14 C 425/2020

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Lukášovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 26 320 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 19 420 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z 14 207 Kč od 7.11.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud žalobce žádal přiznání 6 900 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 12 113 Kč, v té části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedené částky, která představuje dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena dne 13.9.2018 smlouva, na základě které byl žalovanému žalobcem poskytnut úvěr ve výši 27 270 Kč,„ skládající se z půjčené částky 15 000 Kč a kapitalizovaného úroku 12 270 Kč“. Celkovou částku 27 270 Kč se žalovaný zavázal uhradit po 455 Kč týdně, uhradil však pouze 950 Kč. Ze zbývající částky 26 320 Kč požaduje žalobce přiznání zákonných úroků až od doby ve smlouvě sjednané splatnosti, tedy od 6.11.2019.

2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

3. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 104 zák. č. 257/2016Sb. o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 – 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

4. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] že byla uzavřena mezi účastníky 13.9.2018 ohledně úvěru ve výši 15 000 Kč, podpisem smlouvy potvrdil žalovaný převzetí této částky v hotovosti. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci ještě úrok ve výši 5 370 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru 3 300 Kč a 3 600 Kč za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku 27 270 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 60 splátkách po 454,50 Kč týdně s tím, že první splátka bude zaplacena 20.9.2018 a každý další splátka sedm dní po datu splatnosti předchozí splátky. Ve smluvních podmínkách k uvedené smlouvě, v odstavci„ Splácení Úvěru“, bod 4. je stanoveno, že veškeré peněžní částky zaplacené klientem, budou společností započítány nejprve a) na úhradu nákladů na soudní či mimosoudní vymáhání dlužné částky, b) dále na úhradu sjednaných a vyměřených smluvních pokut, c) dále na úhradu poplatků za prodlení se splácením úvěru, za d) na úhradu poplatku za zpracování a doručení úvěru, e) na úhradu poplatku za hotovostní inkaso splátek, za f) na úhradu jistiny úvěru dílem ve výši 83, 47 % a na úrok za poskytnutí úvěru dílem ve výši 16,53%.

5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze 13.9.2018 je zřejmé, že žalobce poskytl žalovanému informace o poskytovaném úvěru, z evidenční karty klienta – žalovaného soud zjistil, že dne 13.9.2018 žalovaný poskytl žalobci údaje o svých finančních poměrech. Z tabulky umoření předmětného dluhu vyplývá, že žalovaný uhradil žalobci na předmětný dluh pouze 950 Kč.

6. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobce se právem domáhá po žalovaném úhrady poskytnutého úvěru a také sjednaných úroků z úvěru. Pokud je ve smlouvě účastníků stanoveno, že z provedených plateb bude na jistinu započítáno 83,47 %, pak z částky 950 Kč bylo na jistinu zaplaceno 793 Kč a na úrok 157 Kč (ve smlouvě stanovených 16,53%). Na jistině tedy zbývá zaplatit 14 207 Kč a v této části byla žaloba shledána důvodnou a bylo jí vyhověno. Z uvedené částky byly přiznány také zákonné úroky z prodlení a to dle požadavku žalobce od 7.11.2019, což je den následující po dni, kdy měl být splátkami uhrazen celý dluh. Výrok o úrocích z prodlení vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. Z částky úroků 5 370 Kč po započtení 157 Kč zbývá na sjednané úroky zaplatit 5 213 Kč. Ohledně této částky bylo žalobě rovněž vyhověno. Z této částky však nebyly přiznány požadované úroky z prodlení, neboť nebyly splněny podmínky dle § 1806 obč.zák., když úroky z úroků nebyly účastníky sjednány, ani se nejedná o pohledávku z protiprávního činu, proto byla zamítnuta žaloba ohledně přiznání úroku z prodlení z přiznané částky úroků.

8. Pokud žalobce žádal o přiznání částek 3 300 Kč za zpracování a doručení úvěru a 3 600 Kč za hotovostní inkaso splátek, hodnotí soud toto ujednání jako neplatné, neboť se příčí dobrým mravům a odporuje zákonu. Rozpor s dobrými mravy spatřuje soud ve výši těchto poplatků, neboť představují 46% z částky úvěru a neadekvátním způsobem tak navyšují částku, kterou je účastník smlouvy povinen zaplatit. Dle názoru soudu tyto poplatky představují další, skryté úroky, které v případě řádného sjednání představují příjem, který podléhá daňové povinnosti. Zahrnutí dalších úroků pod„ poplatky“ dle názoru soudu představuje obcházení zákona. Soud proto požadavek na úhradu těchto částek z důvodu neplatnosti zamítl. S ohledem na neplatnost ujednání o těchto platbách, nebyl žalobce oprávněn započítat platbu žalovaného 950 Kč na tyto poplatky, proto byla žaloba i v této části zamítnuta.

9. Oba účastníci měli ve věci pouze částečný úspěch, proto soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. o nákladech řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. V této souvislosti je třeba uvést i to, že žalobci by náklady řízení nebyly přiznány ani při plném úspěchu ve věci, neboť žalobce, jak sám uvedl, nezaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř.