34 C 237/2023

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o výživné pro zletilé dítě

I. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobce částkou 2 100 Kč měsíčně splatnou k rukám žalobce vždy do každého 25. dne v měsíci počínaje od 1. 9. 2023, čímž se v příslušných částech mění rozsudek [název soudu], č.j. [číslo jednací] ze dne 18. 7. 2018.

II. Nedoplatek na výživném za období od 1. 9. 2023 do 30. 11.2023 ve výši 4 200 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve splátkách po 700 Kč měsíčně splatných spolu s běžným výživným, počínaje právní mocí tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

III. Řízení se zastavuje v rozsahu, ve kterém se žalobce domáhal po žalovaném placení výživného přesahujícím částku přiznanou ve výroku

I.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se po žalovaném domáhal placení výživného ve výši 5 000 Kč měsíčně od září roku 2023 s odůvodněním, že žalovaný mu platil výživné ve výši 4 500 Kč do září roku 2022. Poté žalobce přestal být studentem, neboť podruhé neudělal maturitu. Začal pracovat, šetřil si na vysokou školu a zároveň se připravoval na třetí pokus maturitní zkoušky. V květnu 2023 žalobce úspěšně odmaturoval a byl přijat k vysokoškolskému studiu na soukromou vysokou školu [právnická osoba] [anonymizováno] v [obec]. Měsíčně platí školné ve výši 6 300 Kč, dopravu ve výši 2 000 Kč, obědy ve výši 1 500 Kč. Pořídil si nový notebook za cenu 45 000 Kč. Při jednání soudu upřesnil, že vystudoval středoškolský obor strojírenství na Střední průmyslové škole. Maturitní zkoušku neudělal poprvé z odborného předmětu a z českého jazyka, podruhé z českého jazyka. Asi tři dny byl evidován na úřadu práce a poté nastoupil do práce. Vydělal si asi 34 000 - 36 000 Kč čistého měsíčně. Zaměstnán byl do půlky září 2023, našetřil si asi 180 000 Kč, které použije na placení školného. Školné stojí 31 500 Kč za semestr. Dále uvedl, že strojírenství ho nikdy nebavilo a nechce se mu věnovat, baví ho počítače a matematika. Vysokou školu v [obec] si vybral proto, protože nedaleko bydlí (v obci [obec] u své matky), v [anonymizováno] má přátele, zná to tam. Po studiu by chtěl u [právnická osoba] dále pracovat. Náklady na školné jsou v podstatě srovnatelné s náklady na bydlení na vysokoškolských kolejích v [obec] či jinde.

2. Žalovaný uvedl, že s žalobou nesouhlasí. Poukázal na to, že žalobce rok pracoval a vydělával si sám, prokázal tím tedy svoji schopnost sám se živit. Žalobce je zdravý mladý muž s IT vzděláním, proto je schopen najít si zaměstnání, ve kterém bude dosahovat výdělku 50 000 Kč až 70 000 Kč měsíčně. Žalovaný je starobní důchodce, má zdravotní problémy – byla mu uznána invalidita druhého stupně. Polovinu důchodu dává za bydlení, od nového roku mu určitě zdraží nájem. Požadavek žalobce považuje za účelový. V loňském roce byl na operaci bederní páteře, má odoperované pravé rameno a dvakrát pravé koleno. Kvůli svému špatnému zdravotnímu stavu šel do předčasného starobního důchodu (v červnu 2022). Čeká ho asi operace krční páteře a žil. Při jednání k dotazu soudu uvedl, že stále žije sám, nesplácí již žádnou půjčku a stále si spoří 300 Kč měsíčně.

3. Při jednání soudu dne 12. 12. 2023 vzal žalobce žalobu částečně zpět a to tak, že nadále po žalovaném žádal placení výživného ve výši 2 100 Kč měsíčně od září 2023. Žalovaný s částečným zpětvzetím vyslovil souhlas. Enhnm 4. Soud z předložených listinných důkazů zjistil následující.

5. Z rozhodnutí o výsledku přijímacího řízení ke studiu ze dne 26. 6. 2023 a potvrzení o studiu ze dne 26. 6. 2023 soud zjistil, že žalobce byl přijat k bakalářskému studiu studijního programu Ekonomika a management, specializace Management obchodu, na [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] od akademického roku 2023 /2024.

6. Z rozsudku [název soudu] ze dne 18. 7. 2018 č.j. [číslo jednací], [spisová značka], který nabyl právní moci dne 18. 7. 2018, soud zjistil, že soudem byla schválena dohoda, na základě které se žalovaný zavázal platit na tehdy nezletilého žalobce výživné ve výši 4 500 Kč. Z odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá, že žalobce od září 2018 nastoupil do prvního ročníku [ulice] průmyslové školy v [obec]. Bude ubytován na internátě, kde bude platit 1 600 Kč. Strava žalobce stála 1 800 Kč měsíčně a doprava do místa bydliště 400 Kč měsíčně. Matka žalobci pořídila kvalitní notebook za 12 000 Kč, adaptační kurz ve výši 1 200 Kč a čipovou kartu za 300 Kč. Žalobce byl zdravý.

