36 C 454/2021

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Aleny Turaiové a přísedících Ing. Pavlíny Prokopové a Petra Václavíka ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 13 352,96 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v rozsahu požadavku na zaplacení částky 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 1. 9. 2021 dále.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 931,71 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,50 % ročně za dobu od 1. 9. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, v rozsahu nad toto plnění se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 6. 12. 2021, ve znění doplnění skutkových tvrzení podáním ze dne 28. 4. 2022, domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 13 352,96 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že (žalobkyně) uzavřela se žalovaným dne 30. 3. 2006 pracovní smlouvu, podle níž u žalovaného pracovala jako asistentka, od 1. 10. 2008 ji žalovaný zařadil na pozici hospodářsko-správního referenta, po přeřazení na jinou práci pracovala žalobkyně při výkonu práce v prašném prostředí, přicházela do styku s roztoči, v důsledku čehož u ní došlo k alergickým reakcím, které vedly k výraznému zhoršení jejího zdravotního stavu. Žalobkyně trpěla od dětství atopickým ekzémem, rýmou a záněty spojivek, žalovaný byl s jejím zdravotním stavem seznámen před uzavřením pracovní smlouvy, když podle rozhodnutí posudkové komise ze dne 6. 6. 1989 žalobkyně byla/je osobou se změněnou pracovní schopností. Rovněž MUDr. [anonymizováno] ve zdravotním posudku o způsobilosti žalobkyně k výkonu práce vypracovaném pro žalovaného uvedl, že žalobkyně nesmí pracovat v místnostech s větším množstvím prachu. Od roku 1998 do doby, než žalovaný žalobkyni přeřadil na jinou práci, se žalobkyně pro žádné projevy alergie neléčila. V důsledku práce v prašném prostředí se zdravotní stav žalobkyně výrazně zhoršil, žalobkyně trpěla výraznými alergiemi, astmatem a v důsledku těchto zdravotních problémů trpěla i depresemi a musela se léčit na psychiatrii. Žalobkyně byla uznána osobou se změněnou pracovní schopností, od 25. 2. 2010 u ní byla stanovena invalidita 1. stupně, od 11. 4. 2011 invalidita 2. stupně a od 30. 7. 2020 invalidita 3. stupně. Skutečnost, že zdravotní stav žalobkyně se zhoršil v důsledku výkonu práce u žalovaného, byla prokázána znaleckými posudky vypracovanými v řízeních vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka].

2. Žalobkyně za dobu od 2. 3. 2018 do 4. 8. 2021 vynaložila částky na léky, které užívá v důsledku nepříznivého zdravotního stavu, ve výši celkem 14 259,68 Kč podle úplné specifikace uvedené v žalobě, kde jsou rozepsány v přesné výši platby vynaložené na nákup jednotlivých léčiv v konkrétních dnech v období březen 2018 – srpen 2021 od společnosti [právnická osoba], dále žalobkyně v tomtéž období vynaložila na cestovném za dopravu z [obec], tj. svého bydliště, do [obec] a zpět částku celkem 1 540 Kč v důsledku návštěv ošetřujících lékařů, kdy žaloba uvádí úplnou specifikaci jednotlivých návštěv konkrétních lékařů s ordinacemi v [obec]. Žalobkyně vyzvala žalovaného přípisem ze dne 19. 8. 2021 k úhradě částky 15 799,68 Kč (úhrn výdajů za léky a dopravu, jak uvedeno výše) do 31. 8. 2021, žalovaný plnění odmítl. Žalobkyně obdržela od VZP ČR náhradu za nadlimitní platby za léky ve výši 1 349,59 Kč za 4. čtvrtletí 2020, 691,91 Kč za 2. čtvrtletí 2021 a 405,22 Kč za 3. čtvrtletí 2021, celkem 2 446,72 Kč (po podání žaloby dále 892,65 za 4. čtvrtletí 2021), což doložila žalovanému a na což on nijak nereagoval. O částky proplacené VZP ČR za doplatky na léky za období uplatněné žalobou svůj požadavek žalobkyně snížila, další nároky na doplatcích za léky za zbývající část roku 2021 (od 5. 8. 2021 a dále) vůči žalovanému neuplatnila. Žalobkyně předložila VZP ČR doklad o své invaliditě 3. stupně dne 22. 9. 2020, čímž jí vznikl nárok na snížení limitu doplatků na léčiva k tomuto dni. Z důvodu nedohledání potvrzení o návštěvách lékařů ve dnech 15. 2. 2019, 5. 2. 2020, 30. 3. 2020 a 9. 4. 2020 vzala žalobkyně žalobu zpět v rozsahu 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 1. 9. 2021 do zaplacení požadovaných na cestovném.

