15 C 34/2021

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr Alenou Divíškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 11 719 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 9 904 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 9 904 Kč od 3. 6. 2020 do zaplacení a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 1 815 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 3. 6. 2020 se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení částku 1 042 Kč k rukám právního zástupce žalobce [titul]. [jméno] [jméno], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhal zaplacení částky 11 719 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že dne 19. 2. 2018 jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba] s žalovanou uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektrické energie do odběrného místa [obec a číslo] a poskytovala žalované dodávku elektřiny. Za řádnou realizaci dodávek elektrické energie dodavatele energie vyúčtovala žalované fakturu dodávku elektřiny ve výši 9 904 Kč a poplatek za odpojení 1 815 Kč. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 23. 7. 2019 mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a společností [právnická osoba] jako postupníkem. Žalovaná se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila, k žalobě se nevyjádřila, předvolání společně s žalobou jí bylo doručeno do vlastních rukou dne 2. 3. 2021. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované a podle důkazů založených ve spise v souladu s § 101 odst. 3 a 120 odst. 2 o.s.ř. Žalobce doložil skutková tvrzení v žalobě smlouvou o dodávce elektřiny plynu, předávacím protokolem z 9. 2. 2018 se specifikací odběrného místo k odběru elektřiny, ceníkem elektřiny pro rok 2018, všeobecnými obchodními podmínkami, fakturou [číslo] kterou bylo vyúčtován poplatek za odpojení 907,50 Kč a poplatek za opětovní připojení 907,50 Kč, fakturou na 1 815 Kč splatnou 4. 10. 2018, fakturou [číslo] za dodávku elektřiny za období 27. 4. 2018 až 4. 7. 2018, po započtení záloh 1 200 Kč vyúčtována částka 6 850 Kč faktura splatná dne 27. 7. 2018, smlouvou o postoupení pohledávek ze 30. 3. 2020 včetně přílohy se seznamem postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek, fakturou [číslo] za dodávku elektřiny za období 5. 7. 2018 až 19. 10. 2018 na částku 3 054 Kč splatnou 9. 11. 2018. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu. V nadepsané věci žalobce prokázal, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou vznikl smluvní závazkový vtah o dodávce elektřiny. Shora uvedenými důkazy žalobce prokázal nárok na úhradu faktur za dodávku elektřiny, a to faktury [číslo] na částku 3 054 Kč a faktury [číslo] na částku 6 850 Kč. Nárok žalobce je uplatněn v souladu s citovaným zákonným ustanovením. Předloženou smlouvou o postoupení pohledávek s přiloženým seznamem postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky bylo prokázáno postoupení pohledávky v souladu s § 1895 a násl. občanského zákoníku dle zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen OZ) Soud tedy žalobě vyhověl a rozhodl o povinnosti žalované k úhradě dlužného plnění za dodávku elektřiny ve výši 9 904 Kč, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O úhradě úroků z prodlení soud rozhodl podle 1970 odst. 2 občanského zákoníku a úroky z prodlení byly stanoveny dle vládního nařízení [číslo] Sb. Soud se dále zabýval nárokem žalobce na úhradu poplatku za odpojení ve výši 1 815 Kč Především je třeba uvést, že žalovaná podpisem smlouvy nepotvrdila, že byla seznámena s konkrétními ceníky a tyto ani nebyly součástí uzavřené smlouvy. Soud přihlédl i judikatuře Ústavního soudu ČR, konkrétně rozhodnutí

I. ÚS 3512/2011 ze dne 11. 11. 2013. Soudu dále není jasné, za co byl vlastně poplatek účtován. Žalobce tvrdí, že jde o poplatek za odpojení. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že je účtován poplatek 907,50 Kč za odpojení elektřiny a poplatek 907,50 Kč za opětovné připojení. Soud vyzval písemně žalobce, aby sdělil, kdy u žalované bylo provedeno odpojení elektřiny a předložil k tomu důkazy. Žalobce na tuto výzvu nereagoval. Zástupce žalobce se k ústnímu jednání nedostavil, a tedy mu nemohlo být dáno poučení dle § 118 odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení a důkazů k tomu, zda a kdy bylo provedeno odpojení, popř. připojení a jaké náklady v této souvislosti právní předchůdce žalobce vynaložil. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a rozhodnutí Ústavního soudu soud dospěl k závěru, že žalobce neprokázal nárok na úhradu poplatků za odpojení elektřiny a nárok žalobce na zaplacení částky 1 815 Kč zamítl. Vzhledem k tomu, že v tomto řízení měl žalobce částečný procesní úspěch v rozsahu 85 %, po započtení procesního úspěchu žalované v rozsahu 15 % má žalobce právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 70 % v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, dále byla přiznána odměna za právní zastoupení za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb. a 3 x paušální náhrada hotových výdajů po 100 - Kč dle vyhl. 177/96 Sb. Dále soud přiznal DPH ve výši 21%, tj. částku 189 Kč Náklady řízení celkem činí částku 1 489 Kč. Soud žalobci přiznal 70 %, tj. částku 1 042 Kč.