15 C 282/2021

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Divíškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v plném rozsahu zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal zaplacení celkové částky 10 000 spolu s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že jeho právní předchůdce společnost právnická osoba uzavřela dne 2. 7. 2006 s žalovanou smlouvu o půjčce číslo. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Zároveň se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku ve výši 16 640 Kč, tj. 10 000 na půjčku a 6 640 Kč na souhrnný poplatek. Žalovaná své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána tj. 1. 7. 2007. Od původního věřitele má žalobce pouze informaci, že žalovaná uhradila částku 3 647 Kč. Dne 19. 6. 2015 postoupil původní věřitel žalovanou pohledávku právnická osoba anonymizována dvě slova. Změna věřitele byla žalované oznámená přípisem ze dne 25. 6. 2015. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částku 12 993 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a souhrnného poplatku (kapitalizovaného úroku) ve výši 2 993 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 byla předmětná pohledávka postoupena shora uvedeným přechodným věřitelem na žalobce. Žalovaná byla o postoupení informována přípisem ze dne 11. 9. 2018.

2. Žalovaná před soudem uvedla, že neobdržela žádné vyrozumění o postoupení pohledávky. Od roku 2006 již uplynulo 15 let, nikdo se jí neozval. Myslí si, že dluh je promlčený a žalobce nemá právo se ho domáhat. Dále namítla, že po celou dobu, kdy je zaměstnána u právnická osoba o.p.s jí nebylo nic sráženo ze mzdy a k tomu soudu předložila mzdové listy. Navrhla zamítnutí žaloby z důvodu promlčení, protože věřitelé měli dostatek času, aby jí kontaktovali.

3. Soud posoudil nárok žalobce podle občanského zákoníku podle zákona 40/1964 Sb. (dále jen o.z.) účinného ke dni uzavření smlouvy o půjčce, a to v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 občanského zákoníku dle zákona 89/2012 Sb. Podle § 657 smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

4. Podle § 100 odst. 1 o.z. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§101 -10). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Podle § 101 o.z. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

5. Žalobce soudu prokazoval svá skutková tvrzení v žalobě smlouvou o půjčce číslo ze dne 2. 7. 2006, kopií smluvních podmínek, smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 19. 6. 2015 mezi společnostmi právnická osoba anonymizována tři slova, oznámením o postoupení pohledávky, potvrzením o zaplacení kupní ceny, přílohou smlouvy, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 mezi anonymizována tři slova anonymizováno právnická osoba anonymizována dvě slova, oznámením o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu.

6. Z předložené smlouvy o půjčce vyplývá, že dluh se stal zcela splatným ke dni 1 7. 2007, takže právo na jeho úhradu mohlo být uplatněno den následující a promlčecí lhůta počala běžet od 2. 7. 2007 a uplynula ke dni 2. 7. 2010. Žaloba ve věci byla podána 26. 5. 2021, tedy 11 let po uplynutí promlčecí lhůty. Vzhledem k tomu, že žalovaná před soudem výslovně uvedla, že dluh je promlčený a žalobce nemá nárok na plnění, nelze žalobci přiznat plnění promlčeného dluhu. Z tohoto důvodu byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

7. V této věci měla žalovaná plný procesní úspěch, ovšem nevznikly jí žádné náklady řízení. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné dle § 202 odst. 2 o.s.ř., protože jistina předmětu řízení nepřesahuje částku 10 000 Kč.