34 C 283/2024

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , státní příslušnice Anonymizováno bytem Adresa žalovaného o zaplacení 16 276 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 16 276 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 841,89 Kč, s úrokem ve výši 3 101,17 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 781,78 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 21,69 % ročně z částky 10 781,78 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhá po žalované zaplacení částky 16 276 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, (dále jen „, Anonymizováno, “) uzavřela s žalovanou dne 15. 7. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které , Anonymizováno, poskytl žalované finanční prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit , Anonymizováno, půjčenou částku a dále částku ve výši 20 776 Kč (tj. kapitalizované úroky ve výši 12 983 Kč, odměnu za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, odměnu za komfortní a flexibilní splácení ve výši 4 358 Kč, pojištění ve výši 1 935 Kč), a to v 15 měsíčních splátkách po 3 052 Kč, poslední splátka byla stanovena na den 15. 10. 2022. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas. Celkem žalovaná uhradila částku 29 500 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou zcela uhrazena, úročí se dlužná jistina úrokem ve výši 21,69 % ročně dle smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od 16. 10. 2022. Pohledávka za žalovanou byla , Anonymizováno, postoupena dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024 na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalobkyně po žalované kromě dlužné jistiny a poplatku žádá úrok z prodlení ve výši 1 841,89 Kč, úrok ve výši 3 101,17 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 781,78 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení a úrok ve výši 21,69 % ročně z částky 10 781,78 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že , Anonymizováno, před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřil úvěruschopnost žalované. Při posuzování úvěruschopnosti vycházel z údajů poskytnutých zákazníkem (žalovanou) v zákaznické kartě.

2. Soud se nejdříve zabýval otázkou, zda je v tomto řízení dána pravomoc českých soudů a dále věcná a místní příslušnost Okresního soudu v České Lípě. Podle vyhlášky č. 106/1978 Sb. ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a , Anonymizováno, o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech ze dne 30. 3. 1978 (dále jen „Smlouva“), konkrétně podle článku 36 odst. 1 se smluvní závazky mezi fyzickými osobami, jakož i mezi fyzickými a právnickými osobami, s výjimkou závazků týkajících se nemovitého majetku, řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území byla uzavřena dohoda, pokud se její účastníci nedohodli o použití jiného právního řádu, jenž se týká závazků. Podle článku 37 odst. 1 Smlouvy k jednání o návrhu, který vznikl na základě vztahů uvedených v článku 36 této smlouvy, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště. V těchto věcech je příslušný i soud smluvní strany, na jejímž území má bydliště navrhovatel, pod podmínkou, že na tomto území je předmět sporu nebo majetek odpůrce. Podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy se účastníci závazkového právního vztahu mohou dohodnout o změně příslušnosti soudu ve věcech uvedených v článku 36 odst. 1 této smlouvy. Není však přípustné touto dohodou měnit věcnou příslušnost soudů. Soud lustrací v informačním systému základních registrů zjistil, že žalovaná má od 16. 5. 2017 až dosud hlášen trvalý pobyt na adrese , adresa, . Ze shora uvedeného vyplývá, že ke dni zahájení civilního řízení (tj. ke dni 28. 6. 2024) měla žalovaná na území České republiky bydliště, došlo tedy k založení mezinárodní příslušnosti českého justičního orgánu a Okresní soud v České Lípě bude příslušný k projednání a rozhodnutí o věci dle českého právního řádu.

3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“).

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a ze Zařazení zákazníka do pojistného programu soud zjistil, že , Anonymizováno, uzavřel dne 15. 7. 2021 s žalovanou smlouvu, na základě které žalované poskytl částku 25 000 Kč. Strany si sjednaly za poskytnutí tohoto úvěru poplatek ve výši 20 776 Kč, který tvoří kapitalizované úroky ve výši 12 983 Kč, odměna za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, odměna za komfortní a flexibilní splácení ve výši 4 358 Kč a pojištění ve výši 1 935 Kč. Žalovaná se zavázala splatit celkovou dlužnou částku v 15 měsíčních splátkách po 3 052 Kč. Žalovaná úvěrovou smlouvu vlastnoručně podepsala. Žalovaná uhradila částku ve výši 29 500 Kč, která byla započtena částečně na úrok a částečně na jistinu a na poplatky.

5. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaná je vdaná, žije v nájmu, má vysokoškolské vzdělání a má dvě vyživovací povinnosti. Dále žalovaná uvedla, že její čistý měsíční příjem činí 23 701 Kč, další příjem domácnosti činí 35 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalované jsou 12 000 Kč, externí splátky činí 3 500 Kč. Žalovaná pracovala jako šička na hlavní pracovní poměr. Žalovaná při uzavírání smlouvy o úvěru předložila výplatní pásky.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že , Anonymizováno, postoupil dne 29. 1. 2024 na žalobkyni pohledávku za žalovanou s účinností od 29. 1. 2024 a o tomto postoupení byla žalovaná informována. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka.

7. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

15. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně (tj. s odbornou péčí) nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele – žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. že si neověřila úvěruschopnost žalované (např. v systému NRKI, SOLUS, vyžádáním dalších dokladů, vyžádáním informace od dalších věřitelů žalované, zda žalovaná splácí své závazky řádně a včas, výpisy z bankovních účtů, atp.). Žalovaná byla dotazována na své rodinné, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Avšak jediné doklady, které jsou uvedeny v zákaznické kartě a které žalovaná při sjednávání úvěru předložila, jsou výplatní pásky. Těmito doklady bylo potvrzeno, že příjem žalované činil 23 701 Kč měsíčně. Dále z tvrzení žalobkyně (a soud tuto skutečnost nevyčetl ani ze zákaznické karty) nevyplývá, že by , Anonymizováno, před poskytnutím úvěru řádně zkoumal a prověřil další příjem domácnosti a měsíční výdaje žalované. Pokud žalobkyně tvrdí, že , Anonymizováno, vycházel z údajů poskytnutých žalovanou, soud upozorňuje, že osoba žádající o úvěr má většinou tendenci upravovat svoji příjmovou a výdajovou stránku tak, aby jí úvěr byl poskytnut a je právě na úvěrující společnosti, aby vynaložila odbornou péči a řádně zhodnotila (po předložení dostupných dokladů), zda je žadatel o úvěr skutečně schopen úvěr splácet či nikoliv.

16. Vzhledem k tomu, že , Anonymizováno, nepostupoval v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, posouzení úvěruschopnosti proběhlo v podstatě pouze formálně a vycházelo pouze z údajů poskytnutých žalovanou a ověřením pouze příjmu žalované na základě výplatních pásek, kdy další okolnosti zkoumány nebyly, je důsledkem takového postupu právní předchůdkyně žalobkyně neplatnost úvěrové smlouvy. Tato neplatnost je ve smyslu § 588 o. z. neplatností absolutní, neboť takový postup odporuje zákonu, a i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek, když pomíjí požadavek na ochranu spotřebitele (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 217/2018 ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019).

17. Dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru tak má žalobkyně nárok pouze na vrácení jistiny, tj. nárok na vrácení toho, co bylo žalované skutečně poskytnuto, po odečtení přijatých plateb od žalované (půjčeno 25 000 Kč, zaplaceno 29 500 Kč). Proto soud žalobu zamítl, neboť ji s ohledem na shora uvedené shledal nedůvodnou.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalovaná by měla vůči žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení, ale žádné náklady jí v tomto řízení nevznikly (výrok II.).