7. Nad rámec výživného žalovaný tehdy žalobci nic nepřispíval. Žalovaný žil sám, v nájemním bytě, neměl jiné vyživovací povinnosti. Pracoval u [právnická osoba], v logistice (jezdil elektrickým vozíkem) a měl příjem cca 22 000 Kč čistého měsíčně. Platil nájem ve výši 7 080 Kč, dopravu do zaměstnání ve výši 2 020 Kč, splácel půjčku ve výši 800 Kč, platil si telefon ve výši 500 Kč měsíčně a důchodové spoření ve výši 300 Kč. Zvýšené výdaje se zdravotním stavem neměl.

8. Z oznámení o zvýšení důchodu ze dne 26. 5. 2023 vyplývá, že žalovaný od června 2023 pobírá starobní důchod ve výši 19 274 Kč měsíčně.

9. Z vyúčtování záloh ze dne 4. 1. 2023 soud zjistil, že se žalovaný se svým pronajímatelem [jméno] [příjmení] dohodl na nájemném ve výši 6 300 Kč měsíčně a zálohách ve výši 3 360 Kč za byt [číslo] ve [obec], [ulice a číslo].

10. Ze zprávy úřadu práce v [obec] si soud učinil závěr o tom, o jaké zaměstnání by se mohl žalobce ucházet se svým ukončeným středoškolským vzděláním, v oboru strojírenství a o jaké by se mohl ucházet v případě, že by dokončil bakalářské studium, obor management obchodu. Pro středoškolské absolventy se nabízí pozice od nástrojářů, kvalitářů, skladníků, techniků kontroly a kvality a operátorů, s výdělkem nejčastěji v rozmezí od 22 000 Kč do 35 000 Kč, výjimečně ve výši 42 000 Kč (resp. 55 000 Kč, 70 000 Kč). Pro absolventy bakalářského vzdělání se nabízí pozice senior IT inženýrů, servisních techniků, specialistů v oblasti organizace a řízení projektových manažerů, seřizovačů, specialistů a koordinátorů s výdělkem nejčastěji v rozmezí od 40 000 Kč do cca 56 000 Kč, výjimečně s výdělkem ve výši 70 000 Kč, 95 000 Kč a 110 000 Kč). U servisních techniků s bakalářským vzděláním je uvedena nabídka výdělku 20 000 Kč a pružná pracovní doba.

11. Ze zprávy o vyšetření ze dne 21. 11. 2023 soud zjistil, že žalovaný má na dolní končetině významnou stenosu a byl poslán na CT vyšetření. Z posudku o invaliditě ze dne 22. 7. 2021 soud zjistil, že ode dne 25. 6. 2021 je žalovaný invalidní s ohledem na dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jeho schopnost pracovat poklesla o 50%.

12. Podle § 910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. Vzdálenější příbuzní mají vyživovací povinnost, jen nemohou-li ji plnit bližší příbuzní. Nejedná-li se o poměr rodičů a dítěte, předchází vyživovací povinnost potomků vyživovací povinnosti předků.

13. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 912 o. z. nezletilé dítě, které není plně svéprávné, má právo na výživné, i když má vlastní majetek, ale zisk z majetku spolu s příjmem z výdělečné činnosti nestačí k jeho výživě.

14. Podle § 913 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

15. Podle § 915 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Dle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

16. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby, se kterým žalovaný vyslovil souhlas, soud postupoval podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. a v rozsahu zpětvzetí, tj. v rozsahu přesahujícím částku 2 100 Kč měsíčně, řízení zastavil (výrok III.).

17. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda došlo k obnovení vyživovací povinnosti na straně žalovaného či nikoliv, když žalobce od září 2022 do září 2023 pracoval a dosahoval při ukončeném středoškolském vzdělání výdělku 33 000 Kč – 35 000 Kč čistého, a to s přihlédnutím ke skutečnosti, že aktuální vysokoškolské studium oboru management obchodu nenavazuje na předchozí studium na střední průmyslové škole, na obor strojírenství. Soud se tedy zabýval tím, zda žalobcovo aktuální studium je účelné a povede k jeho lepšímu uplatnění na trhu práce nebo zda jeho aktuální studium představuje nadstandardní doplňování znalostí bez návaznosti na předchozí studium.

18. S ohledem na zprávu z úřadu práce soud dospěl k závěru, že k obnovení vyživovací povinnosti v tomto případě došlo. Ačkoliv žalobce řádně ukončil středoškolské vzdělání v oboru strojírenství a po dobu jednoho roku se stal výdělečně činným (dosahoval výdělku ve výši 33 000 Kč až 35 000 Kč měsíčně čistého, je nutné přihlédnout k tomu, že dosažením vysokoškolského vzdělání si rozšiřuje možnosti uplatnění na trhu práce. Po absolvování aktuálního oboru si může najít kvalifikovanou práci v oblasti managementu a dosahovat vysokých příjmů (cca 40 000 Kč až 56 000 Kč). Je přijatelné akceptovat skutečnost, že ve 14 letech, kdy si žalobce volil střední školu, nebyl jeho odhad dobrý a že až postupem času zjistil, že ho strojírenství nebaví. Ze strany žalobce se jedná o první pokus studia na vysoké škole. Je nesporné, že již s ukončeným středoškolským vzděláním by mohl dosahovat vysokých výdělků, ale je zřejmé, že pokud úspěšně absolvuje vysokou školu, může se ucházet o kvalifikovanější pozice a bude dosahovat ještě vyšších příjmů. Cílem každého rodiče by mělo být, aby jeho dítě dosáhlo takového vzdělání, které odpovídá jeho schopnostem a možnostem. Pokud se nejedná o případy tzv. samoúčelného studia, jsou rodiče povinni akceptovat skutečnost, že se jejich dítě rozhodlo dosáhnout vysokoškolského vzdělání, a plnit svoji vyživovací povinnost i po dobu takového studia. Soud dospěl k závěru, že u žalobce se rozhodně nejedná o samoúčelné studium, jehož cílem by bylo pouze prodloužit si studijní léta. Žalobce si během roční přípravy na třetí pokus maturitní zkoušky našetřil cca 180 000 Kč a tyto chce použít na zaplacení školného. I z tohoto jednání soud usuzuje na vážný zájem žalobce o studium. Pro úplnost soud dodává, že akceptoval i nástup žalobce na soukromou vysokou školu, a nikoliv na bezplatnou veřejnou školu, a to s ohledem na skutečnost, že žalobce sice platí školné ve výši 6 300 Kč měsíčně, ale zase ušetří za tzv. kolejné na veřejné vysoké škole mimo okres [okres].

19. Dále se soud zabýval výší výživného. Vzhledem k tomu, že žalobce při závěrečné řeči požadoval již výživné ve výši 2 100 Kč měsíčně, soud neměl důvod mu takové výživné nepřiznat. Žalobce jako vysokoškolský student má náklady cca 10 000 Kč měsíčně. Žalovaný je starobní důchodce, pobírá měsíčně starobní důchod ve výši cca 20 000 Kč, nemá jinou vyživovací povinnost. Soud si je vědom jeho vysokých nákladů na bydlení, ale má za to, že výživné ve výši 2 100 Kč neohrozí jeho životní úroveň. V roce 2018 žalovaný dosahoval příjmů ve výši 22 000 Kč a jeho náklady bez stravy a ošacení dosahovaly částky 10 700 Kč. Zbývalo mu tedy 11 300 Kč měsíčně a dobrovolně se zavázal k výživnému ve výši 4 500 Kč. Od té doby se snížila příjmová stránka žalovaného cca o 2 700 Kč, výdajová stránka žalovaného bez stravy a ošacení se snížila na částku 10 400 Kč, tj. měsíčně mu zbývá 8 900 Kč. Od roku 2018 se zvýšily životní náklady žalobce, přesto žalobce po žalovaném žádal výživné pouze ve výši 2 100 Kč, tj. o více jak polovinu nižší než do září 2022. Soud proto žalobci toto výživné přiznal, s účinností od 1. 9. 2023, neboť tato částka odpovídá majetkovým a výdělkovým poměrům žalovaného, neohrozí žalovaného na existenci a zároveň alespoň nějakým způsobem přispěje k uspokojování životních potřeb žalobce jako vysokoškolského studenta (výrok I.).

20. Za období od 1. 9. 2023 do 30. 11. 2023 vznikl žalovanému dluh na výživném ve výši 6 300 Kč (nikoliv ve výši 4 200 Kč), neboť se jedná o dlužné výživné ve výši 2 100 Kč/měsíčn za 3 měsíce. S ohledem na majetkové poměry žalovaného soud uložil plnění dlužného výživného ve splátkách po 700 Kč, kdy má za to, že žalovaný tak bude schopen splácet po dobu 9 měsíců částku 2 800 Kč (2 100 Kč + 700 Kč). Zároveň soud umožnil splácení ve splátkách pod ztrátou výhody splátek, tj. nezaplatí-li žalovaný, byť jednu jedinou splátku řádně a včas, stane se splatným celé dlužné výživné (výrok II.).

21. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 věty první o. s. ř., úspěch účastníků ve věci byl přibližně stejný, účastníci navzájem po sobě žádnou náhradu nákladů řízení nežádali, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).