35 C 191/2022

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Klikovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 22 385 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 385 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 22 385 Kč za dobu od 14. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ohledně úroku z prodlení za den 13. 6. 2020 z částky 22 385 Kč se řízení zastavuje.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 39 020,22 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v České Lípě náklady řízení ve výši 13 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu 2. 12. 2022 domáhala na žalovaném úhrady částky 22 835 Kč s úrokem z prodlení za dobu od 13. 6. 2020. Při jednání soudu pak opravila chybně uvedenou částku (překlep v pořadí čísel) na 22 385 Kč a co do úroku za den 13. 6. 2020 vzala žalobu zpět. Dne 13. 6. 2020 měl dle žalobních tvrzení žalovaný z důvodu nepřítomnosti žalobkyně asistovat zájemci [jméno] [příjmení] při koupi dvousloupového elektro-hydraulického zvedáku Starline (GV ZST012, dále také„ hever“) v místě zrušené provozovny žalobkyně, a převzít od něj kupní cenu ve výši 22 385 Kč za prodej. Žalobkyně tvrdila, že jí žalovaný tuto částku nikdy nepředal, a bezdůvodně se tak obohatil, když hever byl ve vlastnictví žalobkyně. Předžalobní výzva byla odeslána 11. 11. 2022 bezvýsledně.

2. Žalovaný se proti žalobě bránil tvrzením, že kupní cenu předal ve večerních hodinách po demontáži heveru oproti podpisu žalobkyni, resp. následně své tvrzení upravil, že ji předal panu [jméno] [příjmení], manželu žalobkyně. To dokládal Potvrzením o úhradě finanční částky v hotovosti ze dne 13. 6. 2020 s podpisem a razítkem [číslo] firmy„ [anonymizována dvě slova]“. Předání částky měl být přítomen p. [jméno] [příjmení].

3. Žalobkyně namítala, že podpis na Potvrzení není jejím pravým podpisem; dále žalobkyně uvedla, že název„ [anonymizována dvě slova]“ byl spojen s živností, která byla již v době tvrzeného předání částky ukončena, žalobkyně tedy neměla důvod k použití razítka, ani jím nedisponuje, není jí známo, kde se razítko s [číslo] nachází.

4. Ve věci tedy nebylo sporu o tom, že žalobkyně byla vlastnicí předmětného zvedacího zařízení, že toto zařízení bylo předáno p. [jméno] [příjmení] oproti kupní ceně ve výši 22 385 Kč v hotovosti žalovanému na adrese [ulice a číslo] dne 13. 6. 2020, sporné bylo pouze to, zda žalovaný předal částku 22 385 Kč žalobkyni.

5. Soud ve věci vycházel z následujících listin, které byly provedeny jako listinné důkazy: z výpisu z živnostenského rejstříku, daňových dokladů [číslo] z 12. 6. 2020 na částku 22 385 Kč, faktury [příjmení] [jméno] a příjmového pokladního dokladu; kdy z uvedeného zjistil, že žalobkyně měla ke své osobě v živnostenském rejstříku v době do [datum] zapsánu živnost„ opravy silničních vozidel“, spojenou s provozovnou v [ulice] ulici v [obec]. Z této provozovny následně po ukončení živnosti dne 13. 6. 2020 prodala třetí osobě ([jméno] [anonymizováno]) prostřednictvím žalovaného hever za částku 22 385 Kč, původně zakoupený od [příjmení] [jméno].

6. Z Potvrzení o úhradě finanční částky v hotovosti s razítkem [číslo] má soud za zjištěné, že se jedná o listinu psanou ručním písmem, mající doložit předání částky ve výši 22 385 Kč, kdy podpis osoby přejímající hotovost se nachází v místě otisku razítka. Razítko je odlišné svým číslem od razítkem, které na č.l. 27 pro potřeby dokazování otiskla žalobkyně jako to, kterým disponuje. Žalovaný v řízení předložil pouze kopii dokumentu, originální vyhotovení nedohledal.

