15 C 215/2022

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Divíškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o: žaloba o náhradu škody ve výši 516 038 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 516 038 Kč s příslušenstvím se v plném rozsahu zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 54 000 Kč na účet právního zástupce žalovaného Mgr. [jméno] [příjmení], a to do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce u soudu dne [datum] podal žalobu, kterou se domáhal, aby mu žalovaný nahradil škodu, kterou vyčíslil celkovou částkou 516 038 Kč. Spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 p.a. od [datum] do zaplacení. V žalobě uvedl, že je vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba č. ev. 16, pozemku par. č. st. [číslo] součástí je stavba, pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo], na měž stojí studna, vše v k.ú. [část obce], zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], u [stát. instituce], [stát. instituce]. V roce 185 žalobce zrekonstruoval dům i studnu, která je neoddělitelnou součástí nemovitostí, slouží k odběru pitné a užitkové vody, jak potvrdil stavební úřad ve stavebním povolení a kolaudačním rozhodnutí. Po provedené digitalizaci a zaměření pozemků bylo zjištěno, že studna se nachází na pozemcích p. [číslo] ve vlastnictví žalovaného. Žalobce se pokoušel s žalovaným jednat o směně pozemků, ale žalovaný nakonec odmítl příslušnou smlouvu podepsat a dokonce v roce 2010 podal na odbor životního prostředí [obec] žádost o odstranění nepovolené jímky povrchových vod. V tomto řízení bylo potvrzeno, že se jedná o studnu. Následně žalobce podal žalobu na určení vlastnictví k pozemkům, na kterých se nacházela studna. V přímé reakci na žalobu žalovaný všechny pozemky, včetně studny, oplotil a tím žalobci znemožnil provádět údržbu studny. Dne [datum] žalovaný při stavebních pracích na sousedních pozemcích vybagroval jámy v blízkosti studny až na zvodnělé podloží. Tím došlo ke stržení soutoku pramenů. Zároveň jámu zasypal kontaminovanou přivezenou zeminou, čímž došlo k negativnímu ovlivnění chemizmu a bakteriologického obrazu jímané vody, tedy došlo ke zničení funkčnosti studny a tento stav trvá do dnešního dne. Žalobce má k dispozici pouze užitkovou vodu. Od listopadu 2014 do dubna 2016 neměl žalobce přístup k žádné vodě, protože došlo k zalití elektrické rozvodné krabice, což způsobilo přepálení přívodního kabelu čerpadla uloženého v chráničce vedené v zemině do domu a zabetonovaného v podlaze domu. Z ohledem na oplocení studny a neochoty žalovaného nebylo možno tuto závadu opravit dříve než v dubnu 2016, kdy došlo k prostřižení plotu. Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s rozsudkem [název soudu] [anonymizováno] [pobočka], č.j. [spisová značka] ze dne 10.6. 2013 bylo potvrzeno vlastnické právo žalovaného k pozemku se studnou. Rozsudek nabyl právní moci dne 14. 8, 2013. Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě sp. zn. [spisová značka], který nabyl právní moci [datum] byla žalovanému zřízena služebnost spočívající v právu cesty přes pozemek žalobce a zároveň bylo uloženo žalovanému odstranit veškeré oplocení a dřeviny z pozemku se studnou. Žalovaný toto rozhodnutí nerespektoval a oplocení odstranil až [datum].

