36 C 390/2021

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Turaiovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně fakticky bytem adresa žalovaného a žalobkyně , zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o výživné manželky

I. Žalovaný je povinen platit žalobkyni výživné manželky ve výši 50 000 Kč měsíčně, splatné vždy 20. dne kalendářního měsíce, počínaje od 19. 10. 2021 dále.

II. Dlužné výživné náležející za dobu od 19. 10. 2021 do 19. 4. 2023 ve výši celkem 850 000 Kč, jakož i běžné výživné, jehož splatnost nastane v době od vyhlášení tohoto rozhodnutí do dne jeho doručení žalovanému, je žalovaný povinen žalobkyni splácet spolu s běžným výživným počínaje třetím dnem od doručení tohoto rozhodnutí ve splátkách po 35 000 Kč měsíčně s tím, že nezaplacením kterékoli ze splátek řádně a včas stává se dluh splatným v celém rozsahu.

III. Žaloba se zamítá v rozsahu požadavku na výživné za dobu od 1. 10. 2021 do 18. 10. 2021.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 103 000 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám zástupkyně žalobkyně Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].

V. Žalovaný je povinen zaplatit soudní poplatek za žalobu ve výši 150 000 Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Okresního soudu v České Lípě.

1. Žalobou podanou dne 19. 10. 2021, ve znění doplňujícího podání ze dne 31. 10. 2022, domáhala se žalobkyně po žalovaném výživného manželky ve výši 50 000 Kč měsíčně za dobu od 1. 10. 2021 dále. Požadavek byl zdůvodněn tak, že žalobkyně a žalovaný jsou manželé od 12. 9. 2015, manželství je bezdětné, manželé bydleli zpočátku v [obec], poté v [obec] – [část obce], poté ve [příjmení] [jméno], kde měl žalovaný možnost pracovat, manželé vše v [obec] prodali a odstěhovali se do [anonymizováno], zde pobývali asi 3 měsíce, žalovaný tam nezískal zaměstnání, tak se vrátili zpět do ČR, neměli kde bydlet, proto se přistěhovali k sestře žalobkyně do [obec], zde bydleli asi měsíc a dne 26. 3. 2017 žalovaný zmizel, nedal žalobkyni vědět, kam odjel, nebyl k sehnání, nevěděla, kde se nachází, musela odejít bydlet do azylového domu v [obec], po půl roce si našla nájem bytu v [obec], poté odstěhovala do [anonymizováno], kde užívala v nájmu část rodinného domu za 16 000 Kč měsíčně, z důvodu nemoci pobývala určitou dobu v Psychiatrické nemocnici [obec]. Žalobkyně je nemocná, ze zdravotních důvodů nemůže být zaměstnána, nemá žádný výdělek, vyřizuje si invalidní důchod, pobírá sociální dávky od Úřadu práce, po celou dobu jí pomáhají její děti. Začátkem léta (2021) žalobkyně zjistila, že žalovaný bydlí v [obec], neví, kde pracuje, snad pro nějakou banku jako počítačový odborník. Po dobu jejich manželství žalovaný pracoval jako odborník v IT, měsíčně pobíral 120 000 Kč, dával jí měsíčně 50 000 Kč. Žalobkyně poukazovala na to, že ona má nárok na stejnou životní úroveň jako žalovaný, přičemž není schopna se sama živit. K výzvě soudu žalobkyně doplnila skutková tvrzení ohledně příjmů a výdělkových možností žalovaného tak, že žalovaný je OSVČ, vykonává podnikatelskou činnost pod [IČO], s místem podnikání [adresa], podniká v oboru informačních technologií, softwarového poradenství, zpracování dat a programování, konkrétně vykonává činnost označovanou jako [název] [jméno] [příjmení] [anonymizováno], již několik let na živnostenský list pro různé společnosti, své pracovní zkušenosti a dovednosti prezentuje na svém profilu na síti Linkedln, kde z informací zde uveřejněných žalobkyně zjistila, že měl být pracovně činný pro konkrétní subjekty ([právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], v průběhu řízení dále [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba]) v rozhodné době, tj. od října 2021 dále.

2. Stanovisko žalovaného k žalobě nebylo zjištěno, žalovaný vyjádření k žalobě nepodal, k ústnímu jednání konanému soudem k projednání žaloby se nedostavil, svou neúčast neomluvil, nepožádal o odročení jednání, soud jednal a rozhodl ve věci samé v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“). Žalobu žalovaný osobně převzal dne 29. 4. 2022 na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně].

