34 C 294/2024

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , státní příslušnice Anonymizováno bytem Adresa žalované o zaplacení 71 021,86 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 11 804 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 545,87 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 804 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 32 018,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 230,52 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 9 084,19 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 2 673,06 Kč, s úrokem ve výši 24,12 % ročně z částky 20 888,19 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, a dále v rozsahu částky 27 199 Kč s úrokem z prodlení ve výši 2 428,36 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 041,15 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 4 967,88 Kč a s úrokem ve výši 20,94% ročně z částky 17 041,15 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhá po žalované zaplacení částky 71 021,86 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, (dále jen „, Anonymizováno, “) uzavřela s žalovanou dne 21. 1. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které , Anonymizováno, poskytl žalované finanční prostředky ve výši 24 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit , Anonymizováno, půjčenou částku a dále částku ve výši 32 344 Kč (tj. kapitalizované úroky ve výši 23 138 Kč, odměnu za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, odměnu za komfortní a flexibilní splácení ve výši 4 997 Kč a pojištění ve výši 2 709 Kč), a to v 21 měsíčních splátkách po 2 684 Kč, poslední splátka byla stanovena na den 21. 10. 2023. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, když uhradila pouze částku 12 196 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou uhrazena, úročí se dlužná jistina úrokem ve výši 24,12 % ročně dle smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od 22. 10. 2023. Dále , Anonymizováno, uzavřel s žalovanou dne 27. 6. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které , Anonymizováno, poskytl žalované finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit , Anonymizováno, půjčenou částku a dále částku ve výši 36 303 Kč (tj. kapitalizované úroky ve výši 24 177 Kč, odměnu za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, odměnu za komfortní a flexibilní splácení ve výši 8 286 Kč a pojištění ve výši 2 340 Kč), a to v 78 týdenních splátkách po 851 Kč, poslední splátka byla stanovena na den 25. 12. 2022. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, celkem uhradila částku 39 104 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou uhrazena, úročí se dlužná jistina úrokem ve výši 20,94 % ročně dle smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od 26. 12. 2022. Obě pohledávky za žalovanou byly , Anonymizováno, postoupeny dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalobkyně po žalované kromě dlužné jistiny žádá kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 776,39 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 673,06 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 20 888,19 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení ve výši 15 %, úrok 24,12 % ročně z částky 20 888,19 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 428,36 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 967,88 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 17 041,15 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení ve výši 15 % a úrok 20,94 % ročně z částky 17 041,15 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení.. Žalobkyně dále uvedla, že , Anonymizováno, před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru řádně prověřil úvěruschopnost žalované. Při posuzování úvěruschopnosti vycházel z údajů poskytnutých zákazníkem (žalovanou) v zákaznické kartě.

2. Soud se nejdříve zabýval otázkou, zda je v tomto řízení dána pravomoc českých soudů a dále věcná a místní příslušnost Okresního soudu v České Lípě. Podle vyhlášky č. 106/1978 Sb. ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a , Anonymizováno, o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech ze dne 30. 3. 1978 (dále jen „Smlouva“), konkrétně podle článku 36 odst. 1 se smluvní závazky mezi fyzickými osobami, jakož i mezi fyzickými a právnickými osobami, s výjimkou závazků týkajících se nemovitého majetku, řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území byla uzavřena dohoda, pokud se její účastníci nedohodli o použití jiného právního řádu, jenž se týká závazků. Podle článku 37 odst. 1 Smlouvy k jednání o návrhu, který vznikl na základě vztahů uvedených v článku 36 této smlouvy, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště. V těchto věcech je příslušný i soud smluvní strany, na jejímž území má bydliště navrhovatel, pod podmínkou, že na tomto území je předmět sporu nebo majetek odpůrce. Podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy se účastníci závazkového právního vztahu mohou dohodnout o změně příslušnosti soudu ve věcech uvedených v článku 36 odst. 1 této smlouvy. Není však přípustné touto dohodou měnit věcnou příslušnost soudů. Soud lustrací v informačním systému základních registrů zjistil, že žalovaná měla v době zahájení řízení na území České republiky bydliště, došlo tedy k založení mezinárodní příslušnosti českého justičního orgánu a Okresní soud v České Lípě bude příslušný k projednání a rozhodnutí o věci dle českého právního řádu.

3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se jednání soudu zúčastnila, žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“).

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a ze Smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že , Anonymizováno, uzavřel dne 21. 1. 2022 s žalovanou smlouvu, na základě které žalované poskytl částku 24 000 Kč. Strany si sjednaly za poskytnutí tohoto úvěru poplatek ve výši 32 344 Kč, který tvoří kapitalizované úroky ve výši 23 138 Kč, odměna za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, odměna za komfortní a flexibilní splácení ve výši 4 997 Kč a pojištění ve výši 2 709 Kč. Žalovaná se zavázala splatit celkovou dlužnou částku ve výši 56 344 Kč (24 000 Kč + 32 344 Kč) v 21 měsíčních splátkách po 2 684 Kč. RPSN činila u této zápůjčky 139,93 %. Žalovaná úvěrovou smlouvu vlastnoručně podepsala. Žalovaná uhradila částku ve výši 12 196 Kč.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že , Anonymizováno, uzavřel dne 27. 6. 2021 s žalovanou smlouvu, na základě které žalované poskytl částku 30 000 Kč. Strany si sjednaly za poskytnutí tohoto úvěru poplatek ve výši 36 303 Kč, který tvoří kapitalizované úroky ve výši 24 177 Kč, odměna za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, odměna za komfortní a flexibilní splácení ve výši 8 286 Kč a pojištění ve výši 2 340 Kč. Žalovaná se zavázala splatit celkovou dlužnou částku ve výši 66 303 Kč (30 000 Kč + 36 303 Kč) v 78 týdenních splátkách po 851 Kč. RPSN činila u této zápůjčky 150,23 %. Žalovaná úvěrovou smlouvu vlastnoručně podepsala. Žalovaná uhradila částku ve výši 39 104 Kč.

