35 C 73/2026

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Klikovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 35 880 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 15 880 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 20. 9. 2024 do zaplacení zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 20. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 440,37 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 35 880 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. V žalobě uvedla, že žalovanému poskytla dne , datum, úvěr v celkové výši 20 000 Kč; jejím předmětem podnikání je poskytování spotřebitelských úvěrů prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, . Žalovaný měl online vyplnit své osobní údaje, potvrdit registraci a svou vůli být vázán smlouvou verifikačním SMS kódem a zaslat ověřovací platbu ve výši 1 Kč. Žalovaný se zavázal každý měsíc uhradit žalobkyni sjednaný úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny, úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Spláceno mělo být každý měsíc nejpozději 16. den. Jistinu úvěru nebo její část mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy Žalovaný však sjednané povinnosti neplnil, dostal se do prodlení s úhradou celého úvěru 20. 9. 2024, žalobkyně ke dni 19. 9. 2024 celý úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení celé zbývající části úvěru. Žalobkyně se domáhá zaplacení jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč, úroku ve výši 8 000 Kč a dále přiznání smluvní pokuty za období od 30. 9. 2024 do 19. 10. 2025 ve výši 7 880 Kč (0,1 % denně z dlužné částky). Součástí žaloby je také požadavek na přiznání zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil žádným způsobem.

3. Účastníci souhlasili s postupem dle § 115a o.s.ř., soud tedy věc rozhodl bez nařízení jednání, neboť listiny založené ve spise považoval za dostačující.

4. Žalobkyně prokazovala svá skutková tvrzení listinnými důkazy, a to smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , listinou - zesplatnění úvěru, kopiemi osobních dokladů žalovaného, výpisy z účtu žalovaného č. , IBAN, za období listopadu 2023 až dubna 2024, doklady - výpisy k vyplacení úvěru postupně ve výši 5 000 Kč dne 19. 4. 2024, ve výši 5 000 Kč dne 18. 4. 2024 a dalších 10 000 Kč dne 17. 4. 2024, a potvrzením o odeslání předžalobní výzvy. Z Přílohy č. , hodnota, ke Smlouvě o kontokorentním úvěru soud nezjistil pro své závěry ničeho podstatného.

5. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ust. § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 2993 obč. zákoníku plnila-li strana, aniž by byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

7. Z uvedených listin dospěl soud k závěru, že jednak byla zcela pominuta finanční situace žalovaného a ignorována pravidla posuzování úvěruschopnosti, jednak soudu předložené znění smlouvy není žalovaným podepsáno a z předložených listin není zřejmé ani to, že by žalovaný potvrdil souhlas se zněním konkrétní smluvní dokumentace verifikačním kódem a ověřovací platbou. Žalobkyně zcela přehlédla neschopnost žalovaného uhradit úvěr, jeho zadluženost a způsob hospodaření, kdy žalovaný vyšší částku než je jeho příjem během měsíce prosází, přičemž chybějící prostředky si následně půjčuje u různých společností. Přestože je tedy zaměstnán, na výpisu z účtu je viditelný příjem mezi 30 000 Kč až 40 000 Kč, žalovanému rozhodně jeho příjem nedostačuje k tomu, aby plnil své stávající závazky, natož závazky nové. Z předložených výpisů z účtu žalovaného je zřejmé, že žalovaný je zcela finančně nezodpovědný a nelze tedy očekávat, že by byl schopen hradit sjednaný (a poměrně vysoký) úrok ve výši 40 % měsíčně. Dle názoru soudu právě zde nastupuje důležitost profesionálního zhodnocení úvěruschopnosti věřitele (poskytovatele úvěru), který by měl identifikovat klienta, který není schopen dalšího zadlužení a z tohoto důvodu mu úvěr odepřít.

8. Pokud žalobkyně poskytla žalovanému plnění bez prokazatelně a řádně uzavřené smlouvy, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení, které je povinen žalobkyni vydat. Podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Ve smyslu ustanovení shora citovaného § 2993 občanského zákoníku bylo tedy žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni to, oč se plněním získaným bez právního důvodu obohatil. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že ve prospěch žalovaného bylo poskytnuto převodem na účet postupně 20 000 Kč. Ohledně této částky bylo proto žalobě vyhověno. Podle § 1970 občanského zákoníku byly žalobkyni přiznány také úroky z prodlení. Žalovaný se dostal do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení nejpozději den po uplynutí lhůty stanovené v oznámení žalobkyně o zesplatnění úvěru, které obsahuje výzvu k zaplacení dluhu. Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ohledně ostatních uplatněných nároků byla žaloba zamítnuta, neboť nebylo prokázáno řádné uzavření smlouvy, o kterou se tyto nároky opírají.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 440,37 Kč, přičemž tato částka představuje 11,48 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55,74 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 44,26 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 436 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 880 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.