34 C 212/2025

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela, Anonymizováno a manželky: Jméno manželky, narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky o rozvod manželství

I. Manželství Jméno manžela, narozeného Datum narození manžela, a jméno FO, rozené rodné přijmení, narozené Anonymizováno, uzavřené dne datum v Anonymizováno, zapsané v knize Úřadu městské části adresa, ve svazku Anonymizováno, poř. č. hodnota, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželka podala návrh na rozvod manželství s odůvodněním, že již v roce 2016 podala návrh na rozvod manželství, od té doby s manželem nevedou společný život ani společnou domácnost. Manžel dne datum sdělil, že s rozvodem manželství souhlasí. Vzhledem k tomu, že manželka je občankou Anonymizováno a projednávaná věc tedy obsahuje cizí prvek, soud nejprve řešil otázku, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí o rozvodu tohoto manželství. Podle Smlouvy mezi Českou republikou a Anonymizováno o právní pomoci v občanských věcech zveřejněné sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č.123/2002 Sb. m. s. (dále jen „Smlouva“) konkrétně podle článku 1 odst. 1 písm. a) se za občanské věci považují věci, které vznikají z občanskoprávních, rodinněprávních, pracovněprávních a obchodněprávních vztahů. Podle článku 30 odst. 2 věty první Smlouvy jestliže v době zahájení řízení je jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají manželé společné bydliště. Podle článku 30 odst. 4 věty první a třetí Smlouvy při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je pravomoc dána justičnímu orgánu té smluvní strany, na jejímž území mají bydliště oba manželé. Přitom justiční orgány obou smluvních stran, které budou projednávat návrh na rozvod manželství, použijí hmotné právo svého státu. Vzhledem k tomu, že oba manželé mají bydliště v České republice je dle článku 30 odst. 2, 4 Smlouvy dána mezinárodní příslušnost českých justičních orgánů k rozhodování o této věci, a to dle českého práva. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Manželka se k jednání soudu dostavila, manžel se z jednání soudu omluvil, proto soud věc projednal a rozhodnul v jeho nepřítomnosti, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. Z provedených důkazů (oddacího listu, výpisů z ISZR, výslechu manželky) soud zjistil, že manželka je občankou Anonymizováno, manžel občanem České republiky, účastníci uzavřeli manželství dne datum na Anonymizováno, ve městě Anonymizováno. V manželství se narodilo jedno (stále ještě) nezletilé dítě, které bylo rozsudkem zdejšího soudu č.j. spisová značka (spisová značka, spisová značka) svěřeno na dobu po rozvodu manželství do péče matky a otci bylo stanoveno výživné. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. Manželka uvedla, že již od roku 2016 měli s manželem spory, a to i v intimní oblasti. S manželem společně nehospodařili a čas spolu trávili jen kvůli dceři. V roce 2025 se odstěhovala ze společné domácnosti. Nového partnera nemá, ale nedokáže si představit, že by s manželem obnovila manželské soužití. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) manželství účastníků může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 2 o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu dle písm. a) tohoto ustanovení se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí, je-li to potřebné, i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti pro dobu po rozvodu, nebo dle písm. b) tohoto ustanovení se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství. Příčiny rozvratu zjišťuje, jen je-li manželem, který návrh na rozvod nepodal, tvrzeno, že je dán důvod pro zamítnutí návrhu podle § 755 odst. 2 písm. b) o. z. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozvod manželství ve smyslu ustanovení § 755 o. z. Manželé spolu již od roku 2016 nehospodaří, nerozumí si a ani jeden z nich nemá zájem na zachování manželství. Za těchto okolností soud dospěl k závěru, že manželství účastníků je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno a nelze již očekávat obnovení manželského soužití, zároveň bylo soudem pravomocně rozhodnuto o poměrech společného nezletilého dítěte na dobu po rozvodu manželství, proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění, podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení ve statusových věcech manželských a partnerských (výrok II.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočce v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Platnost občanského průkazu, v němž je uveden rodinný stav, skončí uplynutím 45 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. O vydání nového občanského průkazu jsou manželé povinni požádat do 15 dnů ode dne, ve kterém došlo ke skončení platnosti jejich dosavadního průkazu (§ 11 písm. b) zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech ve spojení s § 34 odst. 3 písm. c) bod 1. tohoto zákona). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.