15 C 300/2019

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Divíškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno jméno sídlem adresa o zaplacení 170 000 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 120 000 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 29 047,26 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v České Lípě soudní poplatek ve výši 2 500 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení nemajetkové újmy ve výši 170 000 Kč. V žalobě uvedla, že dne [datum] v nočních hodinách v Aquaparku ve [anonymizována dvě slova] utrpěla úraz, když spadla z nezabezpečeného tanečního pódia z výšky přibližně 1,2 metrů. Následně byla převezena rychlou záchrannou službou do nemocnice v [obec], kde v ranních hodinách dne [datum] na oddělení ortopedie a traumatologie bylo provedeno rentgenové vyšetření. Ošetřující lékař MUDr. [jméno] [příjmení] na základě zhodnocení rentgenového snímku dospěl k závěru, že žalobkyně utrpěla pouhé zhmoždění pravého ramene a povrchovou exkoriaci v pravé části obličeje a byla propuštěna do domácí péče. Později téhož dne se žalobkyně pro přetrvávající bolest ramene, omezení hybnosti horních končetin a dechové obtíže dostavila na chirurgické oddělení [nemocnice] v [obec]. Zde bylo opětovně provedeno rentgenové vyšetření a žalobkyni byla diagnostikována fraktura klíční kosti vpravo s posunem o šířku kosti, fraktura IV. – VI. žebra vpravo s posunem šestého žebra o šířku kosti. Žalobkyně byla hospitalizována na chirurgickém oddělení observaci a následné operaci dislokované zlomeniny klíční kosti. Zároveň byla zhotovena kompletní rentgenová vyšetření plic z důvodu možnosti vzniku pneumotoraxu či fluidothoraxu. Žalobkyně byla propuštěna ve stabilizovaném stavu dne [datum]. Žalobkyně má za to, že zaměstnanec žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] nepostupoval de lege artis, když zranění žalobkyně neodhalil již při jejím prvním vyšetření, svým jednáním ohrozil zdraví žalobkyně a způsobil jí nemajetkovou újmu. Postup non lege artis nezpochybňuje ani žalovaná. Žalobkyně dále odkazuje na znalecký posudek znalce [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], který uvedl, že postupem ošetřujícího lékaře non lege artis mohlo dojít k omezení hybnosti v ramenním kloubu, k možné infekci, ke kolapsu plic a dalším zdravotním komplikacím. K těmto komplikacím nedošlo pouze díky včasnému zásahu ošetřujících lékařů v [obec]. Celá záležitost zásadně podlomila důvěru žalobkyně ve zdravotnický systém a v důsledku toho žalobkyně dlouhodobě trpí psychickými potížemi, tedy konkrétně posttraumatickou stresovou poruchou s anxiozně depresivním projevem, která se rozvinula v přímé souvislosti s traumatizující zkušenosti z postupu a chování žalované. Žalobkyně má za to, že ke vzniku této poruchy došlo v přímé souvislosti s jednání ošetřujícího lékaře zaměstnaného u žalované [příjmení] [příjmení]. Žalobkyně si nechala vypracovat znalecký posudek znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení], která v posudku ze dne 20. 8. 2018 došla k závěru, že výše popsaná posttraumatická porucha byla způsobena pochybením ošetřujícího lékaře MUDr. [příjmení]. Žalobkyně se tedy domáhá náhrady nemajetkové újmy, tedy na úhrady částky 170 000 Kč s tím, že si je vědoma, že výše zadostiučinění závisí na úvaze soudu. Žalovanou žalobkyně vyzvala k plnění, nicméně k mimosoudnímu vyrovnání nedošlo.

