35 C 125/2020

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 75 100 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 400 Kč od 24. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 55 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 55 700 Kč od 24. 1. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce 14 552 Kč.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit České republice – na účet Okresního soudu v České Lípě náklady ve výši 1 480 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna nahradit České republice – na účet Okresního soudu v České Lípě náklady ve výši 520 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhá po žalované zaplacení částky 75 100 Kč s odůvodněním, že na základě Zřizovací listiny je žalobce oprávněn [územní celek] k odstraňování vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti. Dne 11. 10. 2019 provedl žalobce odtah vozidla [registrační značka] na základě žádosti [anonymizována tři slova] [obec] podle § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii. Žalobce informoval žalovanou o odtahu vozidla, o umístění vozidla na odstavném parkovišti a o částkách, která je žalovaná povinna za odtah a umístění vozidla povinna zaplatit. Cena za odtah a parkovné je stanoveno nařízením [obec] [obec]. Dlužná částka je tvořena cenou za odtah ve výši 1 900 Kč a částkou ve výši 250 Kč za první až třetí den parkovného, částkou 400 Kč za čtvrtý až maximálně 180. den parkovného a částkou ve výši 50 Kč za každý den následující po 180. dni.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že v době odtahu již nebyla vlastníkem předmětného vozidla, neboť ho prodala dne 7. 6. 2018 panu [jméno] [příjmení] za částku 4 000 Kč. Kupní cena byla uhrazena dne 7. 6. 2018 a téhož dne žalovaná předala kupujícímu vozidlo, velký i malý technický průkaz a klíče od vozidla. Kupující neprovedl přepis vozidla na registru vozidel. Žalovaná bez jeho součinnosti nemůže sama přepis provést, proto se obrátila na soud s žalobou o určení vlastnictví.

3. Žalobkyně v průběhu řízení mimo jiné uvedla, že není věcí její volby, zda vozidlo odtáhne, v daném případě je povinna konat na pokyn policisty. Náklady vlastníka komunikace jsou veřejnými prostředky, a proto je proti dobrým mravům, aby žalobkyně byla povinna suplovat povinnosti žalované a zároveň jí nebyly hrazeny náklady na tuto činnost. Žalobkyně považuje prostředky za vynaložené účelně, když nemá možnost s vozidlem naložit jinak, než je umístit na parkovišti. Dále uvedla, že není na místě použít v tomto případě moderaci výše škody s přihlédnutím k rozsudku NS ČR sp. zn. 25Cdo 1193/2011, neboť okolnosti tohoto případu jsou naprosto odlišné. Jednak se v případě vozidla žalované nejedná o vrak, ale pouze o starší vozidlo, dále žalobkyně žalovanou upozornila na odtah necelé 2 měsíce po odtahu, žalovaná byla pasivní, ačkoliv byla o odtahu řádně informována. Žalovaná si předmětné vozidlo z parkoviště nevyzvedla ani po zahájení tohoto řízení, tedy déle než 2,5 roku ponechala vozidlo na místě a působí tak žalobkyni další škodu, kterou již působí zcela úmyslně.

4. Z protokolu o odtahu vozidla [číslo] ze dne 11. 10. 2019 a z požadavku na odstranění vozidla ze stejného dne [číslo jednací] soud zjistil, že dne 11. 10. 2019 ve 13:15 hod. bylo z důvodu uvedeného v ust. § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii odtaženo vozidlo zn. Renault Scenic, [registrační značka], barvy modré, z [obec] [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], a odstaveno na parkoviště [obec] dne 11. 10. 2019 ve 14:15 hod. Cena odtahu byla stanovena ve výši 1 900 Kč.

5. Z karty vozidla [registrační značka] ke dni 15. 11. 2019 bylo zjištěno, že jeho provozovatelem a vlastníkem byla žalovaná. Ohledně vozidla bylo zjištěno, že se jedná o tovární model zn. Renault Megane scenic, kombi, technická kontrola byla platná do 13. 9. 2018.