3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, vyjma doplatku za léčiva vždy 500 Kč za období 1. 8. – 31. 12. 2020 a za rok 2021 s poukazem na úpravu danou zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, kdy u pojištěnců, kteří jsou poživateli invalidního důchodu 3. stupně, činí roční limit na započitatelné doplatky za léčiva 500 Kč, přičemž žalobkyni byla invalidita 3. stupně přiznána dne 30. 7. 2020. Nesouhlasil s úhradou cest žalobkyně k lékařům do [obec] s tím, že dostatečnou lékařskou péči jsou schopni jí zajistit zdravotní střediska v místě jejího bydliště ([obec]). Namítal, že nemá za prokázané předepisování léků, za něž zde požadovala náhradu doplatků, v příčinné souvislosti se zhoršením jejího zdravotního stavu způsobeným jejím pracovním zařazením u v roce 2009; žalobkyně mu s předžalobní výzvou k plnění doložila jen účtenky za léky, z nichž neplyne, že tyto jsou jí předepisovány v rámci léčby poškození zdraví spojeného s pracovním zařazením u něho a poté zhoršením jejího zdravotního stavu. Namítl promlčení všech nároků na náhradu nákladů za léky či za dopravu k lékařům za dobu 3 roků před podáním žaloby, tedy vzniklých před 6. 12. 2018, když žaloba byla podána dne 6. 12. 2021, přičemž každý nárok se promlčuje jednotlivě v samostatně běžící promlčecí době tak, jak/kdy se o každém žalobkyně dozvěděla, resp. kdy náklad vynaložila.

