36 C 127/2020

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr Alenou Turaiovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce a žalované , zastoupený advokátkou titul . jméno příjmení , sídlem adresa , proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalobce a žalované , zastoupená advokátkou titul . jméno příjmení , sídlem adresa , o vyklizení bytu

I. Žalovaná je povinna vyklidit byt [číslo] o velikosti 1+1, o celkové výměře 39,9 m2 s příslušenstvím, ve druhém podlaží domu [adresa] v [název ulice] [anonymizováno] v [obec], do 4 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 12 891 Kč do 2 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupkyně žalobce [titul]. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].

1. Žalobou v této věci, podanou dne [datum], domáhal se žalobce vyklizení žalované z bytu specifikovaného ve výroku I. tohoto rozhodnutí s následujícím tvrzením. Žalobce dne [datum] uzavřel„ Smlouvu o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu včetně nájmu družstevního bytu“ s Okresním stavebním bytovým družstvem [obec], [IČO], sídlem [adresa] (dále také jen: bytové družstvo, resp. družstvo), čímž nabyl podíl v tomto družstvu (dále také jen: družstevní podíl), s nímž je spojeno právo nájmu družstevního bytu [číslo] o velikosti 1+1 s příslušenstvím, o celkové výměře 39,9 m2, nacházejícího se ve 2. podlaží domu [adresa] v ul. [ulice] v [obec] (dále také jen: družstevní byt, resp. byt). Dne [datum] žalobce uzavřel s bytovým družstvem smlouvu o nájmu dotyčného bytu. Žalobce a žalovaná uzavřeli dne [datum] manželství, toto bylo rozvedeno rozsudkem [název soudu] [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], téhož dne pravomocným. Na popud žalované uzavřeli žalobce a žalovaná dne [datum] s bytovým družstvem„ Smlouvu o převodu družstevního podílu spojeného s členstvím v bytovém družstvu včetně nájmu družstevního bytu“, kdy tuto smlouvu vypracovalo bytové družstvo. Podle čl. II. této smlouvy žalobce jako převodce převedl na sebe a žalovanou jakožto (tehdy) manžele (svůj) družstevní podíl včetně práva na uzavření smlouvy o nájmu bytu, jakož i práva na výplatu přeplatků a povinnosti uhradit nedoplatky spojené s nájmem bytu a s tím spojenými službami, i když vznikly před uzavřením dané smlouvy. Dne [datum] bytové družstvo jako pronajímatel uzavřelo se žalobcem a žalovanou jako nájemci„ Smlouvu o nájmu družstevního bytu“, jehož předmětem byl daný byt, na dobu neurčitou.

2. Žalobce považuje výše uvedenou„ Smlouvu o převodu družstevního podílu spojeného s členstvím v bytovém družstvu včetně nájmu družstevního bytu“ ze dne [datum] za neplatnou, neboť on nabyl družstevní podíl v družstvu v roce [rok], tedy před uzavřením manželství se žalovanou, podle tehdy platné právní úpravy (§ 704 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen obč. zák.) uzavřením manželství účastníky vznikl jim společný nájem bytu manžely, ale nevzniklo jim společné členství v bytovém družstvu. Podle právní úpravy platné v době uzavření uvedené smlouvy ze dne [datum] (§ 739 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, dále jen z. o. k., § 708 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen o. z.) nevzniklo účastníkům společné členství v bytovém družstvu, pokud družstevní podíl nebyl součástí jejich společného jmění manželů (dále jen: SJM). Za tohoto stavu bylo jediným řešením, pokud účastníci chtěli družstevní podíl žalobce učinit součástí jejich SJM, uzavření smlouvy o rozšíření SJM (tzv. manželské smlouvy podle §§ 716, odst. 2, 717 o. z. formou veřejné listiny – notářského zápisu), což zde učiněno nebylo. Rovněž není možné, aby žalobce byl podle smlouvy současně jak převodce, tak nabyvatel předmětu převodu; § 600 z. o. k. stanoví, že člen družstva může svůj družstevní podíl převést buď na jiného člena družstva, nebo na nečlena družstva (tedy na osobu odlišnou od sebe).