6. Z oznámení o odtahu vozidla a Výzvy k převzetí vozidla ze dne 9. 12. 2019 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou tímto dopisem upozornila na odtah provedený dne 11. 10. 2019 a vyzvala ji k převzetí vozu na tam uvedených kontaktech a k úhradě odtahu a služeb parkoviště, přičemž ji zároveň upozornila na cenu parkovného. K výzvě je přiložena dodejka, na které je uvedeno, že vzhledem k tomu, že adresát nebyl zastižen, byla zásilka vhozena do domovní schránky dne 11. 12. 2019 (na adrese [adresa žalované]).

7. Z výzvy k úhradě dlužné částky soud zjistil, že žalobkyně žalovanou o úhradu upomínala, sdělila jí, že ke dni 20. 1. 2020 činí dlužná pohledávky již 42 250 Kč. K výzvě je přiložena dodejka, na které je uvedeno, že vzhledem k tomu, že adresát nebyl zastižen, byla zásilka vhozena do domovní schránky dne 22. 1. 2022 (na adrese [adresa žalované]).

8. Z Nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, účinného 1. 4. 2013, schváleného usnesením [anonymizována dvě slova] [obec] [číslo] soud zjistil, že cena nuceného odtahu vozidla činí 1 900 Kč, denní sazba za služby parkoviště určeného ke střežení vozidla je stanovena pro první tři dny ve výši 250 Kč denně, pro čtvrtý až sto osmdesátý den ve výši 400 Kč denně a pro následující dny 50 Kč za den.

9. Ze sdělení [stát. instituce], odboru dopravy ze dne 12. 6. 2020, soud zjistil, že žalovaná byla evidovaným vlastníkem / provozovatelem předmětného vozidla od 17. 3. 2017 do současnosti.

10. Z kupní smlouvy soud zjistil, že dne 7. 6. 2018 sepsala žalovaná (jako prodávající) s [jméno] [příjmení] (jako kupujícím) smlouvu, ve které je uvedeno, že předmětem smlouvy je prodej vozidla [příjmení] [příjmení] [VIN kód], rok výroby 1998 za cenu dohodou, s tím, že kupující prohlásil, že se seznámil s vozidlem. Na smlouvě jsou nečitelné podpisy.

11. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 4. 11. 2021 č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 28.12.2021, bylo určeno, že vlastníkem předmětného vozidla je od 7. 6. 2018 [jméno] [příjmení] (pro úplnost soud dodává, že v řízení o určení vlastnictví předmětného vozidla ve věci zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] byla uvedena špatná RZ).

12. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že předmětné vozidlo žalovaná koupila od své neteře za částku 7 000 Kč a prodala ho [jméno] [příjmení] za částku 4 000 Kč. Vozidlo bylo combi, s dieslovým motorem, bylo ve špatném stavu, nemělo zvláštní výbavu, platnou technickou kontrolu v době prodeje panu [příjmení] vozidlo mělo, ale pak už by asi technickou kontrolou neprošlo.

13. K osobním a majetkovým poměrům žalované bylo zjištěno, že je vdaná, bydlí v nájemním bytě (nájemné ve výši 12 000 Kč), pracuje (příjem ve výši 26 000 - 27 000 Kč), její manžel také pracuje (příjem po srážkách ve výši 15 000 Kč), nemá zdravotní problémy.

14. Soud doplnil dokazování o odborné vyjádření znalce [celé jméno znalce] č. V05/22 ze dne 13. 6. 2022, ze kterého byla zjištěna obvyklá cena motorového vozidla zn. Renault Megane [registrační značka] ke dni 11. 10. 2019. Znalec vycházel z informací o vozidle obsažených ve spise [spisová značka] a [spisová značka] a dospěl k závěru, že s ohledem na zjištěné údaje maximální tržní cena předmětného vozidla je 19 000 Kč. Vzhledem k tomu, že vozidlo nemělo platnou technickou kontrolu, snižuje se jeho cena na 15 000 Kč.

15. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že žalovaná jako vlastník vozidla zn. Renault Megane Scenic [registrační značka] a [jméno] [příjmení] uzavřeli dne 7. 6. 2018 smlouvu, na základě které žalovaná předala kupujícímu předmětné vozidlo a ten jí zaplatil částku 4 000 Kč. Vozidlo bylo v době prodeje ve špatném technickém stavu. Účastníci této smlouvy neprovedli přepis vozidla z prodávajícího na kupujícího v registru vozidel a žalovaná byla ke dni 11. 10. 2019 evidována jako vlastník / provozovatel předmětného vozidla v registru silničních vozidel. Dne 11. 10. 2019 žalobkyně provedla na žádost [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [obec] odtah předmětného vozidla na hlídané parkoviště, za což požaduje uhradit částku 75 100 Kč (1 900 Kč za odtah a 73 200 Kč za parkovné do 3. 5. 2020) na žalované, neboť byla v době odtahu evidována jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla. Cena vozidla ke dni odtahu činila cca 19 000 Kč, bez platné technické kontroly cca 15 000 Kč.

16. Dle ust. § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., nepožádá-li nikdo o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla do 30 dní od jeho přiložení, je vlastník komunikace oprávněn po dohodě s obecní policií vozidlo na náklady jeho provozovatele odstranit. Povinnosti úhrady nákladů na odstranění vozidla se jeho provozovatel zprostí, pokud prokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby před odstraněním vozidla požádal o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.

17. Dle § 2 písm. b zákona č. 361/2000, o provozu na pozemních komunikacích, provozovatel vozidla je vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu.

18. Dle § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích je provozovatelem silničního vozidla osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba. Dle ust. § 8 odst. 2 se žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla podává do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu (…).

19. Dle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Dle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Dle § 2953 odst. 1 o. z. soud z důvodů zvláštního zřetele hodných náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. Náhradu nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně.

20. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu a citovaných zákonných ustanovení má soud za to, že žaloba je důvodná, ovšem pouze zčásti. Žalovaná je odpovědná za škodu, která byla žalobkyni způsobena tím, že vozidlo, jehož byla žalovaná evidovaným vlastníkem, muselo být dle § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, odtaženo a následně umístěno na odstavném parkovišti žalobkyně, a to bez ohledu na skutečnost, že faktickým vlastníkem byla prokazatelně jiná osoba (s účinností od 7. 6. 2018 [jméno] [příjmení]). Zákon totiž v tomto případě upřednostňuje registrační princip a za vlastníka/provozovatele a odpovědnou osobu považuje toho, kdo je jako vlastník/provozovatel ke dni vzniku škodné události registrován v registru silničních vozidel.

21. Ovšem na rozdíl od žalobkyně soud dospěl k závěru, že s ohledem na dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR je nutné moderovat výši vzniklé škody ve smyslu § 2953 o.z., neboť nárok žalobkyně je nárok specifický, který se sice právně kvalifikuje jako náhrada škody, ovšem jeho podstatou je refundace nákladů na odtah a nákladů za umístění vozidla na odstavné ploše, přičemž z toho plynoucí prostředky mohou představovat i určitý zdroj příjmů žalobkyně jako poškozené (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25Cdo 546/2016 ze dne 27. 9. 2017). Základním kritériem pro moderaci výše škody je zůstatková cena vozidla s tím, že zjevný nepoměr mezi výší škody a zůstatkovou hodnotou vozidla je důvodem pro moderaci. Hodnota vozidla byla stanovena odborným vyjádřením na částku 19 000 Kč, bez technické kontroly na částku 15 000 Kč. Bylo prokázáno (svědeckou výpovědí), že žalovaná zakoupila předmětné vozidlo za částku 7 000 Kč a dne 7. 6. 2018, tj. 16 měsíců před samotným odtahem prodala vozidlo za cenu 4 000 Kč. Dále při moderaci výše škody soud přihlédl ke skutečnosti, že to prokazatelně nebyla žalovaná, která vozidlo zanechala na [ulice] [anonymizováno] na [obec a číslo] v rozporu se zákonem č. 553/1991 Sb., neboť od 7. 6. 2018 měla vozidlo v užívání jiná osoba ([jméno] [příjmení]). Žalovaná objektivně nemohla vznik škody ovlivnit, protože neměla vozidlo ve své moci a s kupujícím nebyla v žádném kontaktu. O odtahu vozidla se mohla dozvědět nejdříve dne 11. 12. 2019, tj. 2 měsíce po uskutečněném odtahu a v době, kdy od 4. dne odstavení vozidla narůstají náklady na parkovné o 400 Kč za každý den, kdy není zároveň zřejmé, proč dle ceníku žalobkyně je právě období od 4. dne do 180. dne zpoplatněno částkou 400 Kč.