4. Soudu je známo z vlastní úřední činnosti (§ 121 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř.), mimo jiné z dokumentů ve věcech zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], a mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně byla zaměstnána u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne 30. 3. 2006 jako asistentka, od 1. 10. 2008 pracovala na pozici hospodářskosprávního referenta, vůči žalovanému opakovaně uplatnila v soudních řízeních nároky z poškození zdraví, které utrpěla v důsledku výkonu práce pro žalovaného na pracovišti pro ni nevhodném z hlediska jejího zdravotního stavu, resp. zdravotních dispozic. V uvedených jiných věcech byl žalovaný zavázán nahradit žalobkyni ztrátu na výdělku (rozdíl mezi invalidním důchodem a výdělkem před poškozením zdraví) za období prosinec 2013 – leden 2015 včetně a náklady léčení za období listopad 2013 – listopad 2015, a to rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne 8. 1. 2018, nahradit ztrátu na výdělku za období prosinec 2015 – duben 2016 a rovněž do budoucna, náklady léčení za období prosinec 2015 – květen 2016, a to rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne 17. 9. 2018 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. [číslo jednací] ze dne 27. 3. 2020, a rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne 2. 6. 2021. V obou uvedených věcech byl podán posudek znaleckým ústavem, Lékařskou fakultou [anonymizována dvě slova] v [obec], [číslo] ze dne 6. 10. 2016, [číslo] ze dne 19. 12. 2017, [číslo] 2021 ze dne 28. 2. 2021, zástupce znaleckého ústavu (MUDr. [jméno] [příjmení], CSc.) byl k posudkům vyslechnut dne 15. 3. 2017, dne 23. 5. 2018, dne 24. 5. 2021, kdy z posudků včetně jejich stvrzení zástupcem ústavu a doplňujících výslechů k posudkům vyplynulo zjištění, že zdravotní stav žalobkyně vedoucí k její invaliditě v období od listopadu 2013 do prosince 2015, resp. již dříve (bylo předmětem posouzení ve věci zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], pro něž byl rovněž podán tímtéž znaleckým ústavem posudek) je důsledkem výkonu práce u žalovaného, je přímým pokračováním zdravotních obtíží, které byly významným způsobem zhoršeny po expozici alergenů v pracovním prostředí v roce 2009; toto konstatování se týká jak obtíží žalobkyně vzniklých na alergickém podkladě, tak psychického zdravotního stavu žalobkyně; přestože podle znalce nelze učinit jednoznačný závěr, že výkon práce u žalovaného byl jedinou příčinou ztráty pracovní schopnosti a invalidity žalobkyně, lze konstatovat, že výkon práce u žalovaného byl značnou, důležitou a podstatnou příčinou invalidity a ztráty pracovních schopností žalobkyně v období od listopadu 2013 do prosince 2015; dalšími příčinami ztráty pracovní schopnosti a invalidity jsou polyvalentní alergie žalobkyně i obtížná životní situace v důsledku jejího zdravotního stavu a z toho vyplývající problémy ve všech sférách života; znalec před soudem vysvětlil, že podstatným u vyvolání alergické reakce zde bylo to, že došlo ke zvíření prachu a ten se dostal nejprve do kontaktu s kůží žalobkyně a následně do kontaktu s jejími dýchacími cestami; znalec při výslechu doplnil, že žalobkyně byla alergička již před rokem 2009, jednalo se však o jiný typ alergie, a to na potraviny a vosy, do roku 2009 astmatická reakce zjištěna nebyla a pro astma se žalobkyně neléčila, v dětství se u žalobkyně astmatická reakce projevila, ale poté následovalo dlouhé období bez jakýchkoliv astmatických problémů; znalec potvrdil, že spouštěčem astmatické reakce v roce 2009 bylo právě přeřazení žalobkyně na jiný druh práce, který u ní vyvolal astmatickou reakci; u žalobkyně má rovněž vliv na její celkový zdravotní stav její stav psychický, který má rovněž příčinnou souvislost se spouštěčem astmatické reakce; znalec trval na tom, že podstatnou příčinnou zdravotního stavu žalobkyně byla expozice v roce 2009, ostatní vlivy jsou nedůležité, od roku 2009 do současné doby se i přes léčbu nepodařilo dostat astmatické problémy u žalobkyně pod úplnou kontrolu.

5. Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně byla uznána invalidní ve 3. stupni invalidity rozhodnutím OSSZ ze dne 14. 9. 2020 ke dni 30. 7. 2020, kdy toto rozhodnutí doručila žalovanému dne 22. 9. 2020 Tyto skutečnosti nadto soud zjistil z příslušného rozhodnutí OSSZ o invaliditě žalobkyně (č. l. 238 ve spise zn. [spisová značka]), z korespondence mezi účastníky (dopisy ze srpna – září 2021), z korespondence mezi žalobkyní a VZP ČR (email VZP ze 6. 4. 2022 žalobkyni).

6. Žalovaný učinil nespornou výši jízdného autobusem na trase [ulice] [obec] – [obec] za 1 jízdu v jednom směru 25 Kč v době od 15. 10. 2018 dále, 30 Kč v době od 8. 2. 2021 dále. Žalobkyně doložila, že byla vyšetřena MUDr. [jméno] [příjmení], alergolog, [obec], v roce 2019 dne 15. 1., 30. 4., 27. 8., 20. 11., v roce 2020 dne 30. 3., 8. 7., v roce 2021 dne 19. 5., MUDr. [jméno] [příjmení], psychiatr, [obec], v roce 2019 dne 15. 2., 11. 3, 6. 5., 1. 7., 14. 10., 20. 12., v roce 2020 dne 5. 2., 2. 3., 9. 4., 30. 7., 13. 11., v roce 2021 dne 8. 2., 8. 4., 7. 6., 2. 8., MUDr. [jméno] [příjmení], alergolog, [obec] dne 16. 11. 2020, tj. vykonala cesty prostředkem hromadné dopravy (autobusem) 15 x za cenu 25 Kč/jízda v jednom směru, což představuje úhrnem 750 Kč (15 x 25 x 2), 5 x za cenu 30 Kč/jízda v jednom směru, což představuje úhrnem 300 Kč, celkem vynaložila na jízdném 1 050 Kč v období 15. 1 2019 – 2. 8. 2021.

