15 C 64/2022
č. j. 15 C 64/2022-16
V PLATNOSTIOkresní soud v České Lípě vyhověl žalobkyni ve věci nároku na příspěvek za porušení povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit částku 8 856 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně. Povinnost vznikla na základě § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a byla prokázána listinnými důkazy. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.
Plný text
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Divíškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 856 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 856 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 856 Kč od 14. 4. 2021 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně Mgr. jméno příjmení.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.”).
2. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 8 856 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že je příjemkyní příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení příspěvku v souladu s § 4 odst. 1 zák. 198/1999 Sb. Podmínkou nároku je doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému a splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne 28. 1. 2021. Žalobkyně zjistila údaje o neexistenci pojištění a povinné osoby z podepsaného procesu upraveného v ustanovení § 15 dost. 1 a 3 cit. zák. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný jako provozovatel neměl od 9. 9. 2020 do 9. 12. 2020, tj. 92 dnů, k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je mu tato povinnost uložena ust. § 1 odst. 2 cit. zákona. Žalobkyni tedy vznikl nárok na příspěvek, jehož výše se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost k úhradě příspěvku a výše denní sazby podle druhu vozidla. V tomto konkrétním případě činí sazba dle § 2 odst. 1 písm. d) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 93 Kč. Žalovaný je tedy povinen k úhradě příspěvku ve výši 8 556 Kč (92 x 93 Kč). Žalobkyně má dále nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu § 4 odst. 4 cit. zákona. Dle ustanovení § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. činí tyto náklady 300 Kč. Celkový nárok žalobkyně tedy činí 8 856 Kč. Žalovaný neuhradil žalobkyni příspěvek ani po odeslání předžalobní výzvy ze dne 21. 7. 2021.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v rámci návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v účinném znění nestanoví-li tento zákon jinak dle písm. a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsané jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.
5. Podle § 4 odst. 1 shora cit. zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit anonymizováno příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 10 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizené. Dle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnosti podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit anonymizováno náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
6. Podle vyhlášky 205/1999 Sb. § 2a výše nákladů české kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práv na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.
7. Žalobkyně prokázala svá skutková tvrzení listinnými důkazy, výzvou k úhradě ze dne 28. 1. 2021, dvěma upomínkami, předžalobní upomínkou ze dne 21. 7. 2021 a poštovním podacím archem. K výzvě soudu stát. instituce, anonymizována dvě slova, dne 18. 3. 2022 sdělil, že předmětné vozidlo registrační značka je evidováno v centrálním registru silničních vozidel, kdy jako vlastník/provozovatel byl v předmětném období evidován pan celé jméno žalovaného (žalovaný).
8. V tomto případě výpisy z databáze žalobkyně a zprávou MěÚ obec bylo prokázáno, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla. Z údajů o vozidle bylo zjištěno, že žalovaný po dobu uvedenou v žalobě neměl sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalobkyně prokázala, že vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku. Žalovaný příspěvek neuhradil ani po opakovaných výzvách, jak je shora uvedeno. Soud tedy žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost k plnění, tedy úhradě dlužného příspěvku včetně nákladů na jeho uplatnění ve výši 8 856 Kč Náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek je žalovaný povinen zaplatit dle vyhlášky 205/1999 Sb. ve výši 300 Kč O povinnosti k úhradě zákonného úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 občanského zákoníku dle zákona č. 89/2012 Sb. a vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
9. V tomto řízení měla žalobkyně plný procesní úspěch, a proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny za právní zastoupení za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí věci, sepis předžalobní výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a sepis žaloby ve věci samé), 3 x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč za uvedené úkony právní služby. Dále byla přiznána DPH ve výši 21 %, tj. 189 Kč Celkem činí náklady řízení 1 489 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2 o. s. ř., protože předmět řízení nepřesahuje částku 10 000 Kč. Nesplní-li povinný dobrovolně tímto rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.