22. Soud má za to, že výše škody uplatněná žalobkyní je v hrubém nepoměru k hodnotě vozidla, a proto přistoupil ke snížení výše škody s ohledem na hodnotu vozidla o 2/3, tj. na částku 24 400 Kč (počítáno z částky 73 200 Kč, kdy částku uplatněnou za samotný odtah vozidla ve výši 1 900 Kč soud považuje za přiměřenou) a dále tuto částku snížil o 5 000 Kč jednak s ohledem na skutečnost, že žalovaná fakticky vznik škody nezavinila a nebylo ani v jejích silách vzniku škody zabránit a jednak na skutečnost, že se žalovaná objektivně dozvěděla o odtahu se zpožděním 2 měsíců, tj. v době, kdy už dle ceníku žalobkyně dlužila žalobkyni za odstavení předmětného vozidla na parkovišti částku 23 550 Kč, tj. částku již v této době zcela překračující hodnotu vozidla. Soud má dále za to, že samotné majetkové poměry žalované již další snížení výše škody neodůvodňují, když celkový příjem její rodiny dosahuje částky cca 42 000 Kč měsíčně. S ohledem na shora uvedené soud přiznal žalobkyni částku 19 400 Kč s požadovaným úrokem z prodlení, ve zbytku žalobu zamítl (výrok I. a II.).

23. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého může soud přiznat účastníku plnou náhradu nákladů řízení, záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo úvaze soudu. Náklady žalobkyně představuje soudní poplatek ve výši 3 004 Kč, paušální náhrada nákladů dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu, v platném znění, za 3 úkony učiněné v době, kdy žalobkyně nebyla zastoupena advokátem (předžalobní výzva, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, podání ze dne 16. 9. 2020) ve výši 900 Kč a dále odměna advokáta stanovená z tarifní hodnoty 19 400 Kč dle § 7 bodu 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 advokátního tarifu v celkové výši 7 600 Kč za 4 úkony právní služby, které právní zástupce žalobkyně ve věci učinil (tj. převzetí a příprava zastoupení, podání ze dne 2. 11. 2021, ze dne 21. 1. 2022 a ze dne 22. 3. 2022, přičemž soud nepřiznal právnímu zástupci odměnu za podání ze dne 2. 8. 2022, neboť se jedná o opakované podání, které neobsahovalo žádné nové skutečnosti, ve výši 4 x 1 900 Kč), paušální náhrada nákladů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 1 200 Kč (4 x 300 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 800 Kč ve výši 1 848 Kč, celkem 14 552 Kč (výrok III.).

24. Dále soud uložil účastníkům povinnost nahradit státu náklady, které stát v tomto řízení platil, přičemž se jedná o částku 2 000 Kč za odborné vyjádření, a to dle úspěchu ve věci samé (žalobkyně byla ve věci neúspěšná v rozsahu 74%, žalovaná v rozsahu 26%), proto soud uložil žalobkyni povinnost nahradit státu náklady ve výši 1 480 Kč a žalované ve výši 520 Kč (výroky IV. a V.).