7. Z průběžné evidence poplatků a doplatků za léky, vedené o žalobkyni jako pojištěnci zdravotního pojištění VZP ČR za roky 2018 - 2021, z pokladních dokladů o nákupu léků předložených žalobkyní, má soud za zjištěné, že žalobkyně uhradila [právnická osoba], na doplatcích za léky, které jí podle dotyčné předložené evidence nebyly uhrazeny VZP, dne 21. 12. 2018 částku 351 Kč jako doplatek za léky DENIBAN, NEUROL a TRITTICO, dne 16. 1. 2019 částku 67 Kč za lék AFONILUM, dne 15. 2. 2019 částku 861 Kč za léky DENIBAN, NEUROL a TRITTICO, dne 19. 3. 2019 částku 430,36 Kč za léky DENIBAN, NEUROL a HYPNOGEN, dne 6. 5. 2019 částku 94,69 Kč (žalobkyně žádala 135 Kč) za léky AFONILUM a AVAMYS, dne 13 5. 2019 částku 80 Kč za lék DENIBAN, dne 12. 7. 2019 částku 797,36 Kč za léky NEUROL, TRITTICO, DENIBAN a ZOLPIDEM MYLAN, dne 28. 8. 2019 částku 160 Kč za léky AVAMYS, SPIRIVA RESPIMAT, AFONILUM, CONTROLOC, dne 30. 1. 2019 částku 217,96 Kč za léky NEUROL a DENIBAN, dne 2. 12. 2019 částku 15,56 Kč (žalobkyně žádala 82 Kč) za léky ANALERGIN NEO a SPIRIVA RESPIMAT, dne 20. 12. 2019 částku 421,96 Kč za léky NEUROL, DENIBAN a TRITTICO, celkem 3 496,10 Kč v roce 2019, dne 5. 2. 2020 částku 232 Kč za léky NEUROL a DENIBAN, dne 30. 3. 2020 částku 143 Kč za léky ANALERGIN NEO a AFONILUM, dne 1. 4. 2020 částku 69,35 Kč (žalobkyně žádala 73 Kč) za lék SPIRIVA RESPIMAT, dne 9. 4. 2020 částku 432 Kč za léky DENIBAN, TRITTICO a NEUROL, dne 19. 5. 2020 částku 127 Kč za lék AFONILUM, dne 19. 5. 2020 částku 164,58 Kč za lék NEUROL, dne 5. 6. 2020 částku 418,55 Kč za léky NEUROL, DENIBAN a TRITTICO, dne 12. 8. 2020 částku 674 Kč za léky NEUROL, DENIBAN a TRITTICO, dne 17. 7. 2020 částku 129 Kč za lék AFONILUM, celkem 2 389,48 Kč za dobu 1. 1. – 22. 9. 2020, dne 21. 10. 2020 částku 610 Kč za léky TRITTICO, DENIBAN a NEUROL, dne 16. 11. 2020 částku 642,72 Kč za léky NEUROL, TRITTICO a DENIBAN, dne 16. 11. 2020 částku 77 Kč za léky GODASAL, AVAMYS a HERPESIN, dne 23. 11. 2020 částku 165 Kč za lék NEUROL, celkem 1 494,72 Kč (následně VZP ČR žalobkyni nahradila doplatky za 4. čtvrtletí 2020 ve výši 1 349,59 Kč, tedy za toto období zůstaly nenahrazené doplatky ve výši 145,13 Kč jako rozdíl mezi částkami 1 494,72 Kč a 1 349,59 Kč), dne 11. 2. 2021 částku 857,60 Kč za léky DENIBAN, NEUROL, TRITTICO a ZOLPIDEM RATIOPHARM, dne 15. 4. 2021 částku 434,86 Kč, dne 24. 5. 2021 částku 142 Kč, dne 11. 6. 2021 částku 387,87 Kč, dne 4. 8. 2021 částku 632,02 Kč (z níž VZP již nahradila část ve výši 343 Kč) za další léky.

