36 C 308/2019

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Turaiovou ve věci zástavního věřitele: osobní údaje zástavního věřitele sídlem adresa žalobkyně , proti zástavnímu dlužníku: právnická osoba , IČO , sídlem adresa žalované , o nařízení soudního prodeje zástavy

I. K uspokojení pohledávky zástavního věřitele zajištěné zástavním právem zřízeným na základě rozhodnutí [anonymizováno] úřadu v [obec], sídlem [adresa žalobkyně], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], ve výši [částka] a nákladů tohoto soudního řízení se nařizuje prodej zástavy ve vlastnictví zástavního dlužníka: pozemků [parcelní číslo], orná půda, [parcelní číslo], orná půda, [parcelní číslo], ostatní plocha, p. [číslo] orná půda, [parcelní číslo], trvalý travní porost, [parcelní číslo], trvalý travní porost, vše v k. ú. [část obce], zapsaných v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce].

II. Zástavní dlužník je povinen zaplatit soudní poplatek za návrh v této věci ve výši 5 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Okresního soudu v České Lípě.

1. Návrhem v této věci, doručeným soudu dne [datum], domáhal se zástavní věřitel nařízení soudního prodeje zástavy k uspokojení své pohledávky, jak výše dané pohledávky, její zajištění zástavním právem a předmět zástavy specifikovány výrokem I. tohoto usnesení. Návrh je zdůvodněn tvrzením, že zástavní věřitel disponuje pohledávkou zajištěnou zástavním právem k zástavě, jejíž prodej je navrhován, čímž žalobce osvědčuje postavení zástavního věřitele. Ke dni vystavení rozhodnutí o zřízení zástavního práva k předmětným nemovitostem ve vlastnictví tehdejšího dlužníka zástavní věřitel evidoval vykonatelné platební výměry na daňové nedoplatky – pohledávky vůči dlužníku v celkové výši [částka], což dokládá rozhodnutí o zřízení zástavního práva [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Nedoplatky v uvedené výši byly dlužníkem následně uhrazeny jen částečně. Ke dni [datum] zástavní věřitel evidoval/eviduje vykonatelné pohledávky za dlužníkem [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO] (dále také/již jen: dlužník; pozn. soudu: uvedená společnost byla vymazána z obchodního rejstříku, a tedy zanikla ke dni [datum]), v celkové výši [částka], z toho pohledávky na daních činí [částka] a pohledávky na příslušenství daní činí [částka]. Pohledávky a jejich příslušenství byly přihlášeny do insolvenčního řízení vedeného u [název soudu] – [anonymizováno] v [obec] pod sp. zn. [spisová značka] ohledně dlužníka, zde byly v rámci přezkumného řízení zcela zjištěny. Pohledávky přihlášené jako zajištěné byly však převedeny mezi nezajištěné, a to z důvodu, že nemovitosti, které byly předmětem zajištění, se ke dni podání přihlášky pohledávek do insolvence dlužníka nacházely ve vlastnictví jiného subjektu – zástavního dlužníka, přičemž smlouvy, kterými byl tento majetek dlužníka převeden, nebyly shledány jako odporovatelné. Tento stav byl také uveden a potvrzen v konečné zprávě insolvenčního správce dlužníka s vyúčtováním odměny ze dne [datum]. Přihlášené daňové pohledávky zajištěné zástavním právem nebyly v rámci insolvenčního řízení dlužníka uspokojeny a jejich uspokojení lze dosáhnout v souladu s ustanovením § 311 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ze zajištění. Zástavní věřitel podáním předmětného návrhu zde uplatnil zákonné zástavní právo k nemovitým věcem, kdy toto zástavní právo převodem vlastnického práva k zástavě na další osobu nezaniká, nýbrž působí i proti pozdějšímu vlastníku zástavy, který má postavení zástavního dlužníka. Zástavní dlužník byl zástavním věřitelem vyzván k úhradě daňového nedoplatku zajištěného zástavním právem zřízeným k předmětným nemovitým věcem v jeho vlastnictví (zástavního dlužníka). Přes výzvu a jednání mezi zástavním dlužníkem a zástavním věřitelem k úhradě daňového nedoplatku nedošlo.

2. Stanovisko zástavního dlužníka k návrhu zde nebylo zjišťováno. Soud ve věci rozhodl bez projednání návrhu při ústním jednání v souladu s ust. § 356 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.), a to s ohledem na okolnost, že skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 věta první z. ř. s. byly ze strany zástavního věřitele doloženy listinami vydanými státními orgány.

3. Podle § 358 z. ř. s.: (1) Soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. (2) Pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě. (3) Podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy.

4. Soud zjistil v návrhu tvrzený skutkový stav věci z listinných dokladů předložených k důkazu zástavním věřitelem, kdy těmito listinnými doklady jsou: výpis s katastru nemovitostí, rozhodnutí o zřízení zástavního práva, dokumenty z insolvenčního řízení ohledně dlužníka – přihláška pohledávky/souboru pohledávek zástavního věřitele do insolvenčního řízení, konečná zpráva insolvenčního správce dlužníka, doklady o písemné komunikaci a ústním jednání mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem o uspokojení pohledávky zajištěné zástavním právem, předtím ohledně výmazu zástavního práva (žádost o výmaz a nevyhovění z důvodu trvající pohledávky).