7. Z faktur [číslo] z 1. 6. 2020 a 14. 8. 2020 (č.l. 40, 41), tedy z doby po ukončení živnosti vedené pod obchodní firmou„ [anonymizována dvě slova]“ bylo zjištěno, že se na nich nachází razítko„ [anonymizována dvě slova]“ s [číslo] nejsou opatřeny žádným podpisem.

8. Žalovaný předložil výpis SMS zpráv z doby 15. 5. 2020 až 29. 5. 2021, které si posílal se svědkem [jméno] [příjmení]. Obsahem těchto zpráv jsou technické údaje a dotazy na různá vozidla, k předmětu řízení se vztahuje pouze dotaz na hever, zda byl odvezen a souhlasná odpověď.

9. Z předžalobní výzvy s dodejkou a dokladem o odeslání má soud za zjištěné, že žalovaný byl o úhradu před podáním žaloby upomenut.

10. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že jeho žena prodávala hever, se zájemci byla dohodnuta cena, kterou měl převzít žalovaný, svědek neměl čas a z místa odjel. Žalovaný měl do dílny volný přístup, žalobkyně si u něj uschovávala věci na dílně. S žalovaným byli takřka přátelé, na předání peněz se proto předem nedomlouvali. Popřel, že by podpis na Potvrzení byl jeho vlastním podpisem a že by mu kupní cena byla předána.

11. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že jej žalovaný přizval k prodeji vybavení opravářské dílny, měl pomoci s naložením a demontáží heveru. Pan [anonymizováno] odemkl dílnu, pak odjel a vrátil se až po nějaké době pro peníze. Předání peněz mezi panem [příjmení] a žalovaným proběhlo mezi vraty dílny a parkovacím prostorem, on stál asi 20 metrů od nich. Svědek dále uvedl, že na datum se ptal žalovaného, jinak o projednávané věci s nikým nehovořil.

12. Ve věci byl dále vyhotoven znalecký posudek z oboru písmoznalectví, odvětví písmoznalectví, specializace ruční písmo, poř. [číslo]. Znalkyně vycházela z kopie Potvrzení (neboť žalovaný nepředložil jeho originální vyhotovení), sporný podpis hodnotila jako obtížně zpracovatelný. Čtyři skupiny srovnávacího materiálu vedly znalkyni k závěru, že sporný podpis s vyšší pravděpodobností není variantou pravého podpisu [jméno] [příjmení].

13. Provedení výslechu svědka – kupujícího [jméno] [příjmení] bylo soudem zamítnuto, neboť nemohl ničeho sdělit ke sporné skutečnosti, kdy v době údajného předání částky žalovaným žalobkyni či jejímu manželovi, se již na místě zrušené provozovny v [ulice] ulici nezdržoval.

