34 C 51/2021

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného státní příslušník země o zaplacení 94 050 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v rozsahu částky 300 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 93 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 86 150 Kč od 24. 6. 2020 do 8. 3. 2021 a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 93 750 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení v částce 4 662 Kč.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 94 050 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum provedla odtah motorového vozidla registrační značka dle § 27 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), tak, jak je uvedeno v protokolu o odtahu vozidla a odtažené vozidlo umístila na odstavném parkovišti. Žalovaný si vozidlo dosud nevyzvedl. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 900 Kč představující náklady za odtah, částku 250 Kč za první až třetí den střežení, částku 400 Kč za čtvrtý až maximálně stoosmdesátý den a částku 50 Kč za každý den přesahující stoosmdesátý den uložení odtaženého auta na odstavném parkovišti. Dne 27. 1. 2021 bylo zdejšímu soudu doručeno doplnění žaloby a částečné zpětvzetí, ve kterém vzala žalobkyně žalobu zpět mimo jiné v rozsahu částky 300 Kč.

2. Soud se nejdříve zabýval otázkou, zda je v tomto řízení dána pravomoc českých soudů a dále věcná a místní příslušnost Okresního soudu v České Lípě.

3. Podle vyhlášky č. 106/1978 Sb. ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a anonymizována tři slova o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech ze dne datum (dále jen„ Smlouva“), konkrétně podle článku 36 odst. 1 se smluvní závazky mezi fyzickými osobami, jakož i mezi fyzickými a právnickými osobami, s výjimkou závazků týkajících se nemovitého majetku, řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území byla uzavřena dohoda, pokud se její účastníci nedohodli o použití jiného právního řádu, jenž se týká závazků. Podle článku 37 odst. 1 Smlouvy k jednání o návrhu, který vznikl na základě vztahů uvedených v článku 36 této smlouvy, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště. V těchto věcech je příslušný i soud smluvní strany, na jejímž území má bydliště navrhovatel, pod podmínkou, že na tomto území je předmět sporu nebo majetek odpůrce. Podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy se účastníci závazkového právního vztahu mohou dohodnout o změně příslušnosti soudu ve věcech uvedených v článku 36 odst. 1 této smlouvy. Není však přípustné touto dohodou měnit věcnou příslušnost soudů.

4. Soud lustrací v informačním systému základních registrů zjistil, že žalovaný má od datum až dosud hlášen trvalý pobyt na adrese adresa žalovaného. Ze shora uvedeného vyplývá, že ke dni zahájení civilního řízení (tj. ke dni datum) měl žalovaný na území České republiky bydliště, došlo tedy k založení mezinárodní příslušnosti českého justičního orgánu a Okresní soud v České Lípě bude příslušný k projednání a rozhodnutí o věci dle českého právního řádu.

5. Vzhledem k tomu, že listinné důkazy předložené žalobkyní byly dostačující a žalobkyně vyslovila již v žalobě souhlas s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), soud usnesením vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě jednoho týdne vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil soud doložku, že nevyjádří-li se žalovaný v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. Žalovanému byla výzva doručena ve smyslu § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dne 8. 3. 2021. Žalovaný se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil, soud má tedy za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů taktéž souhlasí. Žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil.

6. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), může žalobkyně vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věty první o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu zpět v rozsahu 300 Kč předtím, než bylo o věci rozhodnuto, soud řízení v rozsahu zpětvzetí návrhu ve smyslu § 96 odst. 2 věty první o. s. ř. bez dalšího zastavil (výrok I.).

7. Ze zřizovací listiny anonymizováno územní celek ze dne datum soud zjistil, že byla zřízena příspěvková organizace anonymizována dvě slova územní celek, za účelem zabezpečení materiálně technického zázemí pro činnost anonymizováno obec, dle které je činností této organizace mj. provádění odtahů vozidel na příkaz strážníků Městské policie anonymizováno obec a policistů Policie České republiky (čl. VI bod 2.5, číslo, číslo) a zajišťování a vymáhání neuhrazených pohledávek anonymizováno obec za odtah a parkovné motorových vozidel, a to dle Pravidel schválených jméno anonymizováno obec (č.l. 2). Z usnesení rady anonymizováno obec ze dne datum soud zjistil, že jméno anonymizováno obec schválila nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti. Z nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti soud zjistil, že cena za nucený odtah vozidla byla stanovena částkou 1 900 Kč, cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel byla stanovena na 250 Kč/den v případě prvního až třetího dne, na 400 Kč/den v případě čtvrtého až stoosmdesátého dne a na 50 Kč/den od stoosmdesátého dne dále. Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužných částek výzvou ze dne 18. 6. 2020. Z oznámení o odtahu vozidla ze dne datum včetně doručenky soud zjistil, že žalobkyně oznámila odtah předmětného vozidla žalovanému. Z karty vozidla anonymizováno číslo soud zjistil, že předmětné vozidlo je evidováno na žalovaného. Z protokolu o odtahu vozidla soud zjistil, že dne datum bylo na základě pokynu strážníka městské policie dle § 27 odst. 5 zák. č. 361/2000 Sb. předmětné vozidlo odtaženo a téhož dne v 9:15 hodin předáno na odstavné parkoviště.

8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Podle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v platném znění, o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Tato ustanovení zavádí objektivní odpovědnost provozovatele/vlastníka vozidla odstranit vozidlo v případě, že neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti. Pokud tak neučiní provozovatel/vlastník vozidla, je tak oprávněna učinit žalobkyně a provozovatel/vlastník vozidla je povinen k náhradě nákladů nutných k odstranění vozidla. Náklady se rozumí nejen náklady spojené se samotným odtažením vozidla, ale také náklady spojené s uskladněním vozidla na odstavném parkovišti. Žalobkyně je oprávněna k odstraňování vozidel, které tvoří překážku silničního provozu. Na základě pokynu strážníka městské policie odtáhla vozidlo registrační značka a umístila ho na odstavném parkovišti, o čemž sepsala protokol. Žalovaný si dosud předmětné vozidlo z odstavného parkoviště nevyzvedl a je tedy povinen ve smyslu § 27 odst. 5 zák. č. 361/2000 Sb. žalobkyni uhradit náklady spojené s odtahem a umístěním vozidla na odstaveném parkovišti. Náklady spojené s odtahem činí dle nařízení rady anonymizováno obec 1 900 Kč a náklady spojené s umístěním předmětného vozidla na odstavném parkovišti činí dle stejného nařízení 91 850 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala, že provozovatel předmětného vozidla je žalovaný, je tedy žalovaný osobou, která je povinna uhradit žalobkyni náklady vzniklé s odtažením předmětného vozidla. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 662 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 762 Kč a z paušální náhrady nákladů ve výši 900 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, v platném znění, za žalobu, předžalobní upomínku a částečné zpětvzetí žaloby. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.