35 C 163/2020

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr Ing. Janou Klikovou ve věci manžela: osobní údaje manžela zastoupeného titul . jméno příjmení , advokátem se sídlem ulice a číslo , obec a manželky: osobní údaje manželky zastoupené titul titul . jméno příjmení , anonymizováno , příjmení , advokátem se sídlem ulice a číslo , obec o rozvod manželství

I. Manželství [celé jméno manželky], rozené [příjmení], narozené [datum], a [celé jméno manžela], narozeného [datum], uzavřené dne [datum] v [obec], se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka podala dne [datum] ke zdejšímu soudu návrh na rozvod manželství. V žalobě uvedla, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] v [obec] a z manželství se narodily dvě dosud nezletilé děti, [jméno] a [jméno]. Manželka je státní příslušnicí ČR, manžel [státní příslušnost]. K věci samé uvedla, že se s manželem začali odcizovat, když chtěla mít čas jen pro sebe. Manžel ji měl kontrolovat, vyčítat, že s ním netráví každou minutu. Situace se zhoršovala, vedla k častým hádkám a nemožnosti komunikovat spolu. Manželé spolu také od ledna 2020 intimně nežijí. Z tohoto důvodu se manželé měli dohodnout na ukončení soužití.

2. Manžel s rozvodem manželství nesouhlasil, uvedl, že k manželce stále cítí citovou vazbu, a to i když jej podvedla. Rozporoval dohodu o ukončení soužití i intimních styků. Manžel spatřuje důvod podání návrhu na rozvod manželství ve frustraci manželky z náročného studia vysoké školy a nedostatku společně tráveného času. Manžel věří, že po dokončení studia se vzájemné vztahy opět prohloubí. V současné době se cítí velmi vytížený péčí o domácnost, kdy manželce maximálně umožňuje, aby se věnovala studiu.

3. Projednávaná věc obsahuje cizí prvek spočívající v cizí státní příslušnosti žalovaného manžela, jenž je státním občanem [země]. Je proto třeba nejdříve zkoumat, zda český soud má pravomoc ve věci jednat a v kladném případě zda lze věc projednat a rozhodnout podle českého právního řádu. Jelikož jsou všichni účastníci státními příslušníky zemí, které jsou členy Evropské unie, bez ohledu na jejich státní občanství je třeba aplikovat Nařízení Rady EU č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti. V něm je třeba hledat odpověď na otázku pravomoci českých justičních orgánů a použitelnosti českého právního řádu. Dle článku 3 bod 1 a) ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště. Pojem bydliště je zakotven v ust. § 100 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a chápe se jako místo, kde se účastník řízení zdržuje s úmyslem se tam zdržovat s výhradou změny okolností trvale. V řízení nebylo sporné, že žalovaný manžel žije na shora uvedené adrese v domě své manželky, kde se nacházela také rodinná domácnost. Dochází tedy k založení mezinárodní příslušnosti českého justičního orgánu a bude tak dána k projednání a rozhodnutí pravomoc českého justičního orgánu a použitelnost českého právního řádu.

4. Manželka následně sdělila, že po podání žaloby došlo k vyhrocení vzájemných vztahů, kdy manželé přestali vést společnou domácnost, manželka se s dětmi měla odstěhovat k rodičům, neboť ve společném bydlišti opakovaně zasahovala policie.