2. Následně žalobce doplnil svá skutková tvrzení a zejména uvedl, že žalovaný se od roku 2008 snaží o zrušení a poškození studny. Jednak podal žádost o odstranění studny jako nepovolené jímky povrchových vod, neoprávněně oplotil pozemek kolem studny, prováděl různá poškození studny a naučil svého psa vykonávat potřebu v okolí studny, případně tam odklízel psí exkrementy. Nakonec 1. 8. provedl neoprávněné stavební práce. Dalšího protiprávního jednání se žalovaný dopustil [datum], kdy během rekonstrukce studny odmítl žalobci poskytnout součinnost k odstranění kontaminované zeminy v rozporu s vodním zákonem a občanským zákoníkem. K promlčení jednotlivých nároků žalobce nemohlo dojít, protože žalovaný udržoval protiprávní stav rušením vlastnického práva a zároveň odmítl [datum] poskytnout součinnost k odstranění navážek, a proto rušení vlastnického práva trvá do dnešního dne. Dále žalobce tvrdí, že objektivní promlčecí lhůta činí 10 let, protože z popsaného jednání žalovaného vyplývá, že protiprávní zásahy byly činěny úmyslně. Z toho dovozuje, že nemajetková újma za období, která uvádí v žalobě by se promlčela nejdříve [datum]. Promlčecí lhůta k nároku na úhradu skutečné škody v celkové výši 131 507 Kč začala běžet až v roce 2019, tedy ve chvíli, kdy se žalobce o škodě dozvěděl. Počátek promlčecí lhůty a její trvání se posuzuje podle § 620 a následující OZ dle zákona č. 89/ 2019, protože škoda vznikla žalobci v přímé souvislosti s odmítnutím žalovaného poskytnout součinnost při rekonstrukci studny. Dále žalobce specifikoval jednotlivé položky, jejichž úhrady se domáhá. Rozhodně není promlčen ani nárok na majetkovou újmu ve výši 20 031 Kč jako paušalizované náhrady za cestovní náklady související s dovážením vody. Žalobce uvádí konkrétní dny v průběhu období od [datum] až [datum], kdy si musel dovážet vodu. Dále připomíná, že příčinná souvislost mezi jednotlivými poškozeními studny a zhoršení kvality vody vyplývá ze stavebních zásahů žalovaného v roce 2011 kálením psa v okolí studny za znemožnění přístupu žalobce ke studni. Příčinou je jednoznačně zahrnutí stavební suti ve směsi se psími exkrementy. Přítomnost fekálních bakterií souvisí se psími exkrementy.

