34 C 239/2024

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , 471 29 Brniště o zaplacení 22 093 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 038 Kč úrokem z prodlení ve výši 16,97 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 038 Kč od 18. 6. 2024 do zaplacení a dále k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce 630,70 Kč, to vše ve splátkách ve výši 2 000 Kč měsíčně, splatných ke každému 25. dni v měsíci, počínaje právní mocí tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 8 055 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,81 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8 055 Kč od 18. 6. 2024 do zaplacení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhá po žalovaném zaplacení částky 22 093 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným prostřednictvím internetové stránky www., Anonymizováno, .cz dne 15. 12. 2023 úvěrovou smlouvu ID žádosti , Anonymizováno, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, a to téhož dne převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni půjčenou částku a dále poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč, a to do 30 dnů od jeho poskytnutí. Strany si rovněž ujednaly poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za Bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč, poplatek za korunový odklad ve výši 1 980 Kč a za desetiprocentní odklad ve výši 980 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Celkem žalovaný uhradil částku 2 981 Kč. Žalobkyně po žalovaném kromě dlužné jistiny ve výši 17 020 Kč žádá poplatky za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč, za expres výplatu ve výši 199 Kč, za bezpečnou splátku ve výši 297 Kč, poplatky za SMS servis ve výši 147 Kč, za korunový odklad ve výši 1 980 Kč, za desetiprocentní odklad ve výši 979 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč, smluvní pokutu v celkové výši 511 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 26,78 Kč od 15. 6. 2024 do 17. 6. 2024 a úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 22 093 Kč od 18. 6. 2024 do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Při posuzování úvěruschopnosti vycházela z údajů poskytnutých zákazníkem (žalovaným).

2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný k jednání osobně dostavil a požádal soud o možnost úhrady dlužné částky formou měsíčních splátek po 2 000 Kč s ohledem na svoji finanční situaci. Žalovaný platí měsíčně 8 000 Kč za bydlení, 3 000 Kč na výživné, 6 000 Kč jako splátku půjčky a cca 5 000 Kč na ostatní životní výdaje.

3. Z úvěrové smlouvy ID žádosti , Anonymizováno, ze dne 15. 12. 2023 a z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, ve které se zavázala poskytnout žalovanému částku 20 000 Kč. Strany si sjednaly za poskytnutí tohoto úvěru poplatek ve výši 660 Kč. Žalovaný se zavázal splatit celkovou dlužnou částku spolu s poplatky do 14. 1. 2024. RPSN činila u této zápůjčky 48,3 %. Žalovaný úvěrovou smlouvu podepsal kódem. Z Výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný na svůj dluh uhradil dne 15. 12. 2023 a dne 5. 1. 2024 částku ve výši 2 980 Kč a dne 15. 1. 2024 a dne 13. 2. 2024 částku ve výši 1 Kč.

4. Z potvrzení , právnická osoba, . ze dne 19. 9. 2024 a z Opisu výpisu proplacení smlouvy soud zjistil, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla dne 15. 12. 2023 připsána částka ve výši 20 000 Kč zaslaná téhož dne z účtu žalobkyně.

5. Z karty klienta bylo zjištěno, že měsíční příjem žalovaného činil 40 000 Kč, další příjem domácnosti činil 35 000 Kč, žalovaný nemá žádné jiné závazky, nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalovaný neprochází registrem ISIR, v rejstříku NRKI vyhodnocen pozitivně.

6. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný měl v době uzavření úvěrové smlouvy celkem , hodnota, existující závazky v celkové výši 604 137 Kč, přičemž měsíční splátky činily částku 25 353 Kč. Celkem ve 3 případech byla jeho žádost o půjčku odmítnuta.

7. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

15. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že žalobkyně řádně (tj. s odbornou péčí) nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele – žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. že si neověřila úvěruschopnost žalovaného (např. vyžádáním dalších dokladů, vyžádáním informace od dalších věřitelů žalovaného, zda žalovaný splácí své závazky řádně a včas, výpisy z bankovních účtů, atp.). Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že jeho měsíční příjem činí 40 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 35 000 Kč. Není však zřejmé, zda žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela pouze z údajů poskytnutých klientem nebo byly tyto údaje ověřovány (pracovní smlouvou, výplatními páskami, nájemní smlouvou apod.). Z tvrzení žalobkyně nevyplývá, že by žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumala a prověřila měsíční výdaje žalovaného. Žalovaný měl v době uzavření úvěrové smlouvy několik dalších závazků v celkové výši přes 600 000 Kč, přičemž žalobkyně nezkoumala, zda žalovaný tyto závazky řádně splácí. Tvrzené prověřování úvěruschopnosti proběhlo pouze formálně, nikoliv ve vztahu ke konkrétní osobě – žalovanému.

16. Pokud žalobkyně tvrdí, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, soud upozorňuje, že osoba žádající o úvěr má většinou tendenci upravovat svoji příjmovou a výdajovou stránku tak, aby jí úvěr byl poskytnut a je právě na úvěrující společnosti, aby vynaložila odbornou péči a řádně zhodnotila (po předložení dostupných dokladů), zda je žadatel o úvěr skutečně schopen úvěr splácet či nikoliv.

17. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepostupovala v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, posouzení úvěruschopnosti proběhlo v podstatě pouze formálně a vycházelo pouze z údajů poskytnutých žalovaným, kdy další okolnosti zkoumány nebyly, je důsledkem takového postupu žalobkyně neplatnost úvěrové smlouvy. Tato neplatnost je ve smyslu § 588 o. z. neplatností absolutní, neboť takový postup odporuje zákonu, a i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek, když pomíjí požadavek na ochranu spotřebitele (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 217/2018 ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019).

18. Dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru tak má žalobkyně nárok pouze na vrácení jistiny, tj. nárok na vrácení toho, co bylo žalovanému skutečně poskytnuto, po odečtení přijatých plateb od žalovaného (půjčeno 20 000 Kč, zaplaceno 5 962 Kč). Proto soud žalobkyni přiznal částku 14 038 Kč a dále ve smyslu § 1970 o. z. úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v kapitalizované výši 16,97 Kč a úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 038 Kč od 18. 6. 2024 do zaplacení (výrok I.). S ohledem na současnou finanční situaci žalovaného soud žalovanému umožnil v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. splatit celkový dluh ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že nezaplatí-li žalovaný, byť jednu jedinou splátku řádně a včas, ztrácí výhodu splátek a musí žalobkyni okamžitě doplatit celou zbývající dlužnou částku. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť ji s ohledem na shora uvedené shledal nedůvodnou (výrok II.).

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 630,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 884 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměna ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu), paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, to vše v rozsahu 27 % (žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 63,5 %, neúspěšná v rozsahu 36,5 %).