2. Žalovaná v písemném vyjádření potvrdila skutkové tvrzení, že při hodnocení RTG snímku pořízeného dne [datum] došlo k postupu non lege artis, jak tvrdí žalobkyně. Je pravdou, že žalovaná byla původně oslovena předchozí právní zástupkyní žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], kdy přílohou podání byl znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení]. Znalec stanovil bodové ohodnocení související se zraněním, která žalobkyně utrpěla pádem dne [datum]. Tato poranění ovšem nejsou důsledkem postupu non lege artis ze strany žalované. Následně žalobkyně předložila znalecký posudek zpracovaný MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 20. 8. 2018. Žalovaná hodnotí závěry tohoto posudku jako nepřesvědčivé a rozporuplné. Ze závěru posudku vyplývá, že v době vyšetření znalkyní již žalobkyně posttraumatickou stresovou poruchou netrpěla a znalkyně vychází pouze z lékařských zpráv zpracovaných ambulantní psychiatričkou MUDr. [příjmení] a psychologického vyšetření ze dne 30. 5. 2017. Žalovaná tedy činila spornou příčinnou souvislost mezi postupem MUDr. [příjmení] a tvrzenou újmou a dále činila sporným fakt, zda žalobkyně skutečně trpěla posttraumatickou stresovou poruchou. Po vypracování znaleckého posudku [celé jméno znalkyně], tedy znalkyní ustanovenou soudem a poté, kdy znalkyně stvrdila svůj posudek před soudem, žalovaná prostřednictvím právního zástupce uvedla, že žalovaná si je vědoma své odpovědnosti, k závěrům obou znaleckých posudků nemá námitky, připomíná, že nemocnice zaslala žalobkyni písemnou omluvu. Výši odškodnění ponechává na úvaze soudu a ztotožňuje se s tím, že odškodnění ve výši 20 000 Kč až 30 000 Kč je přiměřeným.

3. Ze zprávy [nemocnice] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], oddělení ortopedie a traumatologie bylo zjištěno, že byla ošetřena [celé jméno žalobkyně], která spadla na bok z metrové výše. RTG byl zhodnocen jako rameno DX.sine traumatikum, bylo doporučeno kloub zachladit a místně aplikovat Heparoid a doporučena kontrola s pádovým lékařem zítra. Ze zprávy Oblastní nemocnice [obec], chirurgické oddělení bylo zjištěno, že pacientka přichází pro bolesti klíční kosti a pravé poloviny hrudníku. Včera byla ošetřena po pádu v [nemocnice] v [obec], na skeletu hrudníku je patrna faktura klíční kosti vpravo s posunem o šířku kosti a fraktura IV. – VI. žebra vpravo s posunem šestého žebra a šířku kosti. Dále bylo patrno, že u pacientky byla provedena operace P klíčku bez komplikací a byla poté propuštěna do domácího léčení. Dále žalobkyně předložila znalecký posudek znalce [titul] [jméno] [příjmení] z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie a traumatologie [číslo] ze dne 3. 1. 2017 o stanovení nemateriální újmy na zdraví, kdy znalec stanovil výši nemateriální újmy v souvislosti s úrazem. V posudku se pod bodem 3) zabýval tím, zda u žalobkyně mohlo v důsledku nesprávné diagnózy lékaře MUDr. [příjmení] dojít k dalšímu zhoršení zdraví, popř. ohrožení života. Znalec uvedl, že nesprávné zhojení zlomeniny by mohlo omezit hybnost v ramenním kloubu, dále by mohlo dojít k rozvoji pneumotoraxu, tedy vzduchu v dutině hrudní s následným kolapsem plíce nebo k rozvoji hemothoraxu, tedy krve v dutině hrudní, což mohlo vést k akutní dechové nedostatečnosti.

4. Dále žalobkyně předložila znalecký psychiatrický posudek vypracovaný znalkyní [titul] [jméno] [příjmení] pod pořadovým [číslo] ze dne 20. 8. 2018. Tato znalkyně po prostudování zdravotní dokumentace a vyšetření žalobkyně dospěla k závěru, že [celé jméno žalobkyně] trpěla v květnu 2017 zvýšenou úlekovou reaktivitou, vyhýbavým chováním, opakovanými vtíravými myšlenkami na způsob zacházení s její osobou zdravotníky v českolipské nemocnici, nespavostí. Tedy prokazatelně trpěla příznaky posttraumatické stresové poruchy, která se rozvinula v přímé souvislosti s traumatizující zkušeností z postupu a chování zdravotníků v českolipské nemocnici. Tato porucha začala odeznívat koncem května roku 2017.

