Okresní soud v České Lípě · Rozsudek

36 C 27/2017

č. j. 36 C 27/2017-235

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-05-13 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSCL:2022:36.C.27.2017.11

Citované zákony (11)

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Turaiovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený obecným údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 36 305 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 17 857 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně za dobu od 1. 1. 2017 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu nároku na zaplacení částky 18 448 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 1. 1. 2017 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Soud přiznává znalci [celé jméno znalce], [IČO], doručovací adresa: [adresa znalce], náhradu ztráty pracovního času – 2 hod. po 250/ Kč/hod … 500 Kč, náhradu hotových výdajů - jízdné (náklady použití vlastního motorového vozidla na trase [obec] – [obec] tam a zpět dne 4. 5. 2022, automobil Suzuki [anonymizována dvě slova], reg. [anonymizováno]) … 383 Kč, náhradu celkem … 883 Kč.

V. Žalobce a žalovaný jsou povinni nahradit náklady řízení hrazené státem každý ve výši 6 899,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Okresního soudu v České Lípě.

1. Žalobou v této věci, podanou dne 1. 2. 2017, domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 36 305 Kč s příslušenstvím a uvedl k tomu, že je soukromý zemědělec a vlastník pozemků zapsaných v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova], kdy na části těchto pozemků se nacházejí honitby žalovaného, tyto pozemky byly poškozeny lesní zvěří, jedná se konkrétně o poškození půdních bloků [číslo] [číslo] vzniklé v době 17. 9. – 27. 9. 2016, kdy tuto škodu žalobce vyčíslil na 9 510 Kč, žalovaného ve smyslu § 55 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, informoval o vzniku škody způsobené zvěří a vyzval jej k uzavření dohody o náhradě škody, výzvu žalovaný (předseda mysliveckého spolku) převzal dne 6. 10. 2016, dále obdobně došlo k poškození půdních bloků [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [parcelní číslo] lesní zvěří v době 25. 9. – 7. 10. 2016, tuto škodu žalobce vyčíslil na 9 606 Kč, žalovaného o vzniku této škody informoval a vyzval jej k uzavření dohody o náhradě škody, výzvu žalovaný převzal dne 14. 10. 2016, dále došlo opět k poškození půdního bloku [číslo] lesní zvěří v době 14. 10. – 16. 10. 2016, tuto škodu žalobce vyčíslil na 6 015 Kč, žalovaného o vzniku této škody informoval a vyzval jej k uzavření dohody o náhradě škody, výzvu žalovaný převzal dne 3. 11. 2016 a dále došlo k poškození půdních bloků [číslo] [číslo] lesní zvěří v době 31. 10. – 11. 11. 2016, tuto škodu žalobce vyčíslil na 11 174 Kč, žalovaného o vzniku této škody informoval a vyzval jej k uzavření dohody o náhradě škody, výzvu žalovaný převzal dne 18. 11. 2016. Žalovaný na všechny uvedené výzvy reagoval dopisem z 1. 12. 2016 tak, že je ochoten na vlastní náklady na jaře provést úpravu poškozených míst, žalovaný toto nepřijal a trval na náhradě škody v penězích, k čemuž žalovanému poskytl lhůtu do 31. 12. 2016, na což žalovaný již nereagoval. S ohledem na prodlení žalovaného s náhradou škody žádal žalobce zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky 36 305 Kč za dobu od 1. 1. 2017 do zaplacení.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Namítal, že účastníci se dohodli na náhradě předmětné škody v červnu 2017, a to na náhradě v naturální formě, kdy žalovaný pro žalobce posekal, usušil a nechal slisovat do 30 balíků seno, které si žalobce odvezl, tímto byla dohoda o náhradě předmětné škody žalovaným bezezbytku splněna a žalovaný důvodně považoval věc za vyřízenou, nevěděl, že byla podána tato žaloba. Dále namítal, že žalobce vůči němu účelově uplatňuje poškození porostů lesní zvěří opakovaně, resp. že dřívější poškození neuplatnil, uplynula mu k tomu marně prekluzivní lhůta, škodu uplatnil až dodatečně a tvrdil, že k ní došlo později (to se týká konkrétně škody na půdním bloku [číslo] o němž v dokladu pro SZIF z 2. 8. 2016 žalobce uvedl, že byl poškozen prasaty, a žádal o povolení jej zmulčovat). Namítal, že žalobce hospodařil na daných pozemcích takovým způsobem, že zavdal zjevnou příčinu ke vzniku škody, když provedl v červnu 2016 senoseč, avšak posečenou travní hmotu nesklidil, nechal ji v následujících měsících na místě, nesklizená travní hmota zahnívala a přirozeně přilákala divočáky, kteří v takto tlející hmotě hledali potravu, teprve 23. 10. 2016 žalobce provedl úklid postižené plochy, návštěvy divočáků pak v podstatě ustaly, zvěř již pouze vyhledávala posklizňové zbytky. Žalobce tak nehospodařil s řádnou péčí, nepředcházel vzniku škod, naopak navodil situaci, v níž ke vzniku škody zákonitě došlo, nečinil ani jakákoli opatření k zabránění škodám. Žalovaný nechal v průběhu tohoto řízení vypracovat znalecký posudek na stanovení výše nákladů nutných pro nápravu předmětné škody na pozemcích způsobené zvěří, podle posudku znalce Ing. [jméno] [příjmení] činí tyto náklady 12 550 Kč, tuto částku považoval žalovaný za odpovídající vzniklé škodě a během řízení vyjádřil ochotu ji žalobci zaplatit, v závěru řízení navrhl žalobu zamítnout v plném rozsahu s důrazem na to, že odpovědnost uživatele honitby za škody způsobené zvěří je objektivní (za výsledek – vzniklou škodu), stíhá žalovaného bez zřetele na zavinění stavu věci (zda něco porušil či nikoli), soud by měl proto bazírovat na plnění povinností žalobcem, a provedení opatření z jeho strany k zabránění škod zvěří a řádné péči o stav pozemků (dodržení seče v termínech, včasné odklizení posečené trávy). Podle žalovaného je pochybná výše škody vzhledem k posouzení věci soudem ustanoveným znalcem, žalobce svůj požadavek značně nadhodnotil, nemůže žádat náhradu za dosev pozemků, neboť si k tomu nevyžádal souhlas, a tedy dosev nemohl provést.

