalce , jméno FO, ze dne , datum, je za zjištěné, že na základě podkladů ze spisového materiálu není dostatečně patrné, k jakému rozsahu poškození při nehodě došlo. Není zachycen stav vozidla před nehodou ani rozsah a dokumentace poškození jednotlivých dílů vozidla, aby bylo možné učinit jakékoliv objektivní posouzení. Fotodokumentace (tj. fotodokumentace na č.l. 158 – 163 - poznámka soudu) z místa nehody má pro účely určení rozsahu poškození mizivou vypovídací hodnotu. Samotná faktura nemůže být relevantním podkladem, neboť s ohledem na časový odstup není možné provést revizi faktury za opravu, tedy, zda fakturované oprávárenské práce a materiál byly skutečně vynaloženy jen na odstranění následků poškození, případně provést ohledání stroje, poškozených dílů, apod. V případě posouzení, které by se týkalo toho, zda se cena vozidla provedenou opravou zvýšila znalec odkázal v obecně rovině na jedinou použitelnou dostupnou metodiku pro znalce – Znalecký standard č. I/2022. Znalec konstatuje, že tato metodika se mimo jiné zabývá způsobem stanovení výše majetkové újmy způsobené poškozením vozidla a posuzováním vlivu opravy na tržní hodnotu vozidla po opravě poškození. Znalec následně cituje některá z ustanovení zmíněného Znaleckého standardu, konkrétně bod 3.4.3 Tržní zhodnocení vozidla opravou, které definuje, kdy při známém rozsahu poškození a při řádném způsobu provedení opravy, který lze prokázat, dojde k tržnímu zhodnocení vozidla opravou. Znalec , jméno FO, následně na základě dostupné fakturace, kterou byl přefakturován rozsah poškození stroje (a ostatních předložených podkladů) s odkazem na bod 3.4.3 , částí 1 – 6 tohoto bodu, konstatuje, že není zřejmé, zda došlo k výměně celé skupiny za továrně novou; že by došlo k výměně pneumatik za továrně nové; že by došlo k výměně mimořádné výbavy za továrně novou; že by byla provedena celková oprava skupiny motor; že by bylo na stroji potřeba provést před poškozením jakékoliv opravy a opravou byly odstraněny závady či poškození nesouvisející s nehodou; že by došlo k opravám laku.

11. Z fotografií na č.l. 158 – 163 spisu soud zjistil, že jde o fotodokumentaci předměného stroje z místa nehody. Z fotografií je seznatelné, že předmětný stroj „zapadl“, příp. propadl přes část zakrytí do betonového kanálu (???), přičemž je viditelné, že do onoho kanálu byl předmětný stroj „zapadlý“ přední části vozidla, včetně kola (tzv. zaseklý na hraně kanálu právě za kolem), je vyfocena i ona hrana, je pořízena fotografie znečištěného interiéru, provedeno vyfocení „spodku“ vozidla po jeho vytažení z betonového kanálu. Je patrné poškození části vozidla, mimo jiné ve spodku, ale také v části stroje za kolem vozidla. Fotografiemi je doložen i vzhled onoho betonového kanálu nacházejícího se (původně) pod povrchem vozovky, je viditelná propadlá deska s asfaltem z vozovky.

12. Podle § 28 odst. 5 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „zákon o znalcích“), znalecký posudek musí být kromě odůvodněných případů zpracován v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví. V souladu s obecně uznávanými postupy a standardy obsahuje závěr posudku jednoznačně odpovědi na položené otázky; pokud podklady nebo metoda neumožňují znalci vyslovit jednoznačný závěr, uvede znalec skutečnosti snižující přesnost závěru.