5. Soud ve věci ustanovil znalkyni [celé jméno znalkyně], znalkyní z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, která vypracovala písemný znalecký posudek ke dni 28. 8. 2020 pod pořadovým [číslo]. Znalkyně dospěla k závěru na základě zdravotnické dokumentace a vyšetření posuzované, dle kterého se u posuzované vyskytovaly symptomy posttraumatické stresové poruchy. Tyto se rozvinuly v týdnech následujících po úrazu ze dne [datum], v popředí bylo úzkostně depresivní užívání, neodbytné znovu vybavování událostí ve vzpomínkách (traumatické flashbacky), obtíže s koncentrací, stranění se lidí (včetně ukončení partnerského vztahu). Vyskytovala se nespavost, hubnutí, padání vlasů. Tato porucha se rozvinula v souvislosti s chováním (postupem) ošetřujícího lékaře [nemocnice] [anonymizována dvě slova] v [obec], oddělení ortopedie a traumatologie, který dne [datum] v ranních hodinách provedl ošetření žalobkyně a nesprávně hodnotil rentgenový snímek, na kterém nerozpoznal fraktury klíční kosti a frakturu IV. –VI. žebra vpravo a bez dalšího ošetření žalobkyni propustil do domácího šetření. Tento postup byl hlavním obsahem traumatických vtíravých myšlenek. Nicméně další faktory mohly přispět k protrahovanému průběhu duševní poruchy, zejména dlouhodobé a komplikované léčení fyzického traumatu. Znalkyně zároveň potvrdila závěry znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], včetně hodnocení, že se jednalo o lehkou poruchu a že nedošlo ke vzniku trvalých následků. Pokud znalkyně byla tázána na případná omezení žalobkyně v jejím osobním a pracovním životě, tak uvedla, že pod tlakem finančních závazků celkem zvládala vykonávat zaměstnání, byť s obtížemi. Ke změnám došlo v osobním životě, omezila kontakt s okolím, uzavírala se doma, došlo k rozchodu s přítelem, nebyla schopna adekvátně fungovat. Pokud jde o nějaké koníčky, sport apod., tak zde je hodnocení složitější, neboť byla nepochybně limitována fyzickým stavem. Před soudem znalkyně stvrdila vypracovaný posudek a doplnila další skutečnosti. V době znaleckého posudku již neshledala u žalobkyně žádné poruchy ani psychické obtíže. Při jejím vyšetření nezjistila ani žádnou psychopatologii, takže neměla důvod ani přizvat konzultanta z oboru psychologie. Lehký průběh posttraumatické poruchy je v případě, kdy porucha je přítomna, ale víceméně do roka v tomto případě došlo k jejímu odeznění a uzdravení, znalkyně neshledala žádné následky. Pro žalobkyni již zásadní obraz znamenala základní psychiatrická péče ve formě terapeutického zásahu, kdy jí bylo poskytnuto bezpečné prostředí, ve kterém mohla sdělit své potíže, dostalo se jí empatie pochopení zážitku.

6. Podle § 2056 občanského zákoníku dle zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen OZ) vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené dušení útrapy.