3. Proti obraně žalovaného doplnil žalobce svá tvrzení tak, že v červnu 2017 mu p. [jméno] [příjmení] ponechal seno ze své louky, šlo tím o náhradu škody od prasat na pozemku [číslo] vzniklou před první sečí v roce 2016 (seno z této seče žalobce nemohl použít pro krmení dobytka, protože obsahovalo samou hlínu z rozrytí louky prasaty), jednalo se o 30 balíků sena, které si žalobce sklidil a slisoval sám, p. [příjmení]. [příjmení] trávu posekal a usušil. O mulčování pozemku žalobce požádal 29. 7. 2016 z důvodu, že při první seči tráva nešla sekat pro rozrytí prasaty. Mulčování měl provést žalovaný, který to žalobci přislíbil, pak to ale neprovedl, pozemek posekal žalobce sám, při sekání pozemek částečně srovnal, travní hmotu nahrabal, slisoval, louku převláčel, čímž došlo k narovnání pozemku po prorytí prasaty. Škody, které jsou předmětem žaloby, vznikly až po srovnání pozemků po první seči. Na louce netlelo žádné seno, na podzim žalobce provedl druhou seč. Žalobce nechal v průběhu řízení vypracovat znalecký posudek na stanovení výše škod způsobených prasetem divokým na posuzovaných pozemcích, podle posudku Ing. [jméno] [příjmení] činí posuzovaná škoda 36 278 Kč; tento znalec pro žalobce zpracoval předtím vyčíslení škod způsobených zvěří na dotčených pozemcích pro uplatnění náhrady škod, kdy žalobce v této věci vycházel od počátku z posouzení škody tímto znalcem.