3. Soud má za zjištěné a prokázané, že účastníci uzavřeli manželství dne 12. 9. 2015 (k tomu proveden důkaz oddacím listem), žalobkyně vyzvala žalovaného k poskytování výživného manželky 50 000 Kč měsíčně dopisem ze dne 20. 9. 2021 s uvedením podstatných okolností, a sice její opuštění žalovaným, údaj o jejím tehdejším bydlišti, stavu nemoci, osobní situaci – bydlení v nájmu, bez výdělku, s uvedením kontaktních údajů pro placení výživného s tím, že nebude-li jí poskytováno, podá soudní žalobu (k tomu proveden důkaz dopisem a dokladem o podání k doručení poštou doporučeně dne 29. 9. 2021, adresováno žalovanému na [ulice a číslo], [PSČ] [obec]). Žalobkyně bydlela v době podání žaloby v [anonymizováno], okres [okres], pobírala sociální dávky měsíčně 9 500 Kč doplatek na bydlení, 2 460 Kč příspěvek na živobytí, nyní bydlí v [obec], pobírá příspěvek/doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí, kdy výše dávek činila v roce 2022 úhrnem průběžně cca 10 000 – 12 000 Kč měsíčně (k tomu provedeny důkazy seznamem a rozpisem vyplacených dávek Úřadu práce, Kontaktní pracoviště [obec]), užívá v nájmu byt, za nějž hradí nájemné 9 127 Kč měsíčně (od října 2022), byla jí zamítnuta žádost o invalidní důchod pro nesplnění zákonných podmínek – placení odvodů na důchodové pojištění v nezbytném časovém rozsahu (k tomu proveden důkaz rozhodnutím ČSSZ ze dne 2. 11. 2022, nájemní smlouvou k bytu). Žalobkyně je dlouhodobě nemocná, byla uznána invalidní od 9. 9. 2021 podle posudku OSSZ Česká Lípa, předtím od února 2019 byla sledována a léčena pro neurologické a psychické potíže, prodělala zánět mozku (2019), naposledy pracovala na částečný úvazek v administrativě (2019), přechodně byla evidována na ÚP jako uchazeč o zaměstnání, je uznána neschopna práce ani za zvláště ulehčených podmínek, rodině bylo doporučeno podat žádost k soudu o omezení ve způsobilosti k právnímu jednání včetně nakládání s majetkem (hodnoceno lékařem psychologem v únoru, říjnu 2021), byla hospitalizována v Psychiatrické léčebně [obec] (srpen 2021), byla jí diagnostikována smíšená a jiná porucha osobnosti, doporučen nutný dozor a péče 24 hod. denně (vyjádření lékaře v prosinci 2021), je průběžně léčena ambulantně, užívá léky (důkazy k uvedenému provedeny lékařskými zprávami).

4. K ukončení soužití účastníků, ke svým osobním poměrům uvedla žalobkyně, že v roce 2017 manžel odešel ze společné domácnosti a přestal se ní udržovat kontakt. Ona nenavázala potom vztah s žádným jiným mužem jako s partnerem, pokud někde bydlela u jiných osob, pak to byli jedině přátelé. Má 4 děti a ty ji finančně podporují. V současné době bydlí sama. Pobírá sociální dávky, za ty hradí své bydlení. Naposledy pracovala při úklidu v kanceláři, bylo to za odměnu, pro jejího ubytovatele. V současné době je evidována na Úřadu práce, nepobírá hmotné zabezpečení nebo jinou sociální dávku uchazeče o zaměstnání. Odkázala na zdravotní dokumentaci, která dokládá, že není v současné době schopna se živit, stále se léčí, má požádáno o invalidní důchod, trpí lehkou demencí, stav se má podle vyjádření lékařů příp. i zhoršit až do stavu schizofrenie, resp. pro tyto potíže – schizofrenické už se léčí. Nemá žádný majetek, vybavení domácnosti jí pořídily děti za své prostředky, neměla sama, za co si je koupit. Nemá žádné úspory. Nehospodaří úplně sama, syn jí pomáhá, nespravuje svůj bankovní účet, spolupracuje v tom se synem. Nemá v současné době žádné konkrétní informace o majetkových poměrech žalovaného, naposledy v době jejich společného soužití ani ona, ani on neměli žádný hodnotný majetek, nevlastnili spolu žádné nemovitosti, ani motorová vozidla, žalovaný prodal byt, který zdědil po své matce, a z prostředků z tohoto prodeje měl uhradit nějaké své závazky. Naposledy byla žalobkyně v kontaktu se žalovaným, když ho v loňském roce potkala v obchodě, sdělovala mu, že probíhá toto řízení o výživném, on na to nijak nereagoval, kromě toho mu žalobkyně z telefonu svých synů poslala kopii předvolání k jednání v této věci se sdělením, že řízení probíhá, aby na to reagoval, žalobkyni je známo, že on se vyjádřil ve vztahu k ní tak, že ji nesnáší, její telefon si tzv. vyblokoval, takže ona s ním nemůže přímo komunikovat prostřednictvím svého telefonu, proto mu zprávy nebo něco podobného sděluje prostřednictvím svých dětí, příp. to sděluje jeho dceři [jméno].