3. Žalobce z uvedených důvodů proto prostřednictvím své právní zástupkyně dopisem ze dne 6. 2. 2020 vyzval žalovanou, aby byt vyklidila. Žalovaná prostřednictvím své právní zástupkyně na výzvu reagovala dopisem ze dne 27. 2. 2020, kde tvrdila, že došlo ke vzniku společného členství účastníků v bytovém družstvu. Uvedla konkrétně, že žalobce a žalovaná nabyli družstevní podíl do SJM vydržením, když oba po dobu tří let žili v přesvědčení, že dotyčný podíl mají v SJM, v tomto přesvědčení se podílu chopili a uplatňovali všechna práva a povinnosti spojené s členstvím v bytovém družstvu, včetně práva nájmu bytu. Vydržení práva je možné i na základě neplatného právního úkonu, jak dovodila judikatura v minulosti. Z. o. k. umožňuje nabýt družstevní podíl do spoluvlastnictví. Pokud účastníci nenabyli družstevní podíl do SJM, pak jej nabyli do (podílového) spoluvlastnictví.

4. Žalobce s uvedenou argumentací žalované nesouhlasil, dopisem ze dne 1. 6. 2020 ji vyzval znovu k vyklizení bytu. Nesouhlasil, že došlo k vydržení družstevního podílu do SJM, neboť podle § 1098 o. z. mezi manžely za trvání manželství vydržecí doba nepočne běžet ani neběží, není proto možné vydržení práva (mezi účastníky zde) za trvání (jejich) manželství, přičemž od rozvodu jejich manželství pravomocně ke dni 16. 11. 2017 tříletá vydržecí doba neuplynula (vztahováno ke dni 1. 6. 2020). Stanovy bytového družstva, účinné od 1. 1. 2014, v čl. 6 odst. 3 stanoví, že družstevní podíl nemůže být ve spoluvlastnictví, § 597 z. o. k.. připouští, aby stanovy družstva vyloučily vznik spoluvlastnictví k družstevnímu podílu, proto účastníci nemohli nabýt družstevní podíl (ani) do (podílového) spoluvlastnictví. S odkazem na § 770 o. z. žádal žalobce uložil žalované vyklidit předmětný byt do 15 dnů od právní moci rozsudku.

5. Žalovaná následně v řízení zde nesouhlasila se žalobou, žádala ji zamítnout s tím, že družstevní podíl nabyli ona a žalobce do SJM vydržením vůči bytovému družstvu, a to výkonem práv a povinností plynoucích z členství v bytovém družstvu. Smlouvu o převodu družstevního podílu uzavřeli žalobce a žalovaná jako manželé po vzájemné dohodě, žalobce nebyl žalovanou do ničeho nucen, sám projevil vážnou vůli, aby družstevní podíl nabyli do SJM. Smlouvu o převodu družstevního podílu vypracovalo pro daný účel bytové družstvo, při uzavření smlouvy byli žalobce a žalovaná několikrát ujišťováni pracovnicí jednající v té věci za družstvo, že daná právní forma, kdy podpisy účastníků (na smlouvě) byly ověřeny přímo družstvem, je pro převod družstevního podílu dostačující. Žalovaná neměla důvod pochybovat, že tomu tak není, pokud se jí dostalo ujištění tímto způsobem na tomto místě ze strany pracovnice bytového družstva. Dále byla žalovaná zapsána do seznamu členů družstva jako manželka žalobce. Téhož dne s nimi byla uzavřena nájemní smlouva k bytu. Žalovaná tak byla se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že jí a žalobci svědčí právní titul nabytí družstevního podílu do jejich SJM, se všemi zamýšlenými účinky (zápis do seznamu členů družstva, uzavření nájemní smlouvy k bytu). Od [datum] byla žalovaná v přesvědčení, že družstevní podíl nabyla se žalobcem do jejich SJM, chopila se všech práv a povinností spojených se členstvím v družstvu, a to jak individuálních ve vztahu k bytu, jehož nájem je spojen s daným družstevním podílem, tak společných pro všechny členy družstva, účastnila se členských schůzí bytového družstva, podílela se s žalobcem na úhradě služeb poskytovaných jim s nájmem bytu, byt společně se žalobcem rekonstruovali jak z prostředků žalované, tak ze společných prostředků jich obou, a rovněž za široké pomoci rodiny žalované. Tříletá vydržecí doba nutná pro vydržení práva uplynula již dne 28. 4. 2017, tedy ještě za trvání manželství žalobce a žalované. Žalovaná byla v dobré víře ohledně nabytí družstevního podílu do SJM účastníků do doby, než byla dopisem žalobce ze dne 6. 2. 2020 vyzvána k vyklizení bytu. Pokud jde o vydržení, jedná se zde podle žalované o společné vydržení práva manžely vůči bytovému družstvu, kdy sám žalobce byl po celou vydržecí dobu v přesvědčení, že družstevní podíl mají účastníci v SJM, za trvání manželství k tomu nic nenamítal, teprve po rozvodu manželství začal žalované právo na společné členství v družstvu upírat. Současné chování žalobce hodnotí žalovaná jako zcela amorální, když žalobce prokazatelně projevil vůli, aby družstevní podíl nabyli do SJM, byl s tím po celou dobu trvání manželství srozuměn, společně byt rekonstruovali a nyní se snaží využít omylu (v dřívějším přesvědčení, že podíl nabyli do SJM) a o družstevní podíl ji připravit.