4. Mezi účastníky nebylo sporné, které konkrétní pozemky žalobce byly poškozeny černou zvěří a týká se jich požadavek žalobce na náhradu škody (k tomu se shodně vyjádřili zástupci účastníků při jednání 6. 3. 2019). Žalovaný nečinil sporným, že žalobce vůči němu uplatnil požadavky na náhradu škody v konkrétní výši a za období vzniku jednotlivých škod, jak uvedeno výše, resp. v žalobě (byly k tomu provedeny důkazy kopiemi výzev k náhradě škody a vyčíslením nároků z 28. 9. 2016, 11. 10. 2016, 24. 10. 2016, 13. 11. 2016, vyjádřením žalovaného z 1. 12. 2016 k výzvám žalobce, předžalobní výzvou žalobce z 20. 12. 2016 – tyto již nejsou součástí rekonstruovaného soudního spisu poté, kdy původní spis nebyl vrácen znalcem [příjmení] [celé jméno znalce], což se týká i části fotodokumentace předložené účastníky a dokumentace vedené Policií ČR [obec] k hlášením žalobce o škodách způsobených zvěří; provedení těchto důkazů plyne z protokolu o jednání z 5. 4. 2019, resp. výslechu svědků z 6. 3. 2019). Nebyly mezi účastníky sporné tedy předmětné čtyři případy vzniku škod na pozemcích žalobce působením zvěře, místa a doba vzniku škod, žalovaný rovněž nečinil sporný rozsah poškozených částí jednotlivých půdních bloků (pozemků) z daných událostí. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce je vlastníkem poškozených pozemků, že tyto jsou evidovány z hlediska druhu pozemků jako trvalé travní porosty, že žalovaný je uživatelem honitby rozkládající se (mimo jiné oblasti) na dotyčných pozemcích žalobce (k tomu byly rovněž provedeny důkazy výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova], Smlouvou [číslo] o nájmu honitby [číslo] [obec], uzavřené dne 14. 5. 2013 mezi ČR – Státním pozemkovým úřadem a žalovaným, včetně mapové přílohy, sdělením ČR – SPÚ ze dne 14. 10. 2019 pro soud o uživateli honitby na území posuzovaných pozemků/půdních bloků, rozhodnutím ze dne 28. 3. 2003 o uznání Honitby [obec] [číslo] s tím souvisejícími doklady).

5. K okolnostem vzniku předmětné škody zvěří na pozemcích byli vyslechnuti svědkové (členové žalovaného mysliveckého spolku, otec žalobce [jméno] [celé jméno žalobce], znalec Ing. [jméno] [příjmení]) a jako účastník řízení předseda žalovaného mysliveckého spolku. Důkazy byly činěny fotodokumentací předloženou a pořízenou žalobcem (fotografie bez uvedení data, měly být pořízeny v druhé polovině září – říjnu 2016 – viz jednání 5. 4. 2019), fotodokumentací předloženou a pořízenou žalovaným (fotografie bloku [číslo] z 8. 8. 2016, 1. 9. 2016, 7. 10. 2016, 23. 10. 2016 – viz jednání 6. 3. 2019, 5. 4. 2019), fotodokumentací pořízenou Ing. I. [příjmení] (uložena na CD, použita v posudku tohoto znalce). K posouzení škod a stanovení výše náhrady za ni byly podány posudky znalci Ing. [jméno] [příjmení] (posudek [číslo] ze dne 26. 2. 2019), znalcem Ing. [jméno] [příjmení] (posudek [číslo] ze dne 3. 4. 2019), na zadání soudu znalcem [celé jméno znalce] (posudek [číslo] ze dne 30. 9. 2021), znalci Ing. [příjmení] a Ing. [celé jméno znalce] byli k posudkům vyslechnuti, znalec Ing. [jméno] byl dříve, než podal sám posudek (pro/na zadání žalobce), vyslechnut jako svědek, neboť osobně prohlédl pozemky v prvním a čtvrtém případě poškození zvěří. K okolnostem případu byly činěny důkazy listinami – dohodou o náhradě škody z 29. 2. 2016, výzvou k zaplacení škody z 10. 5. 2016, odpovědí na tuto výzvu zástupcem žalovaného z 23. 5. 2016, záznamem o dohodě mezi žalobcem a členem žalovaného mysliveckého spolku p. [příjmení] z května 2016, dopisy žalobce žalovanému z 4. 8. 2016 a 5. 9. 2016, potvrzením o oznámení žalobce na PČR z 1. 9. 2016 spolu s fotodokumentací PČR k tomu (tyto nejsou součástí rekonstruovaného soudního spisu – jejich provedení plyne z protokolu o jednání 5. 4. 2019), Souhlasným vyjádřením orgánu ochrany přírody/žádostí žalobce vůči SZIF (Státní zemědělský intervenční fond) ze dne 2. 8. 2016 o povolení mulčování půdního bloku [číslo] z důvodu„ na pozemku je přírodní biotop T1.1 a T1.5, pozemek je poškozen divokými prasaty, mulčování je šetrnější pro zachování porostu“.

