34 C 100/2026

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 50 087,57 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 14 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 311,78 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 000 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 36 087,57 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 077,63 Kč, s úrokem ve výši 3 521,23 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 151,65 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 25 151,65 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhá po žalovaném zaplacení částky 50 087,57 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba (dále jen „Anonymizováno“) uzavřela s žalovaným dne 9. 1. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které Anonymizováno poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 29 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit Anonymizováno půjčenou částku a dále částku ve výši 39 788 Kč (tj. kapitalizované úroky ve výši 28 176 Kč, odměnu za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, odměnu za komfortní a flexibilní splácení ve výši 6 296 Kč, pojištění ve výši 3 816 Kč), a to ve 24 měsíčních splátkách po 2 867 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Celkem žalovaný uhradil částku 15 000 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným zcela uhrazena, úročí se dlužná jistina úrokem ve výši 12 % ročně dle smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od 10. 1. 2025. Pohledávka za žalovaným byla Anonymizováno postoupena dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši 50 087,57 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 25 151,65 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 24 935,92 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 521,23 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 389,41 Kč, úroků ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25 151,65 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 12 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25 151,65 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že Anonymizováno před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. Při posuzování úvěruschopnosti vycházel z údajů poskytnutých zákazníkem (žalovaným) v zákaznické kartě.

2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se jednání soudu zúčastnila, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“).

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota soud zjistil, že Anonymizováno uzavřel dne 9. 1. 2023 s žalovaným smlouvu, na základě které žalovanému poskytl částku 29 000 Kč. Strany si sjednaly za poskytnutí tohoto úvěru poplatek ve výši 39 788 Kč, který tvoří úrok ve výši 28 176 Kč, odměna za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, odměna za komfortní a flexibilní splácení ve výši 6 296 Kč a pojištění ve výši 3 816 Kč. Žalovaný se zavázal splatit celkovou dlužnou částku ve výši 68 788 Kč (29 000 Kč + 39 788 Kč) ve 24 měsíčních splátkách po 2 867 Kč. RPSN činila u této zápůjčky 115,83 %. Žalovaný úvěrovou smlouvu vlastnoručně podepsal. Žalovaný uhradil částku ve výši 15 000 Kč, která byla započtena částečně na úrok a částečně na poplatky.

4. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaný je svobodný, žije v nájmu, má učňovské vzdělání a nemá žádnou vyživovací povinnost. Dále žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 18 013 Kč, jeho ostatní jeho čisté příjmy činí částku 6 217 Kč a další čisté příjmy domácnosti činí částku 25 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalovaného jsou 3 000 Kč, hradí interní splátky ve výši 1 801 Kč měsíčně. Žalovaný pracoval jako dělník na hlavní pracovní poměr u společnosti právnická osoba Žalovaný při uzavírání smlouvy o úvěru předložil výplatní pásky za měsíce říjen a listopad 2022.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že Anonymizováno postoupil dne 21. 10. 2025 na žalobkyni pohledávku za žalovaným a o tomto postoupení byl žalovaný informován oznámením ze dne 21. 10. 2025. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.

6. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí I vpřípadě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

14. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně (tj. s odbornou péčí) nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele – žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. že si neověřila úvěruschopnost žalovaného (např. v systému NRKI, SOLUS, vyžádáním dalších dokladů, vyžádáním informace od dalších věřitelů žalovaného, zda žalovaný splácí své závazky řádně a včas, výpisy z bankovních účtů, nájemní smlouvou, atp.). Žalovaný byl dotazován na své rodinné, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Avšak jediné doklady, které jsou uvedeny v zákaznické kartě a které žalovaný při sjednávání úvěru předložil, jsou výplatní pásky za měsíce říjen a listopad 2022. Vzhledem k tomu, že tyto listiny soudu předloženy nebyly, soud vychází z předpokladu, že tímto dokladem bylo potvrzeno, že příjem žalovaného je ve výši 18 013 Kč měsíčně. Z tvrzení žalobkyně (a soud tuto skutečnost nevyčetl ani ze zákaznické karty) však nevyplývá, že by Anonymizováno před poskytnutím úvěru řádně zkoumal a prověřil další čisté příjmy žalovaného a jeho domácnosti, kdy součet těchto částek představuje téměř dvojnásobek jeho měsíčního příjmu ze zaměstnání, a dále nebyly blíže zkoumány měsíční výdaje žalovaného. Žalovaný uvedl měsíční výdaje ve výši 3 000 Kč, přičemž tato částka je natolik nízká, že by stěží pokryla náklady za bydlení, natož i jiné nezbytné výdaje (strava, doprava, léky, atd.)

15. Pokud žalobkyně tvrdí, že Anonymizováno vycházel z údajů poskytnutých žalovaným, soud upozorňuje, že osoba žádající o úvěr má většinou tendenci upravovat svoji příjmovou a výdajovou stránku tak, aby jí úvěr byl poskytnut a je právě na úvěrující společnosti, aby vynaložila odbornou péči a řádně zhodnotila (po předložení dostupných dokladů), zda je žadatel o úvěr skutečně schopen úvěr splácet či nikoliv.

16. Vzhledem k tomu, že Anonymizováno nepostupoval v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, posouzení úvěruschopnosti proběhlo v podstatě pouze formálně a vycházelo pouze z údajů poskytnutých žalovaným a ověřením pouze příjmu žalovaného na základě dvou výplatních pásek, kdy další okolnosti zkoumány nebyly, je důsledkem takového postupu právní předchůdkyně žalobkyně neplatnost úvěrové smlouvy. Tato neplatnost je ve smyslu § 588 o. z. neplatností absolutní, neboť takový postup odporuje zákonu, a i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek, když pomíjí požadavek na ochranu spotřebitele (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 217/2018 ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019).

17. Dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru tak má žalobkyně nárok pouze na vrácení jistiny, tj. nárok na vrácení toho, co bylo žalovanému skutečně poskytnuto, po odečtení přijatých plateb od žalovaného (půjčeno 29 000 Kč, zaplaceno 15 000 Kč). Proto soud žalobkyni přiznal částku 14 000 Kč a dále ve smyslu § 1970 o. z. úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v kapitalizované výši 1 311,78 Kč a ve výši 12 % ročně z částky 14 000 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení (výrok I.).

18. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť ji s ohledem na shora uvedené shledal nedůvodnou. Pro úplnost soud dodává, že i kdyby smlouvu o spotřebitelském úvěru shledal platnou (tj. za předpokladu, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného), soud považuje dle § 588 o. z. za absolutně neplatné ujednání o poplatku za zápůjčku s ohledem na to, že výše tohoto poplatku (39 788 Kč) je s ohledem na výši poskytnuté částky žalovanému (29 000 Kč) zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy žalovaný byl ve věci úspěšný z větší části a měl by nárok na částečnou náhradu nákladů řízení (ve výši 44 %), ale žádné náklady mu v tomto řízení nevznikly (výrok III.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočce v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.