8. Korespondencí mezi žalobkyní a VZP ČR (dopis VZP žalobkyni ze dne 14. 9. 2021, emailová korespondence ze dne 5. – 6. 4. 2020) má soud za zjištěné a prokázané, že VZP ČR nahradila žalobkyni doplatky za léky mimo částky uvedené v průběžné evidenci (viz odst. 7. odůvodnění) částkou 1 349,59 Kč za 4. čtvrtletí 2020, částkou 691,91 Kč za 2. čtvrtletí 2021, částkou 405,22 Kč za 3. čtvrtletí 2021, částkou 892,65 Kč za 4. čtvrtletí 2021.

9. Lékařskými zprávami MUDr. [jméno] [příjmení], alergologa, ze dne 12. 4. 2022 a MUDr. [jméno] [příjmení], psychiatra, ze dne 25. 4. 2022 má soud za zjištěné a prokázané, že jmenovaní lékaři předepisují žalobkyni k užívání léky, mimo jiné, SPIRIVA RESPIMAT, CONTROLOC, AFONILUM, NEUROL, DERIBAN, TRITTICO, HYPNOGEN a další, a to jako léky nutné, které je třeba užívat podle doporučení, většinu z nich pravidelně, k psychiatrovi žalobkyně dochází od roku 2009 a předepisované léky užívá celou dobu, podle alergologa jde u ní o těžké chronické onemocnění horních i dolních dýchacích cest, s nutností trvalé preventivní léčby včetně medikace uvedenými léky.

10. Podle § 265 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoník práce): (1) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.

11. Podle § 248 odst. 1 zákoníku práce: (1) Zaměstnavatel je povinen zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku; zjistí-li závady, je povinen učinit opatření k jejich odstranění.

12. Podle § 268 odst. 1 zákoníku práce: (1) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci skutečnou škodu.

13. Podle § 269 odst. 1 zákoníku práce: (1) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

14. Podle § 271d zákoníku práce: Účelně vynaložené náklady spojené s léčením přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil.

15. Podle § 271n odst. 2 zákoníku práce: (2) Jde-li o jinou škodu nebo nemajetkovou újmu na zdraví než z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, platí pro způsob a rozsah její náhrady ustanovení o pracovních úrazech.