6. Soud má za prokázané, že v roce 2016 konkrétně na půdním bloku [číslo] nebyla provedena první seč v obvyklé (agrotechnické) lhůtě, tj. květen – červenec, poté v červenci – srpnu zde byla posekána malá část – asi 4 řádky, částečně posekaná tráva zůstala nesklizená, seč (první a podle svědků též v tomto roce jediná) byla provedena až po 31. 8. 2016 v přesně nezjištěné době, seno na pozemku nebylo v plném rozsahu odklizeno ještě v říjnu – listopadu (plyne to fotodokumentace žalovaného z 8. 8. 2016, 1. 9. 2016, 7. 10. 2016, 23. 10. 2016, výpovědí předsedy spolku žalovaného a svědků: [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]). Žalobce měl zájem a úmysl provést mulčování tohoto pozemku, žádost o to předložil SZIF dne 2. 8. 2016 (plyne z dokladu), bylo jednáno mezi účastníky o tom, že mulčování by mohl provést člen žalovaného mysliveckého spolku, ale nedošlo k tomu, mulčování žalobce nezajistil sám jinak; potřebou zmulčování pozemku (nejvhodnější z hlediska stavu pozemku po rozrytí prasaty) a slibem, že to zajistí žalovaný, vysvětloval žalobce opakovaně, proč nebyl tento pozemek posečen až do konce léta či dále; žalobce uvedl, že pozemek posekal (toho roku poprvé) po 31. 8. 2016 v několika dnech, dne 1. 9. 2016 (rovněž) oznamoval na PČR škodu na pozemcích způsobenou zvěří.

7. Pokud jde o dohodu mezi účastníky o náhradě škod zvěří, nemá soud za prokázané, že dohodu uzavřeli s určitým obsahem a že byla žalovaným splněna právě ohledně zde posuzovaných škod – jejich písemná dohoda o náhradě škod z 29. 2. 2016 a doklady o komunikaci mezi nimi poté do května 2016 nemohly řešit škodu vzniklou (a zdokumentovanou) v září – listopadu 2016, tj. následně, a pokud jde o poskytnutí 30 balíků sena v červnu 2017 žalobci, nebylo s určitostí prokázáno, jakou konkrétní škodu toto plnění nahradilo – písemná dohoda k tomu nebyla doložena/uzavřena, plnění (za žalovaného) bylo poskytnuto s odstupem více než tři měsíce od uplatnění a vyčíslení předmětného nároku na náhradu škody, účastníci a svědkové se k tomuto plnění jako náhradě škody vyjádřili odlišně (např. svědek [příjmení]. [příjmení] uvedl shodně se žalobcem, že toto seno nahradilo škodu na pozemcích žalobce vzniklou v období do června 2016, nikoli pozdější).

8. Podle § 52 odst. 1 písm. b) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) uživatel honitby je povinen hradit škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř.

9. Podle § 53 zákona vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby.

10. Podle § 54 odst. zákona nehradí se škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách nesklizených v agrotechnických lhůtách a dále škody na zemědělských plodinách uskladněných na honebních pozemcích, pokud osoba, která plodiny uskladnila, neprovedla zároveň opatření za účelem účinné ochrany proti škodám působeným zvěří.

11. Podle § 2951 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

12. Podle § 2952 věta prvá o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

13. Podle § 2969 odst. 1 o. z. při učení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

14. Podle § 55 zákona nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla. Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni. Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu. Nárok na náhradu škody způsobené zvěří zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 až 3. [příjmení] z dohody uzavřené podle odstavce 3 rozhoduje soud.

15. Posudky podané na zadání účastníků znalcem Ing. J. [příjmení] a Ing. I. [příjmení] uvedly odlišné hodnocení výše škody způsobené zvěří na pozemcích žalobce, z čehož vyplynula nutnost revizního znaleckého posouzení věci na zadání soudu. Soudem ustanovený znalec Ing. M. [celé jméno znalce] se s věcí seznámil na podkladě soudního spisu (dokumentace ve spise), projednání s účastníky v místě, zjištěním stavu pozemků (bez detailní prohlídky – s ohledem na časový odstup současného posouzení od rozhodné doby), vyjádřil se k dříve podaným posudkům revizním způsobem a stanovil sám výši škody, resp. výši nákladů na odstranění následků škod. Posudek znalec stvrdil v rámci výslechu, vyjádřil se dodatečně k věcným a odborným připomínkám žalobce, jak je tento formuloval ve spolupráci se znalcem Ing. I. [příjmení] (spolupráce mezi nimi trvá již z předchozí doby, znalec Ing. [jméno] se takto vyjádřil v té souvislosti, že posuzované pozemky sám zná z dřívější doby, vyjádřil se mimo jiné uznale k péči žalobce o pozemky z hlediska řádného hospodaření, k provádění opatření proti škodám zvěří ve smyslu § 53 zákona o myslivosti aj.).