3. Žalovaný v písemném vyjádření uvedl, že s žalobou v plném rozsahu nesouhlasí. Popřel, že by prováděl nějaké práce, při kterých by došlo ke ztrátě vody ze studny. Základy jeho domu se stavěly v roce 2004 a v kolaudačním rozhodnutí ze dne [datum] se píše, že dodržel všechny podmínky územního řízení i stavebního povolení. Skutečnost, že studna žalobce je na jeho pozemku byla patrná již z vytyčovacího náčrtu v roce 2003, tedy v té době byla studna ještě na obecním pozemku, který posléze odkoupil. S žalobcem se dohodli, že si části pozemku vymění, aby se hranice srovnaly. Po zamření z roku 2008 byla sepsána dohoda, ovšem žalobce dohodu neuzavřel a podal návrh na vydržení. Zejména popřel, že by něco bagroval. Na počátku stavby byl povinen shrnout vrchní vrstvu zeminy, což učinil a shrnutá ornice byla uložena na jeho pozemku. Poté v roce 2011 pouze tuto zeminu rozhrnul a dle stavebního povolení měl takto právo rozhrnout i výkopovou zeminu. Rozhodně popřel, že by malá hromada hlíny, která je položena na nájezdu mohla strhnout soutok pramenů, nijak ho nemohla zasáhnout a situace kolem studny byla téměř shodná, jak vyplývá z fotografií. Žádná kontaminace v půdě nebyla a rozhodně jeho jednání nemohlo mít vliv na kvalitu vody. Pokud žalobce argumentuje nižším průtokem vody, tak tato skutečnost mohla mít i jiné příčiny. Je pravdou, že část pozemku byla oplocena, přesto žalobce ke studni stále chodil. Žalovaný nabízel zřízení branky, což žalobce odmítl a za několik dní vystříhal díru do plotu. Žalovaný popřel, že by způsobil poškození elektrické rozvodné krabice ve studnu, k čemuž mohlo dojít v důsledku vyšší hladiny vody. Poškozený plot opravil tak, že tam udělal vyndavací branku, aby mu neutíkal pes ze zahrady. Pokud žalobce tvrdí, že žalovaný neodstranil plot ve lhůtě stanoveného rozhodnutím OS v [obec], tak připomíná, že žalobce si podal odvolání proti stanoveným lhůtám. Dále uvedl, že žalobci byla povolena rekonstrukce studny, kterou zcela odstranil. Vybagroval ohromnou jámu, poškodil hranici pozemku a odbagroval část věcného břemene se zatravňovacími deskami. Vystavěl novou stavbu, zeminou, kterou vyhrabal zasypal prostor kolem studny a co zbylo, rozhrnul na svém pozemku, poškozené věcné břemeno neuvedl do původního stavu. Rovněž namítl, že neví, čím má být zemina kontaminována, když to neuvádí ani žalobce, pokud zemina v okolí studny byla kontaminována, mohlo to mít různé příčiny spočívající v minulosti. Žalovaný zejména vznesl námitku promlčení všech nároků. Pokud ke vzniku škody došlo [datum], tak jsou všechny nároky promlčeny dle § 611 o.z. a 619 o.z. Rovněž zmínil ustanovení § 620, odst. 1 o.z., dle kterého okolnosti rozhodné pro počátek promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují i vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. Pokud jde o úhradu opravy na pořízení čerpadel, tak vůbec není zřejmé, o jaké opravy se mělo jednat, a proč by je měl hradit, neuznává ani náklady na rekonstrukci, protože žádné povinnosti neporušil. Navíc studna byla prohlubována, měněna a nejde tedy o uvedení do původního stavu. Pokud jde o náklady na rozbory vody, tak opět není tvrzena důvodnost a příčinná souvislost, a rovněž tento nárok je promlčený. Neuznává ani náklady za dovoz vody, kdy navíc všechny nároky do [datum] jsou promlčeny. Nesouhlasí ani s nárokem na úhradu nemajetkové újmy, protože žalobce své nemovité věci užíval ve stejném rozsahu, studnu opravil až po 8 let po vzniku tvrzené škody a 5 let, co obdržel posudek na tvrzenou škodu. S ohledem na tříletou promlčecí lhůtu jsou i tyto nároky promlčené. Stejně tak je i promlčený nárok na úhradu nemajetkové újmy za ztížené užívání od listopadu 2014 do dubna 2016. Žalovaný v průběhu řízení znovu připomněl promlčení všech nároků. Tvrzení žalobce, že všechna jednání činil úmyslně, nepovažuje za správné a znovu připomíná, že objektivní promlčecí lhůta počala běžet [datum]. Žalobce k jeho údajně úmyslnému jednání nepředložil žádné důkazy, znovu popřel, že by jakkoliv poškozoval studnu žalobce, tvrzení o psích exkrementech považuje za nehorázné a navíc od roku 2017 pes ke studni neměl přístup, od roku 2016 v domě nebydlí a do roku 2019 byl neobydlený, teď v něm bydlí jeho rodiče. Dále neporušil žádnou povinnost danou vodním zákonem, měl k dispozici rozhodnutí příslušného úřadu, které mu žádné povinnosti k odtěžení hlíny nestanovilo. Dále má pochybnosti o tvrzených jízdách za účelem dovozu vody a připomíná, že žalobce má v okolí chalupy do 100 m dvě studny s pitnou vodou.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek] vedený u [stát. instituce], [stát. instituce] bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem pozemků st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba č.e. [anonymizováno], pozemků st.p. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp./če., pozemku [číslo], [číslo] a [číslo]. Pozemek [číslo] je zatížen věcným břemenem. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek] vedený u [stát. instituce], [stát. instituce] bylo zjištěno, že žalovaný [celé jméno žalovaného] je výlučným vlastníkem pozemků stp. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa žalovaného] a pozemku [číslo], [číslo] a [číslo]. Z územního rozhodnutí vydaného [stát. instituce], stavebním úřadem [číslo jednací] ze dne 10. 11. 2003 bylo zjištěno, že k návrhu [celé jméno žalovaného] bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby rodinného domu na p. [číslo] v k.ú. [část obce]. Z bodu 13) byla zjištěna povinnost dbát na to, aby se neztratila vody ze studny sousedního rekreačního domu majitele [celé jméno žalobce]. Z protokolu [stát. instituce], odboru ŽP ze dne [datum] ve věci žádosti manželů [příjmení] o odstranění nepovolené stavby bylo zjištěno, že na pozemcích žadatelů je umístěna stavba studny, která slouží pro objekt č. e. [anonymizováno] jako zásobárna pitné a užitkové vody, což majitel nemovitosti pan [celé jméno žalobce] doložil kolaudačním rozhodnutím ze dne [datum].

