Okresní soud v České Lípě · Rozsudek

36 C 108/2021

č. j. 36 C 108/2021-56

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-11-24 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSCL:2021:36.C.108.2021.3

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v České Lípě rozhodl ve prospěch žalobce o náhradě nákladů spojených s dopravou žalované do záchytné stanice za přítomnosti alkoholu v krvi. Soud uznal nárok na částky 494 Kč, 760 Kč, 494 Kč a 532 Kč, které vznikly při přepravě do zdravotnického zařízení. Náhrada byla doplněna úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a paušální náhradou nákladů řízení ve výši 500 Kč. Soud uložil žalované zaplatit soudní poplatek 1 000 Kč a vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Turaiovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 2 280 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2 280 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky 494 Kč od 13. 4. 2018, ve výši 9% ročně z částky 494 Kč od 13. 11. 2018 do zaplacení, ve výši 9,75% ročně z částky 760 Kč od 12. 1. 2019 do zaplacení, z částky 532 Kč od 31. 1. 2019 do zaplacení, na nákladech řízení částku 500 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit soudní poplatek 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Okresního soudu v České Lípě.

1. Žalobou v této věci, podanou dne 16. 3. 2021, domáhal se žalobce po žalované zaplacení částky 2 280 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že dne datum byla žalovaná v souladu s ust. § 89a a násl. zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen„ zákon č. 373/2011 Sb.“), převezena příslušníky Policie České republiky do protialkoholní a toxikomanické záchytné stanice (dále jen„ záchytná stanice“), nebo splňovala podmínky pro povinné umístění v záchytné stanici dle ust. § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. Žalovaná byla na záchytnou stanici předána téhož dne, což svým podpisem potvrdil lékař záchytné stanice. Převoz žalované do záchytné stanice si vyžádal jízdu služebního vozidla Policie ČR, registrační značka, kdy služební vozidlo najelo celkem 80 km. Náklady na použití předmětného služebního vozidla byly vyčísleny v souladu s ust. § 1 a § 4 v té době již neplatné vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 440/2016 Sb. na částku 494 Kč (vzhledem k tomu, že výsledkem případného nového vyčíslení nákladů dle tehdy skutečně platné a účinné vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 463/2017 Sb., by byla částka o 14 Kč vyšší, žalobce ponechává žalovanou částku ve výši původního vyčíslení, tedy ve výši pro žalovanou příznivější). Vzhledem k tomu, že u žalované byla prokázána přítomnost alkoholu v organismu, požaduje žalobce po žalované ve smyslu § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., náhradu nákladů ve výši 494 Kč, které byl nucen vynaložit na dopravu žalované do záchytné stanice. Žalované byla k uhrazení dlužné částky 494 Kč zaslána faktura číslo vystavená žalobcem dne 22. 3. 2018, se splatností dne 12. 4. 2018. Žalovaná si obsílku, která byla u poskytovatele poštovních služeb připravena k vyzvednutí dne 26. 3. 2018, nevyzvedla. Faktura byla následně dne 16. 4. 2018 doručena žalované prostřednictvím policejního orgánu, žalovaná však do dnešního dne ničeho nezaplatila. Vzhledem k marnému uplynutí stanoveného data splatnosti dlužné částky je prvním dnem prodlení žalované den 13. 4. 2018.

2. Z obdobného skutkového základu požaduje žalobce dále po žalované ve smyslu § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. náhradu nákladů celkem ve výši 760 Kč, které byl nucen vynaložit na dopravu žalované do záchytné stanice dne 6. 10. 2018, kdy v tomto případě si převoz do záchytné stanice vyžádal jízdu služebního vozidla Policie ČR, registrační značka v délce 112 km, přičemž náklady na použití předmětného služebního vozidla byly vyčísleny v souladu s ust. § 1 a § 4 tehdy platné vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 463/2017 Sb. na částku 760 Kč. Žalované byla k uhrazení dlužné částky 760 Kč zaslána faktura číslo vystavená žalobcem dne 19. 11. 2018, se splatností dne 10. 12. 2018. Obsílka byla žalované doručena prostřednictvím policejního orgánu dne 10. 1. 2019, žalovaná do dnešního dne ničeho nezaplatila. Vzhledem k tomu, že faktura byla žalované doručena po její splatnosti, dne 10. 1. 2019, vychází první den prodlení žalované s uhrazením dluhu na den 12. 1. 2019.