6. Žalobce k argumentaci vydržení práva k družstevnímu podílu doplnil své vyjádření tak, že vydržecí doba zde nemohla počít běžet a neběžela mezi jím a žalovanou, dokud byli manželé, a nemohla běžet mezi jimi dvěma a družstvem, neboť smlouvou ze dne 28. 4. 2014 měl být převeden majetkový podíl mezi nimi dvěma (žalobcem a žalovanou), nikoli mezi družstvem a jimi dvěma či jedním z nich. Dále se žalobce ohradil proti tomu, že jedná v této věci amorálně, neboť družstevní podíl nabyl do svého výlučného vlastnictví od své matky před uzavřením manželství se žalovanou, jedná se tedy o majetek původem (jen) z jeho rodiny. K uzavření smlouvy o převodu podílu v družstvu přistoupil jen pro soustředěný nátlak žalované v tomto směru, který na něho ona vyvíjela.

7. Žalobě jako důvodné soud vyhověl. Skutkové okolnosti tvořící základ nároku uplatněného žalobcem byly mezi účastníky nesporné, soud k nim provedl dokazování listinami předloženými k důkazu žalobcem, podstatné pro rozhodnutí je zde právní hodnocení zjištěného skutkového stavu.

8. Soud má za zjištěné a prokázané, že účastníci byli manželé od [datum] do [datum] (k tomu proveden důkaz rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí]), žalobce nabyl družstevní podíl v bytovém družstvu, s nímž je spojeno právo nájmu družstevního bytu specifikovaného ve výroku I. tohoto rozhodnutí,„ Smlouvou o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu včetně nájmu družstevního bytu“ uzavřenou dne [datum] mezi jím jako nabyvatelem a jeho matkou [jméno] [celé jméno žalované] jako převodcem, téhož dne uzavřel žalobce jako nájemce s bytovým družstvem smlouvu o nájmu dotyčného družstevního bytu na dobu neurčitou (k tomu provedeny důkazy oběma smlouvami ze dne [datum]). Dne [datum] spolu uzavřeli účastníci„ Smlouvu o převodu družstevního podílu spojeného s členstvím v bytovém družstvu včetně nájmu družstevního bytu“, a to žalobce jako převodce a oba účastníci, tehdy manželé, jako nabyvatelé, jíž měl být převeden převodcem na nabyvatele družstevní podíl spojený s členstvím v bytovém družstvu, jak je upraveno ve stanovách bytového družstva, včetně práva nájmu družstevního bytu, práva na výplatu přeplatků i povinnost uhradit nedoplatky spojené s nájmem bytu a se službami spojenými s nájmem, i když vznikly před uzavřením této smlouvy (k tomu provedeny důkazy oběma smlouvami ze dne [datum]). Stanovy bytového družstva (Okresního bytového družstva [obec], [IČO]) ve znění účinném od 1. 1. 2014 (platné v tomto znění dosud), v čl. 6, bod 3 stanoví, že družstevní podíl nemůže být ve spoluvlastnictví (k tomu proveden důkaz podstatným obsahem stanov bytového družstva – čl. 6, bod 3). Žalobce dopisem své právní zástupkyně ze dne 6. 2. 2020 sdělil žalované, jaké aktuálně zastává právní hodnocení režimu členství v bytovém družstvu ve vztahu k oběma účastníkům, včetně právního režimu nájmu bytu, s nímž je členství v bytovém družstvu spojeno, uvědomil ji tím, že se považuje za výlučného člena bytového družstva a výlučného vlastníka podílu v družstvu, vyzval ji k vyjádření, v jaké lhůtě je ochotna předat mu byt s tím, že tento dopis je současně pojímán jako výzva k plnění podle § 142a o. s. ř. před podáním žaloby pro případ, že by mu žalovaná nesdělila k věci žádné stanovisko. Žalovaná na sdělení a výzvu k předání bytu reagovala nesouhlasně dopisem své právní zástupkyně ze dne 27. 