5. Výpovědí sestry žalobkyně, [jméno] [příjmení], má soud za prokázané, že účastníci po návratu z [stát] [jméno] pobývali u ní, zhruba za 1 měsíc od návratu žalovaný žalobkyni opustil tak, že bez jakékoli informace odešel z domácnosti, nereagoval na kontakty po telefonu vůči žalobkyni či její sestře, za nějakou dobu se žalobkyně a on přece jenom po telefonu spojili a manžel jí řekl, že s ní už nechce být, ona se pak zhroutila, protože zůstala sama bez pomoci, bezradná. Žalobkyně u sestry pobyla asi 3 měsíce, pak si našla s dcerou ubytování v azylovém domě pro matky s dětmi na [obec], sestra se jí snažila najít nějaké bydlení v okrese [okres], nějakou práci tam, ale nepodařilo se to, proto byla žalobkyně ubytována v azylovém domě v okrese [obec], kde je příslušná podle svého bydliště. Dále byla sestra se žalobkyní v určitém kontaktu, ale ona už si pak věci zařizovala pomocí jiných osob. Svědkyni je známo z doslechu, že žalovaný po opuštění žalobkyně měl navázat důvěrné vztahy s jinými ženami.

6. K poměrům žalovaného má soud za zjištěné a prokázané, že fakticky nepobýval/-á a nepřebíral/-á poštu v místě svého hlášeného trvalého pobytu ([obec], okres [okres], jedná se o ohlašovnu obecního úřadu), převzal žalobu na adrese v [obec], [ulice a číslo] v dubnu 2022, později mu soudní zásilky tam zasílané již nebyly doručeny (nepřebíral, nebylo možné vhodit do schránky). V době šetření soudu (od prosince 2021 a dále) žalovaný nebyl evidován Úřadem práce v [obec] či na pobočce pro Hl. m. [část Prahy] sociální dávky, nebyl evidován jako OSVČ v [obec], nepobíral zde důchod ani nemocenské dávky (k tomu provedeny důkazy zprávami PČR [obec] a [stát. instituce] k pobytu žalovaného, Úřadu práce kontaktní pracoviště [obec] a Hl. m. [obec], OSSZ Česká Lípa), je oprávněn k výkonu živnosti ode dne 27. 9. 2010 pod [IČO] pro obory v širokém spektru (celkem 35 oborů), mimo jiné: poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály, na svém profilu na Linkedln uvádí dosažené vzdělání: střední průmyslová škola stavební, soukromá obchodně-podnikatelská a manažerská akademie, s. r. o., nepodal daňové přiznání za rok 2021 (k uvedenému provedeny důkazy veřejně dostupnými informacemi sítě Linkedln, výpisem z živnostenského rejstříku k žalovanému, sdělením Finančního úřadu pro [územní celek]).

