15 C 303/2022

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Divíškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 13 122 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje, co do částky 1 000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 000 Kč od 9. 12. 2022 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá ve zbývající části nároku, tj. na zaplacení částky 12 122 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 86,27 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 122 Kč od 16. 11. 2022 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal zaplacení celkové částky 13 122 Kč spolu s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že s žalovaným uzavřel s žalobcem dne 27. 8. 2021 úvěrovou smlouvu. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek společnosti [právnická osoba] [webová adresa]. Zájemce o úvěr vyplní požadované údaje a poté probíhá automatizovaný schvalovací proces. Po schválení je žadateli zaslán podpisový SMS kód. Po jeho zadání je smlouva uzavřena a následně odeslána na e-mailovou adresu, uvedenou v žádosti. Při uzavírání smlouvy je ověřena identita žadatele. Při vyplacení úvěru na účet, musí klient odeslat 1 Kč na bankovní účet žalobce, případně zaslat výpis z účtu, ze kterého je patrné, kdo je jeho majitelem. Při uzavírání smlouvy žalobce hodnotí schopnost žadatel splácet, tj. prostřednictvím registrů NRKI a BRKI. Dále zjišťuje, zda má nějaké závazky a zda je hradí, a to prostřednictvím registru SOLUS, dále ověřuje centrální evidenci exekucí a insolvenční rejstřík. Zároveň posuzuje u klientů příjmy a výdaje Žalovaný se zavázal smluvní kapitalizovaný úrok ve výši 36 179,88 Kč spolu s příslušenstvím do 3. 11. 2021, celkem se zavázal zaplatit 66 179, 88 Kč. Žalovaný projevil svou vůli uzavřít smlouvu tzv. verifikační platbou. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně převodem na účet. Žalovaný se zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 495 Kč. Částka úvěru ve výši 15 000 Kč byla odeslána na účet žalovaného dne 27. 8. 2021. Dále účastníci sjednali poplatek za tzv. bezpečnou splátku 99 Kč, který umožňuje klientovi v případě nečekané životní události odložit splatnost aktuální splátky o měsíc. Dále účastníci sjednali poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně, když žalobce se zavázal zasílat žalovanému informace o každé důležité události prostřednictvím SMS na jeho telefonní číslo. V rámci druhé až osmé splátky se vynáší úrok pevnou částkou ve výši 735 Kč, který byl sjednán ve smlouvě. V rámci první a deváté až dvacáté čtvrté splátky se úrok nevynáší. Výše úroků plyne ze splátkového kalendáře, který je součástí smlouvy. Žalovaný uhradil hradil tyto platby: dne 1. 10. 2021 částku 1 280 Kč, dne 21. 10. 2021 částku 1 523 Kč, dne 10. 2. 2022 částku 6 948 Kč a dne 14. 4. 2022 částku 5 440 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky a byl vyzván k úhradě prostřednictvím SMS a e-mailu. Žalovanému byly účtovány účelně vynaložené náklady, a to dne 26. 1. 2022 100 Kč a 21. 4. 2022 100 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky a v souladu s uzavřenou smlouvou byla žalovanému účtována smluvní pokuta, a to 28. 6. 2022 ve výši 500 Kč, 22. 12. 2021 ve výši 500 Kč, 6. 6. 2022 ve výši 500 Kč, 23. 3. 2022 ve výši 500 Kč, 29. 7. 2022 ve výši 500 Kč. Dále se žalobce domáhá úhrady účelně vynaložených nákladů v celkové výši 1 030 Kč, když v žalobě specifikoval tyto jednotlivé náklady v měsících od prosince 2021 do srpna 2022. V období od 29.9 23021 do 19. 8. 2022žalobce vyúčtoval částku 99 Kč za každý z 12 měsíců za poplatky za bezpečnou splátku a 49 Kč za každý z 12 měsíců za SMS servis.

2. Žalovaný se k ústním jednáním nedostavil, omluvil se. V písemném vyjádření uvedl, že k nárokům žalobce nemá výhrady, nesouhlasí s náklady řízení. Zároveň požádal o povolení splátek.

