34 C 86/2021

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení jméno jméno sídlem adresa o určení vlastnictví vozidla

I. Určuje se, že žalovaný je ke dni 16. 11. 2019 vlastníkem značka automobilu anonymizována dvě slova, rok anonymizováno rok, VIN kód, registrační značka.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce náhradu nákladů řízení v částce 9 804,50 Kč. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal po žalovaném určení, že je vlastníkem značka automobilu anonymizována dvě slova, rok výroby rok, VIN kód, registrační značka, a to s účinností ke dni 16. 11. 2019, kdy účastníci řízení uzavřeli kupní smlouvu, na základě které bylo převedeno vlastnické právo k předmětnému vozidlu na žalovaného. Žalovaný do dnešního dne neprovedl přepis vozidla v registru silničních vozidel a žalobci jsou tak jako evidovanému vlastníku zasílány pokuty. Žalobce má proto naléhavý právní zájem na určení vlastnictví žalovaného. Věc obsahuje cizí prvek spočívající v cizí státní příslušnosti žalovaného, jež je státním občanem země. Je proto třeba nejdříve zkoumat, zda český soud má pravomoc ve věci jednat a v kladném případě zda lze věc projednat a rozhodnout podle českého právního řádu. Žalovaný je příslušníkem státu, který není členem Evropské Unie. Zároveň mezi Českou republikou a země neexistuje mezinárodní smlouva, která by pravomoc a příslušnost soudů v této věci upravovala. Podle kapitoly II oddílu 1 článku 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech ze dne 12. 12. 2012 (dále jen„ Nařízení Brusel I bis“) nemá-li žalovaný bydliště v některém členském státě, určuje se příslušnost soudů každého členského státu podle jeho vlastních právních předpisů, s výhradou článku 18 odst. 1, článku 21 odst. 2 článku 24 a 25. Dle § 6 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, v platném znění (dále jen„ ZMPS“) je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Postačuje tedy, je-li dána místní příslušnost českého soudu podle některého § 84 až § 89a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) či některého ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. Podle ustanovení § 84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje, není-li stanoveno jinak. Podle ustanovení § 85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoby bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Vzhledem k tomu, že žalovaný se ke dni podání žaloby zdržoval na území České republiky, je tím založena pravomoc českých soudů k rozhodování o této věci a věc se bude rozhodovat dle českého práva. Soud ustanovil žalovanému opatrovníka dle § 29 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaný je aktuálně neznámého pobytu. Opatrovník žalovaného uvedl, že ponechává na úvaze soudu, zda důkazy předložené žalobcem osvědčují převod vlastnického práva z žalobce na žalovaného. Z kupní smlouvy soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne 16. 11. 2019 kupní smlouvu, ve které se dohodli na převodu vlastnického práva k vozidlu značka automobilu anonymizována čtyři slova rok, VIN kód, registrační značka, za kupní cenu ve výši 10 000 Kč s tím, že k převodu vlastnického práva dojde zaplacením kupní ceny. Zároveň svým podpisem stvrdili, že kupní cena byla zaplacena v den podpisu smlouvy. Z návrhu pojistné smlouvy a pojistky k této smlouvě číslo soud zjistil, že žalovaný uzavřel s účinností ke dni 29. 1. 2020 k vozidlu pojistnou smlouvu týkající se sdruženého pojištění vozidel – povinného ručení. Žalovaný v této smlouvě prohlásil, že je vlastníkem a provozovatelem vozidla. Z příkazu stát. instituce číslo jednací soud zjistil, že dne 11. 12. 2020 byla žalobci udělena pokuta ve výši 1 500 Kč za dopravní přestupek způsobený shora uvedeným vozidlem. Z příkazu stát. instituce číslo jednací OP soud zjistil, že dne 26. 2. 2021 byla žalobci udělena pokuta ve výši 2 500 Kč za dopravní přestupek způsobený shora uvedeným vozidlem. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby žalovaného vyzýval k přepisu předmětného vozidla v registru silničních vozidel. Podle § 1011 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím. Podle § 1099 o. z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem. Dle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je čin není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Na základě provedeného dokazování soud má soud za zjištěné, že dle kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 16. 11. 2019 došlo k převodu vlastnického práva k vozidlu značka automobilu anonymizována čtyři slova rok, VIN kód, registrační značka, z žalobce na žalovaného, ovšem žalovaný nesplnil svou zákonnou povinnost a nepřehlásil vozidlo v registru silničních vozidel. Žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidlo pojistil dnem 29. 1. 2020. Žalobce je stále v registru silničních vozidel evidován jako vlastník a provozovatel vozidla značka automobilu anonymizována čtyři slova rok, VIN kód, registrační značka, a je tak povinen platit pokuty vystavené za dopravní přestupky spáchané tímto vozidlem. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce prokázal převod vlastnického práva k vozidlu dnem 16. 11. 2019 na žalovaného ve smyslu § 1099 o. z. ve spojení s § 2079 a násl. o. z. a prokázal, že na určení vlastnického práva žalovaného má ve smyslu § 80 o. s. ř. naléhavý právní zájem, proto soud žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy plně procesně úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 9 804,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměna ve výši 5 250 Kč za 3,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, žaloba, účast na jednání ve výši 3,5 x 1 500 Kč), paušální náhrada nákladů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 1 200 Kč (4 x 300 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 450 Kč ve výši 1 354,50 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.