34 C 243/2024

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované , o zaplacení 65 664 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 49 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 6 553,75 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 49 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 16 664 Kč s úrokem ve výši 3 825,55 Kč a s úrokem ve výši 18,37 % ročně z částky 49 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce 13 534,50 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhá po žalované zaplacení částky 65 664 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, (dále jen „, Anonymizováno, “) uzavřela s žalovanou dne 28. 11. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které , Anonymizováno, poskytl žalované finanční prostředky ve výši 49 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit , Anonymizováno, půjčenou částku a dále částku ve výši 17 618 Kč (tj. kapitalizované úroky ve výši 12 147 Kč, odměnu za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, odměnu za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 063 Kč a pojištění ve výši 1 908 Kč), a to v 12 měsíčních splátkách po 5 552 Kč, poslední splátka byla stanovena na den 28. 11. 2023. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, když neuhradila ničeho. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou uhrazena, úročí se dlužná jistina úrokem ve výši 18,37 % ročně dle smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od 29. 11. 2023. Pohledávka za žalovanou byla , Anonymizováno, postoupena dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 na žalobkyni s účinností k témuž dni a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalobkyně po žalované kromě dlužné jistiny žádá úrok ve výši 3 825,55 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 6 553,75 Kč, úrok ve výši 18,37 % ročně z částky 49 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 49 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že , Anonymizováno, před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřil úvěruschopnost žalované. Při posuzování úvěruschopnosti vycházel z údajů poskytnutých zákazníkem (žalovanou) v zákaznické kartě.

2. Soud se nejdříve zabýval otázkou, zda je v tomto řízení dána pravomoc českých soudů a dále věcná a místní příslušnost Okresního soudu v , adresa, . Podle vyhlášky č. 106/1978 Sb. ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a , Anonymizováno, o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech ze dne 30. 3. 1978 (dále jen „Smlouva“), konkrétně podle článku 36 odst. 1 se smluvní závazky mezi fyzickými osobami, jakož i mezi fyzickými a právnickými osobami, s výjimkou závazků týkajících se nemovitého majetku, řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území byla uzavřena dohoda, pokud se její účastníci nedohodli o použití jiného právního řádu, jenž se týká závazků. Podle článku 37 odst. 1 Smlouvy k jednání o návrhu, který vznikl na základě vztahů uvedených v článku 36 této smlouvy, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště. V těchto věcech je příslušný i soud smluvní strany, na jejímž území má bydliště navrhovatel, pod podmínkou, že na tomto území je předmět sporu nebo majetek odpůrce. Podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy se účastníci závazkového právního vztahu mohou dohodnout o změně příslušnosti soudu ve věcech uvedených v článku 36 odst. 1 této smlouvy. Není však přípustné touto dohodou měnit věcnou příslušnost soudů. Soud lustrací v informačním systému základních registrů zjistil, že žalovaná má od 29. 4. 2021 až dosud hlášen trvalý pobyt na adrese , adresa, . Ze shora uvedeného vyplývá, že ke dni zahájení civilního řízení (tj. ke dni 3. 9. 2024) měla žalovaná na území České republiky bydliště, došlo tedy k založení mezinárodní příslušnosti českého justičního orgánu a Okresní soud v České Lípě bude příslušný k projednání a rozhodnutí o věci dle českého právního řádu.

3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se jednání soudu zúčastnila, žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“).

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a ze Zařazení zákazníka do pojistného programu soud zjistil, že , Anonymizováno, uzavřel dne 28. 11. 2022 s žalovanou smlouvu, na základě které žalované poskytl částku 49 000 Kč. Strany si sjednaly za poskytnutí tohoto úvěru poplatek ve výši 17 618 Kč, který tvoří kapitalizované úroky ve výši 12 147 Kč, odměnu za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, odměnu za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 063 Kč a pojištění ve výši 1 908 Kč. Žalovaná se zavázala splatit celkovou dlužnou částku ve výši 66 618 Kč (49 000 Kč + 17 618 Kč) v 12 měsíčních splátkách po 5 552 Kč. RPSN činila u této zápůjčky 60,08 %. Žalovaná úvěrovou smlouvu vlastnoručně podepsala. Žalovaná ničeho neuhradila.

5. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaná je svobodná, žije v nájmu, má středoškolské vzdělání a nemá žádnou vyživovací povinnost. Dále žalovaná uvedla, že její čistý měsíční příjem činí 30 753 Kč, další příjem domácnosti činí 35 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalované jsou 3 000 Kč. Žalovaná pracovala jako dělnice na hlavní pracovní poměr. Žalovaná při uzavírání smlouvy o úvěru předložila dvě výplatní pásky za měsíce září a říjen 2022.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že , Anonymizováno, postoupil dne 29. 4. 2024 na žalobkyni pohledávku za žalovanou s účinností od 16. 12. 2022 a o tomto postoupení byla žalovaná informována. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka.

7. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

15. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně (tj. s odbornou péčí) nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele – žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. že si neověřila úvěruschopnost žalované (např. v systému NRKI, SOLUS, vyžádáním dalších dokladů, vyžádáním informace od dalších věřitelů žalované, zda žalovaná splácí své závazky řádně a včas, výpisy z bankovních účtů, atp.). Žalovaná byla dotazována na své rodinné, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Avšak jediné doklady, které jsou uvedeny v zákaznické kartě a které žalovaná při sjednávání úvěru předložila, jsou výplatní pásky za dva měsíce. Těmito doklady bylo potvrzeno, že příjem žalované činil v průměru 30 000 Kč měsíčně. Nebylo prokázáno, že by , Anonymizováno, zkoumal další příjem domácnosti ve výši 35 000 Kč. Dále z tvrzení žalobkyně (a soud tuto skutečnost nevyčetl ani ze zákaznické karty) nevyplývá, že by , Anonymizováno, před poskytnutím úvěru řádně zkoumal a prověřil měsíční výdaje žalované. Tvrzené měsíční výdaje žalované činily 3 000 Kč, kdy tato částka je tak nízká, že by z ní nebylo možné uhradit ani samotné náklady na bydlení, natož další nezbytné výdaje (stravu, dopravu, léky, oblečení, atd.).

16. Pokud žalobkyně tvrdí, že , Anonymizováno, vycházel z údajů poskytnutých žalovanou, soud upozorňuje, že osoba žádající o úvěr má většinou tendenci upravovat svoji příjmovou a výdajovou stránku tak, aby jí úvěr byl poskytnut a je právě na úvěrující společnosti, aby vynaložila odbornou péči a řádně zhodnotila (po předložení dostupných dokladů), zda je žadatel o úvěr skutečně schopen úvěr splácet či nikoliv.

17. Vzhledem k tomu, že , Anonymizováno, nepostupoval v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, posouzení úvěruschopnosti proběhlo v podstatě pouze formálně a vycházelo pouze z údajů poskytnutých žalovanou a ověřením pouze příjmu žalovaného na základě pracovní smlouvy (která byla uzavřena na dobu určitou, přičemž doba splácení úvěru převyšuje dobu, na kterou byl pracovní poměr uzavřen) a výplatních pásek, kdy další okolnosti zkoumány nebyly, je důsledkem takového postupu právní předchůdkyně žalobkyně neplatnost úvěrové smlouvy. Tato neplatnost je ve smyslu § 588 o. z. neplatností absolutní, neboť takový postup odporuje zákonu, a i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek, když pomíjí požadavek na ochranu spotřebitele (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 217/2018 ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019).

18. Dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru tak má žalobkyně nárok pouze na vrácení jistiny, tj. nárok na vrácení toho, co bylo žalované skutečně poskytnuto, po odečtení přijatých plateb od žalované (půjčeno 49 000 Kč, zaplaceno 0 Kč). Proto soud žalobkyni přiznal částku 49 000 Kč a dále ve smyslu § 1970 o. z. úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v kapitalizované výši 6 553,75 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 49 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení (výrok I.). Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť ji s ohledem na shora uvedené shledal nedůvodnou.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 534,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 627 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměna ve výši 18 700 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu, vyjádření ze dne 3. 10. 2024 a účast na jednání soudu dne 12. listopadu 2024), paušální náhrada nákladů ve výši 1 500 Kč (5 x 300 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 20 200 Kč ve výši 4 242 Kč, to vše v rozsahu 50 % (žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 75 %, neúspěšná v rozsahu 25 %).