36 C 75/2020

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr Alenou Turaiovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o příspěvek na výživu neprovdané matky

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč, na náhradě nákladů řízení částku 212 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit soudní poplatek 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Okresního soudu v České Lípě.

1. Žalobou v této věci, podanou dne 24. 2. 2020, domáhala se žalobkyně po žalovaném příspěvku na výživu neprovdané matky ve výši 500 Kč měsíčně za dobu 1. 7. 2018 – 23. 3. 2019, takto celkem částky 4 500 Kč se zdůvodněním, že [datum] se jí narodila dcera [jméno] [celé jméno žalobkyně], žalovaný uznal k dceři své otcovství a byl zapsán do jejího rodného listu, během těhotenství žalovaný žalobkyni nepřispěl finančně na zvýšené výdaje na její výživu, žalobkyně je svobodná, od 23. 3. 2019 pobírá peněžitou pomoc v mateřství ve výši 8 600 Kč měsíčně, v těhotenství měla vyšší nároky na kvalitu stravy, pořizovala si těhotenské oblečení a jiné potřeby v souvislosti s těhotenstvím a porodem, bydlí na ubytovně s dvěma dcerami, žalovaný je svobodný, žalobkyni nejsou známy jeho další poměry, tj. kde nyní bydlí, zda a kde pracuje.

2. Stanovisko žalovaného k žalobě nebylo zjištěno, žalovaný vyjádření k žalobě nepodal, ústního jednání konaného k projednání žaloby se nezúčastnil, soud provedl jednání v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen o. s. ř.) a žalobě vyhověl, neboť ji shledal důvodnou.

4. Podle § 920 odst. 1 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.): Není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.

5. Podle § 913 o. z.: (1) Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. (2) Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

6. Dokazováním provedeným rodným listem nezl. [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], zprávami Úřadu práce ČR – [anonymizováno] [pobočka], kontaktní pracoviště [obec] a [obec] s přehledem nabídky zaměstnání pro muže s dosaženým základním vzděláním, má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný jsou rodiče nezl. [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], nezl. je v péči matky, tj. žalobkyně, oba rodiče jsou svobodní, žalobkyně žije s dvěma dcerami na ubytovně, má příjem ze sociálních dávek, k žalovanému bylo zjištěno, že není aktuálně evidován Úřadem práce, naposledy zde byl veden jako uchazeč o zaměstnání do 19. 10. 2017, kdy byl sankčně vyřazen, není evidován OSSZ jako osoba samostatně výdělečně činná, k pobytu je hlášen na adrese [stát. instituce], což je adresa pouze evidenční, nikoli místo faktického bydliště kterékoli fyzické osoby, jiné bydliště žalovaného nebylo zjištěno, ze zprávy Úřadu práce soud zjistil, že uchazečům o zaměstnání s dosaženým základním vzděláním je nabízeno pracovní uplatnění v dělnický profesích či v jiných zaměstnáních nevyžadujících odbornou kvalifikaci (dělník ve výrobě, hlídač, pracovník ve stavebnictví, uklízeč, pomocná pracovní síla apod.) s výdělkem nejméně 13 500 Kč hrubého měsíčně, příp. brigády (práce ve skladu, pěší doručovatel tiskovin aj.) za pracovní odměnu nejméně 100 Kč/hod.

7. Soud podle výsledků dokazování má za přiměřené podle výše citované úpravy dané § 920, § 913 o. z. stanovit žalovanému povinnost poskytnout žalobkyni výživné/příspěvek na výživu jakožto matce jejich společného dítěte, jedná-li se o svobodnou matku, kdy toto výživné je určeno na úhradu jejích nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím a na její další výživu po dobu maximálně dvou let a náleží žalobkyni podle zákona v rozsahu přiměřeném osobním, majetkovým a příjmovým poměrům jejím a žalovaného, v rozsahu zde požadovaném, když nevyšly najevo okolnosti, pro které by žaloba měla být zamítnuta z důvodu nepříznivých poměrů žalovaného, či z důvodu hrubého nepoměru příjmové situace obou účastníků v rozhodném období (od července 2018 do března 2019 až dosud). Žalovaný v posuzovaném období mohl dosahovat příjmů z běžného či i jen brigádního výdělečného poměru přiměřeného aspoň základnímu dosaženému vzdělání ve výši, jež mu umožňovala platit žalobkyni na výživu příspěvek 500 Kč měsíčně, jak zde požadovala. Skutečné příjmy, resp. celkově osobní a majetkové poměry žalovaného nebyly zjištěny pro jeho faktickou neúčast v řízení, soud proto nárok posoudil z hlediska jeho výdělkových možností, doložených zprávou Úřadu práce.

8. V souladu s § 921, § 922 o. z., § 160 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.) bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni výživné jednorázově, neboť jde o výživné za dobu již uplynulou a nebyl shledán důvod pro stanovení splátek.

12. Podle § 142, § 142a odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, kdy procesně úspěšná byla žalobkyně, vznikly jí náklady řízení ve formě cestovních výdajů, které žádala nahradit ve výši 212 Kč představujících jízdné vlakem na trase [obec] (její bydliště) – [obec] (sídlo soudu) tam a zpět pro jednu osobu, což soud uložil žalovanému jí zaplatit.

13. Podle § 1, písm. a), § 2 odst. 3, § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, uložil soud žalovanému povinnost uhradit soudní poplatek za žalobu, byla-li žalobkyně od soudních poplatků v tomto řízení osvobozena a v řízení byla procesně úspěšná, kdy v tomto důsledku přešla povinnost zaplatit soudní poplatek na žalovaného, soudní poplatek činí podle příslušného sazebníku částku 1 000 Kč (položka č. 1 bod 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků). Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo uloženo jeho zaplacení.