5. Z oddacího listu bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] v [obec]. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že nezletilé děti účastníků, [jméno] a [jméno], se pro dobu po rozvodu manželství rodičů svěřují do společné péče rodičů, o čemž se rodiče dohodli. V rozsudku je uvedeno, že děti mají oba rodiče rády a přejí si, aby celá rodina bydlela společně. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Z usnesení [název soudu] – [pobočka], ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že k odvolání manželky bylo potvrzeno usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] o zamítnutí návrhu manželky (navrhovatelky) na nařízení předběžného opatření na ochranu před domácím násilím. Důvodem zamítnutí návrhu byla absence neúnosné intenzity násilí ze strany manžela (odpůrce) vůči manželce, kdy návrh na předběžné opatření byl podán cca 2 měsíce po tvrzených konfliktech, dokládaných listinami [stát. instituce], a možnost navrhovatelky minimalizovat styky s odpůrcem, když navrhovatelka může bydlet u svých rodičů. Oba soudy dospěly k závěru, že soužití účastníků je problematické a náročné, ale neshledaly potřebu ochrany ve smyslu ust. § 400 a násl. z. ř. s., byť navrhovatelka uvedla, že soužití považuje za nesnesitelné. V usnesení je uvedeno, že dle zápisu členů policejní hlídky to byl spíše žalovaný, kdo byl rozrušený a brečel. Z e-mailové zprávy manžela ze dne [datum] bylo zjištěno, že v ní žalovaný manžel kontaktuje manželku písemně, neboť nemá jinou možnost spojení. Žádá ji o sdělení jejich výdajů, aby je mohli manželé hradit napůl. Rozpad manželství navrhuje řešit v manželské poradně a dále navrhuje způsob vypořádání společného jmění (řešení bydlení) a vystěhování z domu. Ve zprávě ze [datum] pak žalovaný manžel kritizuje chování manželky ve vztahu k péči o děti.

6. Manželka při svém účastnickém výslechu zopakovala, že se jedná o její prvé manželství. Uvedla, že s manželem žili nejprve v [země], po návratu do ČR se manžel změnil, začali se hádat, ale kvůli dětem se snažili vztah zachránit. Manželka dále uvedla, že je manžel vůči ní agresivní a vulgární i před dětmi, proto spolu již nežijí a ona se s ním snaží nekomunikovat; bojí se ho, škrtil ji a chtěl ji zabít. Dle jejího názoru manžel nejeví zájem o rodinu, nestará se o náklady dětí, nemají společné koníčky ani známé. Natolik se s manželem odcizili, že spolu nedokáží komunikovat, na něčem se dohodnout, nevidí smysl v návštěvě poradny, neboť když tam byli naposledy, nedostala se ani ke slovu.

7. Manžel při svém účastnickém výslechu uvedl, že je státním příslušníkem [země], jedná se o jeho druhé manželství, byl již dříve rozvedený. Manželku stále miluje, nikdy jí neublížil, i když ona jej stále provokovala, ignorovala jej, když se s ní snažil komunikovat, před dětmi s ním jen ošklivým rozkazovačným tónem probírala finance, co je třeba uhradit. Manžel uvedl, že nejprve společně žili v [země], jemu se tam dařilo dobře, staral se o rodinu, manželka tam nepracovala, ale když viděl, že by byla raději v ČR, přestěhovali se, aby zde podnikali. Podnikání se nezdařilo, manželka nechtěla jít do zaměstnání, jemu v tom bránila jazyková bariéra, a tak se cca na 2 roky vrátil pracovat do [země]. Následně jej manželka podvedla, zhroutil se mu svět, bral antidepresiva. Poté začala manželka studovat a kromě učení se nestarala vůbec o děti ani domácnost. Začali se hádat, pak si jej manželka zablokovala na telefonu. K napadení manžel uvedl, že v prvním případě jej manželka fackovala, měl natržený ret. Druhý případ si příliš nepamatuje, vypil několik piv, zapomněl, že bere antidepresiva, a tak se nemůže vyjádřit k tomu, zda manželku škrtil. Manžel uvedl, že vždy mezi nimi vše končí hádkou, protože jej manželka provokuje. Má pocit, že jde jen o to, aby jej dostala z domu.

8. Na danou věc je nutné aplikovat příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., a to konkrétně ustanovení § 755 až § 758. Podle § 755 odst. 1 může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu za a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo za b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 756 soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

9. Soud zamítl návrh žalovaného manžela na vyžádání zprávy [anonymizováno] ohledně zájmu nezletilých dětí manželů v souvislosti se zachováním manželství, neboť má za to, že taková zpráva by byla zcela nadbytečná a pouze formální. K zájmu nezletilých má soud přihlížet ex offo, avšak pouze v situaci rozvodu ztíženého. Pokud by opatrovník měl relevantní námitky k rozvodu manželství, nemělo by vůbec dojít k úpravě poměrů nezletilých pro dobu po rozvodu. V rozsudku opatrovnického soudu však v tomto směru není nic uvedeno a podepsaný soud nemůže suplovat jeho pravomoc. Soud je také přesvědčen, že nezletilým nemůže svědčit jakýkoli konflikt mezi rodiči.