6. Ze zákaznické karty ze dne 21. 1. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla svobodná, žila v nájmu, má středoškolské vzdělání a nemá žádnou vyživovací povinnost. Dále žalovaná uvedla, že pracuje jako dělnice na hlavní pracovní poměr ve společnosti , právnická osoba, její čistý měsíční příjem činí 17 576 Kč, ostatní příjem žalované činí 25 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalované jsou 2 000 Kč, hradí interní splátky ve výši 3 744 Kč měsíčně. Žalovaná při uzavírání smlouvy o úvěru předložila výplatní pásky za dva měsíce.

7. Ze zákaznické karty ze dne 27. 6. 2021 soud zjistil, že žalovaná byla svobodná, žila v nájmu, má středoškolské vzdělání a nemá žádnou vyživovací povinnost. Dále žalovaná uvedla, že pracuje jako dělnice na hlavní pracovní poměr ve společnosti , právnická osoba, , její čistý měsíční příjem činí 24 800 Kč, ostatní příjem žalované činí 30 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalované jsou 2 000 Kč. Žalovaná při uzavírání smlouvy o úvěru předložila výplatní pásky za dva měsíce.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že , Anonymizováno, postoupil dne 29. 4. 2024 na žalobkyni obě pohledávky za žalovanou s účinností k témuž dni a o tomto postoupení byla žalovaná informována. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka.

9. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

17. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně ani v jednom případě řádně (tj. s odbornou péčí) nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele – žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. že si neověřila úvěruschopnost žalované (např. v systému NRKI, SOLUS, vyžádáním dalších dokladů, vyžádáním informace od dalších věřitelů žalované, zda žalovaná splácí své závazky řádně a včas, výpisy z bankovních účtů, nájemní smlouvou atp.). Žalovaná byla dotazována na své rodinné, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Avšak jediné doklady, které jsou uvedeny v zákaznické kartě a které žalovaná při sjednávání úvěru předložila, jsou výplatní pásky za dva měsíce. Těmito doklady bylo potvrzeno, že příjem žalované činil v případě prvního úvěru částku 17 576 Kč měsíčně a v případě druhého úvěru činil příjem žalované částku 24 800 Kč. V obou případech žalovaná uvedla, že její domácnost má další příjmy, ale , Anonymizováno, se tímto nijak blíže nezabýval a tyto další příjmy žalované neprověřil. Dále z tvrzení žalobkyně (a soud tuto skutečnost nevyčetl ani ze zákaznické karty) nevyplývá, že by , Anonymizováno, před poskytnutím obou úvěrů řádně zkoumal a prověřil měsíční výdaje žalované. Žalovaná uvedla měsíční výdaje ve výši 2 000 Kč, kdy je zřejmé, že tato částka nemůže být pravdivá (už jen nájem bytu v místě a čase musí být zcela jistě vyšší než žalovaná uvádí, plus nejsou zohledněny další náklady – strava, doprava, léky apod.).

18. Pokud žalobkyně tvrdí, že , Anonymizováno, vycházel z údajů poskytnutých žalovanou, soud upozorňuje, že osoba žádající o úvěr má většinou tendenci upravovat svoji příjmovou a výdajovou stránku tak, aby jí úvěr byl poskytnut a je právě na úvěrující společnosti, aby vynaložila odbornou péči a řádně zhodnotila (po předložení dostupných dokladů), zda je žadatel o úvěr skutečně schopen úvěr splácet či nikoliv.

19. Vzhledem k tomu, že , Anonymizováno, nepostupoval v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, posouzení úvěruschopnosti proběhlo v podstatě pouze formálně a vycházelo pouze z údajů poskytnutých žalovanou a ověřením pouze příjmu žalované na základě výplatních pásek, kdy další okolnosti zkoumány nebyly, je důsledkem takového postupu právní předchůdkyně žalobkyně neplatnost úvěrové smlouvy. Tato neplatnost je ve smyslu § 588 o. z. neplatností absolutní, neboť takový postup odporuje zákonu, a i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek, když pomíjí požadavek na ochranu spotřebitele (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 217/2018 ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019).

20. Dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru tak má žalobkyně vždy nárok pouze na vrácení jistiny, tj. nárok na vrácení toho, co bylo žalované skutečně poskytnuto, po odečtení přijatých plateb od žalované (půjčeno 24 000 Kč, zaplaceno 12 196 Kč; půjčeno 30 000 Kč, zaplaceno 39 104 Kč). Proto soud žalobkyni přiznal částku 11 804 Kč a dále ve smyslu § 1970 o. z. úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., úrok z prodlení ve výši 1 545,87 Kč a ve výši 15 % ročně z částky 11 804 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení (výrok I.). Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť ji s ohledem na shora uvedené shledal nedůvodnou.

21. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy žalovaná by měla vůči žalobkyni nárok na částečnou náhradu nákladů řízení, ale žádné náklady jí v tomto řízení nevznikly (výrok III.).