16. Podle § 16b zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů: Limity doplatků na léčiva nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely (1) Pokud celková částka uhrazená pojištěncem nebo za něj jeho zákonným zástupcem za doplatky za předepsané ze zdravotního pojištění částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, vydané na území České republiky, překročí v kalendářním roce limit ve výši 5 000 Kč, u dětí mladších 18 let, včetně kalendářního roku, ve kterém dovršily 18. rok věku, a u pojištěnců starších 65 let, včetně kalendářního roku, ve kterém dovršili 65. rok věku, ve výši 1 000 Kč a u pojištěnců, kteří jsou poživateli invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a doložili tuto skutečnost kopií rozhodnutí o invalidním důchodu pro invaliditu třetího stupně, u pojištěnců, kteří byli uznáni invalidními ve druhém nebo třetím stupni, ale nejsou poživateli invalidního důchodu z jiných důvodů, a doložili tuto skutečnost kopií posudku o posouzení zdravotního stavu, a u pojištěnců starších 70 let, včetně kalendářního roku, ve kterém dovršili 70. rok věku, ve výši 500 Kč, je zdravotní pojišťovna povinna uhradit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci částku, o kterou je tento limit překročen. Do limitu podle věty první se započítávají doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely s obsahem stejné léčivé látky a stejné cesty podání pouze ve výši vypočtené podle doplatku na léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely, jehož doplatek na množstevní jednotku této léčivé látky je nejnižší a u kterého nebylo zjištěno přerušení nebo ukončení dodávání. To neplatí, pokud předepisující lékař na receptu vyznačil, že předepsaný léčivý přípravek nelze nahradit (§ 32 odst. 2); v takovém případě se do limitu započítává doplatek v plné výši. Do limitu se nezapočítávají doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely obsahující léčivé látky určené k podpůrné nebo doplňkové léčbě a doplatky na částečně hrazené individuálně připravované léčivé přípravky; to neplatí, jde-li o léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely předepsané na recept pojištěncům starším 65 let, včetně dne, ve kterém dovršili 65. rok věku. Seznam léčivých látek určených k podpůrné nebo doplňkové léčbě stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. (2) Zdravotní pojišťovna je povinna uhradit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci částku, o kterou překračuje součet doplatků započitatelných do limitu, oznámených poskytovateli lékárenské péče zdravotní pojišťovně podle odstavce 4, limit podle odstavce 1, a to do 60 kalendářních dnů po uplynutí kalendářního čtvrtletí, ve kterém byl limit překročen. V kalendářních čtvrtletích následujících po kalendářním čtvrtletí, ve kterém byl limit podle odstavce 1 již překročen, je zdravotní pojišťovna povinna uhradit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci částku ve výši součtu doplatků započitatelných do limitu za příslušné kalendářní čtvrtletí, oznámených poskytovateli lékárenské péče zdravotní pojišťovně podle § 16a odst. 6 a 7, a to do 60 kalendářních dnů po uplynutí každého takového kalendářního čtvrtletí. Částku podle věty první nebo druhé, která v kalendářním čtvrtletí nepřesáhla 200 Kč, uhradí zdravotní pojišťovna do 60 kalendářních dnů po uplynutí čtvrtletí, ve kterém byl v součtu s touto částkou limit podle odstavce 1 překročen nejméně o 200 Kč. 3) Při změně zdravotní pojišťovny v průběhu kalendářního roku je zdravotní pojišťovna, u které byl pojištěnec pojištěn, povinna oznámit nové zdravotní pojišťovně pojištěnce skutečnosti rozhodné pro výpočet částky podle odstavce 2. Částku podle odstavce 2 uhradí pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci zdravotní pojišťovna, u které je pojištěnec pojištěn k poslednímu dni kalendářního roku, ve kterém byl limit překročen. Zdravotní pojišťovna uvedená ve větě druhé oznámí zdravotním pojišťovn, u kterých byl pojištěnec v kalendářním roce pojištěn, celkovou částku, o kterou byl limit tohoto pojištěnce překročen, jakož i poměrnou částku vypočtenou podle doby pojištění připadající na pojišťovnu, které je částka oznamována. Zdravotní pojišťovny jsou povinny částku na ně připadající uhradit zdravotní pojišťovně uvedené ve větě druhé do 30 dnů ode dne doručení oznámení o výši této částky. (4) Poskytovatel lékárenské péče je povinen sdělovat zdravotním pojišťovn současně s vyúčtováním za příslušné období informace o doplatcích, které se započítávají do limitu podle odstavce 1, s uvedením čísla pojištěnce, ke kterému se doplatek váže, výše zaplaceného doplatku a dne vydání částečně hrazeného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely. (5) Poskytovatel lékárenské péče je povinen vystavit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci na jeho žádost doklad o zaplacení doplatku za částečně hrazený léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely, který se započítává do limitu podle odstavce 1. V dokladu poskytovatel lékárenské péče uvede název částečně hrazeného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, k němuž se doplatek váže, výši doplatku, číslo pojištěnce a opatří doklad otiskem svého razítka a podpisem osoby, která doplatek přijala.