2. 2020, v němž argumentovala, jak uvedeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí (vydržením práva, nabytím družstevního podílu oběma účastníky do SJM, příp. do podílového spoluvlastnictví, dobrou vírou svou i žalobce po dobu trvání jejich manželství, okolností účasti bytového družstva na vytvoření příslušných smluv o převodu družstevního podílu a o společném nájmu bytu). Dopisem ze dne 15. 9. 2020 sdělil žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně bytovému družstvu, že je veden předmětný spor o vyklizení bytu, když žalobce považuje smlouvu o převodu členského podílu v bytovém družstvu, kterou se žalovanou uzavřel dne 28. 4. 2014, za neplatnou. Bytové družstvo vyhotovilo ke dni 21. 12. 2020 písemné prohlášení (pro potřeby žalované, která jej předložila k důkazu v tomto řízení), kde uvedlo, že žalobce a žalovaná jsou společnými členy tohoto družstva od [datum] a od téhož dne jsou nájemci příslušného družstevního bytu. K uvedené korespondenci byly provedeny důkazy jednotlivými dopisy, příp. doklady o jejich podání k doručení poštou.

9. Soud se převážně ztotožňuje s právním hodnocením věci, jak je zde učinil žalobce během řízení i předtím. Má tedy za to, že žalobce nabyl podíl v bytovém družstvu podle § 230 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, v souladu se stanovami bytového družstva ke dni 8. 9. 2008, kdy na něj smlouvou převedla tento podíl jeho matka, převodem podílu v bytovém družstvu se stal žalobce členem bytového družstva, téhož dne mu smlouvou o nájmu bytu vzniklo právo nájmu příslušného (sporného) bytu, přičemž takto nabyl podíl, resp. členství v bytovém družstvu a právo nájmu bytu s tímto podílem spojeného výlučně – výlučnost nabytí práv plyne z předložených dokladů, když nebylo tvrzeno, prokázáno a nevyšlo v řízení najevo jinak, že tato práva nabyl žalobce společně s kýmkoli dalším (mimosmluvně).

10. Uzavřením manželství žalobce a žalované dne 10. 7. 2010 vznikl jim oběma k témuž dni společný nájem družstevního bytu podle § 704 odst. 1 obč. zák., nikoli společné členství v bytovém družstvu, když žalobce získal do výlučného vlastnictví podíl v bytovém družstvu a vzniklo mu právo na uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu před uzavřením manželství se žalovanou. Podíl v bytovém družstvu se nestal součástí SJM žalobce a žalované ani uzavřením jejich manželství za účinnosti obč. zák. (§§ 143 – 144 obč. zák.), ani za účinnosti o. z. (§ [číslo] odst. 2, §§ 708 – 709, 716 – 721 o. z.), neboť jej žalobce nabyl samostatně a výlučně pro sebe, dotyčný majetkový podíl se nestal součástí SJM v důsledku změny obecně závazných právních předpisů na něj se vztahujících (od 1. 1. 2014 účinný o. z., příp. z. o. k.) a nebyl platně převeden do SJM smlouvou, kterou by žalobce a žalovaná uzavřeli jako manželé podle § 716 a násl. o. z. a jíž by si ujednali manželský majetkový režim odlišný od režimu zákonného, kdy taková smlouva o změně zákonného režimu SJM vyžaduje formu veřejné listiny, jíž se rozumí notářský zápis (§ 716 odst. 2, § 567, § 3026 o. z.).