3. S ohledem na vyjádření žalovaného, žalobce navrhl vydání rozsudku pro uznání. Soud tomuto návrhu nevyhověl a odkazuje na usnesení ze dne 2. 2. 2023, které nabylo právní moci dne 8. 3. 2023.

4. Žalobce prokazoval svá skutková tvrzení listinnými důkazy, a to úvěrovou smlouvou ze dne 27. 8. 2021, předsmluvními informacemi, výzvou před zesplatněním včetně podacího archu, výzvou ke splacení úvěru vč. podacího archu, předžalobní výzvou vč. podacího archu, výpisem z bankovního účtu, splátkovým kalendářem a sazebníkem poplatků., oznámením o provedení příkazu k úhradě, výpisem z účtu.

5. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku dle zákona 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalovaným a žalobcem byla na základě návrhu na uzavření úvěrové smlouvy uzavřena dne 27. 8. 2021 o úvěru, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky, spolu s úrokem a sjednanými poplatky do 24 měsíců dle splátkového kalendáře. Žalovaný před podáním žaloby uhradil žalobci částku 15 491 Kč. Po podání žaloby žalovaný uhradil částku 1 000 Kč a žalobce v tomto rozsahu vzal žalobu zpět. Soud rozhodl o zastavení řízení v souladu s § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

10. Soud se zároveň zabýval tím, jak žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalobce v žalobě uvedl pouze obecná tvrzení o tom, jakým způsobem shromáždil a zkontroloval informace, uvedené žalovaným Z žaloby však nevyplývá, jakým konkrétním způsobem byla tvrzení žalované o příjmech a výdajích ověřována. Žádné relevantní listiny označeny ani předloženy nebyly, a to ani poté, kdy žalobci bylo doručeno usnesení o zamítnutí návrhu na vydání rozsudku pro uznání. Soud zde zcela jasně uvedl, že postrádá skutková tvrzení a důkazy k tomu, jak konkrétně žalobce posuzoval úvěruschopnost žalovaného, soud zároveň odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR. Vzhledem k tomu, že se žalobce nedostavil k ústnímu jednání, nemohlo mu být dáno poučení podle § 118a o.s.ř.

11. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobce řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele.

12. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. Uvedené chápání důsledku dotčeného porušení povinnosti poskytovatele vyplývá z podstaty a rozdílnosti institutu neplatnosti relativní na straně jedné a absolutní na straně druhé. V souladu s ustanovením § 586 odst. 1 o. z. (v němž jsou upraveny následky relativní neplatnosti) je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. Naproti tomu podle ustanovení § 588 věty první o. z. (v němž jsou upraveny důsledky absolutní neplatnosti) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

13. Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele (kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje s odbornou péčí) byly nedávno připomenuty i v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18. V uvedeném nálezu dokonce Ústavní soud při zdůrazněném významu a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

14. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

15. Vzhledem k tomu, že žalobce v tomto řízení neprokázal, že řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, soud dovodil absolutní neplatnost uzavřené smlouvy. Žalobce tak má nárok pouze na plnění, které žalovanému poskytl z důvodů bezdůvodného obohacení, jak je uvedeno v § 2991 o.z. V tomto případě žalovaný do dne 14. 4. 2022 uhradil celkem 15 491 Kč a po podání žaloby dalších 1 000 Kč. To znamená, že žalovanému byla poskytnuta částka 15 000 Kč a žalovaný uhradil celkem částku 16 491 Kč. Žalovaný tedy přijaté bezdůvodné obohacení zcela uhradil ještě před podáním žaloby. Soud neshledal ani nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení, když předmětem řízení je zákonný úrok z prodlení, počítaný ode dne 31. 10. 2022, tedy ke dni, kdy žalovaný již poskytl půnění 15 491 Kč. Soud tedy žalobu v plném rozsahu zamítl, protože žalobce s ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy nemá nárok na úhradu sjednaných poplatků, úroku, smluvní pokuty, popř. jiných sankčních poplatků. Z tohoto důvodu celé přijaté plnění soud započetl na úhradu jistiny, což znamená, že žalovaný bezdůvodné obohacení zcela uhradil a soud tedy žalobu zamítl jako nedůvodnou.

16. V tomto řízení má plný procesní úspěch žalovaný, kterému žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.