35 C 44/2025

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Klikovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zvýšení výživného

I. Žalovaný je povinen přispívat žalobkyni na její výživu měsíčně částkou 3 100 Kč, splatnou vždy do 15. dne v měsíci předem, počínaje dnem 19. 11. 2024. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne 23. 10. 2018, č.j. , spisová značka, ve výroku

I.

II. Dluh na výživném za období od 19. 11. 2024 do 30. 6. 2025 ve výši 2 210 Kč je žalovaný povinen uhradit do 30 dnů od právní moci rozsudku.

III. Co do návrhu na zvýšení výživného o dalších 3 400 Kč měsíčně za dobu od 19. 11. 2024 se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou 9. 1. 2025 k Okresnímu soudu v , Anonymizováno, domáhala zvýšení výživného z 2 800 Kč na částku 6 500 Kč měsíčně s tím, že o výživném bylo naposledy rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, ze dne 23. 10. 2018, který nabyl právní moci 19. 12. 2018. Žalobkyně uvedla, že studuje střední odborné učiliště v , Anonymizováno, , obor ošetřovatelství, doložila přijetí na navazující studium Střední zdravotnické školy s možností složit maturitní zkoušku. Žalobkyně hradí denně jízdné (2 x 20 Kč) a obědy ve škole, kromě brýlí nemá žádné zvláštní výdaje a zdravotní potřeby. Školní pomůcky a učebnice stojí ročně cca 2 500 Kč. V době podání žaloby hradila autoškolu v částce 19 000 Kč. Žalobkyně sdělila, že otec hradí výživné nepravidelně, její výživu zajišťuje matka, žalobkyně se snaží pomáhat matce výdělky z příležitostných brigád.

2. Žalovaný žalobní tvrzení nesporoval, avšak uvedl, že není schopen hradit vyšší částku. Výživné pro žalobkyni za něj dosud hradili rodiče, sám je od ledna bez práce, nepobírá žádné dávky, resp. sehnal si brigádu v třídírně odpadních plastů, kam bude teprve nastupovat, z očekávaného výdělku 20 000 Kč hradí nájemné ve výši 17 000 Kč. Žije s družkou a společně se starají o jedno její a dvě společné nezletilé děti. Má potíže se zády, léčil se cca 2 roky, také jeho přítelkyně má zdravotní potíže a je vedena na úřadu práce. Ke své osobě dále žalovaný uvedl, že má základní vzdělání, řidičský průkaz skupiny B a oprávnění řídit vysokozdvižný vozík.

3. Z výpisu z centrální evidence obyvatel bylo zjištěno, že žalobkyně je dcerou žalovaného.

4. Z rozsudku Okresního soudu v , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, ze dne 23. 10. 2018 bylo zjištěno, že tehdy nezletilá žalobkyně byla v péči matky, výživné bylo rozsudkem zvýšeno z částky 2 000 Kč na částku 2 800 Kč, když žalobkyně byla žákyní základní školy. Oba rodiče měli v rozhodné době jednu další vyživovací povinnost.

5. Z potvrzení o studiu z 12. 2. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně je žákyní třetího ročníku , právnická osoba, , obor ošetřovatel. Z výpisu z DiPSy z 9. 2. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně měla zájem pokračovat ve studiu střední školy, maturitního oboru Sociální činnost; ze sjetiny portálu DiPSy na č.l. 46 pak plyne, že žalobkyně byla ke studiu přijata.

6. Z rodných listů na č.l. 47 až 49 soud zjistil, že žalovaný má s , jméno FO, dceru , jméno FO, a syna, Anonymizováno, , jméno FO, . Přítelkyně žalovaného má dále syna , jméno FO, ; žalovaný doplnil, že otec na nezl. , jméno FO, neplatí výživné, žalovaný se o něj stará od jeho dvou let.

7. Svědkyně , jméno FO, vypověděla, že je matkou žalobkyně, žijí ve společné domácnosti s manželem a druhou dcerou. Náklady žalobkyně rostou s jejím věkem, otec neplatí výživné, musím ho vždy vymáhat, nyní od října 2024 neuhradil nic a nad rámec výživného také nic neposkytuje. Pracuji jako OSVČ a můj měsíční čistý příjem činí asi 35 000 Kč, manžel má asi 40 000 Kč.

8. Ze zprávy Úřadu práce ČR č.j. , číslo, bylo zjištěno, že žalovaný nebyl ke dni podání zprávy (17. 4. 2025) veden v evidenci uchazečů o zaměstnání v , adresa, , jeho poslední evidence byla ukončena 21. 8. 2022. Soud dále vyžádal výpis volných pozic pro osoby se základním vzděláním a řidičským oprávněním, tento výpis úřad práce připojil na 39 stranách přílohy, a soud z něj zjistil pro žalovaného pracovní možnosti v oboru číšník, údržba budov, kompletační práce, operátor výroby, obsluha zařízení na zpracování kovů, asistent prodeje apod., s odměnou v rozmezí 20 800 Kč až 27 000 Kč měsíčně s tím, že nebral v potaz sezonní, fyzicky namáhavé práce na stavbě a práce, k jejichž výkonu byly požadovány netradiční dovednosti (např. čínský jazyk, znalost nepálské kuchyně, řidičský průkaz na autobus), průměrně se jednalo o částku 24 000 Kč.

9. Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o.z.“), lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti a možnosti a majetkové poměry povinného. Dle odst. 2 věty prvé při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dle ust. § 922 odst. 1 lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

10. Obecně platí, že rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek, přičemž nestanoví-li zákon jinak, změna rozsudku je přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů (§ 163 o. s. ř., § 923 odst. 1 o.z.). V daném případě se žalobkyně domáhala žalobou podanou (původně u místně nepříslušného) soudu dne 9. 1. 2025 zvýšení výživného od 19. 11. 2024 s tím, že studuje střední odborné učiliště a hodlá navázat studiem ukončeným maturitní zkouškou. Studium dalšího stupně školy (naposledy bylo o výživném rozhodováno, když žalobkyně byla žákyní 6. třídy) představuje změnu okolností odůvodněnou změnu poměrů oprávněného, lze tedy bez dalšího akceptovat zpětné zvýšení výživného ke dni 19. 11. 2024.

11. Co se týče žalobkyně, bylo třeba zohlednit, že ze žákyně základní školy se stala dospělá žena, nepochybně jí vzrostly náklady na základní životní potřeby i na studijní materiály v souvislosti s přípravou na přijímací zkoušky. Žalobkyně však neuváděla ke své osobě žádné zvláštní výdaje kromě brýlí, nevěnuje se žádným finančně náročným koníčkům a nemá zdravotní obtíže.

12. Co se týče žalovaného, žalovaný uvedl, že ze zdravotních důvodů nebyl po dobu dvou let zaměstnán, následně ukončila provoz společnost, pro kterou pracoval. Od posledního rozhodnutí žalovanému přibyla další vyživovací povinnost a stará se také o syna své přítelkyně, s kterými sdílí společnou domácnost. Výživné žalobkyni za něj hradili rodiče.

13. Soud při rozhodování o výši výživného vycházel dále z poměrů a výdělkových možností žalovaného. Žalovaný žije v nájmu se svou přítelkyní a třemi nezletilými dětmi, jeho příjem byl v době jednání soudu nulový, s tím, že bude nastupovat do třídírny odpadních plastů a brigádně by si měl přivydělat až 20 000 Kč. Má zdravotní obtíže se zády, základní vzdělání a řidičský průkaz.

14. Pro určení výše vyživovací povinnosti tedy soud považoval za zásadní majetkové poměry žalovaného, jakožto povinné osoby k hrazení výživného (u žalobkyně nebyly dány žádné zvláštní výdaje). Při stanovení konkrétní výše výživného se jako pomocné kritérium užívá tzv. dílová metoda, dle které povinné osobě náleží tři díly z jejího příjmu, každé vyživované osobě jeden díl, přičemž takto stanovená částka se upravuje zejména podle věku oprávněných osob, dalších majetkových hodnot povinné osoby a s přihlédnutím k individuálním okolnostem v každé věci. Žalovaný má v současné době tři vyživovací povinnosti a se svou přítelkyní se stará o jejího syna z předchozího vztahu. Žalovaný se na úhradě potřeb žalobkyně nad rámec placeného výživného nepodílí, nestýkají se spolu.

15. Okresní soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že potřebám žalobkyně a schopnostem a majetkovým poměrům žalovaného odpovídá částka 3 100 Kč měsíčně. Bylo přitom vycházeno (potencialita příjmů) z toho, že žalovaný by si mohl v pracovním poměru na plný úvazek vydělat cca 24 000 Kč (jedná se o tzv. hrubou mzdu), pokud by vykonával např. ve směnném provozu asistenta prodeje. Žalovaný je kromě bolestí zad zdravý, v produktivním věku, v nalezení vhodného zaměstnání mu v rozhodné době ničeho nebrání. Soud tedy při stanovený výše výživného vycházel z částky 20 000 Kč s mírnou korekcí zohledňující tři vyživovací povinnosti, při spodní hranici jeho možností s ohledem na další výše zmíněné okolnosti (žalovaný nebydlí ve vlastní nemovitosti, výživné je schopen hradit jen za pomoci rodiny, neboť byl delší dobu práce neschopný). Při použití výše zmíněné dílové metody odpovídá takto stanovenému příjmu žalovaného částka 3 100 Kč.

16. Soud tedy žalobě částečně vyhověl, když výživné zvýšil z částky 2 800 Kč na částku 3 100 Kč měsíčně. Výrokem II. dále rozhodl o splatnosti nedoplatku výživného (tj. poměrné zvýšení výživného za část měsíce listopadu a dalších 7 měsíců do doby rozhodnutí soudu x 300 Kč). Co do návrhu na zvýšení výživného o dalších 3 400 Kč měsíčně byla žaloba výrokem III. zamítnuta, neboť soud má za to, že takové zvýšení neumožňují poměry žalovaného a ani žalobkyně netvrdila žádné zvláště vysoké náklady. Naopak výdělkové poměry matky žalobkyně jsou velmi slušné.

17. Náklady řízení nebyly přiznány žádnému z účastníků, úspěch ve věci měl poměrně větší žalovaný, který však žádné náklady v řízení neuplatnil.