5. Žalobce dále doložil řadu protokolů o zkouškách za účelem posouzení zdravotní nezávadnosti pitné vody objektu [část obce a číslo]. Z protokolu [číslo] 2011 ze dne [datum] bylo zjištěno znečištěním koliformními bakteriemi Clostridium perfringens, Escherichia coli, které indikují povrchové fekální znečištění a byla doporučena jednorázová dezinfekce prostředkem [jméno]. Z protokolu o zkoušce [číslo] 2011 ze dne [datum] byla zjištěna přítomnost kolonií koliformních bakterií s tím, že voda mohla být po převaření použita k pitným účelům. Dle protokolu o zkoušce [číslo] 2018 ze dne [datum] bylo zjištěno, že vzorek vody překračuje limit Fe (železo). Dle protokolu o zkoušce [číslo] 2019 ze dne [datum] bylo zjištěno, že je překročen limit Fe (železo), koliformní bakterie, zákal živé organismy. Z protokolu o zkoušce ze dne [datum] bylo zjištěno, že vzorek překračuje limit v ukazatelích Fe (železo) a koliformní bakterie. Z protokolu [číslo] 2010 bylo zjištěno, že pitná voda vyhovuje všem požadavkům s tím, že hodnota železa činila 0,36 mg a je vyhovující. Všechny protokoly byly vystaveny zdravotním ústavem se sídlem v [obec], Centrum hygienických laboratoří. Ze zprávy Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, Mgr. [příjmení] ze září 2019 bylo zjištěno, že dne [datum] byl proveden odborný hydrogeologický a geologický dohled nad pracemi rekonstrukce domovní studny. Ve zprávě je konstatováno, že po zásazích v okolí studny (vybudování sousedního domu – výkopy a jejich zavežení) došlo podle podkladů ke zhoršení jakosti a zdravotní nezávadnosti jímané podzemní vody a poklesu vydatnosti vody. Dále bylo konstatováno, že terénními pracemi, ke kterým mělo dojít [datum] došlo s největší pravděpodobností odtěžením profilohorninového prostředí a následně nahrazeno materiálem navážky, který byl tvořen tmavohnědými zeminami s příměsí kamenů, cihel a kousků dřeva. Navážky se nepodařilo zcela odtěžit, protože pokračovaly až pod jižněji položený sousední pozemek. Totožným výzkumným ústavem byl v červenci roku 2014 vyhotoven návrh na uvedení kvality vody a vydatnosti studny v [část obce] do původního stavu. Je zde opět zmíněno vybagrování jámy a opětovné zasypání, jehož důsledkem mělo být zhoršení kvality vody a pokles kvalitnosti studny. Bylo konstatováno, že ke studni není přístup. V závěru je uvedeno, že v těsné blízkosti na sousedním pozemku v infiltračním území studny byl okolo roku 2006 postaven rodinný dům, v jeho okolí probíhají různé činnosti, které mohou narušil kvalitu vody uvedené domovní studny, z hlediska kvality vody je nutné se zdržet užívání látek závadným vodám a dalších terénních zásahů v infiltračním území studny.