3. Z obdobného skutkového základu požaduje žalobce dále po žalované ve smyslu § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. náhradu nákladů celkem ve výši 494 Kč, které byl nucen vynaložit na dopravu žalované do záchytné stanice dne 8. 10. 2018, kdy v tomto případě si převoz do záchytné stanice vyžádal jízdu služebního vozidla Policie ČR, registrační značka v délce 80 km, přičemž náklady na použití předmětného služebního vozidla byly vyčísleny v souladu s ust. § 1 a § 4 v té době již neplatné vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 440/2016 Sb. na částku 494 Kč (vzhledem k tomu, že výsledkem případného nového vyčíslení nákladů dle tehdy skutečně platné a účinné vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 463/2017 Sb., by byla částka o 14 Kč vyšší, žalobce ponechává žalovanou částku ve výši původního vyčíslení, tedy ve výši pro žalovanou příznivější). Žalované byla k uhrazení dlužné částky 494 Kč zaslána faktura číslo vystavená žalobcem dne 22. 10. 2018, se splatností dne 12. 11. 2018. Žalovaná si obsílku, která byla u poskytovatele poštovních služeb připravena k vyzvednutí dne 24. 10. 2018, nevyzvedla. Faktura byla následně dne 13. 12. 2018 doručena žalované prostřednictvím policejního orgánu, žalovaná však do dnešního dne ničeho nezaplatila. Vzhledem k marnému uplynutí stanoveného data splatnosti dlužné částky je prvním dnem prodlení žalované den 13. 11. 2018.

4. Z obdobného skutkového základu požaduje žalobce dále po žalované ve smyslu § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. náhradu nákladů celkem ve výši 532 Kč, které byl nucen vynaložit na dopravu žalované do záchytné stanice dne 5. 1. 2019, kdy v tomto případě si převoz do záchytné stanice vyžádal jízdu služebního vozidla Policie ČR, registrační značka v délce 80 km, přičemž náklady na použití předmětného služebního vozidla byly vyčísleny v souladu s ust. § 1 a § 4 tehdy platné vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 333/2018 Sb. na částku 532 Kč. Žalované byla k uhrazení dlužné částky 760 Kč zaslána faktura číslo vystavená žalobcem dne 9. 1. 2019, se splatností dne 30. 1. 2019. Žalovaná si obsílku, která byla u poskytovatele poštovních služeb připravena k vyzvednutí dne 11. 1. 2019, nevyzvedla. Faktura byla následně dne 10. 2. 2019 doručena žalované prostřednictvím policejního orgánu, žalovaná však do dnešního dne ničeho nezaplatila. Vzhledem k marnému uplynutí stanoveného data splatnosti dlužné částky je prvním dnem prodlení žalované den 31. 1. 2019.

5. Stanovisko žalované k žalobě nebylo zjištěno, žalovaná vyjádření k žalobě nepodala, k ústnímu jednání konanému soudem k projednání žaloby se nedostavila, svou neúčast neomluvila, nepožádala o odročení jednání; žalobce se z neúčasti u jednání soudu omluvil a navrhl projednání věci ve své nepřítomnosti na podkladě dříve zaslaných listinných dokladů. Soud jednal a rozhodl ve věci samé v nepřítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), na podkladě důkazů doložených žalobcem.