7. Podle § 2057 OZ způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobní újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinku zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní sta, etnický původ, víru nebo i jiné obdobné závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

8. Podle § 2958 OZ při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

9. V tomto případě je mezi účastníky nespornou skutečnost, že lékař zaměstnaný u žalované při ošetření úrazu žalobkyně dne [datum] postupoval non lege artis, když nesprávně vyhodnotil rentgenový snímek, přehlédl zlomeniny klíční kosti a žeber propustil žalobkyni do domácího léčení pouze s doporučením na léčbu bolesti analgetiky a kontrolou u praktického lékaře. Znaleckými posudky MUDr. [příjmení] a [celé jméno znalkyně] bylo nesporně prokázáno, že u žalobkyně se v příčinné souvislosti s uvedeným pochybením vyvinula lehká posttraumatická porucha, která přetrvávala zhruba po dobu 1 roku. Soud přihlíží i k tomu, že v průběhu psychiatrické léčby došlo k jejímu postupnému odeznění a po určitou dobu paralelní příčinou byla i komplikovaná a dlouhá léčba zranění, která žalobkyně utrpěla při pádu ve [anonymizována dvě slova]. Po provedeném dokazování uvedenou příčinnou souvislost již nezpochybnila ani žalovaná.

10. Soud se především zabýval výši odškodnění nemajetkové újmy. Žalobkyně krom jiného odkázala i na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I ÚS 2844/2014, kde pod bodem 56 ústavní soud zmiňuje, že je nutno použití princip proporcionality též tím, že obecné soudu porovnají částky náhrady přisouzené v jiných srovnatelných řízeních.

11. V průběhu řízení žalovaná prokázala, že žalobkyni zaslala písemnou omluvu, kde přiznává pochybení svého lékaře. V tomto případě soud akceptuje stanovisko žalované, která zaslala žalobkyni omluvu, i když s časovým prodlením. Nicméně soud považuje za důvodný i nárok žalobkyně na finanční odškodnění nemajetkové újmy. Žalobkyně trpěla sice lehkou formou posttraumatické poruchy, ovšem tato porucha zasáhla i do jejího osobního života. Je pravdou, že žalobkyně neztratila pracovní schopnost, ovšem důsledky se projevily zejména v jejím osobním životě, jak vyplývá z lékařských zpráv a znaleckého posudku (nespavost, vtíravé myšlenky, omezení společenských kontaktů, rozchod s přítelem). Po opětovném podrobném prostudování lékařských zpráv a znaleckých posudků soud dospěl k závěru, že žalobkyni náleží vyšší odškodnění, než soud předběžně prezentoval účastníkům při ústním jednání. Zejména na základě znaleckého posudku MUDr. [příjmení] soud dovodil, že v důsledku absence řádného a profesionálního ošetřením zlomenin klíční kosti a žeber, žalobkyně musela strpět další úporné bolesti spojené se zraněním až do té doby, než byla ošetřena v Oblastní nemocnici v [obec]. Krom toho žalobkyně byl vystavena reálnému nebezpečí komplikací, tedy zhoršení zdraví, popř. i ohrožení jejího života (např. pneumothorax nebo hemothorax), jak vyplývá ze znaleckého posudku MUDr. [příjmení] Tato skutečnost se nepochybně musí projevit i ve výši přiznaného odškodnění.

12. Soud má zkušenost s rozhodováním ve svém senátě v souvislosti s náhradou nemajetkové újmy, která vznikla v příčinné souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí, popř. nezákonného postupu státního orgánu dle zákona č. 82/1998 Sb. Ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] rozhodoval o odškodnění nemajetkové újmy, která žalobci vznikla v důsledku psychiatrického onemocnění. Žalobce v tomto případě byl v dlouhodobé pracovní neschopnosti (5 měsíců), musel se podrobit opakované intenzivní terapii, následky se projevily v jeho zaměstnání i rodinném životě. V této věci odvolací soud Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci v rozhodnutí pod sp. zn. 83 Co 328/2017 stanovil jako přiměřené odškodnění částku 100 000 Kč. Při rozhodováním soudů obou stupňů byla výše odškodnění porovnána i s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 2813, Městského soudu v Praze č.j. 70 Co 156/2014, Obvodního soudu pro Prahu 2 15 C 246/2012. Ve všech případech se jednalo v podstatě o osoby, které po trestním stíhání byly zproštěny viny.