6. Ze spisu [název soudu] [anonymizováno] [spisová značka] bylo zjištěno, že soud rozhodoval o nároku žalobce [celé jméno žalobce] proti žalovaným manželům [příjmení] na odstranění dlažby, prefabrikátů a zeminy v blízkosti studny z pozemku p. [číslo] o odstranění plotu po celé délce hranice mezi parcelami [číslo] a [číslo]. Soud v této věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum]. Žalobě bylo částečně vyhověno, pokud šlo o betonové prefabrikáty a žaloba na odstranění zámkové dlažby v části pozemku dotčeného zřízenou služebností byla zamítnuta. Dále soud odmítl návrh žalobce na odstranění zeminy, protože neupřesnil, jakým způsobem mají žalovaní obnovit odtokové parametry studny, a to ani po výzvě soudu dle § 43 odst. 1 o.s.ř.

7. Vzhledem k tomu, že k údajně protiprávnímu jednání, spočívajícím ve vyhloubení jámy a zahrnutí kontaminované zeminy došlo [datum], soud posoudil nárok na náhradu škody způsobené tímto jednáním dle občanského zákoníku 40/1964 Sb., tedy předpisu účinného do 31. 12.2013 (dále jen o.z.)

8. Podle § 420 odst. 1 o.z. každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Podle § 442 o.z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

9. Podle § 100 odst. 1 o.z. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§101 – 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

10. Podle § 101o.z. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

11. Podle § 106 odst. 1 právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškození dozví o škodě a tom, kdo za ni odpovídá. Dle odst. 2) nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

12. Podle § 3079 odst. 1 občanského zákoníku dle zákona 89/2012 Sb. právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené rávními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Dle odst. 2 nerozhodl-li soud ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona o náhradě škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může na návrh poškozeného člověka, jsou-li pro to mimořádné důvody hodně zvláštního zřetel (§2 odst. 3) přiznat poškozenému i náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona.

13. Vzhledem k tomu, že se žalobce snaží uplatnit některé nároky na náhradu škody s odůvodněním, že vznikly až za účinnosti nového občanského zákoníku a tak posunout počátek některých promlčecích lhůta na dobu účinnosti občanského zákoníku dle zákona 89/2012 Sb., soud níže připomíná příslušná zákonná ustanovení občanského zákoníku dle zákona 89/2012 Sb. (dále jen OZ)

14. Podle § 2010 OZ škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanoveného na ochranu takového práva. ¨ 15. Podle § 2911, způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

16. Podle § 609 OZ nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

17. Podle § 610 Oz k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení nepřihlíží se k tomu.

18. V tomto konkrétním případě ke škodní události došlo dle tvrzení žalobce a listinných důkazů, které předložil (fotografie, email souseda) 11. 8. 2011. Objektivní tříletá promlčecí lhůta uplynula dne 11. 8. 2014 a pro případ úmyslného jednání uplynula objektivní desetiletá promlčecí lhůta dne 11.8. 2021. Tedy všechny lhůty uplynuly dříve než byla soudu doručena žaloba v této věci. Žalobce dále uplatnil nárok na úhradu skutečné škody 131 507 Kč, kdy dle obsahu žaloby tato škoda měla být způsobena protiprávním jednání žalovaného v roce 2011, popř do roku 2016, kdy mělo dojít k poškození čerpadla, které zmiňoval již v řízení [spisová značka]. Žalobce již dne 11. 8. 2011 věděl, že žalovaný měl provádět nějaké výkopové práce poblíž studny a již 19. 8. měl k dispozici první posudek o nevyhovující kvalitě vody. Pokud by promlčecí lhůta nezačal běžet od 11. 8. 2011, tak nepochybně by začal po prvním posudku o kvalitě vody, tedy od 20. 8. 2011. K tvrzení, že žalovaný úmyslně poškodil čerpadlo či jiné příslušenství studny, není předložen žádný důkaz krom skutkového tvrzení žalobce. Dle Dle skutkového tvrzení v žalobě od listopadu 2014 neměl žalobce přístup k vodě a v tomto období došlo k poškození čerpadla. Nejpozději od 1. 12. 2014 již běží subjektivní promlčecí lhůta a i kdyby byla počítána dle nového občanského zákoníku, tak činí 3 roky a do dne podání žaloby již uběhla bez ohledu na to, kdy skončila objektivní promlčecí lhůta. Skutečnost, že žalovaný přistoupil k rekonstrukci studny až v roce 2019, nemůže mít vliv na délku promlčecí lhůty, resp. počátek jejího běhu.

