15 C 113/2021

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr Alenou Divíškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 719 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 811 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1 811 Kč od 3. 6. 2020 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 908 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 908 Kč od 3. 6. 2020 se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení částku 506 Kč k rukám právního zástupce žalobce titul. jméno jméno, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhal zaplacení částky 2 719 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že dne datum jeho právní předchůdce společnost právnická osoba s žalovaným uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektrické energie a plynu do odběrného místa ulice a číslo, obec, a poskytovala žalovanému dodávku elektřiny/plynu. Za řádnou realizaci dodávek elektrické energie dodavatele energie vyúčtovala žalovanému fakturu dodávky elektřiny ve výši 1 811 Kč a poplatek za odpojení ve výši 908 Kč. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba jako postupitelem a společností právnická osoba jako postupníkem. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již ve svém návrhu, žalovaný se k výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. Soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Žalobce doložil skutková tvrzení v žalobě Smlouvou o sdružených službách dodávky elektrické energie a plynu, všeobecnými obchodními podmínkami, fakturou číslo kterou byl vyúčtován poplatek za odpojení 908 Kč splatnou dne 14. 4. 2017, fakturou číslo za dodávku elektřiny za období 1. 7. 2016 až 23. 11. 2016 splatnou dne 13. 12. 2016, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy se seznamem postupovaných pohledávek a oznámením o postoupení pohledávek. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu. V nadepsané věci žalobce prokázal, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným vznikl smluvní závazkový vtah o dodávce elektřiny. Shora uvedenými důkazy žalobce prokázal nárok na úhradu faktury za dodávku elektřiny, a to faktury číslo za dodávku elektřiny za období 1. 7. 2016 až 23. 11. 2016 na částku 1 811 Kč. Nárok žalobce je uplatněn v souladu s citovaným zákonným ustanovením. Předloženou smlouvou o postoupení pohledávek s přiloženým seznamem postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky bylo prokázáno postoupení pohledávky v souladu s § 1895 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ OZ“). Soud tedy žalobě vyhověl a rozhodl o povinnosti žalovaného k úhradě dlužného plnění za dodávku elektřiny ve výši 1 811 Kč, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O úhradě úroků z prodlení soud rozhodl podle § 1970 odst. 2 OZ a úroky z prodlení byly stanoveny dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Soud se dále zabýval nárokem žalobce na úhradu poplatku za odpojení ve výši 908 Kč. Především je třeba uvést, že žalovaný podpisem smlouvy nepotvrdil, že byl seznámen s konkrétními ceníky a tyto ani nebyly součástí uzavřené smlouvy. Soud přihlédl i k judikatuře Ústavního soudu ČR, konkrétně k rozhodnutí

I. ÚS 3512/2011 ze dne 11. 11. 2013. Soudu dále není jasné, za co byl vlastně poplatek účtován. Žalobce tvrdí, že jde o poplatek za odpojení. Z faktury číslo bylo zjištěno, že je účtován poplatek 908 Kč za odpojení elektřiny. Soud opakovaně vyzval písemně žalobce, aby sdělil, z jakého titulu žádá poplatek za odpojení a kdy u žalovaného bylo provedeno odpojení elektřiny. Žalobce na tuto výzvu nereagoval. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a rozhodnutí Ústavního soudu soud dospěl k závěru, že žalobce neprokázal nárok na úhradu poplatků za odpojení elektřiny a nárok žalobce na zaplacení částky 908 Kč zamítl. Vzhledem k tomu, že v tomto řízení měl žalobce částečný procesní úspěch v rozsahu 67 %, po započtení procesního úspěchu žalované v rozsahu 33 % má žalobce právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 34 % v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, dále byla přiznána odměna za právní zastoupení za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. a 3 x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle vyhl. č. 177/96 Sb. Dále soud přiznal DPH ve výši 21%, tj. částku 189 Kč. Náklady řízení celkem činí částku 1 489 Kč. Soud žalobci přiznal 34 %, tj. částku 506 Kč. Soud při výpočtu nákladů právního zastoupení postupoval dle § 14b advokátního tarifu. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce podává opětovně žaloby na úhradu dlužných částek s obdobným textem, kde jsou změněny pouze údaje o žalovaných, smlouvách a dlužném plnění. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.