17. Žalobě soud částečně vyhověl, z části ji zamítl. Provedeným dokazováním s přihlédnutím k tomu, co je mezi účastníky nesporné a co je známo soudu z vlastní činnosti, má soud za zjištěný a prokázaný skutkový základ tvrzený žalobkyní v tom rozsahu, že jí v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů pro žalovaného jako bývalého zaměstnavatele porušením jeho právních povinností, a sice zajistit jí takové pracovní podmínky, aby mohla řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví, vznikla újma na zdraví. Zdravotní potíže, kterými žalobkyně v důsledku poškození zdraví v souvislosti s výkonem práce pro žalovaného trpí a léčí se pro ně od roku 2009 kontinuálně dosud, jsou popsány a zhodnoceny ve znaleckých posudcích podaných v předchozích sporech účastníků sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]. Znalecký ústav vyhodnotil příčinnou souvislost mezi výkonem práce žalobkyně u žalovaného v daném pracovním prostředí a trvalým poškozením jejího zdraví, pro něž byla uznána invalidní, tak, že práce v závadném – prašném prostředí u žalovaného byla značnou, důležitou a podstatnou příčinou újmy na zdraví žalobkyně a úbytku/ztráty jejích pracovních schopností. Zdravotní stav žalobně vedoucí k její invaliditě je důsledkem výkonu práce u žalovaného v roce 2009, tj. přímým pokračováním zdravotních obtíží žalobkyně vzniklých v souvislosti s jejím alergickým onemocněním, a rovněž důsledkem jejího psychického zdravotního stavu. Žalovaný odpovídá za škodu na zdraví, která žalobkyni vznikla, podle § 265 odst. 1 zákoníku práce a je povinen podle § 268, § 269, § 271d, § 271n zákoníku práce nahradit jí rovněž účelně vynaložené náklady na léčení, což zde představují doplatky za léky a náklady cest k ošetřujícím lékařům.

18. Žalobkyně vzala zpět žalobu v rozsahu 200 Kč požadovaných k náhradě cestovních výdajů, se zákonným úrokem z prodlení z této částky, v tomto rozsahu soud řízení zastavil podle § 96 o. s. ř.

19. Žalovaný namítl promlčení jednotlivých nároků na náhradu nákladů, jež žalobkyni vznikly/ vynaložila je v době do tří let před podáním žaloby. Jedná se o doplatky za léky a cestovní náklady vynaložené v době do 5. 12. 2018, ohledně nichž soud žalobu zamítl, neboť námitka promlčení ve vztahu k nim byla uplatněna náležitě a promlčení předmětných nároků na plnění plyne z úpravy § 4 zákoníku práce, § 609 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), tedy promlčené nároky nelze žalobkyni přiznat; jedná se o doplatky za léky za období 2. 3. – 22. 10. 2018 a cestovní výdaje za období 26. 2. – 15. 10. 2018.

