14 C 472/2020

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Cholastovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 984 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 984 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 984 Kč od 1. 9. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplacení zápůjčky. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne 1. 8. 2019 smlouvu o zápůjčce ve výši 3 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku a poplatek za zpracování žádosti ve výši 984 Kč nejpozději do 31. 8. 2019. Žalovaný však poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté lhůtě nevrátil a od 1. 9. 2019 je v prodlení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena podle smlouvy ze dne 15. 4. 2020 a žalovaný o tom byl vyrozuměn. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle § 2390 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl sjednán podle § 2392 o. z., byť se nejednalo přímo o úrok, ale o odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, což je v podstatě úrok také. Žalovaný nevrátil peněžní prostředky v dohodnuté lhůtě, ocitl se v prodlení a proto je povinen zaplatit úrok z prodlení podle § 1970 o. z. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni podle § 1895 o. z. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 984 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.