5. Předloženými listinami má soud za osvědčené, že rozhodnutím o zřízení zástavního práva [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jež nabylo právní moci dne [datum], rozhodl zástavní věřitel (jeho organizační složka) jakožto správní orgán (správce daně) podle § 72 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a § 152 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2013, o zřízení zástavního práva k nemovitostem specifikovaným shora ve výroku I. tohoto rozhodnutí soudu, a to nemovitostem tehdy ve vlastnictví dlužníka ([právnická osoba], [IČO]) k zajištění svých pohledávek vůči dlužníku a jejich příslušenství v rozhodnutí blíže vymezených (celkem 23 pohledávek z titulu daně z přidané hodnoty, daně z příjmů fyzických osob, daně silniční, daně z příjmu právnických osob, vše podle rozhodnutí vydaných v období od [datum] do [datum], ukládajících zaplacení částek úhrnem ve výši [částka] na jistině). Vlastníkem nemovitostí, k nimž bylo uvedeným rozhodnutím zřízeno zástavní právo k zajištění pohledávek – daňových nedoplatků, se následně s účinností ke dni [datum] stal zástavní dlužník zde, který je jejich vlastníkem až dosud, což soud ověřil aktuálním nahlédnutím (dálkovým přístupem) do katastru nemovitostí ke dni vydání tohoto rozhodnutí, když zástavní věřitel vlastnictví zástavního dlužníka k nemovitostem sám doložil příslušným výpisem z katastru nemovitostí vystaveným ke dni [datum].

6. Zástavní věřitel uplatnil pohledávky, na jejichž zajištění bylo jeho vlastním rozhodnutím zřízeno zástavní právo k nemovitostem, k vymožení v rámci insolvenčního řízení dlužníka, kde nebyly uspokojeny ani z části z důvodu změny v osobě vlastníka nemovitostí a nemožnosti (nedostatku právního důvodu) uplatnit odporovatelnost k převodní smlouvě, podle níž zástavní věřitel jakožto současný vlastník nemovitosti od dlužníka nabyl. Po skončení insolvence dlužníka a po jeho zániku výmazem z obchodního rejstříku vedli zástavní dlužník a zástavní věřitel komunikaci, včetně (doložených) dvou ústních jednání, čímž nebylo dosaženo vyřešení mimosoudního uspokojení zajištěných pohledávek zástavního věřitele, jak výše uvedeno, dlužníkem na tyto pohledávky bylo plněno jen částečně, dosud jsou neuspokojeny podle tvrzení zástavního věřitele v rozsahu částky celkem [částka], když původní výše pohledávek, pro které je zřízeno zástavní právo zde, činila v úhrnu [částka] a jde se o skutečnost vykazatelnou obsahem rozhodnutí o zřízení zástavního práva, uvádějícím rovněž specifikaci jednotlivých dílčích pohledávek z jednotlivých titulů – platebních výměrů označených č. j., dnem vydání rozhodnutí a výší plnění jimi uloženého k zaplacení. Z dokladů o vyjednávání možnosti úhrady pohledávek zástavního věřitele zde zástavním dlužníkem, s přistoupením té okolnosti, že na předmětných nemovitostech je zřízeno rovněž soudcovské zástavní právo na zajištění pohledávek Okresní správy sociálního zabezpečení v [obec] jakožto dalšího zástavního věřitele, vyplynulo, že nynější zástavní dlužník neposkytl žádné plnění na úhradu předmětné zajištěné pohledávky zástavnímu věřiteli, tj. [anonymizováno] – [anonymizováno] úřadu pro [územní celek], je proto dán důvod vyhovět předmětnému návrhu rovněž z hlediska stanovení výše pohledávky, pro niž je nařizován soudní prodej zástavy, jak tuto výši tvrdí a doložil zástavní věřitel svým rozhodnutím [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a v rámci něho uvedenými platebními výměry tam specifikovanými.

7. Zástavní věřitel způsobem shora uvedeným doložil vznik své pohledávky vůči dlužníku, doložil, že k zajištění dané pohledávky bylo zřízeno zástavní právo k nemovitostem, kteréžto zástavní právo dosud nezaniklo (je nadále zapsáno v katastru nemovitostí), a že vlastníkem daných nemovitostí je zde uvedený zástavní dlužník. Soud návrhu jako důvodnému vyhověl podle úpravy dané 358 z. ř. s .

8. O nákladech tohoto řízení soud v tomto usnesení výslovně nerozhodl se zřetelem na specifičnost předmětného řízení danou úpravou § 358 z. ř. s. a s přihlédnutím k závěrům Ústavního soudu k této problematice uvedeným v jeho souvisejících nálezech, a to např. sp. zn. I. ÚS 2/14 ze dne 12. 8. 2014, sp. zn. III. ÚS 68/16 ze dne 10. 5. 2017, sp. zn. I. ÚS 2246/17 ze dne 31. 10. 2017 (podle uvedených nálezů je v souladu s požadavkem spravedlnosti, aby v případě vyhovění návrhu v řízení o nařízení soudního prodeje zástavy bylo rozhodnuto o nákladech dotyčného nalézacího řízení až v rámci vykonávacího řízení, tímto tedy až poté, kdy bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu).

9. Podle § 1, písm. a), § 2 odst. 3, § 4 odst. 1 písm. j), § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), uložil soud zástavnímu dlužníku povinnost uhradit soudní poplatek za návrh na zahájení tohoto řízení, je-li zástavní věřitel od soudních poplatků osvobozen (podle 11 odst. 2 písm. a) zákona) a v řízení byl procesně úspěšný, kdy v tomto důsledku přešla povinnost zaplatit soudní poplatek na zástavního dlužníka, soudní poplatek činí podle příslušného sazebníku částku 5 000 Kč (položka č. 4 bod 1. písm. a). Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo uloženo jeho zaplacení.