13. Z doplněného dokazování provedeném po poučení žalovaného soudem podle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. dle závazného právního názoru odvolacího soudu nebylo ničeho rozhodného pro věc zjištěno, prokázáno, kromě určitých zjištění, jakým způsobem mohl být stroj poškozen při dopravní nehodě (fotografie pořízené krátce po dopravní nehodě stroje). Žalovaný upřesnil, že s provedenou opravou předmětného stroje neměly souviset práce tak, jak jsou tyto uvedeny ve faktuře č. , hodnota, , a to pravý blatník, krycí plech, plastový kryt rozvodů, řemenice, těsnění, krycí plech II., spodní držák, držák chladiče, svorník, filtr s pumpou, hadice paliva, hadice palivová, držák řemenice, řemenice II, kladka, drobný materiál, práce technika, práce technika II, doprava. K prokázání svých tvrzení označil k důkazu zadání znaleckého posudku znalci soudem pro zjištění příčin jednotlivých poškození. Znalecké posouzení však nebylo možné objektivně provést, soud proto žádnému ze znalců neuložil provést znalecké posouzení. Aby znalec mohl podat náležitý znalecký posudek, musí k tomu nepochybně a mimo jiné mít i dostatečné podklady.

14. Soud s ohledem na obsah samotného spisu nejprve oslovil znalce, který by přicházel k úvahu pro zpracování prvního znaleckého posudku s tím, že umožnil znalci nahlédnout do spisu za účelem zjištění, zda obsah spisu (podklady ve spise obsažené) bude pro znalce postačovat, či bude nutné vyžádat, zajistit další podklady. Soud se následně pokusil opatřit podklady, které by umožnily provést znalecké posouzení prvé týkající se příčin poškození na předmětném stroji. Ani po doplnění spisu o fotografickou dokumentaci s tím, že spis policejního orgánu již byl skartován a opravující společnost z průběhu oprav fotografie nepořizovala, znalec opakovaně konstatoval, že není objektivně možné provést znalecké posouzení pro nedostatek mimo jiné podrobnější fotografické dokumentace s tím, že by byla nutná i fotodokumentace po provedené demontáži povrchových dílů, aby bylo možné přesně posoudit rozsah a stupeň poškození jednotlivých dílů a skupin. Soud proto neustanovil znalce pro posouzení odborné otázky, tedy v čem má původ, v čem je příčina poškození stroje. Ze zcela stejného důvodu nedošlo k ustanovení znalce k posouzení další odborné otázky, a to stanovení ceny obvyklé za provedenou opravu a stejně tak nedošlo k posouzení poslední otázky, a to, že obecná cena stroje (jako celku) po provedené opravě je vyšší, než byla v době vzniku škody. Naprosto přesně se k možnosti posouzení poslední uvedené otázky vyjádřil další oslovený znalec , jméno FO, , který uvedl, že na základě podkladů ze spisového materiálu není dostatečně patrné, k jakému rozsahu poškození při nehodě došlo a stejně tak s ohledem na obsah spisu odkázal na Znalecký standard č. I/2022, bod 3.4.3, část 1 – 6 a s odkazem na dostupnou fakturaci dle jednotlivých položek bod 3.4.3 konstatoval nemožnost zjištění, zda by mohlo dojít k tržnímu zhodnocení předmětného stroje opravou. Soud proto dospěl k závěru, že nelze v řízení ustanovit znalce pro posouzení ani jedné z odborných otázek rozhodných pro posouzení věci, neboť i při případném ustanovení znalce pro posouzení odborné otázky by s vysokou mírou pravděpodobnosti (hraničící téměř s jistotou) nebylo možné podat znalecký posudek, který by odpovídal požadavkům na něj kladeným zákonem o znalcím, zejména pak § 28 odst. 5 cit. zákona. Soud pak s ohledem na výše uvedená zjištění nepřistupoval k dalšímu poučení žalovaného podle § 118a odst. 3 o. s. ř. (viz bod 17. odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu), zejména z toho důvodu, že žalovaný již ve svém vyjádření ze dne 11. 2. 2022 označil důkazy týkající se posouzení odborných otázek zhodnocení předmětného stroje opravou a ceny obvyklé opravy ceny stroje.