11. Manželé jsou ve smyslu § 559 o. z. omezeni ve volbě právního jednání, jímž sledují změnu zákonného režimu SJM, kdy jakékoliv ujednání o tom, které nenaplňuje znaky veřejné listiny, je neplatné. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Právní úprava smluvní modifikace zákonného režimu SJM vyžaduje formu veřejné listiny (a tato forma v posuzovaném případě naplněna nebyla, pokud smlouva o převodu družstevního podílu nebyla pořízena formou notářského zápisu), dále předpokládá obligatorní zápis smlouvy o úpravě zákonného režimu SJM do neveřejného seznamu (evidence listin o manželském majetkovém režimu), resp. do veřejného seznamu (seznam listin o manželském majetkovém režimu) na žádost obou manželů či je-li to ve smlouvě uvedeno (§ 721 o. z.), což sleduje, kromě úpravy vztahů mezi manžely samými, rovněž ochranu práv třetích osob v majetkových či závazkových vztazích vůči manželům.

12. Nedostatek zákonem stanovené formy veřejné listiny, tzn. notářského zápisu, zde působí absolutní neplatnost smlouvy uzavřené dne [datum] o převodu podílu v bytovém družstvu, s nímž je spojeno právo nájmu družstevního bytu, resp. právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu. Pokud nedošlo do 31. 12. 2013 způsobem stanoveným v obč. zák., příp. od 1. 1. 2014 dále způsobem stanoveným v o. z. k platnému ujednání účastníků o rozšíření jejich SJM o družstevní podíl, nestal se tento podíl součástí jejich SJM a bez této okolnosti, tj. nabytí podílu do SJM, jim pak nevzniklo ani společné členství v bytovém družstvu podle § 739 odst. 1 z. o. k., nehledě na smlouvu mezi nimi a bytovým družstvem ze dne [datum].

13. Právo společného nájmu družstevního bytu, vzniklé účastníkům dnem uzavření jejich manželství, bez vzniku společného členství v bytovém družstvu, trvalo i po 1. 1. 2014 (podle § 3074 o. z.), řídilo se od uvedené doby příslušnou úpravou o. z. (§ 708 a násl. o manželském majetkovém právu), přiměřeně rovněž z. o. k. (§ 741 odst. 1, § 747), po zániku manželství rozvodem ke dni [datum] se na případ zde uplatní úprava 769 o. z., když rozvodem manželství zaniklo právo společného nájmu bytu manželů (tuto okolnost soud vyhodnotil se zřetelem na § 3074 o. z., § 705 odst. 2 obč. zák. – právo společného nájmu družstevního bytu vzniklé uzavřením manželství bez vzniku společného členství manželů v bytovém družstvu před 1. 1. 2014, došlo-li k rozvodu manželství, zaniklo po 1. 1. 2014 podle právní úpravy platné v době vzniku tohoto práva ke dni rozvodu manželství), od rozvodu je žalobce (opět) výlučným nájemcem bytu. Účastníci jako manželé zde (ve smyslu úpravy o. z. pro bydlení po zániku manželství, účinné od 1. 1. 2014) neměli k bytu právo společné a současně stejné, nýbrž společné (po dobu trvání manželství), avšak nestejné, a to„ slabší“ na straně žalované, která se (nikdy) nestala vlastníkem družstevního podílu a členkou bytového družstva, právo společného nájmu bytu jí vzniklo jen uzavřením manželství se žalobcem a zaniklo se zánikem tohoto manželství. Podle § 769 o. z. má žalobce z pozice výlučného nájemce bytu právo žádat, aby žalovaná byt vyklidila, neboť jí k bytu již nesvědčí právo stejné či společné, na užívání bytu (dalším bydlení v něm) po rozvodu se spolu nedohodli. Nejde zde o případ podle § 770 o. z., jak na něj odkazoval žalobce, neboť žalobce má k bytu přímé právo závazkové, příp. věcné (je-li právo nájmu družstevního bytu součástí majetkového podílu v bytovém družstvu a žalobce vlastní podíl v družstvu).