14. Dle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Soud hodnotil shora uvedené skutečnosti ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru o důvodnosti žaloby. Předpokladem vzniku bezdůvodného obohacení je, že jeden subjekt získá majetkovou hodnotu na úkor jiného, v jehož majetkových poměrech se tato změna negativně projeví. V daném případě došlo k situaci, kdy žalovaný, zřejmě poměrně blízký přítel a obchodní partner žalobkyně a jejího manžela, měl na jejich žádost převzít od třetí osoby kupní cenu za prodaný hever. Soud uvěřil tvrzení svědka [příjmení], že s ohledem na uvedený vztah nebylo blíže domlouváno předání obnosu. Majetková sféra žalovaného se tak zvětšila o částku u 22 385 Kč, kdežto majetkové poměry žalobkyně se ztenčily o odpovídající částku (prodaný hever). Pokud žalovaný tvrdil, že předmětný obnos odevzdal manželu žalobkyně oproti podpisu Potvrzení, svědek [příjmení] toto popírá a stejně tak znalecký posudek neoznačuje (s vyšší pravděpodobností) podpis na Potvrzení za podpis svědka. Pokud svědek [příjmení] uvedl, že byl při předání částky přítomen, avšak stál 20 metrů od žalovaného a svědka [příjmení], pak lze jeho výpověď považovat za méně relevantní právě s ohledem na vzdálenost od ostatních osob. Důvěryhodnost svědka také podrývá skutečnost, že sdělil, že s žalovaným o své výpovědi předem (alespoň ohledně doby prodeje) hovořil. Obě strany uvedly, že žalovaný měl přístup k zařízení provozovny v [ulice] ulici (žalovaný uvedl, že zde našel příjmový pokladní doklad, tento předal kupujícímu [jméno] [příjmení]). To může odůvodnit otisk razítka [číslo] na Potvrzení. Žalovaný měnil svá tvrzení ohledně toho, zda věděl, že bude přebírat peníze (uvedl, že nevěděl, ale přitom měl připravené Potvrzení - původně uvedl, že pro kupujícího), dále ohledně toho, komu je měl předat (žalobkyni, posléze jejímu manželovi). Žalovaný se neshoduje se svědky ani ohledně průběhu prodeje heveru. V souhrnu tak soud jeho obranným tvrzením neuvěřil.

16. Předpokladem odpovědnosti za získaný majetkový prospěch, který se musí vydat, není protiprávní úkon obohaceného ani jeho zavinění, nýbrž objektivně vzniklý stav obohacení, k němuž došlo způsobem, který právní řád neuznává. V daném případě je zřejmé, že žalovaný měl předat kupní cenu heveru žalobkyni. Žalovaný namítá, že toto předání mu bylo potvrzeno manželem žalobkyně a otiskem jejího razítka. Skutečnost, že razítko žalobkyně používala i po ukončení své živnosti, dokládá fakturami na č.l. 40 a 41 spisu. Soud však tyto faktury hodnotí jako neúplné, kdy absentuje jakýkoli podpis (razítko) ze strany žalovaného, naopak má za nadbytečné uvedení razítka (bez podpisu či poznámky o převzetí apod.) žalobkyně. V daném případě tedy žalovaný vlastně ani netvrdí, že prostředky předal tomu, komu náleží. Žalovanému lze dát za pravdu, že z SMS konverzace neplyne žádná upomínka k úhradě žalované částky, avšak tato není relevantní z hlediska stran závazkového vztahu. Vzhledem k uvedenému tak má soud za to, že žalovaný neprokázal řádně předání kupní ceny žalobkyni, tedy se o tuto částku bezdůvodně obohatil a je povinen ji žalobkyni uhradit.

17. O výši úroku z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

18. S ohledem na zpětvzetí žaloby co do úroku z prodlení za den 13. 6. 2020 a souhlas žalovaného s tímto zpětvzetím, soud řízení částečně zastavil (ust. § 96 o.s.ř.).

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 39 020,22 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 142 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 385 Kč sestávající z částky 2 020 Kč za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 3 812,74 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 5. 2023 náhrada 1 277,61 Kč za 110 ujetých km v částce 877,61 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,3 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 19. 6. 2023 náhrada 1 277,61 Kč za 110 ujetých km v částce 877,61 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,3 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 11. 12. 2023 náhrada 1 257,52 Kč za 110 ujetých km v částce 857,52 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,3 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 692,74 Kč ve výši 5 185,48 Kč a dále zálohy na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku dle § 141 odst. 1 OSŘ v částce 8 000 Kč.

20. Výrok IV. je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., když soud hradil náklady znaleckého posudku ve výši 29 452 Kč (usnesení č.j. 35 C 191/2022-120), přičemž žalovaný uhradil již zálohu na posudek ve výši 8 000 Kč a žalobkyně uhrazenou zálohu ve výši 8 000 Kč uplatňuje na žalovaném v rámci náhrady nákladů řízení pod bodem 19 odůvodnění tohoto rozsudku.