35 C 155/2020

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Klikovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 58 742,44 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 600 Kč, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 49 142,44 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 34 655,29 Kč od 15. 2. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 14 387,15 Kč od 7. 5. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 707,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 58 742,44 Kč s následujícím odůvodněním. Žalobkyně dne 22. 6. 2016 uzavřela s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa]. Účastníci uzavřeli označenou smlouvu na dobu určitou do 22. 3. 2019 s možností automatické prolongace, vždy o 24 měsíců (tj. v tomto případě do 23. 3. 2021), dne 1. 4. 2019 však došlo k ukončení dodávky elektřiny ze strany žalovaného, změnou dodavatele elektřiny. Smluvní strany si v odstavci„ ostatní ujednání“ ujednaly pro případ, kdy zákazník učiní bez souhlasu obchodníka jakýkoliv právně relevantní projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy smluvní poplatek ve výši 400 Kč, a to za každý kalendářní měsíc do konce sjednaného trvání smlouvy. Dále si účastníci ujednali smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou přesahující 10 dní. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávku elektřiny fakturou [číslo] na částku ve výši 66 885,29 Kč, splatnou dne 14. 2. 2019, za období od 24. 1. 2018 do 22. 1. 2019. Na tuto fakturu byla provedena částečná úhrada zaplacenými zálohami a zbývá k zaplacení částka 34 655,29 Kč. Vyúčtováním smluvní pokuty upomínkou ze dne z 28. 2. 2019, za prodlení s úhradou zálohy na měsíc únor 2019 a s fakturou [číslo] se splatností 6. 5. 2019, žalobkyně požaduje úhradu částky 200 Kč. Žalobkyně dále 14. 4. 2019 vyúčtovala žalovanému dodávku elektřiny fakturou [číslo] na částku ve výši 14 187,15 Kč, a uvedenou pokutu ve výši 200 Kč, splatnou dne 6. 5. 2019, za období od 23. 1. 2019 do 1. 4. 2019. Na tuto fakturu nebyla provedena žádná úhrada. S ohledem na uvedené žalobkyně dále vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši 100 Kč z důvodu prodlení s úhradou faktury [číslo] po dobu delší 10 dnů. Vyúčtování pokuty ze dne 17. 5. 2019 bylo provedeno pod [variabilní symbol]. Dále žalobkyně žalovanému vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 9 600 Kč za porušení povinností žalovaného odebírat elektřinu po dobu sjednanou ve smlouvě (tj. za 24 měsíců po 400 Kč). Vyúčtování smluvní pokuty pod [variabilní symbol] ze dne 3. 4. 2019 bylo splatné 15. 4. 2019. Žalovaný na tento dluh neuhradil ničeho, přestože byl před podáním žaloby na dluh upozorněn předžalobní upomínkou.

2. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodl v souladu s ust. § 115a o.s.ř., neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitek.

4. Žalobkyně prokazovala svá skutková tvrzení těmito listinnými důkazy: smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 22. 6. 2016, obchodními podmínkami, informacemi pro zákazníka, fakturami variabilního symbolu [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] plánem záloh, upomínkami z 28. 2. 2019 a předžalobní upomínkou ze dne 6. 6. 2019 s dokladem o odeslání zásilky, a výpisem elektronické komunikace obchodníka a OTE o ukončení dodávek ze strany žalobkyně z důvodu žádosti žalovaného o změnu dodavatele.

5. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu.

6. Podle § 1798 odst. 1 o. z. platí ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit. Dle odst. 2 použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku na jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem. Podle § 1810 o. z. se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vyplývající. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle ust. § 1815 o.z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

7. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a pasivitu žalovaného soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalobkyně prokázala, že žalovanému dodávala sjednané komodity tak, jak je uvedeno ve shora uvedených fakturách. Spotřeba byla vyúčtována za jednotlivá období a žalobkyně vypočítala plnění na základě provedených odečtů příslušných měřičů, jak odůvodňuje ve fakturách. Soud tedy uložil žalovanému povinnost k úhradě plnění za odběr elektřiny ve výši 34 655,29 Kč dle faktury [číslo] částky 14 187,15 Kč dle faktury [číslo].

8. Soud se dále zabýval nárokem žalobkyně na úhradu smluvní pokuty. Předmětnou smlouvu o dodávce elektřiny je třeba posoudit jako smlouvu spotřebitelskou, tedy smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní, která vystupovala jako podnikatel, a žalovaným jako fyzickou osobu, která odebírala energie pro účely své domácí spotřeby. Žalovaný jako spotřebitel a tedy slabší smluvní strana má právo na ochranu. Zároveň soud hodnotí uzavřenou smlouvu jako adhezní dle § 1798 o. z. Z obsahu smlouvy je patrné, že je vyhotovena na předepsaném formuláři, který obsahuje předem dané základní podmínky a jsou pouze doplňovány údaje o zákazníkovi, odběrném místě a technické údaje k odběrnému místu. Formulářové smlouvy žalobkyně jsou vyhotoveny v poněkud atypické podobě. Číselně první stranu smlouvy tvoří ujednání o předmětu smlouvy, dodávaných službách, trvání smlouvy, cenových podmínkách, ostatních ujednání a prohlášení zákazníka. Tato ujednání tvoří první stranu smlouvy a text je vyhotoven poměrně malým písmem a nahuštěn do dvou odstavců. Teprve druhá strana smlouvy obsahuje údaje o smluvních stranách a smluvních podmínkách. Zákazník na této straně podepisuje, že se seznámil s textem na obou stranách smlouvy. Pokud jde o ujednání o smluvních pokutách, které je uvedeno ve sloupci„ Ostatní ujednání“, dle názoru soudu se jedná o zavádějící formulaci, neboť tato„ ostatní“ ujednání se týkají pouze smluvních pokut; nadpis však průměrným spotřebitelem může být chápán tak, že se jedná o méně podstatná ujednání. Soud má tedy pochybnosti o tom, zda žalovanému jako slabší smluvní straně byly řádně vysvětleny všechny smluvní podmínky (sankce).

