34 C 93/2021

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr Evou Červenkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 9 027,17 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 7 827,17 Kč s úrokem ve výši 650,80 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 827,17 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 17,98 % ročně z částky 7 535,71 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 1 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 200 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 17,98 % ročně z částky 600 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce 9 065,30 Kč. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 027,17 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] pod obchodní značkou [jméno] [anonymizováno] uzavřela s žalovaným úvěrovou smlouvu [číslo] na základě které poskytla žalovanému částku ve výši 9 496 Kč tak, že za žalovaného uhradila prodejní cenu zboží u zprostředkovatele úvěru. Žalovaný potvrdil převzetí předmětu financování a zavázal se splácet poskytnutý úvěr se sjednaným úrokem a případným pojištěním ve formě 24 měsíčních splátek po 497 Kč od 17. 10. 2019. Žalovaný se také smlouvou zavázal zaplatit žalobkyni sjednaný úrok ve výši 17,98% ročně, dále smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky splátky v prodlení, náklady spojené s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč, poplatky spojené s odesláním upomínky ve výši 100 Kč a dále zákonný úrok z prodlení. Žalovaný porušil smluvní podmínky, když nezaplatil dvě po sobě jdoucí splátky, a proto žalobkyně odstoupila od smlouvy a celou částku zesplatnila. Odstoupení nabylo účinnosti dne 31. 8. 2020. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2020 a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 5. 10. 2020. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal účastníky. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o odročení jednání, proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“). Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] pod obchodní značkou [jméno] [anonymizováno] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu, na základě které tato společnost žalovanému poskytla finanční částku ve výši 9 496 Kč na mobilní telefon s tím, že si strany sjednaly úrok ve výši 17,98% ročně a RPSN ve výši 20,12%. Dále si strany ujednaly smluvní pokutu za prodlení s úhradou splatné splátky ve výši 0,1% denně z částky splátky v prodlení, náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč a poplatek za odeslání upomínky k úhradě splatné splátky v měsíci následujícím po měsíci prodlení ve výši 100 Kč. Žalovaný se dlužnou částku včetně úroku, pojištění a ceny úvěru zavázal uhradit ve 24 měsíčních splátkách po 497 Kč měsíčně. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, když zjistila, že žalovaný žije s družkou v nájemním bytě, nemá žádné vyživovací povinnosti, pracuje od [číslo] jako dělník ve [právnická osoba], dosahuje čistého měsíčného příjmu 28 000 Kč, celkový měsíční příjem domácnosti činí 38 000 Kč, celkové náklady domácnosti dosahují částky 12 000 Kč a žalovaný má další finanční závazky ve výši 3 000 Kč. Žalovaný byl v prodlení se splátkou splatnou dne 17. 12. 2019 a dne 17. 1. 2020, které uhradil až dne 11. 2. 2020. Od února 2020 již splátky nehradil. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému kromě jiného vyúčtovala částku 2 x 600 Kč jako náklady vymáhacího procesu za shora uvedené splátky po splatnosti a dále za splátku splatnou dne 17. 2. 2020, kterou žalovaný neuhradil vůbec. Právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy dopisem ze dne 24. 7. 2020 a zesplatnila zbývající splátky dnem 31. 8. 2020. Společnost [název společnosti] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] postoupila pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2020 na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 2. 10. 2020. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k plnění předžalobní upomínkou. Soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“), na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 9 496 Kč na zakoupení mobilního telefonu a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky a zaplatit úrok a případné náklady. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky ve 24 měsíčních splátkách po 497 Kč měsíčně počínaje říjnem 2019, což ovšem neučinil, když splátku splatnou dne 17. 12. 2019 a splátku splatnou dne 17. 1. 2020 neuhradil včas a dále když od února 2020 přestal hradit splátky zcela. Žalobkyně poté od smlouvy od úvěru po právu odstoupila a zesplatnila celý úvěr ke dni 31. 8. 2020. Soud tedy žalobkyni přiznal částku, která se rovná jistině po odečtení částky 600 Kč, kterou žalovaný uhradil dne 11. 2. 2020. Soud žalobu shledal nedůvodnou v rozsahu nákladů vymáhacího procesu ve výši 600 Kč a to jednak ze dne 3. 2. 2020 a jednak ze dne 2. 3. 2020, když má za to, že se jedná ve své podstatě o skrytou smluvní pokutu, když žalobkyně zároveň vyúčtovala žalovanému poplatek za upomínku ve výši 2 x 100 Kč, výše tohoto nákladu převyšuje jednotlivou splátku úvěru a není zřejmé, co by tyto náklady měly představovat, resp. jaké konkrétní náklady žalobkyně na vymáhání jednotlivých splátek vynaložila kromě nákladů na upomínku. Soud má tedy za to, že ustanovení smlouvy o úvěru se v rozsahu těchto nákladů zjevně příčí dobrým mravům a z toho důvodu je ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s § 588 o. z. absolutně neplatné. Proto soud žalobu zamítl v rozsahu částky 2 x 600 Kč s příslušným úrokem z prodlení a s příslušným smluvním úrokem (výrok II.). O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni přiznal částečnou náhradu nákladů řízení v částce 9 065,30 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměna ve výši 7 500 Kč za pět úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu, účast na jednání, doplnění žaloby, ve výši 5 x 1 500 Kč), paušální náhrada nákladů ve výši 1 500 Kč (5 x 300 Kč), z náhrady za ztrátu času ve výši 400 Kč (náhrada za čtyři započaté půlhodiny po 100 Kč za cestu ze sídla advokáta do [obec] a zpět dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 4 advokátního tarifu), z cestovného ve výši 393,70 Kč (paušální náhrada za cestu v délce 70 km k Okresnímu soudu v České Lípě a zpět osobním automobilem zn. Volkswagen Passat [registrační značka] při náhradě 1 km/ 4,40 Kč podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve výši 308 Kč, náhrada za spotřebované hmoty ve výši 85,70 Kč (průměrná spotřeba 4,5 l /100 km x 70 km x 27,20 Kč 1 l motorové nafty podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb.), a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 793,70 Kč ve výši 2 056,70 Kč, to vše v rozsahu 74% neboť žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 87% a neúspěšná v rozsahu 13%.