7. K příjmům žalovaného z jeho samostatné výdělečné činnosti v oblasti IT za období od podání žaloby dále bylo zjištěno a soud má za prokázané, že vykonával práci pro [právnická osoba], [IČO], v době 1. 1. 2021 – 25. 3. 2021, za což mu bylo uhrazeno 76 500 Kč dne 10. 2. 2021, 90 000 Kč dne 9. 3. 2021, 81 000 Kč dne 9. 4. 2021, pro [právnická osoba], [IČO], v dubnu 2021, za což mu bylo uhrazeno 16 000 Kč, pro VSHosting, [IČO], v době 12. 4. – 31. 5. 2021, za což mu bylo uhrazeno 75 000 Kč v dubnu 2021 a 95 000 Kč v květnu 2021, pro [právnická osoba], [IČO], v době prosinec 2021 – únor 2022, za což mu bylo uhrazeno 409 200 Kč, pro [právnická osoba], [IČO], v březnu 2022, za což mu bylo uhrazeno 139 500 Kč, pro [právnická osoba], [IČO], za dobu 15. 3. – 10. 4. 2022, za což mu bylo uhrazeno 91 000 Kč, pro [právnická osoba], [IČO], v období duben - prosinec 2022, za což mu bylo uhrazeno 1 146 000 Kč, leden – únor 2023, za což mu bylo uhrazeno 154 000 Kč; v době podání zprávy dne 5. 3. 2023 byl pro uvedenou společnost nadále pracovně činný (k uvedenému provedeny důkazy zprávami jednotlivých společností a výpisy z bankovních účtů, na něž byly odměny pro žalovaného poukazovány).

8. Podle § 691 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.): (1) Nemají-li manželé rodinnou domácnost, nese každý z nich náklady své domácnosti; to je nezbavuje povinnosti navzájem si pomáhat a podporovat se. (2) Žije-li s jedním z manželů společné dítě manželů, vůči kterému mají oba vyživovací povinnost, popřípadě nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a které je svěřeno do péče manželů nebo jednoho z nich, a druhý manžel opustí rodinnou domácnost, aniž k tomu má důvod zvláštního zřetele hodný, a odmítá se vrátit, je tento manžel povinen přispívat i na náklady rodinné domácnosti. Důvod opuštění rodinné domácnosti, popřípadě důvod odmítání návratu, posoudí soud podle zásad slušnosti a dobrých mravů.

9. Podle § 697 o. z.: (1) Manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. (2) Pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.

10. Žalobě jako důvodné soud zásadně vyhověl. Žalobkyně požadovala výživné manželky od žalovaného za dobu, kdy jejich manželství dosud trvá, avšak nežijí spolu jako manželé, tj. mimo jiné nesdílejí společnou domácnost a společně nehospodaří, nebyl podán návrh na rozvod manželství. Faktické soužití účastníků v manželství zaniklo odchodem žalovaného ze společné domácnosti v roce 2017 bez vysvětlení, od té doby až dosud účastníci soužití neobnovili, z nahodilé komunikace mezi žalobkyní, příp. jejími příbuznými a žalovaným plyne, že žalovaný ztratil o žalobkyni a o soužití s ní zájem, aniž se žalobkyně vůči němu projevila jakkoli závadně a příp. zapříčinila takový postoj ke společnému soužití. Žalobkyně požadovaným výživným sledovala vyrovnání své hmotné životní úrovně na úroveň žalovaného s tím, že toto vyrovnání jí náleží a má být žalovaným poskytováno. Její požadavek soud vyhodnotil jednak podle § 691 o. z., upravujícího nárok na příspěvek na náklady rodinné domácnosti, z níž druhý z manželů odešel/opustil domácnost za trvání manželství, jednak jako nárok na výživné mezi manžely podle § 697 o. z.