16. Posudek znalce [příjmení] [celé jméno znalce] splňuje požadavky soudu na nezávislé odborné posouzení věci. Znalec se vypořádal se zadáním náležitě, jeho závěry jsou odůvodněny přesvědčivě, přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž bylo třeba se vypořádat, respektoval, že má vycházet ze skutečností mezi stranami nesporných, včetně rozsahu a míry poškození pozemků dokumentovaných podklady předloženými účastníky, resp. převážně dokumentací pořízenou ke stavu pozemků v rozhodné době znalcem [příjmení] [příjmení], vyhodnotit příp. podíl žalobce na příčině vzniku škod. Znalec k hospodaření žalobce na posuzovaných pozemcích ověřil, že žalobce je zařazen do agroenviro hospodaření, na pozemky dostává dotace, je povinen dodržovat stanovené agrotechnické lhůty. Znalec v posudku uvedl, že pro danou honitbu (honitba [obec] [číslo]) není stanovena norma pro černou zvěř, tedy nelze nařídit nižší stavy této zvěře pomocí plánu lovu, je lovena na povolení ORP (obec s rozšířenou působností). K posouzení věci znalci [příjmení] [příjmení] a Ing. [příjmení] znalec [příjmení] [celé jméno znalce] poukázal, že k odstranění škod oba shodně navrhli smykování, ruční dosev porostu, náhradu za osivo (v rozdílné výši), vláčení lehkými branami, válení lučním válcem (v různé ceně pracovních operací, podle statistických nákladů – např. VÚZE – Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, ceny uvažovány podle typu použitého stroje). Podle Ing. [celé jméno znalce] je postup úpravy pozemků navržený Ing. [příjmení] nevhodný (vedl by k přílišnému utužení/uježdění pozemku), dosetí pozemku není podle Ing. [celé jméno znalce] nezbytné, protože porost rychle zregeneruje (dosev je nutný u poškození nad 50%, což není případ zde, kde je poškození převážně povrchové, jak dokumentují fotografie), jako nejvhodnější navrhl použití kladívkového mulčovače (zdůvodnil vhodnost – drtí nálety dřevin, likviduje nedopasky, krtince, urovná terén rozrytý od černé zvěře včetně prohlubní aj.), přičemž mulčování není povoleno u první seče pozemku v agroenviro hospodaření, výpočet nákladů úpravy povrchu pozemků tímto způsobem pak znalec vypočetl na 2 000 Kč/ha (zohledňuje náklady na pohonné hmoty, výkon a typ stroje). Škodu na porostech znalec stanovil na 7 500 Kč/ha, uvažuje přitom cenu výnosu ze sena na 6 000 Kč/ha ročně (náhradu za roční produkci sena z poškozených ploch za období druhé poloviny roku 2016 a první poloviny roku 2017), kdy podle něho takto kalkulovaná náhrada škody zahrnuje i dosetí extrémně poškozených ploch, uvažuje, že dotyčné pozemky jsou louky s běžným porostem, pro které je přirozená obnova během jednoho roku dostatečná. Znalec poukázal na skutečnost, že žalobce u půdního bloku [číslo] nesplnil agrotechnický termín pro sklizeň, když do 31. 7. 2016 neprovedl první seč ani pastvu (toto prokazuje protokol SZIF [číslo] 2016 ze dne 14. 11. 2016 o provedené kontrole vybraných pozemků žalobce), z toho důvodu nestanovil/nepřiznal náhradu škody za ztrátu produkce na tomto pozemku. Ve zbytku znalec provedl výpočet náhrady škody za urovnání poškozených ploch pozemků (jsou počítány z celé poškozené plochy pozemku) a za ztrátu produkce na zničené ploše pozemků (str. 8 - 9 posudku), celková škoda na pozemcích a úrodě (produkci sena) činí podle výpočtu znalce 9 858 Kč.

17. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] vytýkal posouzení věci Ing. [příjmení] nereálně vysoké náklady na náhradu urovnání poškozených ploch, nezohlednění porušení agrotechnické lhůty u bloku [číslo] kdy nesklizená travní hmota na louku vábí černou zvěř, přičemž nesklizení této hmoty nelze omlouvat rozrytím pozemku prasaty, problém bylo třeba řešit důsledně při prvním výskytu škod, posudek Ing. [příjmení] podle znalce Ing. [celé jméno znalce] výši škody značně nadhodnocuje. K posouzení věci Ing. [příjmení] znalec Ing. [celé jméno znalce] poukázal na to, že tento znalec rovněž zapochyboval o škodách na bloku [číslo] přesto použil plnou náhradu nákladů na jeho obnovu, nesouhlasil s jím užitou hodinovou sazbou pro výpočet náhrady škody, kdy za správné považuje výpočet stavět na rozsahu poškozené plochy, nikoli časových nárocích, jinak celkovou výši náhrady podle něho stanovil tento znalec reálně. Podle Ing. [celé jméno znalce] zasluhují řešení mezi zemědělci a myslivci škody způsobené lesní zvěří pouze významného rozsahu, když na řádně sklizených a udržovaných pozemcích bývají škody zanedbatelné, dodržování agrotechnických lhůt je pro výpočet škody zásadní, kvalita půdy nemá podstatný vliv na škody způsobené zvěří, když náklad na urovnání poškozeného povrchu je stejný u různých kvalit pozemků, v daném případě nešlo o poškození speciálního porostu travin, proto se použila průměrná náhrada za ztrátu produkce (na nízkou bonitu posuzovaných pozemků poukázal rovněž znalec Ing. [příjmení] – jde o pozemky v nejnižší V. třídě ochrany, s velmi nízkou produkční schopností). K připomínkám žalobce k posudku (připomínky formuloval pro žalobce znalec Ing. [jméno], jak plyne ze sdělení žalobce, resp. z obsahu a stylu připomínek) podal Ing. [celé jméno znalce] dodatečné vyjádření. Pokud jde o jím navržený způsob urovnání pozemků kladívkovým mulčovačem, jde o nejnákladnější způsob řešení, tedy z hlediska výše náhrady škody finančně nikoli podhodnocený (žalobce může použít i jiný způsob, využít vlastní mechanizaci, přičemž náklady nebudou vyšší než znalcem stanovené). K tomu soud poznamenává, že žalobce sám projevil jednoznačný zájem provést nápravu poškození pozemku právě zmulčováním jmenovitě u bloku [číslo]. K otázce dosevu poškozených či zničených míst má znalec za to, že je k tomu třeba souhlasu SZIF, bez něhož dosev provést nelze, a znalci takový souhlas nebyl doložen, dále se znalec blíže vyjádřil ke způsobu a nákladech možného dosevu, stanovil dodatečně náklady dosevu předmětných pozemků na 7 999 Kč (podrobnosti uvedeny ve vyjádření znalce z 25. 1. 2022); znalec poukázal na okolnost, že ze satelitních snímků daných pozemků jsou seznatelná místa po poškození černou zvěří, z čehož plyne, že dosévání poškozených míst žalobce v minulosti neprováděl, byť na náhradě za dosev zde žalobce, resp. znalec Ing. [jméno] v jeho prospěch, trvali. Posudek znalec Ing. [celé jméno znalce] stvrdil ústně při jednání dne 4. 5. 2022. K povolení dosevu na posuzovaných pozemcích následně žalobce předložil vyjádření SFIZ, podle něhož k dosevu se obstarává stanovisko orgánu ochrany přírody – žadatel by se o tom měl domluvit s příslušným pracovištěm Agentury ochrany přírody a krajiny.

