34 C 229/2020

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr Evou Červenkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 50 976 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 50 976 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 50 976 Kč od 14. 6. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení v částce 3 149 Kč. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 50 976 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že dle smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod číslo ze dne datum žalované dodávala pitnou vodu a odváděla jí odpadní vodu na odběrném místě obec, část obce a číslo Cena vodného a stočného byla v souladu se smlouvou stanovena cenovým výměrem prodávajícího a pro rok 2019 činila částku 44,23 Kč/m3 vodného a částku 42,34 Kč/m3 stočného, pro rok 2020 činila částku 46,15 Kč/m3 vodného a částku 43,76 Kč/m3 stočného, bez DPH. Dne 19. 5. 2020 byla na základě odečtu vodoměru stanovena spotřeba vody a stoky za období od 7. 5. 2019 do 19. 5. 2020 ve výši 533 m3. Na základě vykázané spotřeby a rozúčtování dle období a sazeb byl žalované dne 27. 5. 2020 vystaven daňový doklad číslo na částku 50 976 Kč se splatností ke dni 13. 6. 2020. Žalovaná dluh neuhradila, a to ani po doručení předžalobní upomínky. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal obě účastnice. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila. Proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“). Ze smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod číslo soud zjistil, že dne datum účastnice uzavřely smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalované na adresu adresa žalované, vodu z vodovodu a zároveň se zavázala k odvádění odpadních vod z tohoto odběrného místa, kdy se jednalo o dům se zahradou. Smluvní strany se dohodly, že množství vody bude zjišťováno měřidlem a množství odváděné vody bude stanoveno ve výši dodané vody. Žalovaná se zavázala platit měsíční zálohy ve výši 1 000 Kč. Z čestného prohlášení soud zjistil, že žalovaná prohlásila, že nemovitost umístěná na adrese část obce a číslo, je v jejím výlučném vlastnictví. Z daňového dokladu číslo soud zjistil, že dne 27. 5. 2020 žalobkyně žalované vyúčtovala za období od 7. 5. 2019 do 19. 5. 2020 částku 50 976 Kč celkem, za dodanou pitnou vodu v množství 533 m³ částku 23 689,79 Kč a za odvedenou odpadní vodu v množství 533 m³ částku 22 652,42 Kč. Splatnost faktury byla stanovena na den 13. 6. 2020. Z cenových výměrů soud zjistil, že v roce 2019 byla stanovena cena pitné vody na 44,23 Kč a vody odpadní na 42,34 Kč, v roce 2020 byla stanovena cena pitné vody na 46,15 Kč a vody odpadní na 43,76 Kč Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby vyzvala dne 17. 7. 2020. Na základě těchto důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná a žalobkyně uzavřely dne datum ve smyslu § 8 odst. 6 a 13 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), v platném znění, smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod, ve které se žalobkyně zavázala dodávat žalované pitnou vodu do odběrného místa část obce a číslo a zároveň z tohoto místa odvádět odpadní vody, za dohodnutou cenu a žalovaná se zavázala za dodanou pitnou vodu a odvedenou odpadní vodu dohodnutou cenu zaplatit. Žalobkyně dodala žalované v období od 7. 5. 2019 do 19. 5. 2020 pitnou vodu za 23 689,79 Kč (533 m³) a odvedla jí odpadní vody za 22 652,42 Kč (533 m³). Žalovaná žalobkyni v rozporu se smlouvou ničeho nezaplatila, ačkoliv byla žalobkyní upomínána předžalobní upomínkou ze dne 17. 7. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaná v rozporu se smlouvou žalobkyni neuhradila cenu za dodávku pitné vody a odvod odpadních vod v období od 7. 5. 2019 do 19. 5. 2020, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Ve smyslu § 1970 o. z. soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti, tj. ode dne 14. 6. 2020 do zaplacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 149 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 549 Kč a náhrady nákladů řízení v paušální výši 2 x 300 Kč za dva úkony (výzva k plnění, sepis návrhu na vydání platebního rozkazu) podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, v platném znění. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.