11. Celkové majetkové poměry účastníků nebyly v plném rozsahu zjištěny jmenovitě na straně žalovaného, soud vychází ze zjištěných příjmů jich obou (viz odst. 3., 7. odůvodnění), ze zjištěných výdajů a potřeb žalobkyně (viz odst. 3., 4. odůvodnění). Za období leden 2021 – únor 2023 (26 měsíců) byly zjištěny příjmy žalovaného z výdělečné činnosti ve výši úhrnem 2 373 200 Kč, z čehož lze vyvodit průměrný příjem 91 277 Kč měsíčně, přičemž s přihlédnutím k tomu, že nebyly zjištěny příjmy konkrétně za období červen – listopad 2021, lze vyvodit z uvedeného úhrnu příjmů za dané období mimo neprověřených 6 měsíců (tedy za 18 prověřených měsíců) jeho průměrný příjem 131 844 Kč; k tomu se vyjádřila také zástupkyně žalobkyně v závěrečném shrnutí s tím, že zjištěné příjmy žalobce podle značení a datace faktur vystavených k jeho odměnám za práci odpovídají jen zhruba polovině provedených zakázek, tedy je namístě úvaha, že jeho faktické příjmy byly ještě významně vyšší, než bylo v tomto řízení zjištěno. Žalobkyně má za období od října 2021 až dosud příjmy jen ze sociálních dávek, které dostačují nanejvýš na hrazení nákladů jejího bydlení, kdy nadto je finančně podporována svými dětmi. Žalobkyně je vzhledem k trvalým vážným zdravotním obtížím, prokázaným za dobu nejméně od roku 2019 až dosud, neschopna výdělečné činnosti, průběžně se léčí, její zdravotní stav podle hodnocení lékaře vyžaduje stálou přítomnost pečující/pomáhající osoby, do budoucna nelze předpokládat významné zlepšení, nýbrž trvající či zhoršující se obtíže, žalobkyně je uznána invalidní od září 2021, dosud jí nebyl přiznán invalidní důchod pro nesplnění pojistné doby. Žalobkyně nevlastní žádný hodnotný majetek, nemá úspory, své příjmy spravuje s pomocí syna, lékaři doporučují soudní posouzení její způsobilosti k právnímu jednání. Movitý či nemovitý majetek žalovaného nebyl zjištěn, podle informací žalobkyni naposledy známých takový majetek nevlastnil, obdobně nebyly zjištěny žádné závazky žalovaného. Nebyl zjištěn žádný společný majetek či společné závazky účastníků.

12. Řízení o výživném (mezi manžely či mezi jinými osobami) nemá/nemůže mít podobu přesného vyúčtování příjmů, výdajů, majetkových hodnot, hospodaření apod. na straně (potenciálně) osoby oprávněné a osoby povinné. Manželé mají mít zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň (§ 697 odst. 1 o. z.), je třeba přihlédnout k jejich celkovým majetkovým poměrům, resp. aktuální majetkové situaci na straně každého z nich, včetně jejich faktického přístupu k majetku a konkrétního užívání/využívání tohoto majetku, vyhodnotit jejich výdělkové/příjmové schopnosti a možnosti (§ 913 o. z.), zaměřit se na podstatné prvky či okolnosti, nikoli na věci podružné.

13. Podstatné pro posouzení věci, jmenovitě pro vyrovnání významné příjmové disproporce, z jaké vychází žalobkyně, jsou příjmy účastníků jednotlivě za sledované období, tj. za dobu od října 2021 (podání žaloby a požadavek na výživné) dále. Ze zjištění o příjmech obou účastníků a stavu bankovních účtů, na něž je žalovanému poukazována odměna za pracovní činnost, pak plyne, že příjmy žalovaného byly prokázány za měsíce, v nichž byl fakticky pracovně činný, ve výši kolem 131 844 Kč, kdežto žalobkyně pobírala sociální dávky ve výši kolem 10 000 – 12 000 Kč měsíčně, čemuž pak odpovídá závěr o zásadní důvodnosti požadavku na vyrovnání hmotné, resp. kulturní úrovně účastníků jako manželů tak, že žalovaný je povinen poskytovat žalobkyni výživné v požadované výši 50 000 Kč, takto ve výši méně než činí polovina příjmů žalovaného za dané období. Z výsledků dokazování plyne, že výdělečný potenciál žalovaného za prověřované období (2021 – 2023), i předtím či poté, a z toho plynoucí průběžný dlouhodobý příjem je evidentně násobně vyšší než příjmový potenciál žalobkyně, která v zásadě přestala být schopna vlastní výdělečné činnosti a stala se osobou odkázanou na sociální dávky, nebylo-li by zde trvající manželství se žalovaným a z toho vzniklé a trvající povinnosti a práva mezi nimi jakožto manžely, včetně vzájemné vyživovací povinnosti (§ 697 o. z.), resp. povinnosti navzájem si pomáhat a podporovat se i za stavu, kdy jako manželé nemají/nevedou společnou domácnost (§ 691 o. z.). Mravní okolnosti případu zjistil soud takové, že se vůči obecně přijímaným/požadovaným dobrým mravům neprovinila žalobkyně, nýbrž závadně se zachoval žalovaný, pokud opustil společnou domácnost bez dalšího, své jednání vysvětlil (pouze) tak, že žalobkyni nesnáší, dále se nezajímal ani o její osobní situaci včetně zdraví, ani o její materiální zabezpečení, ačkoli byl žalobkyní informován a vyzván k hmotnému podporování/poskytování výživného a byl konfrontován s jejím požadavkem uplatněným v této věci po doručení žaloby. Projevil tedy hrubý nezájem o manželku ve více ohledech, včetně zajištění jejích hmotných potřeb, a neodpovědnost za veškeré existující vazby, tj. závazky dané právním stavem manželství.