13. V tomto případě u žalobkyně nebyla nutná pracovní neschopnost, žalobkyně byla přiměřeným způsobem schopná výkonu práce. Již z tohoto důvodu soud považuje i částku 100 000 Kč za nepřiměřenou. Jak již bylo shora uvedeno soud zohledňuje přetrvávající bolest a nebezpečí zhoršení zdravotního stavu, popř. ohrožení života, kdy pro konkrétní období po propuštění z nemocnice v [obec] do hospitalizace v nemocnici v [obec] mohlo vyvolat u žalobkyně i obavy ze zhoršení zdravotního stavu a následně vzniku závažné újmy. Dále soud zohlednil vznik lehké posttraumatické poruchy, projevující se cca po dobu 1 roku, a to nespavostí, vtíravými myšlenkami, ztrátou společenských kontaktů a dalších důsledků v osobním životě (rozchod s partnerem). Soud s ohledem na tyto skutečnosti považuje za přiměřené odškodnění ve výši 50 000 Kč. Soud tedy uložil žalované ve výroku I. povinnost k zaplacení částky 50 000 Kč.

14. S ohledem na shora uvedené odůvodnění soud žalobní nárok ve výši 120 000 Kč zamítl, jak je uvedeno ve výroku II.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 3 o.s.ř. a procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, když soud přihlédl ke znaleckému posudku a výše plnění byla závislá především na úvaze soudu. U nároku na zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu platí, že tarifní hodnotou je částka 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu dle vyhlášky 177/1996 Sb. (dále jen AT), a to s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3378/2013 ze dne 29. 1. 2014. Odměna za 1 úkon právní služby činí 3 100 Kč. Soud přiznal odměnu za 6 úkonů spočívajících v převzetí a přípravě věci, sepisu předžalobní výzvy, sepisu žaloby, vyjádření ve věci dne 6. 2. 2021 a účast právního zástupce při ústním jednání dne [datum] a [datum]. Paušální náhrada byla přiznána za 6 uvedených úkonů po 300 Kč. Dále byly přiznány cestovní náhrady. Za cestu z [obec] do [obec] a zpět (200 km) dne [datum] osobním automobilem Mercedes Benz r.z. [anonymizováno] byla přiznána náhrada dle vyhlášky 333/2018 Sb. Při výpočtu soud vycházel z průměrné spotřeby 5,8 l [číslo] km motorové nafty při ceně 33,60 Kč l a sazbě základní náhrady 4,10 Kč km. Cestovní náhrady byly vypočteny částkou 1210 Kč po zaokrouhlení. Za tuto cestu byla přiznána náhrada za promeškaný čas za 6 započatých půlhodin po 100 Kč. Za cestu z [obec] do [obec] a zpět (200 km) dne [datum] osobním automobilem Mercedes Benz r.z. [anonymizováno] byla přiznána náhrada dle vyhlášky 589/2020 Sb. Při výpočtu soud vycházel z průměrné spotřeby 5,8 l [číslo] km motorové nafty při ceně 27,20 Kč l a sazbě základní náhrady 4,40 Kč km. Cestovní náhrady byly vypočteny částkou 1 196 Kč po zaokrouhlení. Za tuto cestu byla přiznána náhrada za promeškaný čas za 6 započatých půlhodin po 100 Kč. Nakonec byla přiznána DPH 21 % z částky 24 006 Kč ve výši 5 041,26 Kč Celkem činí náklady řízení částku 29 047,26 Kč.

16. O povinnost žalované k zaplacení soudního poplatku soud rozhodl podle § 2 odst. 3 zák. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je ze zákona osvobozena, přechází poplatková povinnost v rozsahu soudního poplatku z vyhovujícího výroku, tedy vypočtena z 50 000 Kč. Dle Sazebníku Položky 1 odst. 1 písm. b) činí soudní poplatek z uvedené částky 2 500 Kč.