15. Shora uvedené pro posouzení věci znamená, že žalovaný nesplnil zejména jeho povinnost důkazní podle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Žalovaný v souladu s poučením soudu tvrdil, jaké konkrétní práce – opravy neměly souviset s poškozením předmětného stroje při dopravní nehodě, nicméně příčina jednotlivých poškození nebyla v řízení prokázana a stejně tak nebylo prokázáno, že by žalovaným doplněný rozsah prací na předmětném stroji nebyl v souvislosti s opravou předmětného stroje po dopravní nehodě. Jak již uváděl odvolací soud (bod 13 odůvodnění) z provedeného dokazování rozsah poškození předmětného stroje, ve kterém je stroj nutno opravit, žalovaný potvrdil v přejímacím protokole při jeho předání do opravy, přičemž takto vymezený rozsahu není ve zjevném rozporu s posléze provedenou opravou. Soud prvého stupně k jinému závěru nedospěl, a to ani na základě tvrzení žalovaného o tom, že např. poškození kol, interiéru, poškození akumulátorů, jsou v přejímacím protokole při vrácení stroje označeny v kolonce „ne“. Soud uvádí, že při předání stroje nemusí být škoda viditelná pouhým okem, poškození dalších části stroje může být zjištěno právě až při obhlídce vozidla opravárenskou společností a po rozebrání jednotlivých částí předmětného stroje. Uvedené tvrzení žalovaného sice odpovídá (zaškrnutí v kolonce „ne“, tj. beze škody), nicméně i ze samotných fotografií je zřejmý skutkový děj nehody, kdy zcela viditelně je stroj jedním kolem a částí „těla“ zapadlý do betonového kanálu nikoliv malého rozměru a s ohledem na náklon vozidla je zřejmé, že jen o lidově řečeno „poškrábané plechy“ nepůjde. Ohledně (ne)poškození interiéru a akumulátorů není zřejmé, která z položek faktury č. , hodnota, by se měla týkat interiéru či akumulátorů. I pokud by se žalovaném podařilo prokázat, že některá z poškození stroje nevznikla při nehodě dne , datum, , opominul, že byl při jednání dne také poučen o nutnosti doplnit (a označit důkazy u takto nově doplněných tvrzení) tvrzení ohledně vyjmutých oprav – zda se jednalo o opravu poškození stroje existujícího již v době převzetí stroje (přičemž stroj byl převzat bez škod), popř. poškození stroje vzniklého opotřebením při běžném užívání. Žalovaný pouze obecně tvrdil, že oprava stroje musela být provedena také z důvodu jeho opotřebení. Žalovaný tedy ani neprokázal, že by k poškození stroje, resp. jeho částí, došlo jiným způsobem než při dopravní nehodě. Ve shodě s odvolacím soudem pak soud prvého stupně konstatuje obecnou odpovědnost žalovaného jako nájemce za poškození stroje v době trvání nájmu, i pokud by žalovaný reálně prokázal, že část poškození stroje nebyla způsobena dopravní nehodou (a ohledně této varianty byl žalovaný poučen podle § 118a o. s. ř. také).

