Okresní soud v České Lípě · Rozsudek

34 C 144/2021

č. j. 34 C 144/2021-12

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-06-30 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSCL:2021:34.C.144.2021.2

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného státní příslušník země o zaplacení 2 205 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 2 205 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 2 005 Kč od 24. 1. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 205 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla zn. VW Golf, [registrační značka], na dobu neurčitou s počátkem pojištění ke dni 4. 10. 2019, ve které se žalovaný zavázal platit roční pojistné ve výši 6 621 Kč. Žalovaný neuhradil pojistné splatné ke dni 4. 10. 2019, proto byl k jeho zaplacení vyzván s upozorněním, že nezaplatí-li dlužné pojistné do 22. 1. 2020, pojistná smlouva zanikne. Žalovaný dlužné pojistné ve stanovené lhůtě nezaplatil. Za období od 4. 10. 2019 do 22. 1. 2020 dluží žalovaný žalobkyni částku ve výši 2 205 Kč, přičemž součástí žalované částky jsou náklady spojené s upomínáním k dlužnému pojistnému ve výši 200 Kč. Zároveň žalobkyně požaduje úrok z prodlení z dlužné částky. Věc obsahuje cizí prvek spočívající v cizí státní příslušnosti žalovaného, jež je státním občanem [země]. Je proto třeba nejdříve zkoumat, zda český soud má pravomoc ve věci jednat a v kladném případě zda lze věc projednat a rozhodnout podle českého právního řádu. Žalovaný je příslušníkem státu, který není členem Evropské Unie. Zároveň mezi Českou republikou a [země] neexistuje mezinárodní smlouva, která by pravomoc a příslušnost soudů v této věci upravovala. Jelikož nelze pravomoc určit na základě právního aktu EU či mezinárodní smlouvy, přichází v úvahu založení pravomoci na základě § 6 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, v platném znění (dále jen„ ZMPS“). Podle § 6 odst. 1 ZMPS je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Postačuje tedy, je-li dána místní příslušnost českého soudu podle některého § 84 až § 89a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) či některého ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. Podle ustanovení § 84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje, není-li stanoveno jinak. Podle ustanovení § 85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoby bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Vzhledem k tomu, že žalovaný má bydliště na adrese [adresa žalovaného], je tím založena pravomoc českých soudů k rozhodování o této věci a věc se bude rozhodovat dle českého práva. Vzhledem k tomu, že listinné důkazy předložené žalobkyní byly dostačující a žalobkyně vyslovila již v žalobě souhlas s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), soud usnesením vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě jednoho týdne vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil soud doložku, že nevyjádří-li se žalovaný v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. Žalovanému byla výzva doručena ve smyslu § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dne 14. 6. 2021. Žalovaný se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil, soud má tedy za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů taktéž souhlasí. Žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil. Soud má z předložených důkazů za zjištěné, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla na vozidlo zn. VW Golf, [registrační značka]. Žalovaný se zavázal hradit roční pojistné ve výši 6 621 Kč s účinností smlouvy od 4. 10. 2019. Žalovaný neuhradil první pojistné, a proto byl žalobkyní k zaplacení vyzván upomínkou s upozorněním na možnost zániku pojištění, nezaplatí-li dlužné pojistné ve lhůtě do 22. 1. 2020. Žalovaný ve stanovené lhůtě dlužné pojistné neuhradil, proto pojištění zaniklo ke dni 22. 1. 2020, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 2. 2. 2020. Ze shora uvedeného vyplývá, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 3 a násl. zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný neuhradil pojistné splatné ke dni 4. 10. 2019. Vzhledem k tomu byl vyzván ve smyslu § 12 odst. 1 písm. e) cit. zákona upomínkou k zaplacení dlužného pojistného za uvedené pojistné období ve lhůtě do 22. 1. 2020. Žalovaný dlužnou částku ve stanovené lhůtě neuhradil a v důsledku toho pojištění odpovědnosti sjednané mezi účastníky podle shora cit. ustanovení ke dni 22. 1. 2020 zaniklo. Žalobkyni z tohoto titulu vznikl nárok ve smyslu § 13 odst. 2 cit. zákona na pojistné za období od 4. 10. 2019 do 22. 1. 2020, a to v celkové výši 2 005 Kč, tedy jinak řečeno nárok na poměrnou část původně sjednaného ročního pojistného ve výši 6 621 Kč a nárok na náhradu nákladů spojených s upomínáním k zaplacení dlužného pojistného ve výši 200 Kč. Soud shledal, že tyto náklady jsou odůvodněné a částka 200 Kč za upomínku je přiměřená s ohledem na vynaložené náklady (poštovné, cena obálky, cena za tisk a papír, mzdové náklady). Uvedené částky žalovaný doposud neuhradil, proto soud žalobě vyhověl. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměna ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu), paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.