18. Z dokazování provedeného v uvedeném rozsahu vzal soud za zjištěné a prokázané, že žalobce vůči žalovanému uplatnil nárok na náhradu škody způsobené lesní (černou) zvěří podle výše uvedené úpravy zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Škoda byla uplatněna za konkrétní dny září – listopadu 2016, celkem za 4 období, škoda na pozemcích byla zdokumentována žalobcem částečně osobně, částečně prostřednictvím Ing. I. [příjmení], který jakožto soudní znalec v příslušném oboru pro žalobce rovněž provedl vyčíslení škody, žalobce vyzval žalovaného k náhradě škody, požadoval náhradu v penězích, nepřijal žalovaným nabízenou náhradu naturální, podal následně žalobu o náhradu škody, vše při dodržení lhůt a podle úpravy stanovené § 55 zákona o myslivosti (do 20 dnů od vzniku jednotlivých škod žalobce vyčíslil jejich výši a vyzval žalovaného k jejich náhradě v penězích, tuto náhradu žalovaný odmítl dopisem z 1. 12. 2016, do tří měsíců poté žalobce uplatnil nárok na náhradu škody žalobou u soudu). Vzniklé škody z hlediska místa a rozsahu poškození pozemků černou zvěří žalovaný nečinil spornými, k poškození pozemků od zvěře v daných místech a čase tedy došlo. Pokud jde o poškození půdního bloku [číslo] plyne z dokazování, že byl poškozen (proryt prasaty) již dříve – v červnu – červenci 2016, či předtím v první polovině roku 2016 (účastníci řešili náhradu škod za poškození již/i z tohoto období – viz tvrzení žalobce, výpověď svědka J. [příjmení], žádost o povolení mulčování z konce července/počátku srpna 2016 – dokument SZIF), že škody na pozemcích žalobce působené zvěří řešili účastníci i v době ještě dříve (rok 2015 apod. – viz dohoda o náhradě škody z února 2016 a další doklady o komunikaci mezi účastníky na jaře toho roku). Na daném pozemku zůstala nesklizená travní hmota, částečně posečená a nesklizená, částečně neposečená nejméně do 31. 8. 2016 (k tomu viz protokol o kontrole SZIF na místě dne 31. 8. 2016 a pozdější ze dne 14. 11. 2016, výpovědi svědků), podle svého tvrzení žalobce pozemek poté v září posekal a travní hmotu odklidil a učinil tak znovu v říjnu 2016 (k tomu svědkové uvedli, že nesklizené balíky sena na tomto pozemku pozorovali ještě v říjnu – listopadu toho roku).

19. Pokud jde o opatření k zabránění vzniku škod zvěří (§ 53 zákona), žalovaný vytýkal žalobci pouze zmíněný stav neposečené a nesklizené trávy na půdním bloku [číslo] od léta do podzimu 2016, nikoli jiné nedostatky. Jiné nedostatky v hospodaření s pozemky nevyplývají ani z dokladů SZIF, které byly v řízení použity k důkazům, z výpovědi svědka/znalce Ing. I. [příjmení], jakož i z dokumentace jím pořízené plyne naopak kladné hodnocení péče žalobce o pozemky, konkrétně provedení řádného oplocení v místech, kde je povinné (pro pastvu dobytka), používání pachových ohradníků (dokumentována jako příklad je pachová ochrana na fotografii bloku [číslo]). Soud má za to, že v okolnostech případu lze mít za důkazně osvědčené, že žalobce opatření k zabránění vzniku škod zvěří ve vztahu k posuzovaným pozemkům nezanedbává, činí je přiměřeně. Soud neshledal důvod náhradu škody žalobci nepřiznat proto, že poškození pozemků zvěří zavinil výhradně sám – podíl žalobce na škodách byl zjištěn (a žalovaný ji namítal) jen u bloku [číslo] spočíval v zanedbání první seče a neodklizení travní hmoty trvajícím nejméně do počátku září 2016, což mělo vliv na stav pozemku a možnost získat kvalitní píci při druhé seči, přičemž tyto okolnosti zohlednil znalec Ing. [celé jméno znalce] adekvátně ve svém posouzení.

20. Žalobci soud přiznal náhradu škody způsobené zvěří podle posouzení věci znalcem Ing. [celé jméno znalce] ve výši celkem 17 857 Kč, což zahrnuje částku 9 858 Kč stanovenou posudkem znalce z 30. 9. 2021, tato je ve smyslu § 2951 odst. 1, § 2952, § 2969 odst. 1 o. z. náhradou ceny za úpravu poškozených ploch (vypočteno pro úpravu dotyčných pozemků mulčováním jako způsobem nejvhodnějším, resp. i nejnákladnějším) a náhradou za ztrátu sklizně (bez přiznání náhrady ztráty sklizně z bloku [číslo] kdy tuto ztrátu žalobce svým přístupem k věci zavinil, a to zanedbáním seče a úklidu travní hmoty v průběhu roku 2016, což ovlivnilo stav tohoto pozemku konkrétně v září toho roku a následně mohlo vyvolávat, resp. podle znalce nutně vyvolávalo zvýšený zájem černé zvěře o potravu v daných místech; k témuž: podle § 54 odst. 1 zákona se nehradí škody způsobené zvěří na plodinách nesklizených v agrotechnických lhůtách, což v daném případě platí o sklizni travní hmoty – sena při druhé možné seči, tj. v druhé polovině roku 2016, na daném pozemku; k tomu dále: byť bylo jednáno mezi účastníky a slíbeno žalobci, že mulčování pozemku zajistí žalovaný prostřednictvím svého člena či jiné technicky k tomu vybavené osoby, nestalo se to s ohledem na povahu dohody – ústního slibu závaznou povinností žalovaného, žalobce sám byl průběžně povinen zajistit splnění povinností ke stanoveným úkonům ohledně pozemků v závazných agrotechnických lhůtách, na jejichž dodržování dbají i státní orgány – SZIF apod.), a částku 7 999 Kč stanovenou doplňujícím vyjádřením znalce z 25. 1. 2022, kdy tato náleží na náklady dosevu poškozených či zničených ploch (dosev poškozených, resp. zcela zničených ploch doporučili všichni zúčastnění znalci, znalec Ing. [celé jméno znalce] náklady dosevu doplnil/stanovil po odborné disputaci mezi jím a znalcem Ing. [příjmení], žalobce k otázce dosevu pozemků doložil vyjádření SZIF, podle něho je potřebný nikoli souhlas, nýbrž vyjádření orgánu ochrany přírody k dosevu, a to z hlediska skladby osiva; dosetí porušeného pozemku k plné obnově jeho kvality se vzhledem k vyjádření znalců jeví jako ne-li vždy nutný, tak ovšem oprávněný požadavek v zájmu péče o maximálně dobrý stav pozemku s tím, že byť takto přiznané prostředky žalobce na daný účel nevyužije, je oprávněn k náhradě vzniklé škody je požadovat, proto mu náhradu na dosev soud přiznal). Ve zbylém rozsahu (rozdílu mezi požadovanými 36 305 Kč a přiznanými 17 857 Kč) soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Adekvátně prodlení žalovaného, který byl žalobcem vyzván k finanční náhradě škody do 31. 12. 2016, bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z dlužné částky za dobu od 1. 1. 2017 do zaplacení, podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

21. Podle výsledku řízení soud rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, kdy tuto nepřiznal žádnému z nich ze strany druhého, neboť byli vzhledem k předmětu sporu a svému (konečnému) stanovisku ve věci procesně zhruba stejné úspěšní (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Znalci [celé jméno znalce] soud přiznal znalečné (výrok IV. rozsudku), tj. náhradu ztráty pracovního času a cestovních výdajů spojených s jeho výslechem – stvrzením posudku při jednání dne 4. 5. 2022, a to podle § 31 odst. 1, 2, 4, 7 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, § 2, § 4, 15, 17 odst. 1 písm. h), i) vyhlášky č. 504/2020 Sb., o znalečném; náhrada za ztrátu času je požadována v přiměřeném rozsahu 2 hod. po 250 Kč/hod, odměna znalce za úkon nebyla účtována, cestovní výdaje znalec doložil příslušným TP k jím použitému vozidlu, tyto údaje vypočteny: 6,8 l (průměrná spotřeba daného typu vozidla): 100 x 44,62 Kč (cena paliva: motorová nafta, doloženo dokladem o nákupu ze 4. 5. 2022) x 63 x 2 km náhrady za spotřebované pohonné hmoty – 383 Kč.

22. Podle výsledku řízení soud rozhodl rovněž o náhradě nákladů, které v řízení nesl stát (§ 148 odst. 1 o. s. ř.) Náklady hrazené státem činí celkem 13 799 Kč a sestávají ze znalečného přiznaného v průběhu řízení Ing. I. [příjmení] ve výši 480 Kč, Ing. [příjmení] ve výši 2 136 Kč a Ing. M. [celé jméno znalce] ve výši 10 300 Kč a 883 Kč. Soud tyto náklady uložil k náhradě oběma účastníkům, každému v rozsahu jedné poloviny celkové výše, vzhledem k jejich úspěchu/neúspěchu ve věci samé.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.