34 C 149/2020

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr Evy Červenkové a přísedících Václava Větrovce a Jaroslava Kavky ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 219 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v rozsahu částky 7 219 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 1 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 219 Kč od 17. 4. 2019 do 18. 8. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 219 Kč od 19. 8. 2020 do 16. 11. 2020 a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 000 Kč od 17. 11. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce 12 444,60 Kč. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 219 Kč s odůvodněním, že žalovaný byl u žalobkyně zaměstnán do 11. 3. 2019. Žalovaný žalobkyni způsobil škodu, představující náklady na toxikologické vyšetření, které žalovaný podstoupil. Žalovaný dne 11. 3. 2019 uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše a zavázal se dluh zaplatit ve splátkách po 500 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, došlo k zesplatnění celého dluhu. Podáním ze dne 3. 12. 2020 vzala žalobkyně žalobu zpět v rozsahu částky 7 219 Kč, neboť žalovaný uhradil dne 18. 8. 2020 částku 2 000 Kč a dne 16. 11. 2020 částku 5 219 Kč. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se dostavil právní zástupce žalobkyně, žalovaný se k jednání soudu nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Dle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věty první o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, soud řízení v rozsahu částky 7 219 Kč zastavil (výrok I.). Provedeným dokazováním má soud za zjištěné, že žalobkyně uhradila Krajské nemocnici [obec] – centru laboratorní medicíny částku 8219 Kč za objednávku [číslo] za toxikologické vyšetření žalovaného a nezbytnou administrativní činnost s tím spojenou. Žalovaný dne 11. 3. 2019 uznal vůči žalobkyni dluh ve výši 8 219 Kč z titulu odpovědnosti zaměstnance za škodu vykonáním toxikologického vyšetření, která vznikla jeho zaviněním dne [datum]. Žalovaný se zavázal dlužnou částku uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných do 15. dne příslušného kalendářního měsíce, až do úplného zaplacení dlužné částky. Účastníci si dohodli, že prodlení žalovaného s úhradou splátky má za následek ztrátu výhody splátek a okamžitou splatnost zbývající dlužné částky. S ohledem na ukončení pracovního poměru účastníci uzavřeli dne 11. 3. 2019 dodatek k uznání dluhu v tom smyslu, že se žalovaný zavazuje uhradit dluh v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných do 15. dne příslušného kalendářního měsíce, až do úplného zaplacení dlužné částky, počínaje měsícem duben 2019. Žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu vyzvala předžalobní upomínkou. Podle § 263 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svoji povinnost nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně. Soud má za to, že žaloba je důvodná. Žalovaný jako zaměstnanec způsobil dne [datum] žalobkyni jako své zaměstnavatelce škodu představovanou náklady na jeho toxikologické vyšetření v celkové částce 8 219 Kč, které žalobkyně za žalovaného uhradila Krajské nemocnici [obec]. Žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni a zavázal se tuto škodu uhradit žalobkyni v měsíčních splátkách po 500 Kč splatných od dubna 2019 vždy k 15. dni v měsíci, pod ztrátou výhody splátek. Vzhledem k tomu, že žalovaný splátky řádně nehradil, stal se splatným celý dluh. Žalovaný až po podání žaloby uhradil částku 7 219 Kč. Proto soud ve smyslu § 263 odst. 2 zákoníku práce ve zbývající části žalobě vyhověl (výrok II.). Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. a s § 146 odst. 2 větou první o. s. ř. tak, že žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení v částce 12 444,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 7, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměna ve výši 7 500 Kč za pět úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu, účast na jednání a částečné zpětvzetí žaloby ve výši 5 x 1 500 Kč), paušální náhrada nákladů ve výši 1 500 Kč (5 x 300 Kč), z náhrady za ztrátu času ve výši 400 Kč (náhrada za čtyři započaté půlhodiny po 100 Kč za cestu ze sídla advokáta do České Lípy a zpět dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 4 advokátního tarifu), z cestovného ve výši 554,20 Kč (paušální náhrada za cestu v délce 100 km k Okresnímu soudu v České Lípě a zpět osobním automobilem zn. Škoda Octavia [registrační značka] při náhradě 1 km/ 4,40 Kč podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve výši 440 Kč, náhrada za spotřebované hmoty ve výši 114,20 Kč (průměrná spotřeba 4,2 l /100 km x 100 km x 27,20 Kč 1 l motorové nafty podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb.), a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 954,20 Kč ve výši 2 090,40 Kč.