20. Ohledně ostatních doplatků za léky a výdajů na cesty k lékaři, tj. žalobkyní doložených nákladů za dobu od 6. 12. 2018 dále, soud žalobě vyhověl v úhrnu položek, které plynou z výdajových pokladních dokladů o dni zakoupení konkrétního léku, výši doplatku při tom zaplaceného, z potvrzení o vyšetření žalobkyně u lékařů v jednotlivých dnech ve spojení s (nespornými) údaji o výši jízdného autobusem na trase [obec] – [obec] v daném období. Žalobkyně doplatila na ceně léků, které jí byly předepsány, které zakoupila v období 12. 12. 2018 - 4. 8. 2021 a u nichž jí VZP ČR neposkytla náhradu doplatků, částky 351 Kč (rok 2018), 3 496,10 Kč (rok 2019), 2 389,48 Kč (1. 1. – 21. 9. 2020), 145,13 Kč (22. 9. – 31. 12. 2020). Uvedené skutečnosti soud zjistil detailním porovnáním údajů o označení léků, dnech zakoupení v lékárně, výši doplatku při platbách za léky podle pokladních dokladů a údajů o částkách evidovaných VZP ČR k žalobkyni jako výdajích za léky a touto pojišťovnou vyplacených náhradách za léky. Takto zjistil konkrétní doplatky za léky VZP ČR neevidované a neuhrazené podle vlastní evidence této pojišťovny, jakož i doplatky za léky touto pojišťovnou žalobkyni neuhrazené ani poté, kdy žalobkyně pojišťovně oznámila a doložila, že jí byla přiznána invalidita 3. stupně, což se stalo dne 22. 9. 2020. Z toho důvodu soud se zřetelem na úpravu limitů doplatků na léčiva v § 16b zákona č. 48/1997 Sb. týkající se žalobkyně jako osoby s invaliditou 3. stupně, oznámenou zdravotní pojišťovně dne 22. 9. 2020, vyhodnotil, že od tohoto dne se na ni vztahuje limit doplatků na léky 500 Kč ročně, kdy pojišťovna hradí výdaje za léky tento limit překračující, tedy do 22. 9. 2020 platil pro žalobkyni vyšší limit 5 000 Kč, poté 500 Kč ročně. Podle zmíněné úpravy je pojišťovna (zde VZP ČR) povinna uhradit pojištěnci (žalobkyni) částku, o kterou je tento limit překročen. V daném případě za období od 22. 9. – 31. 12. 2020, jakož i v roce 2021, příp. dále je pojišťovna povinna nahradit žalobkyni jako svému pojištěnci doplatky za léky v plném rozsahu nad 500 Kč ročně a žalovaný z titulu odpovědnosti za tuto jinou škodu vzniklou žalobkyni v důsledku poškození zdraví v souvislosti s výkonem práce pro něho je povinen nahradit jí náklady jen do výše 500 Kč ročně, pojišťovnou nehrazené. Tomu odpovídá zjištění/stanovení výše nároku žalobkyně na náhradu doplatků za léky vůči žalovanému ve výši 145,13 Kč za období 23. 9. – 31. 12. 2020, 500 Kč za rok 2021. Úhrn částek 351 Kč, 3 496,10 Kč, 2 389,48 Kč, 145,13 Kč, 500 Kč za léky a 1 050 Kč za cestovní výdaje (k tomu viz odst. 6 odůvodnění) pak činí žalobkyni přiznanou náhradu škody ve výši 7 931,71 Kč, kterou soud uložil žalovanému zaplatit, a ve zbylém rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl. Podle výše citovaného § 16b odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. je subjektem povinným nahradit žalobkyni doplatky za léky v okolnostech případu její zdravotní pojišťovna, tj. VZP ČR, a to od 22. 9. 2020 dále ve výši nad 500 Kč za rok, přičemž jde o speciální právní úpravu, která se uplatní namísto povinnosti žalovaného k plnění vůči žalobkyni z titulu jeho pracovněprávní odpovědnosti za náhradu jiné škody (§ 271n odst. 2 zákoníku práce).

21. K námitce žalovaného, že u léků, ohledně nichž žalobkyně požadovala náhradu za doplatky, nemá za prokázané jejich předepisování v příčinné souvislosti se zhoršením jejího zdravotního stavu způsobeném jejím pracovním zařazením v roce 2009, soud odkazuje na zprávy lékařů z dubna 2022 pro toto řízení a na znalecké posudky v předchozích sporech, z nichž učinil závěr, že zde diskutovaná příčinná souvislost je, žalobkyně je od roku 2009 průběžně medikována širokým spektrem léků, mimo jiné těmi léky, za něž zde uplatnila nárok na náhradu doplatků cen. Pokud žalovaný nesouhlasil s náhradou cest žalobkyně k lékařům do [obec] s tím, že dostatečnou péči jí mohou poskytnout zdravotní střediska v jejím bydlišti, soud poukazuje na možnost volby lékaře, která plyne ze zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (§ 28 odst. 3), zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (§ 11 odst. 1 písm. b), kdy cesty žalobkyně na vyšetření ke zvolenému lékaři poskytujícímu potřebnou zdravotní péči jsou účelně vynaloženými náklady spojenými s jejím trvalým léčením.

22. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení náhrady za doplatky na léky a za cestovní výdaje uplatněné předmětnou žalobou dopisem ze dne 19. 8. 2021, žádala zaplacení náhrady (částky 15 799,68 Kč) do 31. 8. 2021, na což žalovaný reagoval odmítavě dopisem ze dne 2. 9. 2021, tedy je se zřetelem na lhůtu k plnění stanovenou mu výzvou ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. v prodlení s plněním od 1. 9. 2021, byl proto zavázán zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z dlužné částky podle § 1970 o. z. ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2012 Sb.

23. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky podle procesního výsledku řízení, kdy žádnému z nich náhradu těchto nákladů nepřiznal, neboť výsledek řízení představuje poměrně shodný úspěch/neúspěch jich obou vzhledem k předmětu sporu.