15 C 94/2021

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr Alenou Divíškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 000 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 2 000 Kč. V žalobě uvedla, že dne 31. 1. 2019 nabyla pohledávku od právního nástupce [právnická osoba] Česká republika, tedy [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Postoupení pohledávky žalovanému oznámila. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Nedílnou součástí jsou všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a Ceník [právnická osoba]. V rámci smlouvy byl sjednán pronájem přijímacího zařízení, konkrétně MODEM TECHNICOLOR TC7200 ED3 WIFI EMTA (SN: MAC: [anonymizováno]). Žalovaný převzetí zařízení stvrdil podpisem na zakázkovém listě ze dne 5. 5. 2014. Žalovaný následně opakovaně porušil smluvní povinnosti, když řádně včas nehradil cenu za poskytované služby. Žalobkyně proto od smlouvy odstoupila a zároveň žalovanému poskytla náhradní lhůtu ke splnění povinnosti uhradit dlužnou částku za poskytnuté služby a povinnost vrátit zařízení, a to nepoškozené a funkční. Pro případ nevrácení si [právnická osoba] sjednala smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč. Žalovaný ve stanovené lhůtě nesplnil smluvní povinnosti, a to ani po odeslání předžalobní výzvy.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v rámci návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Žalobkyně prokázala svá skutková tvrzení smlouvou o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] zakázkovým listem č. objednávky [číslo], výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 21. 11. 2014, odstoupením od smlouvy ze dne 7. 8. 2014, smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 31. 1. 2019 vč. seznamu pohledávek, předžalobní upomínkou ze dne 1. 6. 2020, podacím archem.

4. Žalobkyně v tomto případě prokázala postoupení pohledávky dle § 1895 občanského zákoníku dle zákona 89/2012 Sb. (dále jen„ OZ“). Z listinných důkazů bylo nesporně prokázáno, že žalovaný převzal zařízení od žalobkyně a nevrátil jej. Žalobkyně se domáhá plnění smluvní pokuty dle § 2048 OZ. Žalovaný ovšem nepřijal tento závazek v ustanovení smlouvy, která je opatřena jeho podpisem. Závazek je obsažen pouze ve smluvních podmínkách, aniž by žalobkyně prokázala, že žalovaný tento závazek akceptoval, soud odkazuje na nález Ústavního soudu ČR I. ÚS 3512/2011. Nicméně žalobkyně prokázala, že žalovaný převzal zařízení, které nevrátil. Soud tedy požadované plnění žalobkyni přiznal jako plnění za nevrácené zařízení a uložil mu povinnost k úhradě částky 2 000 Kč.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem formulářovou žalobou. U zdejšího soudu žalobkyně podala již několik obdobných návrhů, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů.