14 C 67/2020
č. j. 14 C 67/2020-20
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 202
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1895 § 1970 § 3028
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 19
Plný text
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr Ing. Ivanou Šmakalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 9 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 9 000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 6 048 Kč od 16. 7. 2009 do 5. 8. 2010, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplacení úvěru.
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Původní věřitel, společnost [právnická osoba] uzavřela dne 16. 7. 2009 se žalovaným smlouvu o půjčce ve výši 9 000 Kč, splatnou dne 5. 8. 2010. Půjčka měla být splacena v 55 týdenních splátkách po 288 Kč. Dále měl žalovaný smluvní povinnost zaplatit souhrnný poplatek ve výši 6 624 Kč. Žalovaný však svůj závazek vrátit poskytnuté peněžní prostředky neplnil v dohodnutém termínu a proto byl původním věřitelem vyzván, aby uhradil celý zůstatek dluhu v nejbližším termínu splatnosti příslušné splátky. To však žalovaný neučinil a proto byl upomínán o zaplacení, na výzvu však nereagoval. Ke dni podání žaloby tak dluží po odpočtu zaplacených splátek v celkové výši 576 Kč částku 9 000 Kč na jistině a částku 6 624 Kč na poplatku a úroku. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018. Pohledávka byla nejprve postoupena na [právnická osoba] [anonymizováno] a z této společnosti na žalobkyni.
4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: uzavření samotné smlouvy o půjčce a následky jejího porušení se s ohledem na ustanovení § 3028 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) řídí ustanovením zákona číslo 40/1964 Sb. občanský zákoník platný do 31. 12. 2013. Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o půjčce podle § 650 zákona číslo 40/1964 Sb. občanský zákoník, podle kterého smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje tyto věci vrátit ve sjednané době. Původní věřitel tak splnil svoji smluvní povinnost, ovšem žalovaný poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté lhůtě nevrátil a původnímu věřiteli tak vznikla pohledávka za žalovaným, která byla v souladu s § 1895 o. z. postoupena na další subjekt a posléze na žalobkyni. Protože je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého závazku, má žalobkyně právo i na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. Protože k prvnímu prodlení došlo ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu, tedy 6. 8. 2010, řídí se výše úroku z prodlení podle § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. dosavadním předpisem, byť žalobkyně požaduje úrok z prodlení až ode dne 2. 7. 2015, kdy nabyla účinnosti smlouva o postoupení pohledávek z původního věřitele na přechodného věřitele.
5. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 9 000 Kč sestávající z částky 100 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.