15 C 90/2021

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Divíškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% z částky 3 500 Kč od 14. 11. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 3. 2. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 500 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že poskytla žalovanému ošetření a následnou hospitalizaci v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici anonymizována dvě slova právnická osoba ve dnech 27. 10. 2018 až 28. 10. 2018. Za ošetření a pobyt v protialkoholní záchytné stanici byl žalobkyní žalovanému vystaven daňový doklad číslo ze dne datum znějící na částku 3 500 Kč se splatností dne 13. 11. 2018. Žalovaný ani přes upomínku svůj dluh nezaplatil.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v rámci návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný byl ve dnech 27. 10. 2018 až 28. 10. 2018 ošetřen a pobýval v Protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici anonymizována dvě slova právnická osoba, která je provozována žalobkyní (dále jen„ PZS"). Vzhledem k pozitivnímu výsledku vyšetření přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky mu byl žalobkyní k uhrazení nákladů za ošetření a pobyt v PZS vystaven daňový doklad číslo ze dne datum, znějící na částku 3 500 Kč, se splatností dne 13. 11. 2018. Žalovaný však uvedenou pohledávku v termínu její splatnosti neuhradil. Na tuto skutečnost byl žalovaný upozorněn právním zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou, žalovaný však na žalovanou částku neuhradil do podání žaloby ničeho.

4. Podle § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, v platném znění, dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba (kterému se podrobila dle § 17 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb.).

5. Protože žalovanému byla v těle zjištěna přítomnost alkoholu či jiné návykové látky, byla mu žalobkyní za ošetření vystavena faktura na žalovanou částku. Žalovaný svoji povinnost vůči žalobkyni nesplnil dobrovolně, proto bylo rozhodnuto o jeho povinnosti soudním rozhodnutím. O úhradě úroků z prodlení soud rozhodl dle § 1970 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Sazba úroků byla stanovena dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.