34 C 51/2021

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného státní příslušník země o zaplacení 94 050 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v rozsahu částky 300 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 93 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 86 150 Kč od 24. 6. 2020 do 8. 3. 2021 a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 93 750 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení v částce 4 662 Kč.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 94 050 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] provedla odtah motorového vozidla [registrační značka] dle § 27 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), tak, jak je uvedeno v protokolu o odtahu vozidla a odtažené vozidlo umístila na odstavném parkovišti. Žalovaný si vozidlo dosud nevyzvedl. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 900 Kč představující náklady za odtah, částku 250 Kč za první až třetí den střežení, částku 400 Kč za čtvrtý až maximálně stoosmdesátý den a částku 50 Kč za každý den přesahující stoosmdesátý den uložení odtaženého auta na odstavném parkovišti. Dne 27. 1. 2021 bylo zdejšímu soudu doručeno doplnění žaloby a částečné zpětvzetí, ve kterém vzala žalobkyně žalobu zpět mimo jiné v rozsahu částky 300 Kč.

2. Soud se nejdříve zabýval otázkou, zda je v tomto řízení dána pravomoc českých soudů a dále věcná a místní příslušnost Okresního soudu v České Lípě.

3. Podle vyhlášky č. 106/1978 Sb. ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a [anonymizována tři slova] o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“), konkrétně podle článku 36 odst. 1 se smluvní závazky mezi fyzickými osobami, jakož i mezi fyzickými a právnickými osobami, s výjimkou závazků týkajících se nemovitého majetku, řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území byla uzavřena dohoda, pokud se její účastníci nedohodli o použití jiného právního řádu, jenž se týká závazků. Podle článku 37 odst. 1 Smlouvy k jednání o návrhu, který vznikl na základě vztahů uvedených v článku 36 této smlouvy, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště. V těchto věcech je příslušný i soud smluvní strany, na jejímž území má bydliště navrhovatel, pod podmínkou, že na tomto území je předmět sporu nebo majetek odpůrce. Podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy se účastníci závazkového právního vztahu mohou dohodnout o změně příslušnosti soudu ve věcech uvedených v článku 36 odst. 1 této smlouvy. Není však přípustné touto dohodou měnit věcnou příslušnost soudů.

4. Soud lustrací v informačním systému základních registrů zjistil, že žalovaný má od [datum] až dosud hlášen trvalý pobyt na adrese [adresa žalovaného]. Ze shora uvedeného vyplývá, že ke dni zahájení civilního řízení (tj. ke dni [datum]) měl žalovaný na území České republiky bydliště, došlo tedy k založení mezinárodní příslušnosti českého justičního orgánu a Okresní soud v České Lípě bude příslušný k projednání a rozhodnutí o věci dle českého právního řádu.

5. Vzhledem k tomu, že listinné důkazy předložené žalobkyní byly dostačující a žalobkyně vyslovila již v žalobě souhlas s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), soud usnesením vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě jednoho týdne vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil soud doložku, že nevyjádří-li se žalovaný v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. Žalovanému byla výzva doručena ve smyslu § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dne 8. 3. 2021. Žalovaný se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil, soud má tedy za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů taktéž souhlasí. Žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil.

6. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), může žalobkyně vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věty první o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu zpět v rozsahu 300 Kč předtím, než bylo o věci rozhodnuto, soud řízení v rozsahu zpětvzetí návrhu ve smyslu § 96 odst. 2 věty první o. s. ř. bez dalšího zastavil (výrok I.).

7. Ze zřizovací listiny [anonymizováno] [územní celek] ze dne [datum] soud zjistil, že byla zřízena příspěvková organizace [anonymizována dvě slova] [územní celek], za účelem zabezpečení materiálně technického zázemí pro činnost [anonymizováno] [obec], dle které je činností této organizace mj. provádění odtahů vozidel na příkaz strážníků Městské policie [anonymizováno] [obec] a policistů Policie České republiky (čl. VI bod 2.5, [číslo], [číslo]) a zajišťování a vymáhání neuhrazených pohledávek [anonymizováno] [obec] za odtah a parkovné motorových vozidel, a to dle Pravidel schválených [jméno] [anonymizováno] [obec] (č.l. 2). Z usnesení rady [anonymizováno] [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [anonymizováno] [obec] schválila nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti. Z nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti soud zjistil, že cena za nucený odtah vozidla byla stanovena částkou 1 900 Kč, cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel byla stanovena na 250 Kč/den v případě prvního až třetího dne, na 400 Kč/den v případě čtvrtého až stoosmdesátého dne a na 50 Kč/den od stoosmdesátého dne dále. Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužných částek výzvou ze dne 18. 6. 2020. Z oznámení o odtahu vozidla ze dne [datum] včetně doručenky soud zjistil, že žalobkyně oznámila odtah předmětného vozidla žalovanému. Z karty vozidla [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že předmětné vozidlo je evidováno na žalovaného. Z protokolu o odtahu vozidla soud zjistil, že dne [datum] bylo na základě pokynu strážníka městské policie dle § 27 odst. 5 zák. č. 361/2000 Sb. předmětné vozidlo odtaženo a téhož dne v 9:15 hodin předáno na odstavné parkoviště.

8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Podle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v platném znění, o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Tato ustanovení zavádí objektivní odpovědnost provozovatele/vlastníka vozidla odstranit vozidlo v případě, že neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti. Pokud tak neučiní provozovatel/vlastník vozidla, je tak oprávněna učinit žalobkyně a provozovatel/vlastník vozidla je povinen k náhradě nákladů nutných k odstranění vozidla. Náklady se rozumí nejen náklady spojené se samotným odtažením vozidla, ale také náklady spojené s uskladněním vozidla na odstavném parkovišti. Žalobkyně je oprávněna k odstraňování vozidel, které tvoří překážku silničního provozu. Na základě pokynu strážníka městské policie odtáhla vozidlo [registrační značka] a umístila ho na odstavném parkovišti, o čemž sepsala protokol. Žalovaný si dosud předmětné vozidlo z odstavného parkoviště nevyzvedl a je tedy povinen ve smyslu § 27 odst. 5 zák. č. 361/2000 Sb. žalobkyni uhradit náklady spojené s odtahem a umístěním vozidla na odstaveném parkovišti. Náklady spojené s odtahem činí dle nařízení rady [anonymizováno] [obec] 1 900 Kč a náklady spojené s umístěním předmětného vozidla na odstavném parkovišti činí dle stejného nařízení 91 850 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala, že provozovatel předmětného vozidla je žalovaný, je tedy žalovaný osobou, která je povinna uhradit žalobkyni náklady vzniklé s odtažením předmětného vozidla. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 662 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 762 Kč a z paušální náhrady nákladů ve výši 900 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, v platném znění, za žalobu, předžalobní upomínku a částečné zpětvzetí žaloby.