16. Soud proto opětovně dospěl k závěru, že žalobkyni byla způsobena škoda, kterou musela vynaložit na opravu předmětného stroje po dopravní nehodě v době, kdy předmětné vozidlo užíval na základě nájemního vztahu žalovaný a osobou odpovědnou za způsobenou škodu je právě žalovaný. Shodně s předcházejícím rozhodnutím soud uzavírá, že vztah mezi účastníky se s ohledem na vznik škody (přechodná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále jen „o. z.“, tj. § 3028 odst. 3 o. z., § 3079) řídí právní úpravou účinnou do 31. 12. 2013, tj. zákonem č. 413/1991, obchodní zákoník a dále zákonem č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“). Právní posouzení pak opětovně vychází z úpravy obč. zák. týkajícího se podnikatelského nájmu věci movitých (§ 721 až 723 obč. zák.), samotná škoda je pak posuzována podle § 420, § 442 odst. 1 obč. zák. při zohlednění ust. 670 obč. zák., § 682 obč. zák. Žalovaný tím, že žalobkyni vrátil poškozený předmětný stroj, porušil jeho právní povinnost vrátit pronajatou věc ve stavu odpovídajícím ustanovení § 682 obč. zák. (předmětné vozidlo bylo poškozeno), tímto porušením došlo na majetku žalobkyně ke škodě a za tuto škodu odpovídá její nájemce. Soud pak dospěl k závěru, že touto škodou je částka, kterou žalobkyně musela vynaložit na opravu předmětného stroje, a to částka ve výši 156 903,23 Kč, jak byla žalovanému přeúčtována fakturou č. , hodnota, s tím, že v rozsahu částky 39 381,77 Kč z původně žalobkyní požadované částky 196 285 Kč byla žaloba již pravomocně zamítnuta. Jedná se o škodu skutečnou podle § 442 odst. 1 obč. zák. a i když v řízení nebylo prokázáno, že by šlo o cenu obvyklou (když břemeno tvrzení a důkazní v této souvislosti stíhalo žalovaného), jedná se o nárok důvodný, neboť dle názoru soudu se v případě úhrady ceny opravy jednalo o peněžní prostředky (krom DPH) účelně žalobkyní vynaložené na obnovení funkcí nebo nahrazení funkcí poškozených částí předmětného stroje. Z žádného provedeného důkazu nevyplývá, že by žalobkyní vynaložené prostředky na cenu opravy byly cenou nikoli obvyklou, obzvláště za situace, pokud oprava předmětného stroje proběhla v autorizované společnosti pro stroje obchodní značky , Anonymizováno, . Žalobkyně tyto náklady vynaložit musela za účelem obnovení řádné funkčnosti předmětného stroje. Soud proto opětovně žalobě vyhověl v rozsahu částky 156 903,23 Kč včetně požadovaného příslušenství – úroku z prodlení (§ 369 odst. 1 obchodního zákoníku, resp. § 517 odst. 2 obč. zák., ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb.), neboť žalovaný byl k 18. 7. 2013 v prodlení s úhradou jeho závazku z titulu náhrady škody.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 91 552,81 Kč, přičemž tato částka představuje 59,88 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79,94 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 20,06 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 852 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 196 285 Kč sestávající z částky 8 9poj80 Kč za každý z dvanácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.(1x převzetí a příprava, 1x kvalifikovaná výzva k plnění, 1x podání ve věci samé – návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, 1x podání ve věci samé – vyjádření ze dne 14. 11. 2016, 1x účast na jednání dne , datum, , 1x účast na jednání dne , datum, , 1x podání ve věci samé – vyjádření k odvolání žalovaného ze dne 18. 9. 2019, 1x účast na jednání odvolacího soudu dne , datum, , 1x účast na jednání dne , datum, , 1x podání ve věci – vyjádření ze dne 5. 5. 2022, 1x podání ve věci samé – vyjádření ze dne 11. 1. 2024, 1x účast na jednání dne , datum, ), cestovní náhrada v celkové výši 8 509,25 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada 1 638,16 Kč za 185 ujetých km v částce 1 038,16 Kč (29,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 385/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,1 l/100 km a 3,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 385/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada 1 063,08 Kč za 185 ujetých km (33,60 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,9 l/100 km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada 1 837,87 Kč za 222 ujetých km v částce 1 237,87 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,3 l/100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada 1 890,25 Kč za 185 ujetých km v částce 1 290,25 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,3 l/100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada 2 079,89 Kč za 185 ujetých km v částce 1 479,89 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,2 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 119 869,25 Kč ve výši 25 172,54 Kč.