34 C 99/2022

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 90 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75% p.a. z částky 90 Kč 16. 6. 2019 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 90 Kč s odůvodněním, že nezletilému synovi žalovaného bylo dne 7. 6. 2019 poskytnuto pohotovostní ošetření ve zdravotnickém zařízení žalobkyně. Pohledávka za toto ošetření byla žalovanému vyúčtována daňovým dokladem číslo ve výši 90 Kč se splatností dne 15. 6. 2019. Vzhledem k tomu, že listinné důkazy předložené žalobkyní jsou dostačující a žalobkyně již v žalobě sdělila, že souhlasí s tím, aby soud rozhodl bez jednání, soud usnesením vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě jednoho týdne vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V souladu s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) připojil soud doložku, že nevyjádří-li se žalovaný v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. Žalovanému bylo usnesení doručeno do datové schránky dne 23. 5. 2022. Žalovaný se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil, soud má tedy za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů taktéž souhlasí. Žalovaný se k věci nikterak nevyjádřil, soudu nic netvrdil ani nedoložil. Soud má za prokázané, že dne 7. 6. 2019 bylo nezletilému synovi žalovaného jméno a příjmení žalovaného celé jméno žalovaného, datum narození, ze strany zdravotnického zařízení žalobkyně poskytnuto pohotovostní ošetření, za které mu byl vystaven daňový doklad číslo na částku 90 Kč se splatností 15. 6. 2019. Žalovaný téhož dne tento dluh písemně co do důvodu i výše uznal. Podle § 16a odst. 1 písm. e) bodu 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v tehdy platném znění, měl žalovaný povinnost zaplatit v souvislosti s poskytnutím pohotovostní péče žalobkyni 90 Kč. Vzhledem k tomu, že do současné doby regulační poplatek v celkové výši 90 Kč nezaplatil, soud žalobě vyhověl. Žalobkyni dále náleží ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, úrok z prodlení, jehož výše se odvíjí od nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto soud uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady soudního řízení ve výši 600 Kč. Ty sestávají ze soudního poplatku ve výši 400 Kč, z náhrady hotových výdajů za dva úkony ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 100 Kč za každý úkon podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, v platném znění, tedy celkem 200 Kč (2 x 100 Kč). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.