15 C 139/2021

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr Alenou Divíškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 317 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 717 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení za období od 25. 4. 2020 do 4. 2. 2021 v kapitalizované výši 56 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení za období od 25. 4. 2020 do 4. 2. 2021 v kapitalizované výši 47 Kč se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 317 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. V žalobě uvedla, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Bylo sjednáno roční pojistné ve výši 2 264 Kč. Pojištění zaniklo ke dni 24. 4. 2020 z důvodu nezaplacení pojistného podle § 2802 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ OZ“). Žalovaný tedy dluží pojistné za období od 17. 1. 2020 do 24. 4. 2020 ve výši 1 317 Kč. Součástí žalované částky je vedle dlužného pojistného rovněž nárok žalobkyně na úhradu sjednaných poplatků, a to 300 Kč za vyhotovení a odeslání zákonem uložené upomínky na dlužné pojistné s upozorněním na možný zánik pojištění. Současně žalobkyně po žalovaném požaduje úhradu poplatku ve výši 300 Kč, a to vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění. Poplatky jsou účtovány v souladu se sazebníkem nákladů na vymáhání dlužného pojistného. Dále se žalobkyně domáhá úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné částku za období 25. 4. 2020 do 4. 2. 2021 v kapitalizované výši 103 Kč.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v rámci návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Žalobkyně prokázala skutková tvrzení uvedená v žalobě pojistnou smlouvou o komplexním pojištění vozidla [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], inkasní bilancí, upomínkou ze dne 2. 3. 2020 s poučením o možnosti zániku pojištění, oznámením o zániku pojištění ze dne 7. 5. 2020, upomínkou ze dne 3. 6. 2020, všeobecnými pojistnými podmínkami, sazebníkem nákladů, předžalobní upomínkou ze dne 17. 8. 2020 a poštovním podacím archem.

4. V této věci bylo nesporně zjištěno, že pojistný vztah po shora uvedené období trval. Žalobkyně jako pojistitel má právo na pojistné po dobu trvání pojištění v souladu s § 2782 OZ. S ohledem na znění smlouvy a všeobecných pojistných podmínek a inkasní bilance činí dlužné pojistné za období 17. 1. 2020 do 24. 4. 2020 částku ve výši 717 Kč. Soud rozhodl o povinnosti žalovaného k úhradě dlužného pojistného ve výši 717 Kč. O úhradě úroků z prodlení soud rozhodl dle § 1970 odst. 2 OZ. Sazba úroků byla stanovena dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Byl přiznán úrok z prodlení za období od 25. 4. 2020 do 4. 2. 2021 v kapitalizované výši 56 Kč.

5. Soud se dále zabýval nárokem žalobkyně na úhradu poplatku 2 x 300 Kč za upomínky, jak je shora uvedeno. V tomto případě nebyla povinnost k úhradě poplatků uvedena v textu, kde byl pouze odkaz na ceník a pojistné podmínky. Soud odkazuje na nález ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11. Všeobecné pojistné podmínky ve spotřebitelských smlouván mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujících charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich dodavatel skryl ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná jako například smluvní pokuta. Pokud takto dodavatel učiní, nepočíná si právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Soud tedy nárok žalobkyně na zaplacení poplatků za upomínku považuje za nedůvodný a v tomto rozsahu, tedy v části nároku o zaplacení částky 600 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 47 Kč za období od 25. 4. 2020 do 4. 2. 2021, žalobu zamítl..

6. V tomto řízení měli účastníci obdobný procesní úspěch, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.