9. Žalobkyně se domáhá smluvní pokuty za porušení povinnosti odebírat elektřinu po dobu sjednanou ve smlouvě (24 měsíců od 22. 3. 2019). Vzhledem k tomu, že žalovaný bez souhlasu žalobkyně učinil úkony k ukončení smlouvy předčasně (změnil dodavatele energie), žalobkyně požaduje úhradu pokuty za 24 měsíců po 400 Kč, tj. 9 600 Kč Smluvní ujednání zní:„ V případě, že Zákazník učiní bez souhlasu [právnická osoba] (pozn. Původní obchodní firma žalobkyně) jakýkoli právně relevantní projev vůle (bez ohledu na to, zda byl či nebyl určen a/nebo doručen [právnická osoba], zda se tak stalo opožděně, či zda trpěl vadami, a na to, jak a kým je Smlouva následně ukončena) směřující k předčasnému ukončení Smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo dodávky od [právnická osoba] (v roli subjektu zúčtování u operátora trhu) probíhající na základě takové Smlouvy (za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručené oznámení o ukončení Smlouvy na dobu určitou ve sjednaném termínu; za takový projev vůle se naopak nepovažuje pouhý návrh na předčasné ukončení Smlouvy dohodou) a/nebo [právnická osoba] v souladu s energetickým zákonem od takové Smlouvy oprávněně odstoupí z důvodů opakovaného porušení platebních povinností souvisejících s dodávkou ze strany Zákazníka a/nebo Zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, je [právnická osoba] oprávněna účtovat Zákazníkovi smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé [právnická osoba] neodebráním pro Zákazníka nasmlouvaného množství plynu ve výši 400 Kč pro kat. Domácnost a 2 000 Kč pro kat. Maloodběratel, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od [právnická osoba] do konce doby trvání Smlouvy (vč. případné Prolongace).“ V tomto případě smlouva sice obsahuje údaj o době trvání, ovšem nikde není uveden závazek spotřebitele odebírat nasmlouvané komodity ve výši 400 Kč měsíčně. Dále soud dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě nejsou přiměřená pro obě smluvní strany. Smlouva obsahuje rozsáhlá ujednání a řadě smluvních pokut z titulu např. neodůvodněného ukončení smlouvy, porušení platební povinnosti, nedodržení sjednané doby trvání smlouvy. Smlouva ovšem žádným způsobem nezajišťuje dodržení smluvních ujednání ze strany dodavatele. Soud dovozuje neplatnost ujednání o smluvní pokutě zejména s ohledem na § 1813 o. z., kdy z důvodu nepřiměřenosti se jedná o zakázané ujednání, které s ohledem na ustanovení § 580 o. z. je neplatné, když obsahuje zakázané smluvní ujednání, a tedy odporuje zákonu. Zároveň má soud pochybnosti o tom, zda byla žalovanému tato povinnost dostatečně sdělena, tedy považuje ujednání v rozporu se zásadou poctivosti, jak shodně uvádí Krajský soud v Ústí nad Labem ve svém rozhodnutí č.j. 29 Co 176/2019-35 z 21. 11. 2019. Soud tedy zamítl žalobu co do zaplacení částky 9 600 Kč s příslušenstvím.

10. Soud se také zabýval nárokem na úhradu smluvní pokuty ve výši 100 Kč za každou dlužnou platbu. Žalobkyně doložila shora uvedenými listinami, že žalovaný byl v prodlení s úhradami faktur a zálohových plateb, jak je uvedeno shora. Soud uvedené částky posoudil jako náklady spojené s uplatněním daného nároku, když částka 100 Kč v každém jednotlivém případě v podstatě odpovídá nákladům za vyhotovení upomínky a poštovného. Z tohoto důvodu soud uložil žalovanému povinnost zaplatit na těchto poplatcích celkovou částku 300 Kč.

11. O úhradě úroků z prodlení soud rozhodl podle § 1970 občanského zákoníku dle zákona 89/201 Sb. a úroky z prodlení byly stanoveny dle vládního nařízení 351/2013 Sb.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 707,60 Kč, přičemž tato částka představuje 67,32 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 83,66 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 16,34 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 350 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 58 742,44 Kč sestávající z částky 3 460 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 520 Kč ve výši 1 579,20 Kč.