34 C 21/2025

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 45 390,26 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 45 390,26 Kč s úrokem ve výši 15,49 % ročně z částky 44 146,13 Kč od 23. 10. 2024 do 17. 11. 2024, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 44 146,13 Kč od 18. 11. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 44 146,13 Kč od 2. 11. 2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 2 941,38 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení v částce 1 816 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 45 390,26 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným dne 28. 1. 2024 smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 45 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli půjčenou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 900 Kč a úrokem ve výši 15,49 % ročně, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 817 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas (splátky nehrazeny od 19. 8. 2024), proto žalobkyně dne 23. 10. 2024 úvěr zesplatnila. Žalobkyně po žalovaném žádá uhradit nesplacenou jistinu ve výši 44 146,13 Kč, nesplacený smluvní úrok ve výši 2 941,38 Kč kapitalizovaný do dne předcházejícího dni zesplatnění, smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč, pojistné ve výši 198 Kč, poplatek za sjednání úvěru ve výši 46,13 Kč, smluvní úrok ve výši 15,49 % ročně z dlužné jistiny od 23. 10. 2024 do 17. 11. 2024, smluvní úrok ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny od 18. 11. 2024 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 2. 11. 2024 do zaplacení a od 18. 11. 2024 smluvní úrok ve výši 12,75 % ročně. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy o hotovostním úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Při posuzování úvěruschopnosti vycházela z údajů poskytnutých zákazníkem (žalovaným), z výpisů z bankovního účtu žalovaného, a dále učinila dotazy do insolvenčního rejstříku a registru SOLUS.

2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“).

3. Ze smlouvy o hotovostním úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně uzavřela dne 28. 1. 2024 s žalovaným smlouvu, na základě které žalovanému poskytla částku 45 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Strany si sjednaly za poskytnutí tohoto úvěru poplatek ve výši 900 Kč a úrok ve výši 15,49 % ročně. RPSN činilo 17,22 %. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s poplatky a úroky uhradit formou 120 pravidelných měsíčních splátek po 817 Kč.

4. Z potvrzení o vyplacení úvěru č. , hodnota, ze dne 24. 10. 2024 bylo zjištěno, že 28. 1. 2024 odešla z účtu žalobkyně platba ve výši 45 000 Kč na účet žalovaného č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, .

5. Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovaný řádně hradil splátky od 19. 2. 2024 do 19. 5. 2024, od 19. 8. 2024 žádnou splátku neuhradil. Dopisem ze dne 23. 10. 2024 došlo k zesplatnění úvěru.

6. Z Potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru soud zjistil, že žalovaný je ženatý, má dvě vyživovací povinnosti, žije u rodičů. Jeho čistý měsíční příjem činil 45 000 Kč a měsíční výdaje částku ve výši 16 000 Kč. Výše příjmu odpovídala předloženým dokladům, na základě údajů v registrech NRKI a údajů z bankovních výpisů nebylo u klienta identifikováno riziko exekuce, insolvenční rejstřík byl bez záznamu. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že žalovaný má v záznamu 4 existující závazky v celkové výši zhruba 925 000 Kč.

7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto žalobkyně úvěr zesplatnila a žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni dlužnou částku včetně úroku, specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve smyslu § 1970 zákona o. z. soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 816 Kč představující zaplacený soudní poplatek za žalobu.