19. Podle § 2971 OZ odůvodňují-li zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z nedbalosti důležitou právní povinnost anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit.

20. Pokud jde o nemajetkovou újmu tak za období do 31. 12.2013 nebyl tento právní institut upraven a nelze náhradu přiznat. Nicméně i v případě, že by soud shledal důvody pro přiznání nemajetkové újmy, promlčecí lhůta by uplynula nejpozději do konce roku 2016. Soud neshledal podmínky pro odškodnění nemajetkové újmy za následující období od 1.1.2014 Nicméně i v případě, že by byly splněny tyto podmínky za období do roku 2016, kdy studna byla oplocena a žalovaný by neměl možnost k opravě čerpadla, tak i tento nárok by byl promlčený, když nejpozději jej mohl uplatnit právě do konce roku 2016. I v tomto případě by běžela subjektivní tříletá promlčecí lhůta a uplynula by koncem roku 2019, tedy rovněž před podáním žaloby.

21. Zároveň je promlčený i nárok na úhradu cestovních náhrad za dovážení vody ve výši 20 031 Kč od roku 2011 do 2. 1. 2020. V tomto případě se délka a běh promlčecí lhůty posuzují podle občanského zákoníku 40/1964 Sb. a to s odkazem na přechodná ustanovení v zákoně 89/2012 Sb. Podle § 3036 podle dosavadních právních předpisů se až do svého skončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práva, která se řídí dosavadnímu právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. S ohledem na skutková tvrzení žalobce o tom, že k protiprávnímu jednání žalovaného došlo v roce 2011, tedy před účinností OZ a ve stejné době vznikla škoda spočívající v přetrvávající kontaminaci vody, tak je třeba délku a běh subjektivní promlčecí lhůty posoudit dle původního právního předpisu. Tedy škoda spočívající v údajných nákladech vynaložených na dovoz pitné vody za každou jízdu se promlčuje ve dvouleté promlčecí lhůtě, která počne běžet vždy od data konání takové cesty, protože k tomuto datu bylo žalobci známo, kdo a kdy škodu způsobil, v čem škoda spočívá a mohl ji okamžitě vyčíslit a uplatnit. Pokud žalobce uplatnil v tomto řízení nárok na náhradu škody za cestovní náklady, které naposledy vynaložil ke dni 2. 1. 2020, tak poslední den subjektivní dvouleté lhůty uplynul 2. 1. 2022, tedy ještě před podáním žaloby. Pouze pro úplnost soud uvádí, že tento nárok sám o sobě je sporný. Žalobce by musel prokázat, že si pitnou vodu nemohl obstarat z jiných zdrojů a že skutečně všechny jízdy pro vody byly účelné a že byly realizovány v době a způsobem, který žalobce tvrdí. S ohledem na promlčení tohoto nároku již není další dokazování účelné a zbytečně by ekonomicky a časově zatížilo toto řízení.

22. Pokud žalobce uplatňuje další nároky z důvodu protiprávního jednání žalovaného, který v roce 2019 odmítl nechat odstranit kontaminovanou zeminu na svém pozemku, tak soud tak soud v tomto rozsahu nepřipustil změnu žaloby, jak je uvedeno v protokole z ústního jednání dne [datum].

23. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobu v plném rozsahu zamítl z důvodu promlčení všech nároků, s ohledem na námitku promlčení, kterou žalovaný vznesl v průběhu řízení ve vztahu ke všem nárokům žalobce.

