36 C 61/2022

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Turaiovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 546 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 546 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25% ročně za dobu od 14. 5. 2020 do zaplacení, na náhradě nákladů řízení částku 200 Kč vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit soudní poplatek 1 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Okresního soudu v České Lípě.

1. Žalobou v této věci, podanou dne 24. 2. 2022, domáhal se žalobce po žalované zaplacení částky 546 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že dne 11. 4. 2020 byla žalovaná v souladu s ust. § 89a a násl. zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen„ zákon č. 373/2011 Sb.“), převezena příslušníky Policie České republiky do protialkoholní a toxikomanické záchytné stanice (dále jen„ záchytná stanice“), nebo splňovala podmínky pro povinné umístění v záchytné stanici dle ust. § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. Žalovaná byla na záchytnou stanici předána téhož dne, což svým podpisem potvrdil lékař záchytné stanice. Převoz žalované do záchytné stanice si vyžádal jízdu služebního vozidla Policie ČR, [registrační značka], kdy služební vozidlo najelo celkem 130 km. Náklady na použití předmětného služebního vozidla byly vyčísleny v souladu s ust. § 1 a § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 358/2019 Sb. na částku 546 Kč. Vzhledem k tomu, že u žalované byla prokázána přítomnost jiných návykových látek (než alkoholu) v organismu, požaduje žalobce po žalované ve smyslu § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., náhradu nákladů ve výši 546 Kč, které byl nucen vynaložit na dopravu žalované do záchytné stanice. Žalované byla k uhrazení dlužné částky zaslána faktura [číslo] vystavená žalobcem dne 22. 4. 2020, se splatností dne 13. 5. 2020. Žalovaná si obsílku, která byla u poskytovatele poštovních služeb připravena k vyzvednutí dne 23. 4. 2020, nevyzvedla. Obsílka byla následně dne 22. 5. 2020 doručena žalované prostřednictvím policejního orgánu, žalovaná však do dnešního dne ničeho nezaplatila. Vzhledem k marnému uplynutí stanoveného data splatnosti dlužné částky je prvním dnem prodlení žalované den 14. 5. 2020.

2. Stanovisko žalované k žalobě nebylo zjištěno, žalovaná vyjádření k žalobě nepodala, třebaže k tomu byla výslovně soudem vyzvána. Ve věci bylo rozhodnuto bez projednání žaloby při ústním jednání, a to v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když s tímto postupem soudu účastníci vyjádřili souhlas ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. (neměli námitky).

3. Žalobě jako důvodné soud vyhověl. Listinnými doklady doloženými ve věci k důkazu žalobcem, a sice úředním záznamem Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Libereckého kraje, ÚO [obec], Oddělení hlídkové služby ze dne [datum] včetně rozhodnutí o eskortě žalované z téhož dne, záznamem o předání žalované do protialkoholní a protitoxikomanické stanice Krajské nemocnice [právnická osoba] ze dne 11. 4. 2020, vyčíslením nákladů na dopravu žalované do záchytné stanice ze dne 11. 4. 2020 na částku 546 Kč, a dále výzvou (fakturou) žalobce žalované k úhradě nákladů na dopravu do záchytné stanice ve výši 546 Kč včetně dokladu o jejím doručování (žalovaná zásilku převzala dne 22. 5. 2020), má soud za prokázané, že žalovaná byl v okolnostech podle tvrzení žaloby dopravena dne 11. 4. 2020 k hospitalizaci na záchytnou protialkoholní stanici Krajské nemocnice [právnická osoba], náklady dopravy žalované do tohoto zařízení činily částku 546 Kč, což odpovídá délce trasy mezi [města] [příjmení] [anonymizována dvě slova] v obou směrech a spotřebě pohonných hmot spojených s použitím služebního vozidla výše uvedeného útvaru PČR ([registrační značka]). Žalovaná byla žalobcem vyzvána k úhradě dlužné částky za dopravu do příslušného zdravotnickém zařízení, svůj dluh dosud neuhradila. Právní posouzení věci bylo provedeno podle § 89e zákona č. 373/2011 Sb., § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (úrok z prodlení), a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výše úroku). V daném případě byla zjištěna přítomnost jiných návykových látek (než alkoholu) v těle žalované, proto je žalovaná povinna uhradit žalobci náklady spojené s přepravou do zdravotnického zařízení včetně zákonného úroku z prodlení.

4. Podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1, § 137, § 151 odst. 1, 3 o. s. ř., § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, byla žalovaná zavázána nahradit žalobci, ve věci procesně úspěšnému, náklady řízení, a to paušální náhradu hotových výdajů za zaslání faktury – výzvy k plnění a podání žaloby, tedy celkem 200 Kč (2 x 100 Kč).

5. Podle § 1 písm. a), § 2 odst. 3, § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, uložil soud žalované povinnost uhradit soudní poplatek za žalobu, byl-li žalobce od soudních poplatků v tomto řízení osvobozen a v řízení byl procesně úspěšný, kdy v tomto důsledku přešla povinnost zaplatit soudní poplatek na žalovanou (žalovaná proti žalobci nemá právo na náhradu nákladů řízení a sama není od soudního poplatku v tomto řízení osvobozena), soudní poplatek činí podle příslušného sazebníku částku 1 000 Kč (položka č. 1 bod 1. písm. a) sazebníku). Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo uloženo jeho zaplacení.