15 C 132/2024

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Divíškovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 94 417,54 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 94 417,54 Kč, úrok 10,99 % ročně z částky 92 149,54 Kč od 29. 2. 2024 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 92 149,54 Kč od 10. 3. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný úrok za období od 23. 11. 2023 do 28. 2. 2024 ve výši 2 650,64 Kč a na náhradu nákladů řízení částku 3 777 Kč, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 94 417,54 Kč spolu s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že s žalovaným uzavřel dne 21. 1. 2022dne 29. 5. 2019 smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 130 000 Kč,. Žalovaná podpisem smlouvy přistoupila k rámcové pojistné smlouvě, jejímž předmětem je pojištění schopnosti splácet předmětný úvěr. Žalovaný se zavázal měsíčně hradit pravidelnou splátku úvěru ve výši 3 139 Kč, skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku 10,99 % ročně, počínaje dnem 23. 2. 2022. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 2 600 Kč . Dále žalobce podrobně popsal, jakým způsobem posoudil úvěruschopnosti žalovaného. Při posuzování úvěruschopnosti vycházel z údajů poskytnutých zákazníkem (žalovaným), z výpisů z bankovního účtu žalovaného, a dále učinil dotazy do insolvenčního rejstříku a registru SOLUS. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, proto žalobce dne 29. 2. 2024 úěr zesplatnil. Žalovaný řádně hradil splátky od 23. 2. 2022 do 23. 11. 2023. . Dluh žalovaného tvoří nesplacená jistina ve výši 92 149,54 Kč, nesplacení smluvní úrok 2 650,64 Kč, kapitalizovaný do dne předcházejícího dni zesplatnění, smluvní pokuta 1 500 Kč, pojistné 768 Kč, smluvní úrok 10,99 % ročně z dlužné jistiny od 29. 2. 2024 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 10¨3. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil, k žalobě se nevyjádřil. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného a dle předložených listinných důkazů (§ 101 odst. 3 a § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.

3. Žalobce prokázal skutková tvrzení v žalobě listinnými důkazy, a to smlouvou o úvěru formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, úvěrovými podmínkami, potvrzením o podpisu smlouvy č. , hodnota, a potvrzením o vyplacení úvěru č. , hodnota, ; splátkovým kalendářem a zesplatňujícím dopisem vč. předžalobní výzvy ke dni 29. 2. 2024. Ze smlouvy o úvěru č. č. , hodnota, ze dne 21. 1. 2022 bylo zjištěno, že žalobce poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 130 000 Kč. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr u společnosti , právnická osoba, . s měsíčním příjmem ve výši 30 000 Kč. Jeho měsíční výdaje činí částku 17 500 Kč , včetně splátek úvěrů. Žalovaný bydlí sám v nájmu a nemá děti. .

4. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Věřitel a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Věřitel řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto žalobce úvěr zesplatnil a žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobci dlužnou částku včetně úroku, specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve smyslu § 1970 zákona o. z. soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, procesně úspěšnému žalobci přiznal náklady řízení v plné výši . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 777 Kč.