6. Žalobě jako důvodné soud vyhověl. Listinnými doklady doloženými ve věci k důkazu žalobcem, a sice úředním záznamem Policie České republiky, stát. instituce, ÚO obec, ulice oddělení policie obec ze dne datum včetně rozhodnutí o eskortě žalované a záznamu o dechové zkoušce žalované z téhož dne, záznamem o předání žalované do protialkoholní a protitoxikomanické stanice Krajské nemocnice právnická osoba ze dne datum, vyčíslením nákladů na dopravu žalované do záchytné stanice ze dne 19. 3. 2018 na částku 494 Kč, a dále výzvou (fakturou) žalobce žalované k úhradě nákladů na dopravu do záchytné stanice ve výši 494 Kč včetně dokladu o jejím doručování (žalovaná zásilku převzala dne 16. 4. 2018); úředním záznamem Policie České republiky, stát. instituce, ÚO obec, ulice oddělení policie obec ze dne 7. 10. 2018, potvrzením o pobytu žalované na Záchytné stanici Krajské nemocnice právnická osoba vystaveným uvedeným zařízením dne 7. 10. 2018, včetně výsledku vstupního vyšetření na přítomnost alkoholu, vyčíslením nákladů na dopravu žalované do záchytné stanice ze dne 7. 10. 2018 na částku 760 Kč, a dále výzvou (fakturou) žalobce žalované k úhradě nákladů na dopravu do záchytné stanice ve výši 760 Kč včetně dokladu o jejím doručování (žalovaná zásilku převzala dne 10. 1. 2019); úředním záznamem Policie České republiky, stát. instituce, ÚO obec, ulice oddělení policie obec ze dne 9. 10. 2018 včetně rozhodnutí o eskortě žalované ze dne 8. 10. 2018 a záznamu o dechové zkoušce žalované ze dne 9. 10. 2018, záznamem o předání žalované do protialkoholní a protitoxikomanické stanice Krajské nemocnice právnická osoba ze dne 8. 10. 2018, vyčíslením nákladů na dopravu žalované do záchytné stanice ze dne 9. 10. 2018 na částku 494 Kč, a dále výzvou (fakturou) žalobce žalované k úhradě nákladů na dopravu do záchytné stanice ve výši 494 Kč včetně dokladu o jejím doručování (žalovaná zásilku převzala dne 15. 12. 2018); úředním záznamem Policie České republiky, stát. instituce, ÚO obec, ulice oddělení policie obec ze dne 7. 1. 2019 včetně rozhodnutí o eskortě žalované ze dne 5. 1. 2019, záznamem o předání žalované do protialkoholní a protitoxikomanické stanice Krajské nemocnice právnická osoba ze dne 5. 1. 2019, vyčíslením nákladů na dopravu žalované do záchytné stanice ze dne 7. 1. 2019 na částku 532 Kč, a dále výzvou (fakturou) žalobce žalované k úhradě nákladů na dopravu do záchytné stanice ve výši 532 Kč včetně dokladu o jejím doručování (žalovaná zásilku převzala dne 10. 2. 2019), má soud za prokázané, že žalovaná byla v okolnostech podle tvrzení žaloby čtyřikrát dopravena k hospitalizaci na záchytnou protialkoholní stanici Krajské nemocnice právnická osoba, náklady dopravy žalované do tohoto zařízení činily: dne 16. 3. 2018 částku 494 Kč, což odpovídá délce trasy mezi obec příjmení a město v obou směrech a spotřebě pohonných hmot spojených s použitím služebního vozidla výše uvedeného útvaru PČR (reg. zn. číslo číslo), dne 6. 10. 2018 částku 760 Kč, což odpovídá délce trasy mezi město příjmení a město v obou směrech a spotřebě pohonných hmot spojených s použitím služebního vozidla výše uvedeného útvaru PČR (reg. zn. číslo číslo), dne 8. 10. 2018 částku 494 Kč, což odpovídá délce trasy mezi město příjmení a město v obou směrech a spotřebě pohonných hmot spojených s použitím služebního vozidla výše uvedeného útvaru PČR (reg. zn. číslo číslo), a dále dne 5. 1. 2019 částku 532 Kč, což odpovídá délce trasy mezi město příjmení a město v obou směrech a spotřebě pohonných hmot spojených s použitím služebního vozidla výše uvedeného útvaru PČR (reg. zn. číslo číslo). Žalovaná byla žalobcem vyzvána k úhradě dlužných částek za dopravu do příslušného zdravotnickém zařízení, svůj dluh dosud neuhradila. Právní posouzení věci bylo provedeno podle § 89e zákona č. 373/2011 Sb., § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (úrok z prodlení), a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výše úroku). V daných případech byla zjištěna přítomnost alkoholu v těle žalované, proto je žalovaná povinna uhradit žalobci veškeré náklady spojené s přepravou do zdravotnického zařízení včetně zákonného úroku z prodlení.

7. Podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1, § 137, § 151 odst. 1, 3 o. s. ř., § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, byla žalovaná zavázána nahradit žalobci, ve věci procesně úspěšnému, náklady řízení, a to paušální náhradu hotových výdajů za zaslání čtyř faktur – výzev k plnění a podání žaloby, tedy celkem 500 Kč (5 x 100 Kč).

8. Podle § 1 písm. a), § 2 odst. 3, § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, uložil soud žalované povinnost uhradit soudní poplatek za žalobu, byl-li žalobce od soudních poplatků v tomto řízení osvobozen a v řízení byl procesně úspěšný, kdy v tomto důsledku přešla povinnost zaplatit soudní poplatek na žalovanou (žalovaná proti žalobci nemá právo na náhradu nákladů řízení a sama není od soudního poplatku v tomto řízení osvobozena), soudní poplatek činí podle příslušného sazebníku částku 1 000 Kč (položka č. 1 bod 1. písm. a) sazebníku). Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo uloženo jeho zaplacení. Proti tomuto rozsudku ve výroku I. není přípustné odvolání. (§ 202 odst. 2 o. s. ř.) Proti výroku II. tohoto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, písemně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.