15 C 288/2021

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Divíškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 080 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 080 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 020 Kč od 5. 3. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 020 Kč od 11. 6. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 020 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 020 Kč od 21. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení. Žalobkyně se žalobou ze dne 24. 5. 2021 domáhala zaplacení uvedené částky s tím, že se žalovaný dne 4. 3. 2020 při jízdě na lince číslo hromadné dopravy provozované žalobkyní neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, žalovaný ovšem požadované nezaplatil. Dále se žalovaný dne 10. 6. 2020 při jízdě na lince číslo hromadné dopravy provozované žalobkyní neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, žalovaný ovšem požadované nezaplatil. Dne 15. 10. 2020 při jízdě na lince číslo hromadné dopravy provozované žalobkyní se žalovaný neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, žalovaný ovšem požadované nezaplatil. Nakonec dne 20. 10. 2020 při jízdě na lince číslo hromadné dopravy provozované žalobkyní se žalovaný neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, žalovaný ovšem požadované nezaplatil. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v rámci návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Soud z Hlášení o přepravních kontrolách číslo číslo číslo číslo zjistil, že žalovaný se přepravoval dne 4. 3. 2020 na lince číslo dne 10. 6. 2020 na lince číslo dne 15. 10. 2020 na lince číslo dne 20. 10. 2020 na lince číslo. Na výzvu kontrolora se ani v jednom případě neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného a přirážky k jízdnému jsou soudu známy ze smluvních přepravních podmínek. Na základě skutkového stavu, jak je popsán shora, kvalifikuje soud jednání žalovaného, který použil veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem je ulice právnická osoba anonymizováno obec anonymizována tři slova právnická osoba, tj. žalobkyně, a na výzvu kontrolního orgánu se neprokázal platnou jízdenkou po právní stránce postupem podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a postupem podle § 18 a odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb., přepravní řád pro veřejnou drážní a silniční přepravu s použitím smluvních přepravních podmínek a„ tarifu“ (Smluvních přepravních podmínek v rámci integrovaného dopravního systému územní celek anonymizována dvě slova) ve znění účinném ke dni porušení tarifní kázně. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a protože nezaplatil jízdné a přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 080 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.