14. Pokud jde o vydržení práva, jak jím argumentovala žalovaná v tom smyslu, že tímto způsobem nabyla ona či nabyli účastníci oba vlastnictví k družstevnímu podílu podle smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi nimi o převodu družstevního podílu ze žalobce na ně oba, a podle smlouvy, kterou téhož dne uzavřeli oni oba s bytovým družstvem o společném nájmu družstevního bytu, má soud shodně se žalobcem za to, že k vydržení práva nedošlo ani mezi účastníky navzájem, ani mezi jimi dvěma a bytovým družstvem. Nájemní právo k družstevnímu bytu je zde součástí práv a povinností plynoucích z vlastnictví družstevního podílu. Družstevní podíl zde byl smlouvou ze dne [datum] převáděn mezi žalobcem jako převodcem a oběma účastníky jako nabyvateli, nešlo o převod družstevního podílu mezi bytovým družstvem jako převodcem a účastníky jako nabyvateli, proto vydržení vlastnictví k takto převáděnému družstevního podílu je možné uvažovat jen ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou. Tito byli manželé do dne [datum], teprve ode dne následujícího mohla mezi nimi počít běžet vydržecí doba tří let, která pro účinky vydržení neuplynula, pokud žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne 6. 2. 2020 k odevzdání/vyklizení bytu a sdělil jí své právní hodnocení stavu této věci (vydržení nepočne běžet a neběží mezi manžely, pokud manželství trvá - § 1098 o. z.).

15. Vydržení práva společného nájmu bytu oběma účastníky vůči bytovému družstvu je v tomto případě vyloučeno, neboť právo nájmu předmětného bytu je zde součástí družstevního podílu, je takto převoditelné jen v rámci převodu tohoto podílu jako celku práv (a povinností), nikoli samostatně. Právo společného nájmu družstevního bytu zde nevzniklo v souvislosti s nabytím družstevního podílu do SJM účastníků, když nedošlo k nabytí tohoto podílu do SJM. Není možné nabýt právo společného nájmu družstevního bytu manžely vůči družstvu vydržením tak, že by bylo vydrženo jen právo nájmu bytu samostatně bez toho, že by tvořilo součást členských práv v družstvu. Podle § 988 odst. 1 o. z. může být předmětem držby právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon. Vlastním právním jednáním člena bytového družstva nelze převést jen jeho výlučné právo nájmu k družstevního bytu částečně ze sebe také na druhého manžela. Nelze-li převést právo nájmu družstevního bytu svědčící jen jednomu manželovi na oba manžele samostatným právním jednáním těchto osob, tj. manželů mezi sebou, nemůže být toto právo (společného nájmu družstevního bytu) předmětem držby a nelze jej vydržet (výkonem práva) vůči družstvu. Podíl v bytovém družstvu nemohli účastníci nabýt žádným způsobem do spoluvlastnictví (mimo režim SJM), pokud to stanovy bytového družstva zde výslovně vylučují (čl. 6 bod 3. stanov, § 597 z. o. k.).

16. Ohledně zachování dobrých mravů, kterým žalobce podle žalované v posuzované záležitosti nedostál, nezjistil soud z vyjádření obou účastníků při jednání okolnosti případu takové, pro něž by žaloba měla být zamítnuta nebo pro něž by povinnost žalované k vyklizení bytu měla být podmíněna zajištěním bytové náhrady či jinými opatřeními v její prospěch. Žalobce získal byt do nájmu jako součást družstevního podílu bezúplatným převodem od své matky. Žalovaná před navázáním vztahu se žalobcem, soužitím s ním a před uzavřením jejich manželství užívala jiný byt v nájmu. Nevyšlo najevo, že se žalovaná o získání předmětného družstevního bytu zasloužila materiálně, osobně či jinak. Došlo-li k investicím do bytu za trvání manželství účastníků, příp. předtím, a to konkrétně ze strany žalované či příslušníků její rodiny, jak tím žalovaná argumentovala, lze se příp. domáhat náhrady těchto investic v rámci majetkového vypořádání manželů po rozvodu. Nejde o skutečnosti významné potud, aby kvůli provedeným investicím žalované či společným investicím obou účastníků do majetkové hodnoty, o níž žalovaná věděla od počátku (nehledě na situaci po sjednání smluv dne [datum]), že byla žalobcem nabyta výlučně, bezúplatně od jeho blízké příbuzné, před vznikem majetkového společenství účastníků v manželství, byla žalovaná oproti žalobci zvýhodněna v užívání daného bytu po rozvodu jejich manželství, resp. v nynějším rozhodnutí o tom. Nevyšlo najevo, že se žalobce vůči žalované konkrétně ve věcech spojených s užíváním daného bytu, v bydlení či v manželství obecně zachoval způsobem, jímž hrubě porušil dobré mravy, či že je porušoval dlouhodobě a se závažnými důsledky pro žalovanou, že by z toho důvodu bylo přiměřené zachovat žalované možnost/právo bydlení v bytě i po rozvodu manželství. Oba účastníci jsou osoby v částečném invalidním důchodu, oba nadto pracují na částečný pracovní úvazek, jsou takto příjmově i jinak srovnatelně hmotně zabezpečeni (žádný z nich nevlastní významný majetek), žalovaná byť trpí vážným onemocněním, není jím v běžném životě dotčena natolik, že by nebyla schopna zajistit si samostatně jiné bydlení nejméně toho typu, jaké užívala před manželstvím se žalobcem.

17. Podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.) uložil soud žalované vyklidit daný byt ve lhůtě delší než 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, a sice do 4 měsíců, což jí podle názoru soudu dostačuje k zajištění jiného bydlení, jakož i k faktickému vyklizení sporného bytu.

18. Podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1, § 151 odst. 1, 2 o. s. ř., bylo žalované uloženo nahradit žalobci, ve věci procesně úspěšnému, náklady řízení sestávající z 2 000 Kč za soudní poplatek a z nákladů právního zastoupení žalobce advokátkou (5 x 1 500 Kč odměna, celkem 7 500 Kč, 5 x 300 Kč paušální náhrada věcných výdajů za 5 úkonů právní pomoci – příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva ke splnění povinnosti, žaloba, replika ze dne 8. 3. 2021, účast u jednání soudu dne 10. 3. 2021, tedy 1 500 Kč celkem, náhrada cestovních výdajů spojená s cestou advokátky k jednání soudu na trase [obec] – [obec] tam a zpět při její délce v jednom směru 107 km s použitím osobního motorového vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka] s průměrnou (kombinovanou) spotřebou 6 litrů /100 km s použitím paliva: motorová nafta, jejíž cena podle § 4 vyhlášky č. 589/2020 Sb. činí 27,20 Kč (průměrná cena za 1 litr pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věta třetí zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce), kdy cestovní výdaje činí 107 x 2 x 4,40 Kč základní náhrady za 1 km – celkem 941,60 Kč, dále 6: 100 x 27,20 x 107 x 2 náhrady za spotřebované pohonné hmoty – celkem 349,30 Kč, tedy cestovní výdaje úhrnem (zaokrouhleno na celé koruny) 1 291 Kč, náhrada za ztrátu pracovního času advokátky spojená s cestou na uvedené trase 3 hodiny, tedy 6 půlhodin x 100 Kč, celkem 600 Kč), přiznáno v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění - § 1, § 2, § 7 bod 4., § 8 odst. 1, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 13, § 14, náklady řízení ve výši úhrnem 12 891 Kč. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalované nahradit náklady řízení žalobci ve lhůtě 2 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí, čímž zohlednil přiměřeně její možnosti zaplatit je v rámci svých jiných výdajů a osobních, příjmových a majetkových poměrů.