34 C 129/2021

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 170 141,66 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 170 141,66 Kč s úrokem ve výši 9 999,56 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 24,64 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 179 241,22 Kč od 28. 1. 2021 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně, náhradu nákladů řízení v částce 49 004,70 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 170 141,66 Kč s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet číslo na základě které žalovanému poskytla úvěr ve výši 250 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit ve 108 měsíčních splátkách po 4 068,80 Kč, počínaje dnem 26. 2. 2016. Strany se dohodly, že úvěr bude úročen úrokem ve výši 13,9%. Žalobkyně žalovanému finanční prostředky poskytla bezhotovostním převodem na účet dne 26. 1. 2016. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto žalobkyně prohlásila úvěr v souladu se smlouvou za splatný v plné výši dopisem ze dne 11. 8. 2020. Žalovaný tak dluží žalobkyni na jistině částku 169 241,66 Kč, smluvní úrok ve výši 9 999,56 Kč, smluvní poplatky ve výši 900 Kč a zákonný úrok z prodlení. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl příjem ve výši 21 692 Kč, celkový příjem domácnosti ve výši 58 000 Kč. Žalobkyně porovnala příjmy žalovaného s výdaji odhadnutými na základě dat z ČSÚ, z interních zdrojů žalobkyně zjistila, že žalovaný má závazky v celkové výši 4 438,91 Kč a další závazky ve výši 7 008 Kč. Žalovaný dosud žalobkyni uhradil částku 212 737,94 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení nic netvrdil ani nedoložil. K jednání soudu se bez omluvy nedostavil ani nepožádal o odročení jednání, proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet soud zjistil, že účastníci dne 26. 1. 2016 uzavřeli smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 250 000 Kč s prvním dnem čerpání dne 26. 1. 2016. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr ve splátkách po 4 068,80 Kč splatných k 26. dni v měsíci, počínaje dnem 26. 2. 2016. Dále si účastníci sjednali úrokovou sazbu ve výši 13,9% ročně. RPSN činila 14,81%. Žalovaný se zavázal žalobkyni hradit také pojištění ve výši 180 Kč měsíčně spolu se splátkami úvěru. Smlouva byla účastníky podepsána elektronicky.

4. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně dne 13. 8. 2020 oznámila žalovanému, že v důsledku opakovaného porušování smluvních povinností, prohlásila úvěr za splatný a vyzvala ho k zaplacení celé dlužné částky. Oznámení bylo žalovanému doručováno na adresu adresa žalovaného.

5. Z výpisů z úvěrového účtu za období od ledna 2016 do prosince 2020 soud zjistil výši dluhu žalovaného za jednotlivé měsíce, kdy dne 26. 1. 2016 došlo k čerpání úvěru ve výši 250 000 Kč. Z výpisu z běžného účtu za leden 2016 soud zjistil, že žalovaný měl na tomto účtu záporný zůstatek ve výši 19 503,76 Kč, příchozí platby představuje mzda od právnická osoba a.s. ve výši 21 833 Kč, poskytnutý úvěr ve výši 250 000 Kč, čerpání úvěru ve výši 40 000 Kč a neznámá platba ve výši 7 041,30 Kč. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je zaměstnaný u právnická osoba a.s. s čistým měsíčním příjmem ve výši 21 692 Kč, s celkovým měsíčním příjmem domácnosti ve výši 58 000 Kč. Žalovaný dále uvedl, že jeho měsíční výdaje představuje částka 1 000 Kč a měsíčně splácí dluhy ve výši 3 500 Kč.

6. Dále soud učinil důkaz sazebníkem poplatků platným od 18. 4. 2019 a informačním přehledem o systému pojištění pohledávek z vkladů pro klienta.

7. Z výzvy k úhradě dluhu včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky. Výzva byla žalovanému doručována na adresu adresa žalovaného.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

9. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 3 písm. a), b) zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání a věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

10. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

11. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na základě které žalobkyně žalovanému poskytla dne 26. 1. 2016 bezhotovostním převodem peněžní prostředky ve výši 250 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky ve splátkách po 4 068,80 Kč měsíčně splatných vždy k 26. dni v měsíci (spolu s pojištěním ve výši 180 Kč měsíčně), počínaje dnem 26. 2. 2016. Žalovaný neplnil své smluvní povinnosti, tj. nehradil smluvené splátky řádně a včas, proto žalobkyně zesplatnila celý úvěr a vyzvala žalovaného k okamžitému splacení celého dluhu. Žalovaný do dnešního dne uhradil žalobkyni pouze částku 212 737,94 Kč. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, přiznal žalobkyni dle § 2395 o. z. dlužnou jistinu ve výši 170 171,66 Kč, smluvní úrok ve výši 9 999,56 Kč, když smlouvou stanovená úroková sazba ve výši 13,9% ročně není nepřiměřená a dále ve smyslu § 1970 o. z. úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně splnila svoji povinnost ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení v částce 49 004,70 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 806 Kč, nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměna ve výši 31 760 Kč za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu, účast na jednání, ve výši 4 x 7 940 Kč), paušální náhrada nákladů ve výši 1 200 Kč (4 x 300 Kč), z náhrady za ztrátu času ve výši 600 Kč (náhrada za šest započatých půlhodin po 100 Kč za cestu ze sídla advokáta do obec a zpět dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 4 advokátního tarifu, z cestovného ve výši 1 314,90 Kč (paušální náhrada za cestu v délce 216 km k Okresnímu soudu v České Lípě a zpět osobním automobilem zn. Toyota registrační značka při náhradě 1 km/ 4,40 Kč podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve výši 950,40 Kč, náhrada za spotřebované hmoty ve výši 364,50 Kč (průměrná spotřeba 6,2 l /100 km x 216 km x 27,20 Kč 1 l motorové nafty podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb.), a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 34 874,90 Kč ve výši 7 323,80 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.