22. Shrnuto, příjmové, potažmo majetkové poměry žalobkyně a žalovaného v období, za něž zde žalobkyně požadovala od žalovaného plnění z titulu vyrovnání jejich hmotné a kulturní úrovně jakožto manželů, odůvodňují podle skutkových zjištění a právních hodnocení věci soudem vyhovění žalobě. Žalovanému bylo uloženo platit žalobkyni pravidelné výživné od 19. 10. 2021 ve výši 50 000 Kč měsíčně a doplatit jí dluh na výživném za dobu od 19. 10. 2021 do 19. 4. 2023 ve výši 850 000 Kč (50 000 Kč x 17 měsíců, za něž je výživné již splatné vzhledem ke dni splatnosti a dni vyhlášení rozsudku), a to podle § 921 o. z. (pravidelné výživné), podle § 160, § 162 (dlužné výživné), dlužné výživné v přiměřených splátkách, které je žalovaný povinen provádět spolu s platbami běžného výživného, tedy vždy 20. dne kalendářního měsíce, počínaje třetím dnem od doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. Splátky výživného náležejícího za dobu od 19. 10. 2021 do 19. 4. 2023 byly žalovanému stanoveny s přihlédnutím k jeho možnostem uhradit dluh na výživném za předchozí dobu, daným výší jeho zjištěného/do budoucna odhadovaného příjmu podnikání, a současně s přihlédnutím k oprávněným potřebám žalobkyně, pod ztrátou výhody splátek v případě neplacení splátek řádně a včas. Předmětný rozsudek je ve výrocích I., II. předběžně vykonatelný, tedy lhůta k plnění běží již od doručení jeho písemného vyhotovení, nikoli až od právní moci rozsudku. Žaloba byla zamítnuta v rozsahu požadavku na výživné za dobu předcházející žalobě, tj. do 18. 10. 2023 včetně, se zřetelem na § 922 odst. 1 o. z. (mimo výživné pro dítě lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení).

23. Podle § 142, § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo nahradit žalobkyni, ve věci až na nepatrný rozsah zamítnutí žaloby procesně úspěšné, náklady řízení, a to ve výši 103 000 Kč za náklady jejího právního zastoupení advokátkou (5 x 20 300 Kč odměna, 5 x 300 Kč, vše za 5 úkonů právní pomoci – příprava a převzetí zastoupení, písemné vyjádření ve věci samé ze dne 31. 10. 2021, účast u jednání soudu dne 6. 9. 2022, 20. 1. 2023, 24. 3. 2023, přiznáno v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění - § 1, § 2, § 7 bod 5, § 8, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 13, § 14); tarifní hodnota sporu je 50 000 Kč měsíčně od 19. 10. 2021 na dobu neurčitou, tj. pětinásobek ročního plnění, které činí 50 000 Kč x 12 x 5 = 3 000 000 Kč. Soud nepřiznal náhradu nákladů právního zastoupení žalobkyně za písemné podání ze dne 6. 3. 2023, neboť jím žalobkyně plnila svou základní povinnost k označení důkazů (§ 101 odst. 1 o. s. ř.), byť na základě nových zjištění plynoucích z dosud provedených důkazů, neboť nešlo o nová skutková tvrzení z její strany a důkazní povinnost účastníků trvá po celou dobu řízení. Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) ve lhůtě stanovené podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

24. Podle § 1, písm. a), § 2 odst. 3, § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, uložil soud žalovanému povinnost uhradit soudní poplatek za žalobu, byla-li žalobkyně od soudních poplatků v tomto řízení (ze zákona) osvobozena a v řízení byla procesně úspěšná, kdy v tomto důsledku přešla povinnost zaplatit soudní poplatek na žalovaného, soudní poplatek činí podle příslušného sazebníku částku 150 000 Kč (položka č. 1 bod 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků – základem soudního poplatku je částka 3 000 000 Kč). Splatnost soudního poplatku soud stanovil ve lhůtě 3 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí s ohledem na výši poplatku a ostatní platební povinnosti stanovené žalovanému tímtéž rozhodnutím.