15 C 30/2021

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr Alenou Divíškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 3 780 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 780 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 633,02 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 1 126 Kč k rukám právního zástupce žalobce [titul]. [jméno] [příjmení], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 3 780 Kč. V žalobě uvedl že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence Žalovaná splnila tuto povinnost ke dni 1. 1. 2014. Žalované tímto vznikla povinnost platit televizní poplatek, a to v souladu se zákonem 348/2005 Sb. Žalovaná dluží žalovanému částku 3 780 Kč s přísl.. Jedná se o měsíční platby za období od 10/ 2017 do 1/ 2020, kdy žalovaná nezaplatila v tomto období žádnou platbu.

2. Žalovaná před soudem uvedla, že České televizi není dlužná, neodebírá signál. V září 2017 se přestěhovala na adresu [adresa] [anonymizováno]. Televizní přijímač má vypůjčený od bratra, ale používá ho pouze, kdy si chce přehrát nějaké video a přítel jej používá pro playstation. Myslí si, že v domě není ani anténa, je tam jedině přístup přes internet. Nějakou výzvu k úhradě televizního poplatku dostala v létě, ale neměla finanční prostředky na poštovné, aby ČT odpověděla. Dále uvedla, že inkasem již nic neplatí. Energie má sjednané u ČEZ. Není povinna nikomu nic dokazovat. K soudu se dostavila, abych obhájila, že není dlužníkem.

3. Žalobce soudu předložil potvrzením o přihlášení poplatníka televizních poplatků – výpis České pošty, výzvou České pošty ze dne 15. 3. 2020, kopií poštovní dodejky, přehledem nezaplacených předpisů a specifikací výpočtu zákonného kapitalizovaného úroku z prodlení; poštovní dodejkou s datem doručení 12. 1. 2021, výzvou k přihlášení poplatníka České televize, včetně poštovní dodejky, evidenčním listem poplatníka a přehledem předpisů a plateb.

4. Podle § 2 odst. 2 zákona 348/2005 Sb. se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen„ televizní přijímač“) Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. Podle § 3 odst. 2 poplatníkem televizního poplatku je fyzická nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem taková osoba 5. Podle § 10 nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradu, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.

6. V tomto případě žalobkyně prokázala, že žalovaná se v roce 2014 přihlásila k jako poplatník televizního poplatku. Pokud žalovaná tvrdí, že po odstěhování z původního místa pobytu již nepřijímá televizní signál, tak se ale neodhlásila z evidence. Naopak žalovaná před soudem potvrdila, že užívá televizní přijímač, půjčený od bratra. Soud upozorňuje na § 2 odst. 2 a § cit. zákona, kdy poplatníkem je osoba, která vlastní televizní přijímač, i když si jej upraví k jinému účelu. Žalovaná rovněž před soudem potvrdila, že obdržela od žalobkyně výzvu k úhradě televizního poplatku, na kterou nereagovala. Její tvrzení o tom, že neměla ani peníze na poštovné, soud považuje za účelové.

7. V tomto řízení žalobkyně prokázala, že žalovanou vyzval k zaplacení televizních poplatků, žalovaná užívá televizní přijímač, minimálně k přehrávání videa. Je schopna přijímat televizní signál, alespoň přes internet a je odběratele elektrické energie. Soud tedy dospěl k závěru, že jsou dány podmínky pro vymáhání televizního poplatku s ohledem na shora uvedené zákonné ustanovení. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost k úhradě televizního poplatku za shora uvedené období od října 2017 do ledna 2020 ve výši 3 780 Kč O úhradě zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 633,02 Kč soud rozhodl dle § 1970 občanského zákoníku dle zákona 89/2012 Sb. a vl. nař. 351/2013 Sb.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně úspěšné žalobkyni soud přiznal náhradu za soudní poplatek ve výši 400 Kč, 2 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby) dle § 14b vyhl. 177/1996 o advokátním tarifu a paušální náhradu hotových výdajů za uvedené úkony po 100 Kč. Nakonec byla přiznána DPH 21 z částky 600 Kč, tj. 126 Kč Celkem činí náklady řízení částku 1 126 Kč.