34 C 110/2021

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci manželky: osobní údaje manželky a manžela: osobní údaje manžela o: rozvod manželství I. příjmení jméno příjmení, rozené příjmení, narozené datum a jméno jméno celé jméno manžela, narozeného datum, uzavřené dne datum před stát. instituce, se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželka podala ke zdejšímu soudu návrh na rozvod manželství s odůvodněním, že v manželství byly problémy. Již přes jeden rok spolu manželé nežijí a nemají zájem se k sobě vrátit. Manželství je pouze formální. Vzhledem k tomu, že manžel je občanem anonymizováno republiky a projednávaná věc tedy obsahuje cizí prvek, soud nejprve řešil otázku, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí o rozvodu tohoto manželství. Jelikož Česká i anonymizováno republika jsou členskými státy Evropské unie, je třeba přímo aplikovat nařízení Rady (příjmení) číslo ze dne datum o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (příjmení) číslo (dále jen„ Nařízení“). Podle kapitoly I článku 1 odst. 1 písm. a) Nařízení se toto nařízení bez ohledu na druh soudu vztahuje na občanskoprávní věci týkající se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné. Dle kapitoly II. oddílu 1 článku 2 odst. 1 písm. a) bod 5 a 6 Nařízení ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudu toho členského státu, na jehož území má navrhovatel obvyklé bydliště, kde bydlel nejméně 1 rok bezprostředně před podáním žádosti nebo má navrhovatel bydliště, kde bydlel nejméně 6 měsíců bezprostředně před podáním návrhu a zároveň je buď státním příslušníkem tohoto členského státu nebo v případě Spojeného království a Irska, kde má svůj„ domicile“. Vzhledem k tomu, že manželka bydlí bezprostředně před podáním návrhu na rozvod manželství 1 rok v České republice, je dána pravomoc českých soudů k rozvodu jejich manželství. Rozvod manželství se pak řídí českým právním řádem dle § 49 odst. 1 a dle § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, v platném znění. Z provedených důkazů (oddacího listu, výslechu účastníků) soud zjistil, že manželka je občanem České republiky, manžel je občanem anonymizováno republiky, manželství uzavřeli dne datum na Městském úřadě v obec. V manželství se narodily dvě nezletilé děti. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. číslo jednací, spisová značka ze dne datum rozhodnutí, který nabyl právní moci dne datum, soud zjistil, že nezletilé dcery byly na dobu po rozvodu svěřeny do péče matky a otci bylo stanoveno výživné. Manželé shodně uvedli, že již jeden rok nežijí ve společné domácnosti, vychází spolu jako kamarádi. Často se hádali, neboť měli rozdílné názory na společné soužití. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ obč. zák.“) manželství účastníků může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 2 obč. zák. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 755 odst. 3 obč. zák. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozvod manželství ve smyslu ustanovení § 755 obč. zák. Manželé spolu nežijí ve společné domácnosti, nemají zájem na zachování manželství. Za hlavní příčinu rozvratu manželství soud považuje rozdílné názory na společné soužití účastníků. Za těchto okolností soud dospěl k závěru, že manželství účastníků je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno a nelze již očekávat obnovení manželského soužití, proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění, podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení ve statusových věcech manželských a partnerských. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť účastníci se práva odvolání výslovně vzdali dne datum. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.