Okresní soud v České Lípě · Rozsudek

34 C 129/2021

č. j. 34 C 129/2021-16

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-06-30 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSCL:2021:34.C.129.2021.2

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 170 141,66 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 170 141,66 Kč s úrokem ve výši 9 999,56 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 24,64 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 179 241,22 Kč od 28. 1. 2021 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně, náhradu nákladů řízení v částce 49 004,70 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 170 141,66 Kč s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo] na základě které žalovanému poskytla úvěr ve výši 250 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit ve 108 měsíčních splátkách po 4 068,80 Kč, počínaje dnem 26. 2. 2016. Strany se dohodly, že úvěr bude úročen úrokem ve výši 13,9%. Žalobkyně žalovanému finanční prostředky poskytla bezhotovostním převodem na účet dne 26. 1. 2016. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto žalobkyně prohlásila úvěr v souladu se smlouvou za splatný v plné výši dopisem ze dne 11. 8. 2020. Žalovaný tak dluží žalobkyni na jistině částku 169 241,66 Kč, smluvní úrok ve výši 9 999,56 Kč, smluvní poplatky ve výši 900 Kč a zákonný úrok z prodlení. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl příjem ve výši 21 692 Kč, celkový příjem domácnosti ve výši 58 000 Kč. Žalobkyně porovnala příjmy žalovaného s výdaji odhadnutými na základě dat z ČSÚ, z interních zdrojů žalobkyně zjistila, že žalovaný má závazky v celkové výši 4 438,91 Kč a další závazky ve výši 7 008 Kč. Žalovaný dosud žalobkyni uhradil částku 212 737,94 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení nic netvrdil ani nedoložil. K jednání soudu se bez omluvy nedostavil ani nepožádal o odročení jednání, proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet soud zjistil, že účastníci dne 26. 1. 2016 uzavřeli smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 250 000 Kč s prvním dnem čerpání dne 26. 1. 2016. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr ve splátkách po 4 068,80 Kč splatných k 26. dni v měsíci, počínaje dnem 26. 2. 2016. Dále si účastníci sjednali úrokovou sazbu ve výši 13,9% ročně. RPSN činila 14,81%. Žalovaný se zavázal žalobkyni hradit také pojištění ve výši 180 Kč měsíčně spolu se splátkami úvěru. Smlouva byla účastníky podepsána elektronicky.

4. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně dne 13. 8. 2020 oznámila žalovanému, že v důsledku opakovaného porušování smluvních povinností, prohlásila úvěr za splatný a vyzvala ho k zaplacení celé dlužné částky. Oznámení bylo žalovanému doručováno na adresu [adresa žalovaného].

5. Z výpisů z úvěrového účtu za období od ledna 2016 do prosince 2020 soud zjistil výši dluhu žalovaného za jednotlivé měsíce, kdy dne 26. 1. 2016 došlo k čerpání úvěru ve výši 250 000 Kč. Z výpisu z běžného účtu za leden 2016 soud zjistil, že žalovaný měl na tomto účtu záporný zůstatek ve výši 19 503,76 Kč, příchozí platby představuje mzda od [právnická osoba] a.s. ve výši 21 833 Kč, poskytnutý úvěr ve výši 250 000 Kč, čerpání úvěru ve výši 40 000 Kč a neznámá platba ve výši 7 041,30 Kč. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je zaměstnaný u [právnická osoba] a.s. s čistým měsíčním příjmem ve výši 21 692 Kč, s celkovým měsíčním příjmem domácnosti ve výši 58 000 Kč. Žalovaný dále uvedl, že jeho měsíční výdaje představuje částka 1 000 Kč a měsíčně splácí dluhy ve výši 3 500 Kč.

6. Dále soud učinil důkaz sazebníkem poplatků platným od 18. 4. 2019 a informačním přehledem o systému pojištění pohledávek z vkladů pro klienta.

7. Z výzvy k úhradě dluhu včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky. Výzva byla žalovanému doručována na adresu [adresa žalovaného].

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

9. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 3 písm. a), b) zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání a věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

10. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

11. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na základě které žalobkyně žalovanému poskytla dne 26. 1. 2016 bezhotovostním převodem peněžní prostředky ve výši 250 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky ve splátkách po 4 068,80 Kč měsíčně splatných vždy k 26. dni v měsíci (spolu s pojištěním ve výši 180 Kč měsíčně), počínaje dnem 26. 2. 2016. Žalovaný neplnil své smluvní povinnosti, tj. nehradil smluvené splátky řádně a včas, proto žalobkyně zesplatnila celý úvěr a vyzvala žalovaného k okamžitému splacení celého dluhu. Žalovaný do dnešního dne uhradil žalobkyni pouze částku 212 737,94 Kč. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, přiznal žalobkyni dle § 2395 o. z. dlužnou jistinu ve výši 170 171,66 Kč, smluvní úrok ve výši 9 999,56 Kč, když smlouvou stanovená úroková sazba ve výši 13,9% ročně není nepřiměřená a dále ve smyslu § 1970 o. z. úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně splnila svoji povinnost ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení v částce 49 004,70 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 806 Kč, nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměna ve výši 31 760 Kč za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu, účast na jednání, ve výši 4 x 7 940 Kč), paušální náhrada nákladů ve výši 1 200 Kč (4 x 300 Kč), z náhrady za ztrátu času ve výši 600 Kč (náhrada za šest započatých půlhodin po 100 Kč za cestu ze sídla advokáta do [obec] a zpět dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 4 advokátního tarifu, z cestovného ve výši 1 314,90 Kč (paušální náhrada za cestu v délce 216 km k Okresnímu soudu v České Lípě a zpět osobním automobilem zn. Toyota [registrační značka] při náhradě 1 km/ 4,40 Kč podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve výši 950,40 Kč, náhrada za spotřebované hmoty ve výši 364,50 Kč (průměrná spotřeba 6,2 l /100 km x 216 km x 27,20 Kč 1 l motorové nafty podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb.), a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 34 874,90 Kč ve výši 7 323,80 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.