10. Ze shora uvedeného má soud za prokázané, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, a nelze očekávat jeho obnovení. Manželství účastníků trvá již více než 16 let a prošlo mnoha zatěžkávacími zkouškami (život v zahraničí, neúspěch v podnikání, odloučení z důvodu zaměstnání, nevěra manželky, psychické obtíže manžela), přičemž dle názoru soudu již dospělo do bodu rozvratu, kdy zatěžkávací zkoušky vztah neupevnily, ale nenapravitelně narušily. Gradace potíží, popisovaných oběma manžely ve vzájemném vztahu, jsou takové intenzity, že nelze očekávat, že by mohly odeznít. Soud považuje za zásadní negativní postoj manželky k pokračování manželství; manželka na rozdíl od manžela krach vztahu nespojuje se studijní zátěží, ale jeho chováním k ní. Nejzásadnější povinností soudu v řízení o rozvodu manželství není zjišťovat příčiny rozvratu, ale jeho existenci (aktuální stav). Soud nemá pochyb o tom, že projednávané manželství již neplní svůj účel, jde pouze o formální svazek, který trvá relativně dlouhou dobu, avšak manželka nemá již zájem jej udržet, nadále žít v rodinném společenství s žalovaným, a proto podala v této věci návrh. Manželé spolu nežijí, a to ani intimně, nehospodaří společně, netráví spolu žádný společný čas, nemají společné zájmy ani známé. Manželé nejsou schopni spolu komunikovat, oslovují se vulgarismy, vzájemně se fyzicky napadají, volají na sebe policii, situace došla tak daleko, že manželka svým návrhem na předběžné opatření hledá ochranu před domácím násilím (resp. tímto z něj osočuje manžela). Zároveň i manžel uvádí, že jej manželka fyzicky napadá. Manželé se před soudem nebyli schopni shodnout ani na tom, s kým z nich v současné době žije nezletilý syn. Manžel kromě formálního tvrzení, že manželku stále miluje, soudu nesdělil, v čem za popsané situace jeho cit spočívá, když veškeré vzájemné popisování vztahu je negativního charakteru. Z projevu manželky je zřejmý odpor k současné situaci mezi manžely, ale i žalovaný manžel vztah popisuje jako zcela disharmonický.

11. Důvody rozvratu manželství tak soud spatřuje v odlišném původu účastníků, kdy manžel byl více spokojen v [země], manželka toužila být v ČR, avšak manžel (jakkoli soud pozitivně hodnotí jeho vyjadřovací schopnosti i slovní zásobu), byť v tomto vyšel vstříc, neustále poukazuje na jazykovou bariéru a z toho plynoucí omezení pro něj zde v ČR; dále v neúspěchu při podnikání a následném odloučení manželů při práci manžela v [země] a následné jeho nemožnosti pracovat v ČR pro jazykovou bariéru; v nevěře manželky a zejména v rozlišném pohledu manželů na společné soužití.

12. Manžel v řízení projevil naději, že se vzájemný vztah zlepší, až manželka ukončí náročné studium. Dle názoru soudu však není na místě se domnívat, že by krize prohloubila vztah manželů, když se tomu tak nestalo ani v minulosti; v současné době se naopak zcela zřejmě konflikt mezi manžely vyostřil.

13. V situaci, kdy manželé spolu nejsou žádným způsobem schopni komunikovat (resp. manželka komunikovat nechce a manžel uvádí, že s ním manželka komunikuje pouze nepěkným způsobem, vzájemně se vulgárně oslovují), a tedy fungovat jako rodina, která má o děti pečovat, je dle názoru soudu i v zájmu dětí, aby se situace mezi rodiči uklidnila jejich rozlukou.

14. Manželství je dle zjištění soudu zcela jednoznačně hluboce a nevratně rozvráceno, není možné po účastnících požadovat, aby spolu setrvali v takto definitivně nefunkčním svazku, a proto soud návrhu musel vyhovět a manželství rozvést.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.