24. Pouze pro úplnost soud uvádí, že žalobce nepředložil žalovanému žádný důkaz o tom, že zemina je skutečně kontaminována. Žalobce doložil laboratorní zprávy o kontaminaci vody, ovšem nebyl předložen žádný důkaz o tom, že by byl zároveň prováděn chemický rozbor údajně kontaminované půdy. Toto nevyplývá ani ze zprávy Mgr. [příjmení] z Výzkumného ústavu vodohospodářského, který sice popisuje stav horninového prostředí a konstatuje dva druhy navážek obsahující kameny, cihly a kousky dřeva. Skutečnost, že je zemina kontaminována vody dovozuje pouze z toho, co mu sdělil žalovaný a nebyl proveden žádný chemický rozbor zeminy, který by potvrzoval příčinnou souvislost mezi materiálem v navážkách a kontaminací vody organickými látkami, tedy různými druhy bakterií, jejichž hodnota a přítomnost ve vodě se při každém odběru celkem podstatně mění. Stejně tak není prokázáno, že by mohlo dojít ke kontaminaci vody v důsledků psích exkrementů, a to zejména v roce 2018, když žalovaný již psa neměl a nemovitost ani neužíval. Soud již neprováděl další dokazování, zejména k prokázání kontaminace hlíny v okolí studny a příčinné souvislosti s kontaminací vody ve studni ve vztahu žalobcem uplatněné škody, protože považuje všechny nároky za promlčené, jak je shora uvedeno. Nepochybně by bylo třeba odborného znaleckého posudku, popř. jiných důkazů, které by neúměrně finančně zatížily toto řízení a soud by k nim již nemohl přihlédnout s ohledem na promlčení nároků žalobce.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal náhradu nákladů řízení procesně úspěšnému žalovanému. Z nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 516 038 Kč sestávající z částky 10 380 Kč za 8 úkonů právní služby, a to za přípravu a převzetí věci, písemné vyjádření z [datum], [datum], [datum], a účast na ústním jednání dne [datum], [datum], [datum] (ú.j. přesáhlo 2 hodiny – přiznány 2 úkony). Za uvedené úkony soud dále přiznal paušální náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 3 a.t., tedy 8 x 300 Kč. Cestovní náhrady byly přiznány za cestu právního zástupce z [obec] do [obec] a zpět (112 km) osobním automobilem tov. zn. Mercedes Benz, [registrační značka] s průměrnou spotřebou nafty 6,3 l /100 km. Soud rozhodoval dle vyhl., 467/2022 pro cesty na ústní jednání [datum] a [datum], kdy vycházel z ceny nafty 44,10 Kč l a sazbě základní náhrady 5,20 Kč, náhrada za cestu ke každému ústnímu jednání činí 2 x 894 Kč. Cestovní náhradu za cestu k ústnímu jednání dne [datum] soud vypočetl dle novely uvedené vyhlášky, účinné od 1. 6. 2023, kde cena nafty byla stanovena částkou 34,40 Kč l a cestovní náhrada tedy činí 825 Kč. Právní zástupce má nárok na náhradu za ztrátu času dle § 14 odst. 3 a.t.za 4 započaté půlhodiny za každou cestu k ústnímu jednání tedy 4 x 100 Kč, celkem za 3 cesty 1 200 Kč DPH 21 % byla vypočtena z částky 89 253 Kč a činí 18 743,13 Kč Celkem činí náklady řízení částku 107 996,13 Kč. Soud ovšem v tomto případu postupoval dle § 150 o.s.ř. a přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení ve snížené výši, tedy v rozsahu jedné poloviny celkových nákladů, tj. částky 54 000 Kč. Důvody zvláštního zřetele hodné soud spatřuje ve věku žalobce a v jeho majetkových poměrech, které soud podrobně zjišťoval v souvislosti s žádostí o osvobození od soudního poplatku. S ohledem na tyto poměry žalobce soud ještě odložil splatnost nákladů řízení do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Soud dále ještě vysvětluje, že neuznal nárok na odměnu právního zástupce za úkon spočívající v další poradě ze dne [datum], protože k tomuto úkonu právní zástupce nepředložil žádný důkaz. Dále nebyla přiznána odměna za úkon ze dne [datum] označený za doplnění 2 ke koncentraci. Soud nemůže posoudit k tíži žalobce skutečnost, že žalovaný zaslal písemné vyjádření ve 2 podání. Takový úkon soud nepovažuje za účelně vynaložený.